POHYB A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ PO LÉČBĚ LYMFOMU – pohyb jako lék? Andrea Janíková

Proč tato přednáška? Pacienti se po úspěšné léčbě cítí dlouho někdy i celoživotně „unaveni“ Pacienti s diagnostikovaným lymfomem se často ptají v průběhu léčby i po ní „co já osobně mohu udělat, abych byl(a) zdravý (zdravá)? Čeho se mám vyvarovat, abych si neublížil(a) nebo aby se nemoc nevrátila?

Nejčastější dotazy našich pacientů: Dietní opatření Potravinové doplňky Pohybová aktivita Sluneční záření Alkohol

ČASTÉ POTÍŽE PO UKONČENÍ ONKOLOGICKÉ LÉČBY dušnost při malé zátěži, rychlá únavnost nervozita, úzkost, poruchy spánku pocity pracovní neschopnosti bolesti hlavy a zad, bušení srdce pocity studených končetin vyšetřování často neodhalí žádnou „hmatatelnou“ příčinu SNÍŽENÍ CELKOVÉ TĚLESNÉ ZDATNOSTI = DEKONDICE

Dg.LYMFOM= INAKTIVITA příbuzní v dobré víře nutí pacienty „šetřit se a odpočívat“, což vede často k bezdůvodnému i téměř úplnému eliminování dosud běžné fyzické aktivity pacienti se cítí unaveni z léčby a na tuto únavu reagují zpravidla další pasivitou, raději nechtějí riskovat, bojí se dalšího „zhoršení“…. lékaři často nejistí v této oblasti, pacientům „pro jistotu“ cvičení také nedoporučí, často i aktivně zakážou.

Při tom je třeba vědět, že inaktivita vede k … snížení schopnosti maximálního příjmu kyslíku poruše regulace na úrovni vegetativního nervstva a k tzv. ortostatické labilitě (snadné omdlévání) snížení objemu krve v oběhu zvýšené náchylnosti ke vzniku krevních sraženin snížení aktivní svalové hmoty vyplavování vápníku z kostí (zejména pánve, páteře) …to vše se ještě zesiluje vedlejšími účinky léčby

PROČ JE NEDOSTATEK FYZICKÉ AKTIVITY PROBLÉM? Po tisíce let existence lidského druhu byl člověk vystaven poměrně značné fyzické zátěži při každodenním shánění potravy Situace se dramaticky změnila teprve před 150 lety Na takovou „prudkou změnu“ není člověk adaptován Nedostatek pohybu (tělesná inaktivita) je identifikována jako nesilnější rizikový faktor jak kardiovaskulárních tak i nádorových chorob

PŘEHLED RIZIKOVÝCH FAKTORŮ NA VZNIK ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDCE Sedavý způsob života (=inaktivita) cca 57% Kouření cca 25% Obezita cca 22% Vysoký krevní tlak cca 17% Cukrovka 5% Behavioral Risk Factor Surveillance System, 2007 J Phys Act Health, 2011

CVIČENÍ A NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ - jde to vůbec dohromady? Stovky studií s pohybovou intervencí u rakoviny prsu, prostaty, ledvin apod. Všechny studie dokládají bezpečnost pohybové aktivity Pohybová intervence zejména po léčbě je prakticky bez vedlejších účinků Lze ji aplikovat v jakékoli fázi léčby i choroby včetně léčby paliativní a preterminální Pozitivní vliv na kvalitu života Měřitelný efekt na kondici, svalovou sílu

SPECIFICKÉ PROBLÉMY PACIENTŮ S LYMFOMY – je zde pohybová aktivita bezpečná? Studií s pohybovou intervencí je méně (jen asi 18) Těžiště léčby chemoterapie/radioterapie Nežádoucí účinky: – Pokles krvinek – Infekce – Toxicita na srdce, plíce – Zažívací potíže

FYZICKÁ AKTIVITA U PACIENTŮ S LYMFOMY – výsledky studií Studie pacientů s Hodgkinovým lymfomem po léčbě (n=53) 20-týdenní domácí cvičební program střední intenzity libovolný typ zátěže (svižná chůze, běh, plavání…) významné zlepšení aerobní kapacity, snížení pocitu únavy a nevýkonnosti Oldervoll,2003

FYZICKÁ AKTIVITA BĚHEM CHEMOTERAPIE LYMFOMU? Randomizovaná studie pacientů s lymfomem (n=122) Aerobní trénink (12 týdnů) během chemoterapie Významný pozitivní vliv na únavu, tělesnou kondici (oproti kontrolní skupině) Bez negativního ovlivnění léčebného protokolu, či léčebné odpovědi Bez nežádoucích účinků (Courneya, JCO 2009)

JAK NA TO???

FYZICKÁ AKTIVITA – co se tím myslí? Volnočasová tělesná aktivita individuálně zvolená, periodicky se opakující činnost, která je výrazně odlišná od pracovních aktivit či domácích prací. Úklid, vaření ani péče o malé děti není možno považovat za cvičení……. možno považovat za cvičení…….

„Health-related fitness“ -zdravá tělesná kondice kardiorespirační (oběhově-dechová) kondice dynamické cvičení se zapojením velkých svalových skupin střední a vysoké zátěže po delší dobu (vytrvalostní zátěž) muskuloskeletální (svalově kosterní) kondice je schopnost svalů a kloubů vyvinout sílu a napětí po určitou dobu a v celém rozsahu pohybu (svalová síla) tělesné složení poměr tukové a netukové tkáně v těle (ideální hmotnost)

OBECNÁ DOPORUČENÍ Vždy je vhodná konzultace onkologa, tak i lékaře tělovýchovného Kdo pěstuje sport před stanovením diagnózy lymfomu, může v něm pokračovat Konkrétní doporučení typu, frekvence, trvání a intenzity cvičení je velmi individuální v závislosti na věku, předchozí kondici a fyzické aktivitě, přidružených onemocněních, fázi, typu léčby a finančních možnostech

Co lze každému doporučit i během léčby? choďte po schodech místo svezení výtahem pokud je to možné, do vašich cílů (domů, do práce) choďte pěšky (jezděte na kole) sportujte se svou rodinou, přáteli nebo kolegy udělejte si během dne 10-minutovou pauzu k protažení nebo k rychlé procházce projděte se ke kolegovi nebo sousedovi, místo poslání u či telefonování využijte například šlapání na ergometru během sledování televize plánujte si svou pravidelnou fyzickou aktivitu tak, aby se zvyšoval počet dní v týdnu a počet minut na akci svoji běžnou denní aktivitu si můžete měřit krokoměrem

CO JE DOBRÉ VĚDĚT O CVIČENÍ A JAK SI SESTAVIT SVÚJ CVIČEBNÍ PROGRAM Cílem tréninku je adaptace na zátěž a tím zvýšení celkové aerobní kapacity a svalové síly, případně redukce tukové hmoty K hlavním faktorům vyvolávajícím adaptaci patří délka cvičební jednotky, frekvence a intenzita Typ tělesné aktivity není rozhodující

Co cvičit? (typ zátěže) libovolná aktivita - pokud je zachována intenzita a četnost je to jedno, dle preference pacienta, přednost mají vytrvalostní aktivity se zátěží velkých svalových skupin (běh, kolo, plavání…), které je dobré střídat definovaná aktivita - aerobní: ergometr/pás, stepper intervalový trénink - silový (odporový) trénink: 3-6 různých posilovacích zařízení, na každém 8-20 opakování - optimální je kombinace obojího supervizovaná a nesupervizovaná aktivita jsou rovnocenné

PROSTÁ CHŮZE Nejjednodušší, nejdostupnější, nejméně riziková aktivita Nevyžaduje žádný předchozí zácvik Snadno měřitelná (krokoměry) Lze dobře volit její intenzitu (rychlost, délka úseku) Minimální denní aktivita odpovídá krokům (5km), týdně tedy (5-7x) 25-35km Atraktivní modifikací je „nordic walking“

Jak dlouho? (délka tréninkové intervence) Optimální je celoživotní aktivita Za minimum se považuje 12 týdnů ke vzniku měřitelných změn svalové síly nebo vytrvalosti 12-týdenní tréninková intervence zanechává změny ještě po 12 měsících

Jak často? Jak často? (frekvence cvičení) Jednotné schéma neexistuje typické schéma aerobního tréninku je 3x týdně s odpočinkem mezi dvěma aktivními dny Čím častěji cvičíme, tím kratší lekce mohou být Na redukci hmotnosti by frekvence cvičení měla být co nejvyšší (5-7x týdně) Cvičení méně než 2xtýdně žádnou adaptaci obvykle nevyvolá

Jak moc? Jak moc? (intenzita zátěže) Cvičení musí dosahovat určitou minimální (prahovou) intenzitu Intenzita určuje délku cvičení po kterou jej budeme ochotni akceptovat Lze ji měřit spotřebou kyslíku (laboratoř) Tepová frekvence (?!) Subjektivní škály (Borgova škála apod.) Test mluvením („test de parler“)

MĚŘENÍ INTENZITY TEPOVOU FREKVENCÍ Jednoduché Principem je absolutní maximální TF, která je pro jedince stejného pohlaví a věku stejná bez ohledu na trénovanost Míra zátěže se dá určit % maxTF Příklad pro ženu 35 let by se měla intenzita zátěže pohybovat 65-85% max TF což by odpovídalo zhruba tepům/min. Má mnohé limitace!!!!!

Borgova škála vynaložené tělesné námahy: Klid6 Velmi, velmi nízká7-8 Velmi nízká9-10 Nízká11-12 Trochu vyšší13-14 Vysoká15-16 Velmi vysoká17-18 Velmi, velmi vysoká19 Totální vyčerpání20

Modifikovaná Borgova škála 1 - velmi lehká zátěž 2- lehká zátěž 3 - střední zátěž 4 -těžká zátěž 5 - nesmírně těžká zátěž (už toho budu muset nechat) cvičit v intenzitě hodnocené známkami 2-, 3 nebo 3- obdobná známka měla odpovídat vždy podobné tepové frekvenci po týdnech možno přecházet (po deseti minutách v intenzitě 2) na intenzitu 3, 3- až 4

„talk test“ nebo „test de parler“ Nejméně formální metoda Pokud při zátěži nejste sto říci souvisle 2-3 slova, intenzita je již příliš vysoká Naopak ale můžete mít také potíže se stabilitou bránice (Vaše kondice není tak nízká) a v tom případě je třeba zvolit vhodnou rehabilitaci

Jak dlouhá má být jednotlivá „lekce“? U zdravých mladých lidí: 15 minut rozehřátí + 45 minut vlastního tréninku při té nejvyšší tepové frekvenci, po které jsou unaveni, ale stačí se zregenerovat během 24 hodin Pro nemocné: 10 minut rozehřátí na malé intenzitě zátěže + 20 – 30 minut se zátěží rovnající se zpočátku jen polovině tepového rozpětí (intenzitě 2-3 dle modifikované škály)

3 zásady: pohybová aktivita Vás „nesmí ničit“ (nemusíte ji zrovna milovat, ale nesmí vás „štvát“) typ zátěže je zejména zpočátku není rozhodující: preferujte druh sportu, při kterém se cítíte relativně nejlépe, jste obklopeni lidmi, kteří Vám rozumějí a respektují Vaše potřeby heslo „3 P“ :stejně jako v tréninku závodního sportovce platí heslo „3 P“ : Postupnost, Přiměřenost, Pravidelnost Postupnost, Přiměřenost, Pravidelnost

Poděkování Doc.MUDr.Jiřímu Radvanskému, Csc. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2.lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole za cenné rady a připomínky………