Význam supervize v sociální oblasti Ostrava, Zuzana Havrdová

Obsah prezentace Vztah supervize k sociální oblasti v historii a současnosti Předpoklady a podmínky pro úspěšnou supervizi Příklady možných témat v supervizi, zkušenosti a názory pracovníků Co supervize umožňuje a kdy se nehodí V čem vidím význam supervize v sociální oblasti

Supervize od počátku doprovázela sociální práci – historické zmínky: r.1871 v New Yorku Charity Organization Society – supervize případů r.1883 farář Samuel Barnett, East End Londýn – supervize práce s komunitou 20.léta 20.století - kořeny skupinové supervize + supervize praktické výuky 30.léta – osobnost pomáhajícího, sebereflexe (vliv psychoanalýzy)

Milníky vývoje supervize v Evropě 1955 první kursy supervize v Holandsku 1976 Švýcarsko-vznik „Svazu pro supervizi a poradenskou praxi“ 1982 „Německá společnost pro supervizi“ 1989 Amsterdam- vzdělávání v supervizi na universitě ANSE – vznik sdružení národních svazů supervize v Evropě ( eu.org/anse)

Vlivy společenského vývoje na supervizi ve 20.stol. od kontroly ke vzdělávání, reflexi a podpoře od jednotlivců ke skupinám, týmům, projektům a k celé organizaci od paternalismu k partnerství a sdílení odpovědnosti od interní k externí supervizi (i zpět)

Podstatné znaky supervize v současnosti Komplexní proces, zahrnující různé úrovně, vztahy a metody Rozdělení odpovědnosti na různé aktéry (zadavatel, supervizant, supervizor) Pečlivá příprava, práce s kontraktem Důraz na bezpečí a vztah důvěry a úcty Zohlednění kontextu (legislativy, organizace)

MPSV k tématu supervize Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb, vyhláška č. 505/2006 Sb., zajišťování podpory zaměstnanců formou nezávislého kvalifikovaného odborníka Standardy kvality soc.služeb, výkladový sborník pro poskytovatele, Praha, MPSV 2008, Standardy kvality soc.služeb, výkladový sborník pro poskytovatele, Praha, MPSV 2008, Co je supervize a kdo ji může poskytovat

Podmínky „úspěšné“ supervize Supervizor s výcvikem a úctou k práci týmu Osobnost supervizora kompatibilní s týmem Zodpovědný přístup organizace Zodpovědný přístup supervizantů Dobře vyjednaný kontrakt Adekvátní podmínky (prostor, frekvence) Kontinuita a otevřenost spolupráce

Standardní požadavky na supervizora v Evropě absolvent VŠ 6 let praxe v pomáhající profesi předchozí kursy a sebezkušenost dvouletý akreditovaný kurs supervize alespoň 38O hodin kursu supervize výuková supervize (cca 45 hodin) supervize supervize (cca 35 hodin)

Možnosti vzdělávání v supervizi u nás Český institut supervize (kurs integrativní supervize dle kriterií EAS) Magisterský program Řízení a supervize UK FHS a kurs CŽV Supervizor v pomáhající profesi ( dle kriterií ANSE Remedium Praha (dílčí navazující kursy) Dílčí kursy připravující na supervizní činnost ( např. INSTAND,ISZ)

Účel supervize Obecný- udržení či zlepšení kvality práce Konkrétní- průběžně se dojednává na různých úrovních - v kontraktu, v každé supervizi a v každém supervizním tématu ( vyjednání „zakázky“) Dobře vymezený účel a zaměření supervize a aktivní spolupráce všech je základem spokojenosti se supervizí!!!!

Rozdělení odpovědnosti v supervizi Zadavatel supervize – garantuje pravdivost informací, smysluplnost účelu, dodržení kontraktu, využití podnětů ze supervize Supervizanti - garantují smysluplnost účelu pro jejich práci a jejich profesní růst, aktivní participaci, otevřenost, pravdivost Supervizor - garantuje profes.řízení procesu a to, že vyjednané podmínky a vlastní schopnosti a zkušenosti supervizora dávají oprávněnou naději, že účelu bude dosaženo.

Okruhy etických otázek v supervizi Spojené s bezpečím účastníků – nekřížit role, mlčenlivost, respektující atmosféra Spojené s profesionální úrovní - vzdělání a další vzdělávání supervizora, adekvátní kontrakt tomu co zná a umí a co je potřeba Spojené s účinností supervize – podíl aktérů na kontraktu, jejich motivovanost, respekt supervizora ke kontextu/ organizaci, adekvátní vyhodnocení supervize

Časté překážky dobré supervize Lidé nejsou na supervizi připraveni Vedoucí nemá vlastní zkušenost a neví, co se dá očekávat Kontrakt je nejasný nebo vůbec chybí V organizaci jsou nediskutované problémy s řízením Pracovníci nejsou zvyklí, že se někdo zajímá o jejich pocity a bojí se o nich mluvit Pracovníci žijí v atmosféře nedůvěry a napětí Supervizor nereflektuje souvislosti, v nichž se pracovníci pohybují a neoprávněně je psychologizuje

Když chcete začít se supervizí Zvažovat, k čemu ji chci/chceme (co nám pomáhá a co nás brzdí v práci, kde zapojit supervizi) Jaký druh supervize zvolit – zaměření, kdo bude supervidován Jak často (1x/měs., 5x /rok) Koho si pozvat jako supervizora Jak to celé zorganizovat a připravit Zohlednit názory všech účastníků supervize

Zkušenosti se supervizí na úřadech r.2006 (Krušinská, 2008) Nevyhovující prostory a podmínky Nereálná očekávání Nejasná role ved. pracovníka Pasivita, sklon radit Nedobrovolnost, opatrnost, obavy Očekává se řešení od supervizora, ne od společné reflexe

Moje zkušenost se supervizí na úřadě Význam motivovanosti účastníků i vedení Společný kontrakt,vymezení cílů každého Výhodou je předchozí zkušenost se supervizí Vztahy v týmu ovlivní supervizi pozitivně i negativně Čím je pracovník zkušenější, tím víc si supervizi považuje a umí z ní těžit Méně prostoru pro změny v organizaci

Příklady možných témat v supervizi Jsme uštvaní a ztrácíme chuť do práce Jedeme každý na vlastní pěst a nevíme, co dělají druzí Nosím si domů případy a přemýšlím o nich i večer Ráda bych věděla, jestli jsem udělala dobré rozhodnutí Mám před sebou jednání, které mně stísňuje Chci se podělit o to, co se mi podařilo

Názory pracovníků na supervizi..no,takové odlehčení…získání odstupu…je to podpora…vždycky si něco odnesu... neumím si to už bez supervize představit…. ….na začátku jsem nevěděl, která bije… netušil jsem, co od toho čekat…supervizor něco nařizoval… přednášel….neměl žádný výcvik….no,to už se teď neděje…to byly ty začátky

Co supervize umožňuje: Mít v sobě “čisto“, uklizeno (zpracování emocí) Chápat vlastní možnosti a omezení Učit se chápat druhé, jejich roli i pozici Rozšířit své názory a dovednosti, učit se od druhých Získat pro sebe podporu od druhých Učit se uchopit i těžké a zmatené věci

Kdy se supervize nehodí Když ani trochu nevěříme, že by se mohlo ještě něco změnit Když předem odmítáme supervizora i supervizi Když se příliš bojíme před druhými mluvit a riskovat (mohla bych se splést, něco nevědět, šéf mne vyhodí apod.) Dominuje-li v organizaci problém s řízením, začít s ním

Význam supervize v sociální oblasti Dobrá supervize pro sociálního pracovníka je jako naostření pily pro dřevorubce.

Použitá literatura ANSE-Association of National Organisations for Supervision in Europe Havrdová, Z., Hajný, M. Praktická supervize, Praha: Galén, 2008 Havrdová, Z., Broža, J. Supervize jako specifická podpora nezávislého vnějšího odborníka. In Standardy kvality soc.služeb, výkladový sborník pro poskytovatele, Praha, MPSV 2008, str – ze dne Krušinská,K. Celoživotní vzdělávání soc.pracovníků ve státní správě CR se zaměřením na supervizi. Praha: FFUK, 2008, bakalářská práce Vyhláška č. 505/2006 Sb.