Nekonvenční nástroje centrálních bank v průběhu krize a měnová politika ČNB Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 20. října 2015 Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka

Osnova Nekonvenční nástroje vybraných centrálních bank vyspělých ekonomik v průběhu krize Měnová politika ČNB od konce roku 2012 a oslabení koruny Nedávný vývoj v české ekonomice Aktuální prognóza ČNB (srpen 2015) M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 2

Nekonvenční politiky centrálních bank Před krizí byly hlavním nástrojem krátkodobé úrokové sazby; měnové agregáty a kurzy měn se přizpůsobovaly nastavení sazeb Po vypuknutí krize CB poměrně rychle vyčerpaly možnost ovlivňovat ekonomiku prostřednictvím úrokových sazeb (  ZLB) Nekonvenční politiky měly 2 hlavní cíle: 1) Obnovit fungování finančních trhů a finančního zprostředkování:  dodávání likvidity  nákupy soukromých aktiv 2) Podpořit ekonomickou aktivitu při nulových úrok. sazbách (ZLB):  nákupy vládních dluhopisů  forward guidance: závazek CB, že nebude dodržovat staré úrokové pravidlo  Nekonvenční politiky byly zaměřeny především na snížení dlouhého konce výnosové křivky Další nástroje: kurzové intervence (podlahy), záporné úrokové sazby Cílem nekonvenčních politik bylo zpočátku obnovit krizí narušený transmisní mechanismus a později podpořit poptávku a zvýšit inflaci/bránit deflaci M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 3

Vývoj inflace během krize: stylizovaná fakta vyspělých ekonomik Pramen: Eurostat Nízká inflace začala být problémem až po roce 2012; centrální banky na ni reagovaly rozdílně Strmý pokles inflace po vypuknutí finanční krize Růst inflace: ek. oživení, fiskální konsolidace Dezinflace: druhá recese, nízká poptávka pozitivní ropný šok M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 4

Inflace a MP sazby: USA Pramen: Eurostat Fed snížil úrokovou sazbu na 0,25% již koncem 2008 a ponechal ji na této úrovni po celou dobu krize M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 5

Nekonvenční nástroje Fedu Fed využíval nekonvenční nástroje velmi aktivně; pomohly překonat krizi zejména v letech ; celkový objem nákupů dosáhl přibližně 21% HDP Dodávání likvidity a nákupy soukromých aktiv: LSAP1 ve výši 600 mld USD po , 850 mld USD po , 175 mld USD po ; LSAP3 ve výši 40 mld USD měsíčně po Nákupy dluhopisů: LSAP1 ve výši 300 mld USD po ; LSAP2 ve výši 600 mld USD po ; MEP ve výši 400 mld USD; LSAP3 ve výši 45 mld USD měsíčně po Forward guidance: , , , : sazby zůstanou na mimořádně nízké úrovni (0-0,25%), dokud nezaměstnanost zůstane nad 6,5%, inflace ve výhledu 1-2 let nebude vyšší o více než o 0,5 p.b. nad 2% dlouhodobým cílem a dlouhodobá inflační očekávání nepřestanou být dobře ukotvena Kvantitativní uvolňování v USA  posilování měn rozvíjejících se trhů Postupné snižování objemů nákupů aktiv (z původní výše 85 mld USD měsíčně), tzv. tapering začalo na začátku roku 2014  oslabování měn Fed letos možná začne zvyšovat úrokovou sazbu (normalizace) M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 6

Inflace a MP sazby: Velká Británie Pramen: Eurostat Bank of England snížila sazby na 0,5% v březnu 2009 a ponechala je na této úrovni bez ohledu na to, že inflace byla několik let nad inflačním cílem M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 7

Nekonvenční nástroje Bank of England Celkový objem nákupů dosáhl přibližně 22% HDP Nákupy dluhopisů: APP1 ve výši 75 mld GBP po , rozšířen o 125 mld GBP po , o 175 mld GBP po , o 200 mld GBP po ; APP2 ve výši 75 mld GBP po , ve výši 50 mld GBP po a ve výši 50 mld GBP po Dodávaní likvidity a nákupy soukromých aktiv: Program podpory poskytování půjček domácnostem a podnikům (Funding for Lending Scheme) zahájen ; objem financování k 31/12/2014 ve výši 56 mld GBP (3,1% HDP); prodloužen do 2016 Forward guidance 3Q2013: „Měnová politika zůstane značně uvolněná i v budoucnu … dokud míra nezaměstnanosti neklesne pod 7%; dále: inflace za měsíců nepřekročí 2,5%, střednědobá inflační očekávání zůstanou ukotvena, nastavení MP nebude představovat zásadní rizika pro finanční stabilitu“ BoE byla v 1Q2014 překvapena prudkým poklesem nezaměstnanosti pod 7% a přeorientovala se na míru využití výrobních kapacit M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 8

Kurz britské libry vůči euru Pramen: Eurostat Znehodnocení libry po vypuknutí krize účinkovalo jako tlumič šoků pro reálnou ekonomiku a jako faktor inflace ve všeobecně dezinflačním prostředí; libra v prosinci 2008 oslabila meziročně o 25,5% M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 9

Inflace a MP sazby: eurozóna Pramen: ECB, Eurostat ECB po vypuknutí krize snížila sazby na 1%; kvůli inflačním rizikům je v 2011 dočasně zvýšila; silná dezinflace „dotlačila“ ECB ke snížení sazeb až na 0 M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 10

Nekonvenční nástroje ECB Covered Bond Purchase Programmes: CBPP1 ( ) a CBPP2 ( ) Long-term Refinancing Operations (LTROs): leden 2015; únor 2015 Dodávání likvidity a nákupy soukromých aktiv: Securities Market Programme (SMP): září 2012 Outright Monetary Transactions (OMT): srpen 2012 Targeted Longer-term Refinancing Operations (TLTROs): červen 2014 ABS Purchase Programme (ABSPP): září 2014 CBPP3: září 2014 Nákup dluhopisů národních vlád a nadnárodních institucí: Public Sector Purchase Programme (PSPP): ABSPP + CBPP3 + PSPP = Expaned Asset Purchase Programme (APP): nákupy dluhopisů v měsíční výši až 60 mld EUR nejméně do září 2016 nebo do doby, kdy se inflace bude udržitelně zvyšovat k inflačnímu cíli ECB přijala širokou škálu nekonvenčních opatření; celkový objem nákupů v APP bude k září 2016 činit přibližně 12% HDP eurozóny M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 11

Měnová politika v eurozóně Po vypuknutí finanční krize ECB snížila úrokovou sazbu, ale ne tak agresivně jako Fed nebo BoE  ponechala si manévrovací prostor ECB poměrně konsistentně cílovala inflaci: při růstu inflačních rizik (oživení, růst inflace kvůli zvyšování DPH), zvýšila úrokovou sazbu Na začátku krize byly nekonvenční politiky zaměřeny zejména na podporu fungování finančního trhu, v letech se začaly zaměřovat na podporu poptávky a boj proti dezinflaci/deflaci Vedlejším (a vítaným) efektem nekonvenčních opatření bylo znehodnocování eura vůči dolaru:  Zvyšování tlaků na růst inflace prostřednictvím růstu dovozních cen  Zvyšování cenové konkurenceschopnosti vývozců K uvolňování měnových podmínek v eurozóně prostřednictvím nekonvenčních politik docházelo přímo (poklesem úrokových sazeb a zvyšováním likvidity) i nepřímo (znehodnocením eura) M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 12

Kurz eura vůči dolaru (1/1991-9/2015) Pramen: Eurostat Euro v posledním roce vůči dolaru oslabilo; kurz obou měn se však pohybuje poblíž dlouhodobého průměru M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 13

Inflace a MP sazby: Japonsko Pramen: ECB, Eurostat BoJ dlouhodobě operovala v deflačním prostředí a s úrokovými sazbami na zero lower bound M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 14

Nekonvenční nástroje Bank of Japan Dodávání likvidity a nákupy soukromých aktiv:  Program podpory půjček:  Nákupy soukromých dluhopisů (CME): (až 76 bil. JPY)  Poskytnutí prostředků pro stimulaci bankovních půjček:  Nákupy dluhopisů (QQME): s cílem zvýšit monetární bázi o bil. JPY ročně a dosáhnout inflačního cíle 2% během 2 let Nákupy vládních dluhopisů:  Comprehensive monetary easing (CME):  Quantitative and Qualitative Monetary Easing (QQME):  Rozšíření QQME: s cílem zvýšit monetární bázi o 80 bil. JPY ročně (tj. o bil. JPY více než dříve) Forward guidance:  : „BoJ ponechá sazby na nule podle svého uvážení s ohledem k dosažení střednědobé až dlouhodobé cenové stability“  : BoJ oznamuje zvýšení inflačního cíle na 2%  : BoJ oznamuje záměr dosáhnout inflačního cíle za 2 roky Opatření BoJ v čase gradovala: CME z října 2010 přešlo do QQME v dubnu 2013 a dále do rozšířeného QQME v říjnu 2014; BoJ je „průkopníkem“ nekonvenčních měnových politik M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 15

Inflace a MP sazby: Švýcarsko Pramen: Eurostat SNB snížila úrokovou sazbu na 0,25% v březnu 2009 a na 0% v srpnu 2011; inflace se v roce 2009, a 2015 pohybovala v záporném teritoriu M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 16

Nekonvenční nástroje SNB - 1/2 Švýcarský frank fungoval v nejistých dobách jako „safe-haven currency“ Březen 2009 – začátek nekonvenčních opatření: dodání likvidity bankám, kurzové intervence proti posilování franku, nákup soukromých dluhopisů Prosinec 2009 – mírnější jazyk: „zabránit nadměrné apreciaci franku“; byl ukončen nákup dluhopisů 2010 – řecká dluhová krize  apreciace franku téměř o 40% během  dovozní ceny vytvářely deflační tlaky Léto 2011 – měnové ukazatele signalizovaly potřebu dalšího uvolnění měnových podmínek Srpen 2011 – nepřímé intervence proti posilování franku (snížení rozpětí klíčových sazeb; několikeré navýšení likvidity na peněžní trh; měnové swapy a repo operace na dodávání likvidity) – tyto kroky sice oslabily frank, ale jen dočasně Září 2011 – stanovení minimální výše kurzu: 1,20 CHF/EUR + závazek, že SNB nebude tolerovat silnější kurz a že při překročení této hranice bude nakupovat zahraniční měny v neomezeném množství Po vyhlášení závazku kurz velmi rychle oslabil nad 1,20 CHF/EUR M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 17

Nekonvenční nástroje SNB - 2/2 Zkušenosti SNB s exitem jsou pro ČNB poučením Kurzový závazek trval od září 2011 do ledna 2015 Přínosy závazku: stabilizace inflace a oživení reálné ekonomiky Náklady: obrovský nárůst rezerv (bilance) SNB a vytváření účetní ztráty (ztrátu nesou švýcarské kantony) Cesta k exitu (od jara 2014 dále):  Divergence globálního vývoje: zlepšování růstových vyhlídek v USA, sílící dezinflace v eurozóně, další měnové uvolňování v EU a Japonsku  Rostoucí fundamentální tlaky na posilování CHF  očekávaná rizika kurzového závazku začala převažovat nad přínosy  : snížení záporné sazby z vkladů bank u SNB na -0,25%, rozšíření intervalu měnověpolitické úrokové sazby na -0,75% až 0,25%, cílem bylo přimět 3M Libor ve CHF k posunu do záporného teritoria Opuštění závazku: frank skokově posílil přibližně o 15%  Interval pro MP sazby (3M Libor ve CHF) snížen na -1,25% až -0,25%  Úroková sazba na zůstatky bank u SNB snížena na -0,75%  Pravděpodobný důvod exitu: obava z neúnosného nárůstu výše devizových rezerv SNB po očekávaném zahájení kvantitativního uvolňování ECB  Exit ze závazku měl implikace pro vývoj na trhu s dánskou korunou M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 18

Kurz švýcarského franku vůči euru Pramen: Eurostat Po dobu platnosti kurzového závazku se kurz franku pohyboval buď na jeho úrovni nebo na slabší straně; po opuštění závazku kurz prudce posílil Kurzový závazek 1,20 CHF za euro září 2011 – leden 2015 M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 19

Výše devizových rezerv (jako % HDP) Pramen: centrální banky Meziroční Využívání kurzového závazku vedlo ke strmému růstu devizových rezerv SNB k hodnotě kolem 90% HDP SNB BoJ M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 20

Inflace a MP sazby: Dánsko Pramen: Eurostat Dánská centrální banka snížila sazby pod nulu již v roce 2012; v únoru 2015 je snížila na -0,75% M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 21

Měnová politika Danmarks Nationalbank Dezinflační tlaky a příliv kapitálu po exitu SNB z kurzového závazku přiměly DNB ke snížení úrokových sazeb do výrazně záporných hodnot Dánská centrální banka dlouhodobě operuje v režimu fixního kurzu koruny vůči euru (Dánsko je jedinou zemí EU v systému měnových kurzů ERM II s fluktuačním pásmem ± 2,25%) Změna úrokových sazeb je prováděna v souladu s ECB, avšak pokud by dánská koruna byla vystavena silným tlakům, jsou změny úrokových sazeb prováděny s cílem stabilizovat měnu Pro podporu slouží i nákupy a prodeje cizí měny V důsledku opuštění kurzového závazku SNB k 15. lednu 2015 zesílily apreciační tlaku na korunu, čemuž se DNB snažila čelit snížením základní měnově-politické sazby na -0,75% a implikovaných sazeb přes deriváty až na -2,5% Dánské ministerstvo financí rozhodlo (na doporučení DNB) pozastavit vydávání korunových i cizoměnových dluhopisů (až do odvolání) Další případné snižování sazeb by mohlo stimulovat vkladatele k útěku k hotovosti a k vybírání vkladů ve velkém M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 22

Inflace a MP sazby: Švédsko V letech provedla Sveriges Riksbank sérii zvýšení úrokových sazeb; systematický pokles inflačních tlaků  snížení až na -0,1% v únoru 2015 M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 23

Měnová politika Sveriges Riksbank Snížení měnově politických sazeb ve Švédsku bylo menší, než v Dánsku a ve Švýcarsku Depozitní sazba byla v únoru snížena dokonce až na -0,85% V únoru Riksbank rovněž ohlásila nákupy vládních dluhopisů ve výši 10 mld SEK (0,26% HDP) Forward guidance: klíčová úroková sazba zůstane v záporných hodnotách do doby, dokud se cílovaný cenový index nedostane do blízkosti 2% cíle centrální banky (podle únorové předpovědi by to mohlo být ve druhém pololetí 2016) M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 24

Nekonvenční politiky - shrnutí Cílem nekonvenčních politik bylo zachovat/obnovit funkčnost finančního systému narušenou finanční krizí a podpořit ekonomický růst a cenovou stabilitu v dezinflačním (post)krizovém prostředí Nekonvenční politiky byly zaměřeny především na snížení dlouhého konce výnosové křivky Žádné dvě CB nepoužily nekonvenční politiky stejným způsobem V UK a CH bylo plnění inflačních cílů po určité období druhořadé; v EMU, Švédsku a Dánsku hrálo plnění inflačních cílů větší roli Velké ekonomiky (USA, UK) využívaly především dodávání likvidity a forward guidance, přičemž kurzové dopady byly chápány jako příznivý vedlejší efekt kvantitativního uvolňování (EMU, UK) Malé ekonomiky, pro které je kurz klíčovou veličinou, buď použily kurzový závazek přímo jako nástroj měnové politiky (CH, CZ) nebo použily jiné nástroje MP jako např. záporné úrokové sazby (CH, DK) Záporné sazby již nejsou tak nepředstavitelné, jak se nedávno zdálo Nekonvenční politiky s různou mírou úspěšnosti splnily své poslání M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 25

Nekonvenční politiky a měnový kurz Nekonvenční politiky využívaly kurz buď přímo nebo jeho bylo oslabení vedlejším efektem kvantitativního uvolňování nebo záporných úrokových sazeb Kurz Inflace Růst Kurz I. Kurzový závazek jako přímý nástroj: CH, CZ II. Kvantitativní uvolňování působí nepřímo přes kurz: GB, ECB Kvant. uvolňování Záporné úrok. sazby III. Záporné úrokové sazby působí nepřímo přes kurz: CH po exitu za závazku, DK, S Inflace Růst Inflace Růst M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 26

Měnová politika ČNB od konce roku 2012 a oslabení koruny M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 27

Měnová politika od konce roku 2012 Na podzim 2012 ČNB avizovala, že další případné uvolnění měnových podmínek provede prostřednictvím oslabení koruny V list ČNB snížila své základní úrokové sazby na „technickou nulu“  další uvolnění měnových podmínek pomocí sazeb již nebylo možné (zároveň přerušila odprodej výnosů z devizových rezerv) Během roku 2013 ČNB slovně intervenovala s cílem oslabit korunu Od března 2013 ČNB používala forward guidance: „Úrokové sazby budou drženy na stávajících úrovních (tj. na „technické nule“) v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků“ V průběhu roku 2013 postupně narůstaly dezinflační tlaky 7. listopadu 2013 ČNB oslabila kurz koruny na hodnotu poblíž 27 Kč/euro a vyslovila jednostranný kurzový závazek: ČNB nedovolí posílení koruny pod úroveň 27 Kč/euro; na slabší straně nechá ČNB kurz plovat Kurzový závazek byl několikrát prodloužen; nyní: ne dříve než ve 2H2016 Pozitivní nabídkový šok (pokles cen ropy a energií)  použití výjimky Měnový kurz se stal nově používaným nástrojem a převzal stabilizační úlohu měnové politiky M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 28

Kurz koruny vůči euru (2. ledna 2008 – 5. října 2015) Pramen: Eurostat, ČNB Od vyhlášení závazku se koruna pohybovala na jeho slabší straně nebo poblíž něj; závazek vnesl do vývoje kurzu poměrně vysokou míru stability M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 29

Dopad různých faktorů na změnu hospodářského růstu ČR Dopad různých faktorů na změnu hospodářského růstu ČR Oslabení koruny bylo jedním z důvodů obratu hospodářského vývoje Pramen: ČNB, ČSÚ M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 30

Po listopadu 2013 se výhled vývoje efektivního PPI v eurozóně systematicky snižoval Pramen: Consensus Forecasts, ČNB Vývoj prognóz efektivního PPI v eurozóně M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 31

Skutečná a hypotetická inflace pokud by nedošlo k oslabení koruny Pokud by ČNB neoslabila korunu, inflace by koncem roku 2014 byla pod úrovní -2% Pramen: ČNB, ČSÚ M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 32

Devizové intervence (leden 1998-srpen 2015) Aby ČNB dodržela svůj kurzový závazek, v červenci a v srpnu intervenovala; intervence byly prováděny automaticky, tj. bez nutnosti dalšího rozhodnutí BR Pramen: ČNB, Eurostat M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 33

Celkové měnové podmínky (RMCI) Měnové podmínky jsou výrazně uvolněné ve své úrokové i kurzové složce Pramen: ČNB M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 34

Nedávný vývoj v české ekonomice M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 35

Pramen: ČSÚ Hrubý domácí produkt (meziroční a mezičtvrtletní změny v % ve stálých cenách; sezónně očištěné údaje) Meziroční sezónně očištěný růst HDP zrychlil z 4,1% v 1. čtvrtletí na 4,6% ve 2. čtvrtletí; mezičtvrtletní růst se zpomalil z 2,5% v 1Q na 1,1% v 2Q M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 36

Pramen: ČSÚ HDP – příspěvky složek (meziročně v p.b., stálé ceny; sezónně očištěno) Růst HDP ve druhém čtvrtletí byl tažen všemi složkami domácí poptávky; na rozdíl od prvního čtvrtletí měl kladný příspěvek k růstu i čistý vývoz M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 37

Průmyslová produkce (mzr. změny v %) Sezónně očištěná průmyslová produkce roste v posledních měsících vysokými tempy: 5,1 % v květnu, 5,8% v červnu, 6,9% v červenci a 6,6% v srpnu; průmysl je tahounem ekonomiky Pramen: ČSÚ M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 38

Vývoj provozního zisku v odvětvích ( meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech) Předchozí rychlý růst ukazatelů hospodaření nefinančních podniků ve čtvrtém čtvrtletí 2014 zvolnil (odeznívající přímý vliv oslabení kurzu), v letošním roce však opět zrychluje Pramen: ČSÚ M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 39

Maloobchodní tržby (mzr. změny v %) Růst sezónně očištěných maloobchodních tržeb již 3 měsíce zpomaluje z velmi vysokých hodnot: 9,6% v květnu, 8,7% v červnu, 7,5% v červenci a 4,9% v srpnu; nadále však zůstává rychlý Pramen: ČSÚ M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 40

Beveridgeova křivka (sezónně očištěné počty v tis.) Trh práce po několika letech „přešlapování na místě“ se od začátku roku 2014 ubírá severozápadním směrem a svědčí tak o oživování ekonomiky Pramen: MPSV M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 41

Průměrná mzda (meziročně v %) Pramen: ČSÚ Rostoucí poptávka po pracovních silách nevedla dosud k výraznějšímu růstu mezd; ve 2Q 2015 vzrostla průměrná nominální mzda o 3,4% a průměrná reálná mzda o 2,7% M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 42

Inflace (meziročně v %) Pramen: ČSÚ Inflace v posledních měsících kolísala hluboko pod inflačním cílem; celková inflace: 0,5% v červenci, 0,3% v srpnu a 0,4% v září; měnověpolitická inflace v těchto měsících: 0,3%, 0,1% a 0,3% M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 43

Pokles cen pohonných hmot byl vyvážen růstem ostatních tržních cen a změnami daní Struktura inflace (meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech) M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 44

Ceny průmyslových výrobců Ceny průmyslových výrobců (meziroční změny v %, příspěvky v p. b.) Pramen: ČSÚ Meziroční pokles cen průmyslových výrobců se v 3Q2015 prohloubil: z -2,3% v červnu na -3,0% v červenci, -3,7% v srpnu a -4,2 % v září; hlavním faktorem záporného růstu cen byly ropné výrobky M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 45

Aktuální prognóza ČNB (srpen 2015) M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 46

V letošním roce HDP rychle poroste, v dalších dvou letech tempo růstu mírně zvolní Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %, sezonně očištěno) Pramen: ČNB M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 47

Celková inflace se zvýší, avšak 2% cíle dosáhne až v roce 2017 Prognóza celkové inflace (meziročně v %) M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 48 Pramen: ČNB

Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni do konce roku 2016, v roce 2017 je s ní konzistentní nárůst sazeb Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 49 Pramen: ČNB

Prognóza ČNB – další klíčové veličiny M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 50 PPI: -2,2% v 2015; 1,7% v 2016; 1,8% v 2017 Reálné mzdy: 2,1% v 2015; 2,6% v 2016; 2,3% v 2017 Zaměstnanost : 1,7% v 2015; 0,5% v 2016; 0,6% v 2017 Nezaměstnanost (ILO): 5,8% v 2015; 5,2% v 2016; 4,8% v 2017 Vládní deficit (jako % HDP): -1,6% v 2015; -1% v 2016 a 2017 Vládní dluh (jako % HDP): 40,6% v 2015; 40% v 2016; 39,5% v 2017 Obchodní bilance (jako % HDP): 5,9% v 2015; 6,2% v 2016; 6,4% v 2017 Běžný účet (jako % HDP): 1,1% v 2015 a 2016; 0,7% v 2017

Rizika stávající prognózy jsou pro nejbližších několik čtvrtletí na protiinflační straně Rizika prognózy Protiinflační rizika:  ceny potravin, pohonných hmot a regulované ceny energií (pokles cen komodit na světovém trhu)  uvolněná měnová politika zahraničních centrálních bank po delší dobu Proinflační rizika:  rychlejší růst HDP  rychlejší růst mezd M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 51

Budoucí opuštění kurzového závazku Kurzový závazek nebude zrušen dříve než ve 2. pololetí 2016; nelze vyloučit ani pozdější opuštění závazku, pokud bude přetrvávat výrazně nižší než očekávaná inflace Podoba exitu bude záviset na konkrétní situaci na trhu Není pravda, že čím později ČNB kurzový závazek opustí, tím větší bude následné skokové posílení koruny; naopak všechny nominální veličiny budou v té době slabší nominální úrovni koruny plně přizpůsobeny Čím více se hospodářský růst promítne do mezd a cen, tím méně se promítne do kurzu; vyšší domácí inflace oproti inflaci v eurozóně bude tlumit tlaky na posílení nominálního kurzu po opuštění závazku Budování pozic sázejících na silné zhodnocení koruny po exitu není bezrizikovou strategií Podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky bude udržitelné plnění inflačního cíle I přes probíhající oživení ekonomiky přetrvává potřeba výrazně uvolněné měnové politiky M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 52

Shrnutí ČNB po listopadu 2012 začala využívat nekonvenční nástroje: forward guidance, slovní intervence, oslabení koruny (rizika deflace), několikeré prodloužení kurzového závazku (dezinflace ze zahraničí) Pozitivní nabídkový šok (pád cen ropy)  výjimka z plnění inflač. cíle Oslabení koruny zabránilo deflaci a bylo jedním za faktorů oživení  oslabení koruny hodnotíme po téměř dvou letech jako úspěšné Aby ČNB dodržela kurzový závazek, v červenci a v srpnu intervenovala Česká ekonomika nyní poměrně rychle roste; růst je tažen všemi složkami domácí poptávky; růst se projevuje i na trhu práce Inflace se snižuje (pozitivní nákladový šok); poptávkové inflační tlaky zůstávají utlumené, zejména v důsledku pomalého růstu mezd Inflace se vrátí k 2% inflačnímu cíli na začátku roku 2017 Nadále přetrvává potřeba výrazně uvolněné měnové politiky ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí 2016 Česká ekonomika prochází fází neinflačního růstu M. Singer – Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky 53

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Czech National bank Na Příkopě Praha 1 Tel: M. Singer – Nekonvenční nástroje centrálních bank a měnová politika ČNB 54