Nacionalismus, xenofobie Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Wrubelová. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Nacionalismus národovectví; ideologie vznikla v 18. století, rozvoj zejména v 19. století; navazuje na patriotismus (vlastenectví), který se týká určitého území nebo politického celku; založen na pojmu národ (z latinského slova natio); pojmy související jsou etnikum, etnická příslušnost, identita; vychází z vědomí příslušnosti k jednomu národu, což často souvisí s vymezením vůči národu jinému.

Národ kulturní a politické společenství, které má společné dějiny, území, jazyk, zvyky a tradice; skupina lidí hlásících se ke stejné národnosti; většinou bývá vázán na určitý stát; neexistuje všeobecně uznávaná definice.

Národnost je příslušnost osoby k určitému národu; průzkum národnostního složení obyvatelstva českých zemí se provádí od roku 1921; po vzniku samostatné Československé republiky byla při prvním sčítání lidu v roce 1921 národnost definována jako kmenová příslušnost, jejímž hlavním znakem je mateřský jazyk; změna po listopadu 89, sčítání v roce 1991 občanům poprvé umožnilo vybrat si národnost; od roku 2001 můžou mít občané národnosti dvě.

Etnikum z řeckého ethnos – lid; je skupina jedinců sdílejících společnou etnicitu, to je vědomí sounáležitosti; příslušníky etnika spojuje víra ve společný původ a dějiny, společné označení sama sebe a kulturní prvky, které je odlišují od jiných etnik; dnes z důvodu migrace a míšení etnik mezi sebou chápeme etnikum jako skupinu lidí se společnou kulturou.

Xenofobie je politický a odborný sociologický termín; v překladu znamená strach z neznámého; používá se k označení strachu z cizinců nebo při obavách z jejich tradic a odlišné kultury; v politické rovině je pojem používán ve významu „odpor proti imigraci bez integrace do společnosti“; někdy pojem užíván jako obecný termín pro rasismus, antisemitismus a nacionalismus; je předsudkem, který vytváří negativní názor bez jakékoliv znalosti nebo smyslu.

Projevy xenofobie nepřátelství k lidem jiné barvy pleti, jiné národnosti, jazyka, náboženského přesvědčení, kultury, tradici; odpor a nepřátelství vůči imigrantům (přistěhovalcům), ale i cizincům s trvalým pobytem, uprchlíkům.

Volební programy 2010 ODS: „Kdo zde chce žít, musí se ztotožnit s místními kulturními a společenskými pravidly a musí znát český jazyk.“ ČSSD: „Nikomu nelze nutit svou kulturu a zároveň nelze nikam dovážet pravidla, která zásadně mění a omezují chování lidí.“

Přemýšlíme Navrhují politické strany ve svých volebních programech konkrétní řešení xenofobie? Vyhledejte problematiku xenofobie v programech ostatních parlamentních politických stran. Najděte rozdílnost v řešení otázky xenofobie ve volebních programech ODS a ČSSD.

Příklady z tisku „Policisté vyhostili tři cizince bez víza“; „Ukrajinci přepadli erotický salon“; „Příliv imigrantů přihrává voliče nacionalistům“; „Cizinci vybílili prodejnu“; „Cizince prověřila policejní razie“; „Cizinec půjčku odmítá zaplatit“; „Policie zadržela Ukrajince a dva Bulhary“.

Příběh I. Pavla: Hmmmm… to mi máma taky říkala, že u nich v krámě krade už každej druhej! A taky říká, že to jsou samý cikáni. Andrea: No to je přesný, jakmile někdo něco ukrade musí to bejt vždycky Rom. Olga: … nebo Ukrajinec… Andrea: A ne snad? Ty nekoukáš na televizi a nečteš noviny? Slyšels někdy něco dobrýho o Romech? Olga: O Ukrajincích taky jenom slyšíš, jak nám berou práci, anebo že to jsou mafiáni… a nikdy se nedozvíš, že některý, který tu jsou, mají vejšku... Pavla: A to chcete říct, že ty zprávy lžou nebo co? Jožo: A ty chceš říct, že ne? Vždyť si vzpomeň, kdy jsi naposled viděla nějakou dobrou zprávu o těch… cizincích…?!

Přemýšlíme Jsou novinové titulky pozitivně, nebo spíše negativně naladěné vůči cizincům? Může být předcházející rozhovor ovlivněn právě sdělovacími prostředky? Mohou média kladně ovlivnit postoje lidí k cizincům? Jak?

Cizinci znamenají bezpečnostní riziko, říká 57 % Čechů Praha – Nadpoloviční většina Čechů se domnívá, že ne každý člověk, který u nás žije, by měl mít právo získat české občanství. Postoj k právu cizinců získat české občanství souvisí s názorem na to, jak vážné bezpečnostní riziko představují pro nás cizinci pobývající v naší zemi. Téměř tři pětiny občanů hodnotí toto riziko jako "příliš velké". Zjistila to ve svém průzkumu agentura STEM. Tři z pěti Čechů (59 %) zastávají názor, že každý člověk žijící v České republice by neměl mít právo získat české občanství. S tím souvisí i skutečnost, že 57 % lidí spatřuje v cizích státních příslušnících pobývajících v ČR příliš velké riziko.

Přemýšlíme Jaké stanovisko zaujímáte ke článku? Při jaké příležitosti jste se setkali s cizinci žijícími u nás? Na čem jsou založena tvrzení, že „Židé jsou hamižní“, „černoši jsou méně inteligentní“, „Romové nechtějí pracovat“ a „Vietnamci jsou stánkaři a neumí pořádně česky“?

Příběh II. Magda: Hele, holky, to vám musím říct… včera jsem se svěřila mámě, že se mi líbí Jami… ale ona hned vyletěla, že to podle jména bude určitě nějakej cizinec a začala pekelnej výslech! Ve finále mi řekla, že jestli s ním přijdu domů, že mě přerazí vejpůl! Andrea: Fíííha… to naši tohle nijak zvlášť neřešej…, i když vím, že by byli radši, kdybych si našla nějakýho gádže, říkaj si, že tak budu mít míň problémů… Magda: To naši jsou v tomhle úplně ulítlí! A přitom jsou to oba vzdělaný lidi! Já nechápu, kde se to v nich bere! Olga: … vždyť Jami je fakt úúúúžasnej!!!! Magda: … viď???!!

Přemýšlíme Čeho se Magdina matka bojí? Jaké má důvody zabránit Magdě, aby chodila s Jamim? Co proti Jamimu má? Jak se díváte na „smíšené“ páry?

Použité zdroje DEMJANČUK, Nikolaj. Vzdělání a extremismus. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005, 133 s. ISBN X. DUFEK, Pavel. Společenské vědy pro střední školy. 1. vyd. Brno: Didaktis, c2010, 87 s. ISBN Aktuálně.cz: Volební programy 2010-Xenofobie [online] [cit ]. Dostupný z www: /programy/xenofobie/ Czechkid. [online]. [cit ]. Dostupný z www:.