Aerofony Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých a společenských oborů Datum vytvoření26. dubna 2014 Ročník1. ročník čtyřletého gymnázia, 5. ročník osmiletého gymnázia Stručný obsahPřehled nástrojů ovládaných vzduchem Způsob využitíProcházíme prezentaci a odpovídáme na otázky na snímcích 8 a 13 AutorIng. Karel Dvořáček KódVY_32_INOVACE_36_EDVO10
Aerofony V aerofonech (aer je řecky vzduch) vzniká zvuk chvěním vzduchu. V orchestrální praxi je dělíme na žesťové a dřevěné. Většinou se ovládají dechem hráče, ale také třeba mechanicky klávesnicí (harmoniky, varhany).
Žesťové nástroje Tón se tvoří napětím rtů, barva zvuku záleží na tvaru nátrubku. Mělký kotlíkový nátrubek: trubky, pozouny, ostrý zvuk. Hluboký kotlíkový nátrubek: kornet, křídlovka, měkký zvuk. Kuželový nátrubek: lesní roh, jemný a temný zvuk. Vliv má také průměr a délka ozvučné trubice, tvar roztrubu. Fundamentál: nejnižší, základní tón nástroje. Změnou napětí rtů hráč vyrábí vyšší harmonické. Základní ton bývá C, F, B, Es, As.
Změna výšky tónu se děje změnou délky trubice: plynule - snižcový pozoun, skokově - pomocí ventilů, které odbočují vzduch do různě dlouhých odboček. Většinou se používají tři ventily, přelaďující nástroj o celý tón, půltón a malou tercii níž. Také se používají dusítka v roztrubu (snižují až o celý tón), původně dlaň, nyní speciální dusítka. Další nástroje: zvířecí roh, olifant, busina, lur, serpent, poštovký roh, ofiklejda, baskřídlovka, baryton - eufonium, tuba, helikón, suzafon, wagnerovská tuba, jazzová trubka, aidovka, bachovka, basová trubka...
Dřevěné nástroje Flétny (dřevo, kov, kost, hlína) Vzduch z hráčových úst míří na hranu nástroje, kde se tvoří víry. Část vzduchu vedoucí do nástroje se rozkmitá, vnitřek nástroje je rezonátor, výška tónu je určena otvory. Zobcová flétna: úhel směru proudu vzduchu na hranu je dán konstrukcí nástroje. Diskantová, sopraninová, sopránová, altová, tenorová basová. Ladění C a F. Příčná flétna: úhel nastavuje hráč, nátisk. Moderní flétna umožňuje plně chromatickou hru, rozsah 3 oktávy. Další nástroje: Panova flétna, okarína, dvojitá flétna, jednoručka, kamzičí roh, flageolet, altová příčná, basová příčná, milostná, pikola.
Zobcové flétny, tenorová, altová, sopránová, sopraninová a diskantová (foto Karel Dvořáček)
Kovové zobcové flétny (irské) Příčná flétna moderní a renesanční (foto Karel Dvořáček)
Panova flétna (foto Karel Dvořáček)
Jazýčkové (plátkové nástroje) Dvojplátkové nástroje Plátek ze dvou třtinových lamel na jednom konci zasazený do kovové trubičky a korku. Původně řecký nástroj aulos, pak tibia, šalmaj, bomhart, krumhorn, sordun, raket... Hoboj (hautbois - fr. vysoké dřevo), sopránová poloha. Anglický roh (také oboe da caccia), altový nástroj. Fagot (dolcian, basson), důležitý generálbasový nástroj v baroku. Kontrafagot: délka trubice 3,5 m.
Jednoplátkové nástroje Plátek je pomocí kovového stroku připevněn k hubičce. Původní nástroj: chalumeau Klarinet: ladění B, A, C, vyšší (menší) D, Es F, altový F, Es, basklarinet B, kontrabasklarinet B. Saxofon (1840): sedm velikostí, kovový korpus. Nejčastější: sopránový C n. B, alt Es n. F, tenor B n. C. Dudy: měch - kozel, píšťaly klarinetového typu, melodická přednice, burdonový huk. Francouzské dudy – musette, hobojové píšťaly.
Otázky a úkoly Uveďte skupiny aerofonů, u nichž vzniká tón ústy! Žesťové nástroje, flétny, jazýčkové nástroje. Čím se mění výška tónu u žesťů a ostatních aerofonů? U žesťů změnou napětí rtů a ventily nebo snižcem, u ostatních změnou hmatů. Uveďte druhy zobcových fléten podle výšky tónu! Diskantová, sopraninová, sopránová, altová, tenorová, basová.
Varhany Nástroj největší velikosti, dynamiky i rozsahu (celé slyšitelné spektrum). Píšťaly: retné (flétnové), výška tónu závisí na délce (stopa), píšťala C měří 8 angl. stop, c 4 stopy. Kryté píšťaly znějí o oktávu níž. Jazýčkové píšťaly tvoří tón nárazným jazýčkem v hlavici píšťaly. Barva tónu je dána materiálem (dřevo, kov), tvaru (kónický, válcový), menzuře (průměru...). Rejstřík - tónová řada, většinou chromatická.
Varhany v chrámu na sv. Hostýně. Foto Karel Dvořáček
Stavba varhan Hlavní stroj: uprostřed prospektu, obsahuje hlavní rejstříky (principály) 8´ a 4´. Horní stroj, zadní stroj: ostatní rejstříky. Pedálové věže: hluboké píšťaly (největší) Symetrická stavba, půltóny vlevo a vpravo. Vzduchový rozvod: původně šlapací měchy, dnes kompresor. Spojení píšťal a kláves bylo původně mechanické, nyní se používá elektrické a kombinované kvůli rychlosti přeregistrování. Manuály a pedály jsou různě propojitelné spojkami a volitelnými kombinacemi. Virtuální varhany – samplovaný zvuk světových varhan. Podobné nástroje: portativ, pozitiv, regál,...
Jazýčkové nástroje Zvuk vzniká rozechvěním kovového jazýčku. Harmonium: rejstříky 4´- 16´, 1 – 2 manuály, vzduch stlačuje hráč šlapacími měchy. Harmonika ústní: zvukové kanálky, chromatická harmonika. Akordeon: tahací harmonika s měchem, pravá ruka obsluhuje klaviaturu s několika rejstříky, levá knoflíky se základními basy a akordy (dur, moll, septakord), až 120 knoflíků. Další druhy: koncertina, bandoneon, heligónka (knoflíky místo kláves).
Otázky a úkoly Jaký rozsah mají varhany? Shodný s rozsahem lidského sluchu, akusticky 20 Hz – 20 kHz. Na čem závisí barva tónu rejstříku? Na druhu píšťaly, tvaru, materiálu. K čemu slouží knoflíky akordeonu? Ke hře basových tónů a akordů.
Použitá literatura Michels Ulrich: Encyklopedický atlas hudby Nakladatelství Lidové noviny 2000, ISBN Modr Antonín: Hudební nástroje Editio Supraphon Praha 1977, šesté vydání 1997 ISBN Oling Bert, Wallisch Heinz: Encyklopedie hudebních nástrojů Rebo productions 2004, Čestlice, první vydání ISBN