renesance Charakteristika uměleckého stylu

Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Rudolf Kopecký Předmět:Dějepis

Obsah Vstup1 Etymologie2 Lokalita3 Období4 Vývoj5 Podmínky6 Charakteristické znaky, ideové, plastika7 Charakteristické znaky, architektura8 Charakteristické znaky, malba9 Projev, věda (matematika, fyzika, astronomie)10

Obsah Projev, anatomie11 Architektura obecně12 Architektura sakrální13 Architektura sakrální, chrám sv. Petra14 Architektura sekulární15 Zámky16 Stavební prvky17 Arkády, balustráda18 Městské věže19 Měšťanské domy20

Obsah Letohrádky21 Fontány22 Účelové stavby23 Radnice24 Paláce25 Plastika26 Plastika, galerie, Michelangelo27 Plastika, galerie, Verrocchio28 Malba29 Malba, autoři, Holandsko, Německo30

Obsah Malba, galerie, Holandsko31 Malba, galerie, Holandsko32 Malba, galerie, Německo33 Malba, galerie, Itálie, Leonardo34 Malba, galerie, Botticelli, Rafael35 Malba, galerie, Tizian36 Malba, galerie, Michelangelo37

renesance 1

etymologie z italského rinascenza (znovuzrození, objevení se něčeho, co již dříve existovalo, nebo z francouzského renaissance) název vznikl v 16. století v Itálii 2

lokalita vznik v Itálii (severní) rozšíření po celé Evropě (obchodními či uměleckými styky s římskou kulturou, válkami, …) 3

období v zemi původu od konce 13. století u nás až po zotavení z husitské anabáze prakticky do nástupu baroka (někde se říká přechodu renesance do baroka manýrismus), do 16. století 4

vývoj trecento – 14. století, centrum Itálie (městské státy, např. Mantova, Milano, Florencie) quattrocento – 15. století, klasická renesance (celá Itálie) cinquecento – 16. století, pozdní renesance, rozšíření na sever (i k nám) 5

předpoklady rozvoj řemeslné výroby a obchodu, vznik prvních manufaktur úspěchy v zámořských plavbách prudký rozvoj poznání (relativizace dosavadních hodnot, studium dosud neznámých Aristotelových děl, Koperníkův objev heliocentrické soustavy) ztráta výsadního postavení církve růst významu měšťanstva (hospodářsky i kulturně) 6

Charakteristické znaky ideové zesvětštění (oproti gotice) individualizace (gotika byla téměř anonymní, umělci byli spíše považováni za řemeslníky, v renesanci už známe jednotlivé autory) inspirace v antice (částečně námětově, zejména formálně) plastika inspirace v antice (volně stojící sochy poprvé od antiky) vyjádření emocí (výrazem obličeje) „antické“ použití materiálu (mramor) 7

Charakteristické znaky - architektura místo gotické vertikály zdůrazněna horizontála (rozložení stavby do šířky) stěny staveb souměrně členěny vodorovnými přímkovými římsami a svislými sloupy, zvl. jónskými nebo plochými pilastry (ozdobný jakosloup vyčnívající ze zdi) pravoúhlé linie (okna) zdobení fasády (vnější omítky, sgrafita, rustika a kvádrování) balustrády (kuželková zábradlí) arkády (oblouková podloubí často v patrech nad sebou) interiér: kazetové stropy, štuková výzdoba 8

Charakteristické znaky - malba z antiky se nedochovaly obrazy, (fresky v Neronově paláci byly objeveny až v 16. století) malíři se nechali inspirovat reliéfy a sochami technika – olejomalby na plátno používání perspektivy (ne pouhé kladení plánů za sebe) a stínování (valéry) poprvé se objevuje kresba jako samostatný druh a grafika (společně s knihtiskem) 9

Projev - věda matematika a fyzika imaginární veličiny zákon volného pádu teorie strojů základy hydromechaniky astronomie revize Ptolemaiovy geocentrické soustavy heliocentrismus, Koperník, Kepler, Galilei, Bruno, Tycho de Brahe 10

projev anatomie nauka o stavbě lidského těla objev malého krevního oběhu (Servet), farmakoterapie 11

architektura sakrální dóm ve Florencii (Bruneleschi) chrám sv. Petra v Římě, Vatikán (Bramante) sekulární zámky (u nás Litomyšl, Opočno, Častolovice, Náchod, Nové Město nad Metují, …), letohrádky (Belvedér, Hvězda), paláce (Lobkovický), městské aglomerace, měšťanské domy s typickými obloučkovitými štíty, nebo tzv. vlaštovčími ocásky (náměstí Telč, Nové Město nad Metují, …), dále se stavěly kašny, fontány, míčovny, jízdárny, radnice, městské věže, … převaha sekulárních (světských staveb, málo kostelů, gotika nás bohatě zásobila) 12

Sakrální architektura Dóm ve Florencii, BruneleschiVatikán, Bramante 13

Sakrální architektura Chrám sv. Petra v Římě……z obou stran (Bramante) 14

Sekulární architektura Zámek v Litomyšli……a v Opočně 15

Zámky i jinde Chambord……ve Francii jiný kraj – nejen jiný mrav jiný vkus jiné podmínky 16

Sekulární architektura, stavební prvky sgrafitobalustráda 17

Sekulární architektura Arkáda……na zámku v Opočně nádvoří některých zámků zdobily několikapatrové arkády zábradlí v patrech tvořily balustrády 18

Městské věže Černá v Českých Budějovicích… …Bílá pak v Hradci Králové 19

Měšťanské domy S krásnými štíty v Telči… …a v Novém Městě nad Metují 20

letohrádky Hvězda……a královny Anny v Praze 21

fontány Zpívající……a Neviňátek 22

Účelová zařízení míčovnajízdárna 23

radnice 24

paláce Lobkovický na Hradě…..a ze zahrady 25

plastika Itálie Mojžíš, Pieta, David (Michelangelo Buonarroti) jezdecké pomníky (Verrocchio) u nás u nás se volná plastika prakticky nevyskytovala (v době, kdy skvétala renesance v Itálii, u nás řádili husité) doplněk architektury 26

Plastika - galerie Michelangelo – Pieta……a David 27

Plastika - galerie Michelangelo - MojžíšVerrocchio – Jezdecký pomník 28

malba záměr úsilí o realismus, znovuobjevení půvabu nahoty (akty) náměty – portréty, davové scény, sfumato (splynutí postavy s přírodou; antika i křesťanstvo autoři Itálie Zrození Venuše (Sandro Botticelli), Mona Lisa, Poslední večeře (Leonardo da Vinci, univerzální osobnost), Sixtinská madona (Raffael Santi), Venušina toaleta (Tizian) 29

malba Holandsko Gentský oltář (Jan van Eyck) Pokušení sv. Antonína (Hieronymus Bosch) Německo Vlastní podobizna Růžencová slavnost (Albrecht Dürer) 30

Malba – galerie, van Eyck, Gentský oltář 31

Hieronymus Bosch 32

Albrecht Dürer AutoportrétRůžencová slavnost 33

Leonardo da Vinci Poslední večeřeMona Lisa 34

Italská malba Sandro BotticelliRafael Santi 35

Tiziano Vecelli 36

Michelangelo, Poslední soud, Sixtinská kaple 37

Použité zdroje (Léta praxe, poznatky ze studia kunsthistorie)