EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Izraelsko-arabský konflikt Číslo vzdělávacího materiálu: ICT2-18 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: ICT 2 - Dějiny 19. a 20. století Autor: Mgr. Michal Vozobule Datum vytvoření: Garant (kontrola): Marek Brožek Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Téma: Arabsko-izraelský konflikt ve 20. století Metodika/anotace: Materiál zpracovává vývoj arabsko-izraelského konfliktu od konce 1. světové války do současnosti. Mapuje jednotlivé konflikty, osobnosti a snahy o mírová řešení celého konfliktu. Zdroje: uvedeny na konci Časový rozvrh: 45 min. Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Izraelsko-arabský konflikt

Palestina GBR získala Palestinu až po 1. světové válce 1916 – Sykes-Picotova smlouva mezi FRA a GBR –Rozdělení vlivu na Blízkém východě –Palestina připadá GBR – Balfourova deklarace –dopis min. zahr. GBR Balfoura prezidentovi Světové sionistické organizace lordu Lionelu W. Rotschildovi –slib zřízení národní domoviny pro židovský národ

Palestina Balfourova deklarace se stala součástí rozhodnutí Společnosti národů o přidělení Palestiny GBR První střet – 1929 u Zdi nářků – 200 mrtvých 1937 – Peelova komise navrhuje rozdělit Palestinu na židovskou a arabskou část –Arabové tento návrh odmítají 1939 – Bílá kniha o Palestině –Slib palestinské nezávislosti do 10 let –Slib omezení přílivu židovských přistěhovalců a do 5 let jeho úplné zastavení –Zabránit přesunu půdy do židovských rukou

2. světová válka Arabové i židé formálně na straně GBR (formálně) Reálně: –židé bojují v britské armádě, dokonce vytvořena Židovská brigáda –„Arabové pro nás neudělali nic krom povstání v Iráku (protibritské)“ Winston Churchill Zároveň sílí tlak sionistů –Politické umírněné křídlo – David Ben Gurion –Radikálnější Irgun Cvai Leumi – Menachem Begin –Jochamej Cherut Jisrael – Abraham Stern

Situace po 2. světové válce Palestina je pro GBR „zlým snem“ Asi židů, kt. přežili koncentrační tábory chce do Izraele GBR odmítá odvolat Bílou knihu z roku 1939 GBR odmítá vpustit židy do Izraele a zřizuje jim tábory na Kypru Z hlediska zájmů pochopitelné, z hlediska morálního nepřijatelné

Stát Izrael 1946/47 – nestabilita a terorismus 2/1947 – GBR uznává neschopnost udržet mandát a oznamuje jeho vrácení OSN VS OSN zřizuje výbor UNSCOOP Návrh komise: –2 nezávislé státy (židovský a arabský stát) –Poručenský režim pro Jeruzalém a okolí GBR oznamuje, že opustí Palestinu

Stát Izrael 14. května 1948 – David Ben Gurion vyhlašuje Stát Izrael Egypt, Irák, Zajordánsko, Sýrie a Libanon na něj zaútočily 1. izraelsko-arabská válka, válka za nezávislost Vítězství Izraele zejména kvůli rozporům a rozdílným cílům arabských států Masový útěk Arabů z Izraele – začátek uprchlického problému

Suezská krize Sinajská válka, 2. arabsko-izraelská válka Egypt se nesmířil se vznikem Izraele –Za prvních 8 let více než 3000 útoků trestných komand – došlo v Egyptě k revoluci –podpora SSSR –svržení panovníka – budování arabské republiky –prezidentem plukovník Násir – znárodnění Suezu – počátek krize

Suezská krize Znárodnění se dotklo britských a francouzských firem – obě země protestují Egypt uzavírá smlouvu se Sýrií a Jordánskem Blokáda přístavu Eljat Početná egyptská armáda se soustředí na Sinaji – Izrael zahajuje protiútok –Sinaj obsazena za 5 dní – – francouzské a britské letouny bombardují egyptská letiště –5.– – obsazeno okolí Suezu

Suezská krize Britská libra reaguje strmým pádem Zároveň USA reagují nesouhlasně na britsko- francouzsko-izraelskou operaci OSN hrozí intervencí (za podpory USA a SSSR) GBR a FRA se v prosinci stahují Následně jsou na Sinaj vyslány mírové jednotky OSN Izrael se stahuje v březnu 1957 Roste Násirova prestiž, spolupráce se SSSR se prohlubuje Vliv GBR a FRA v oblasti klesl, utrpěla pověst A. Edena

Organizace pro osvobození Palestiny V roce 1964 vzniká OOP Postupně se stává mluvčím Palestinců 1965 – vzniká studentská polovojenská organizace Al-Fatáh V čele Fatáhu stojí Jásir Arafat Fatáh postupně prostupuje OOP a Arafat se stává hlavní postavou palestinského hnutí

Šestidenní válka Egypt se nepoučil z předchozích porážek a postupně posiloval panarabskou spolupráci 5/1967 – vstoupil do demilitarizovaného pásma na Sinaji a donutil tak odejít jednotky OSN – smlouva Egypt – Jordánsko –Král Husajn pod tlakem veřejnosti souhlasil –Jordánská vojska jsou nově vedena egyptskými veliteli Egypt následně uzavírá Tiranskou úžinu do Akabského zálivu, kde je přístav Ejlat Došlo tak k porušení mezinárodního právo

Šestidenní válka Izraelská vláda se usnesla, že se jedná o casus belli a nařídila připravit operaci proti Egyptu 5. června 1967 začala operace Red Sheet, která měla za cíl ovládnout vzdušný prostor v oblasti V rámci této operace bylo zničeno 90 % egyptského letectva Násir ovšem spojencům vzkázal, že útok odrazil a že mají jeho leteckou podporu Následné útoky Sýrie a Jordánska byly odraženy Následoval útok na syrská a jordánská letiště

Šestidenní válka 6. června 1967 –Izrael obsazuje pásmo Gazy, další části Sinaje a města Betlém a Hebron 7. června 1967 –Izrael nabídl Jordánsku příměří –Král Husajn se rozhodl splnit spojeneckou smlouvu a zaútočil –Znovu čekal podporu egyptského letectva –Izrael v protiútoku obsazuje Jeruzalém –Příměří s Jordánskem zprostředkované OSN

Šestidenní válka 8. června 1967 –Izrael obsazuje Suez –Egypt přistupuje na příměří 9. června 1967 –Násir chce podat demisi, demonstrace lidí jej ale podporují –Izrael útočí na Golany a obsazuje je 10. června 1967 –Izrael postupuje na syrské frontě –Večer je ale palba zastavena (OSN, velmoci)

Důsledky „Šestidenní války“ Izrael významně rozšířil svá území Poprvé má Izrael obranyschopné hranice Přichází nová vlna přistěhovalců Suezský průplav je uzavřen až do roku – Rezoluce OSN č. 242 –Rozhodnutí o navrácení území Egyptu a Sýrii –Uzavření separátních mírových smluv –Oficiální uznání Izraele –Izrael přijímá, arabské státy to odmítají –Izrael tak zůstává na dobytých území

Opotřebovací válka Čtvrtá arabsko-izraelská válka začala 21. října 1967 potopením izraelského torpédoborce Ejlat dvěma raketovými čluny egyptského námořnictva Proti Izraeli se angažovaly hlavně Egypt, Jordánsko a Arabové na izraelském území. Pokračovala sériemi lokálních pohraničních incidentů a útoků, které však nebyly spojeny s klasickými frontovými boji a obsazováním území. 21. října 1969 – Násir vyhlásil Harb al-Istinzaf nebo také Válku za vyčerpání Izraele. Skončila 7. srpna 1970 Ztráty na obou stranách (Arabové- větší ztráty)

Situace před Jomkipurskou válkou Celé období provázela snaha OSN vypořádat se s výsledky šestidenní války Izrael se na jaře 1970 dostal do izolace, proto začínají intenzivnější jednání Nakonec je připravena dohoda, kterou akceptuje i Izrael Dohoda je následně zmařena –SSSR nechává posunout raketové základny k Suezu –V září 1970 umírá egyptský prezident Násir –V Jordánsku vypukla občanská válka (palestinští Arabové za pomoci Sýrie chtějí krále Husajna donutit znovu válčit)

Situace před Jomkipurskou válkou Nový prezident Anvar Sadat naznačuje možnost dohodnout se s Izraelem (1971) Sadat se snaží vytvořit Federaci arabských republik (Egypt, Libye, Sýrie a event. i Súdán) Sadat se rozhodl přehodnotit vztah k SSSR –Reakce na přímé zásahy do vnitřních věcí Egypta –Vynucená smlouva se SSSR (5/1971) –Finanční nároky sovětské vojenské přítomnosti –Nulové výsledky konfliktu s Izraelem

Situace před Jomkipurskou válkou 7/1972 – Sadat vypověděl ze země sovětské vojenské poradce Následně odchází i sovětští vojáci – cca Sadat pochopil, že pokud chce dosáhnout stažení Izraele ze Sinaje, potřebuje k tomu USA Následně navazuje, zatím ještě tajné, první kontakty s americkou vládou Dalším nástrojem tlaku na USA a západním svět se měla stát nafta K tomu ale bylo potřeba sjednotit arabské státy

Situace před Jomkipurskou válkou Mezi arabskými státy vládly různé animozity Napjaté vztahy, které hrozily přerůst v ozbrojený konflikt, měly mezi sebou Sýrie a Jordánsko Egypt navíc musel urovnat vztahy s velkými producenty ropy v oblasti – Saúdskou Arábií a Irákem Vzhledem k velkému rozmachu západních ekonomik se Sadatova taktika jevila jako optimální 9/1973 – schůzka Sadat, král Husajn a Hafíz Asad –Domluven nový útok na Izrael

Jomkipurská válka Jom Kippur = „svátek smíření“ –Jedná se prakticky o největší židovský svátek –V tento jediný den je celá izraelská armáda prakticky demobilizována –Nevysílá televize ani rozhlas –Vyhlášen zákaz jízdy automobilem Právě na Jom Kippur, 6. října 1973, Arabové zaútočili Jednalo se o nejlépe připravenou arabskou akci v dosavadním vývoji arabsko-izraelských válek

Jomkipurská válka Egyptská armáda prolomila obranu Suezu Syřané zaútočili na Golanské výšiny Izrael byl překvapen, nepředpokládal, že si Arabové dovolí zaútočit USA (H. Kissinger) před tím varuje Izraelce, aby neútočili jako první (snaha o urovnání vztahů se SSSR) Ministr obrany Moše Dajan po obhlídce bojišť dal příkaz na aktivaci operace Jericho – atomová bomba

Jomkipurská válka Požádal Goldu Meierovou, aby dala souhlas s jejím spuštěním Izrael získal postupně nové zbraně zejména z USA Následný protiútok byl nečekaně úspěšný a během 14 dnů se válka přelila zpět k Suezu Izrael následně překročil Suez a ocitl se 70 km od Káhiry Na Golanech vytlačil společné jednotky –Sýrie, Jordánsko, Irák, Saúdská Arábie a Maroko

Ropná krize Arabské státy reagovaly zahájením ropné války Arabští členové org. OPEC zvýšili cenu ropy o 70 % a pohrozili snižováním produkce ropy o 5 % měsíčně Dokud Izrael neopustí okupovaná území a neuzná legitimní práva Palestinců Saúdská Arábie úplně zastavila dodávky ropy do USA Nastala tak tzv. 1. ropná krize

Řešení konfliktu 22. října 1973 – Rezoluce RB OSN č. 338 –Výzva Izraeli k zastavení bojů 11. listopadu 1973 – podepsáno příměří Konec 1973 – konference v Ženevě Konference nebyla příliš úspěšná Až následné aktivity Henryho Kissingera v roce 1974 vedly k částečnému řešení, když do oblasti vstupují mírové síly OSN K definitivnímu řešení konfliktu, alespoň z hlediska Egypta, došlo až v březnu 1979

Camp David Září 1978 – v letním sídle amerických prezidentů v Camp Davidu se schází Anvar Sadat a Menachem Begin Setkání zprostředkoval Jimmy Carter – ve Washingtonu podepsána dohoda –Izrael definitivně vrátí Egyptu Sinaj –Na záp. břehu Jordánu vznikne arabská autonomie (odpor izraelské veřejnosti – nezrealizováno) – oficiálně zavedeny diplomatické styky Obětí míru se stává Anvar Sadat, který v říjnu 1981 podlehl atentátu Muslimského bratrstva OOP taktéž odmítá dohodu a pokračuje v akcích proti Izraeli

80. léta Izrael je vystaven dalším akcím, které vedou k akci proti palestinským uprchlickým táborům (1981) A následně vpádem do Libanonu 1982 OOP vyhlašuje tzv. intifádu – neomezený boj proti Izraeli Izrael je donucen vyjednávat Příslib vzniku samostatného palestinského státu 1988 – Arafatova OOP uznává Izrael

90. léta Tyto sliby jsou potvrzeny v roce – Dohody z Osla – Arafat a Rabin Tento výsledek odmítají Hizballáh a Hamas a za podpory Sýrie a Íránu podnikají z Libanonu útoky na Izrael Sýrie podmiňuje jednání navrácením Golan židovský extrémista zabil Jicchaka Rabina na nátlak Billa Clintona podepisuje Benjamin Netanjahu s Jásirem Arafatem další dohodu o rozšíření palestinského území Nastupuje Ehud Barak – vyklizení nárazníkového pásma v Libanou za garance OSN Prostor pro útoky Hizballáhu – padá Barakova vláda

Současný stav V roce 2002 se objevují nové plány na mír – kvartet (USA, EU, Rusko, OSN) Road map for peace (Cestovní mapa) 2004 – Šaronův plán na stažení osadníků z Gazy Bush podpořil ponechání osad na Západním břehu (jako 1. prezident USA) 8/2005 – došlo k vyklizení pásma Gazy

Zdroje Mapa na snímku 18, palestin-canaan-levant-cisjordan/ palestin-canaan-levant-cisjordan/ ČEJKA, Marek: Izrael a Palestina.Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Centrum strategických studií, WANNER, Jan: Krvavý Jom Kippur. 1. vyd. Praha: Libri, GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. 1. vyd.Praha: BB Art,