Jedovaté rostliny

Nejjedovatější rostlinou světa je oleandr obecný! Jedovaté rostliny můžeme rozdělit na: - jedovaté - prudce jedovaté vyskytují se ve volné přírodě některé se pěstují jako okrasné ve sklenících, zahradách a v bytech Nejjedovatější rostlinou světa je oleandr obecný!

Oleandr Obecný Dekorativní keř/strom rostoucí všude na světě → neznámý původ Výskyt: Severní Afrika, Španělsko, Středomoří, Arabský poloostrov, Jižní Čína a zřídka i Sahara K otrávení dospělého člověka stačí 1 list, u dítěte 2 listy, smrt nastává několik hodin po požití Extrakt z Oleandru se využívá se i ve pharmaceutickém průsmyslu jako lék na srdeční činnost

Sněženka podsněžník Sněženka bílá, sněženka předjarní Roste ve vlhké půdě, na vlhkých loukách, v lesích, ale i na zahradách a v parcích Je 15-20 cm vysoká, roste z cibulky, má 2-3 jednoduché úzké listy, štíhlý stvol s jedním bílým květem Patří mezi ohrožené a částečně chráněné druhy, hojná je na Zlínsku Řadí se mezi mírně jedovaté rostliny, zejména cibulka může po požití vyvolat u člověka bolesti břicha, zvracení a průjem

Orsej jarní Je to jarní vytrvalá rostlina vytvářející kořenové hlízy Má ráda zamokřená místa – louky, břehy… Lodyha je holá, asi 20 cm vysoká, květy jsou samostatné se žlutými lístky, listy jsou srdčité Má vysoký obsah vitamínu C – používala se na salát, ale jen než vykvetla, po vykvetení je totiž jedovatá!

Je prudce jedovatý keř, který se objevuje se světlých lesích 30-150 cm vysoký, málo větvený, listnatý a opadavý, podlouhlé listy jsou střídavé nakupené na koncích větví, květy jsou růžové (viz obr.) a silně voní – delší přivonění může člověku způsobit problémy – bolesti hlavy a závratě! Plody jsou kulaté červené peckovice, silně hořké a prudce jedovaté! V přírodě je vzácný, patří mezi ohrožené druhy Smrtelná dávka pro člověka je 10-12 plodů, po požití je nutný zásah lékaře! Lýkovec jedovatý

Konvalinka vonná Je vytrvalá jedovatá rostlina rozšířená po celé Evropě rostoucí ve světlých lesích Pěstuje se také jako okrasná, byly vyšlechtěny různobarevné odrůdy Je až 20 cm vysoká s plazivým oddenkem, dva jednoduché listy, bílé, voňavé květy rostou v hroznu na přímém stvolu, plodem jsou jedovaté jasně červené bobule K otravě dochází po požití stonků či listů nebo pojídání plodů, i vypití vody z vázy je nebezpečné, příznaky otravy jsou nevolnost, zažívací obtíže, křeče atd. Při větším požití je třeba vyhledat lékaře Používá se při výrobě mýdel, voňavek a šňupacích tabáků

Rulík Zlomocný Používá se v očním lékařství Je to nejnebezpečnější středoevropská jedovatá rostlina, tvoří polovinu všech vážných otrav na území ČR Roste na pasekách a okrajích lesů, má raději vlhké půdy Je to statná, až 180 cm vysoká vytrvalá bylina s tlustou a větvenou lodyhou, listy jsou střídavé a velké, květy jsou hnědofialové trubkovitě zvonkovité Plodem je jedovatá černá kulovitá bobule, nejdříve chutná sladce, pak však dostává odporně hořkou příchuť Celá rostlina je prudce jedovatá! Člověk se může otrávit přímou konzumací plodů nebo po přes kozí mléko a maso, pokud tuto rostlinu koza sežrala. Smrtelná dávka pro člověka je 10 bobulí, pro dítě už 3 bobule! Příznaky otravy je zástava dechu a utlumení srdeční činnosti Používá se v očním lékařství

Vraní oko čtyřlisté Je vytrvalá prudce jedovatá bylina rostoucí ve vlhčích listnatých a smíšených lesích Z plazivého oddenku vyrůstá až 40 cm vysoká bylina, listy jsou široké tvoří „čtyřlist“, plodem je jedovatá, kulatá černá bobule Chuť bobulí je odporná, rostlina nepříjemně zapáchá, takže otravy jsou vzácné i u dětí

Tis červený Na mnoha místech jsou památné a významné dlouhověké tisy Je prudce jedovatá stálezelená jehličnatá dřevina vyskytující se většinou jako keř nebo nízký strom Má ráda stín, pomalu roste, má nádherné husté „těžké“ dřevo , také jedovaté, velmi ceněné - ve středověku výroba luků Dorůstá do výšky až 20 m, šířky 17 m, má měkké, dlouhé a špičaté jehlice, červené plody s jedovatým semenem Jed z jedovatého semene (červená sladká dužnina kolem semene není jedovatá) působí velmi rychle na člověka i zvířata – smrt nastává do několika minut ! Je to silně ohrožený druh a je přísně chráněn! Na mnoha místech jsou památné a významné dlouhověké tisy

Pryskyřník prudký Je jedovatá vytrvalá bylina Hojně roste na loukách a travnatých místech, je nenáročný Má plazivý a velmi odolný oddenek, listy jsou střídavé, na okrajích zubaté, květ je sytě žlutý složený z pěti okvětních lístků Celá rostlina obsahuje jed, který člověku způsobuje puchýře, nebezpečný je i pro dobytek

Ocún jesenní Lidově „naháček“, je vytrvalá prudce jedovatá bylina Roste na vlhkých loukách, v nížinách vyhledává stín, na horách slunce Dorůstá 10-20 cm, má hluboce uloženou hlízu, listy jsou přízemní a dlouhé, květy jsou narůžovělé až fialové, kvete od srpna do listopadu Je pěstován i jako okrasná rostlina K otravě může dojít zejména při neopatrném sbírání bylin (je totiž sbírán i jako léčivá rostlina), nebo při záměně s listy česneku medvědího, možná je i otrava přes mléko ovcí a koz Citlivé na otrávení jsou zvláště děti, jed se vstřebává pomalu, první příznaky se objevují po 2-6 hodinách – pálení v ústech,nevolnost, zvracení, průjem aj. – bez ošetření může dojít až k smrti! Ocún jesenní

Jalovec chvojka Je jehličnatý keř dosahující výšky max. 1,5 m, pěstuje se jako okrasný Dříve se používal jako léčivá rostlina Nežádoucí účinky jsou: podráždění kůže a puchýře, při vnitřním požití při větších dávkách otrava postihující hlavně ledviny

Durman obecný Je prudce jedovatá jednoletá rostlina Roste roztroušeně od nížin až po podhůří, pěstuje se i jako okrasná Je 0,5 až 1 m vysoký, stonek je větvený s velkými zubatými listy a velkými bílými nálevkovitými květy, plodem je ostnatá tobolka Otrava je velmi nebezpečná – ve vyšších dávkách nastává smrt s vyčerpáním ze selhání srdce a přehřátím, může dojít i ke smrtelnému zranění Listy se používají v léčitelství

Zdroje: http://www.clker.com/ http://www.wikimedia.com/ http://cs.wikipedia.org ŠTIKOVÁ, Mgr. Věra. Člověk a jeho svět - přírodověda pro 4. ročník. Nový Malín: NOVÁ ŠKOLA s. r. o., 2011, ISBN 978-80-7289-211-2. EISENREICH, Wilhelm a kol. Nový průvodce přírodou - zvířata a rostliny. Praha: Pavel Dobrovský - Beta a Jiří Ševčík, 2003, ISBN 80-7306-091-4. www.ireceptar.cz

Jan Hrabal, Luděk Špacír a Jaroslav Štěpánek Vám děkují za pozornost!