TESAŘOVÁ Tereza, 2015.

Prezentace na téma: "TESAŘOVÁ Tereza, 2015."— Transkript prezentace:

1 TESAŘOVÁ Tereza, 2015

2 INTEGRACE A USKUPENÍ VE SVĚTĚ
státy světa se sdružují do různých uskupení snaha čelit problémům vznikajících z různých zájmů jednotlivých zemí => ekonomické integrace

3 INTEGRACE A USKUPENÍ VE SVĚTĚ
Stádia integrace oblast volného obchodu celní unie společný trh vnitřní trh hospodářská a měnová unie politická unie

4 INTEGRACE A USKUPENÍ VE SVĚTĚ
Rozdělení uskupení dle zájmu globální organizace př. OSN, OECD, Britské společenství, OIC politické organizace př. Rada Evropy, OAS, OAJ hospodářské organizace př. WTO, Světová banka, MMF, GATT, EU, OPEC, APEC, NAFTA, CEFTA vojenské organizace př. NATO sportovní a kulturní organizace př. IOC, FIFA, FIS

5 INTEGRACE A USKUPENÍ VE SVĚTĚ
BRICS hospodářské uskupení bez pravidel více odlišného než společného velikost ekonomik a vysoká dynamika hospodářského růstu

6 OBECNĚ O BRICS BRIC - 2001 - Jim O´Neill (Goldman Sachs)
2010 – BRICS – vstup Jihoafrické republiky analytický koncept - BRIC mezinárodní uskupení – BRICS Mexiko, Jižní Korea, Indonésie, Turecko???

7 OBECNĚ O BRICS Ekonomiky těchto států za méně než 40 let > než zemí G6 dominantní ekonomiky světa ( rychlý ekonomický růst) podíl na světovém obyvatelstvu a produkci vysoké roční tempo růstu HDP vyjma Ruska – nově industrializované země

8 OBECNĚ O BRICS nejperspektivnější světové ekonomiky
nejperspektivnější státy - E–7 nejvyspělejší státy světa – G7 rozvojové země – Skupina 11

9 POLITICKÝ A EKONOMICKÝ VÝVOJ BRAZÍLIE
dříve autoritářský režim vojenské junty postupná liberalizace 1988 – nová ústava 80. léta 20. století – chráněný kapitalistický systém 1991 – Mercosur (jednotný trh Jihu) 1999 – brazilská krize soběstačnost ve výrobě a spotřebě ropy

10 POLITICKÝ A EKONOMICKÝ VÝVOJ RUSKO
po rozpadu Sovětského svazu velký ekonomický a politický chaos 2013 příjmy z ropy a zemního plynu 1/2 příjmů federálního rozpočtu  pokles cen ropy západní sankce 2004 – stabilizační fond dnes politická situace nestabilní

11 POLITICKÝ A EKONOMICKÝ VÝVOJ INDIE
emerging major power (země vynořující se) slibný ekonomický potenciál a pozitivní trend rozvoje ekonomiky země s velkými sociálními a ekonomickými problémy outsourcingová centra pozitivní diskriminace příslušníků vyšších kast problém separatismu

12 POLITICKÝ A EKONOMICKÝ VÝVOJ ČÍNA
1978 reformní program – čtyři modernizace totalitní politický systém -> autoritativní systém vlády jedné politické strany socialismus s čínskými rysy myšlenka trojí reprezentace kontrola médií a internetu cílová země pro přesun výroby z jiných států

13 POLITICKÝ A EKONOMICKÝ VÝVOJ JAR
bývalá holandská poté britská kolonie 1948 volby vyhrála afrikánská Národní strana => zavedení apartheidu 1952 – apartheid zapsán do zákona (obyvatelé rozděleni dle barvy pleti) Africký národní kongres => charta svobody 1994 – Nelson Mandela – zrušení apartheidu

14 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS
státy BRICS patří mezi 10 nejlidnatějších států světa Číně a Indii patří první dvě příčky Brazílie 5. (nejlidnatější stát Jižní Ameriky) Rusko 9. (největší populace Evropy) JAR (27. místo) Indie – rostoucí populace pracovníků, populace důchodového věku nízká Brazílie, Rusko, Čína - méně či stejně pracující síly, vyšší počet seniorů

15 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS
Střední stav obyvatelstva [mil.] 1980 2000 2005 2013 Brazílie 121,06 174,32 186,02 201,01 Rusko 139,04 147,01 143,32 142,50 Indie 684,89 1 006,30 1 090,97 1 220,80 Čína 984,74 1 263,64 1 297,77 1 349,59 JAR 29,25 45,06 47,48 48,60 Podíl BRICS na světovém obyvatelstvu [%] 44,01 43,29 42,72 41,73

16 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS Hustota zalidnění [os/km2]
1980 2000 2005 2013 Brazílie 14,3 20,6 22,0 23,8 Rusko 8,5 9,0 8,8 8,7 Indie 230,4 338,5 366,9 410,6 Čína 102,9 132,0 135,6 141,0 JAR 24,1 37,1 39,1 40,0 svět 33,7 46,1 49,0 53,8

17 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS

18 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS Naděje dožití při narození
1990 2000 2013 Brazílie 67 69 73 Rusko 66 70 Indie - 62 Čína 68 71 75 JAR 65 56 49 svět 53 -. JAR smrtící epidemie AIDS Brazílie, Čína, Indie – zlepšující se zdravotní péče Rusko – špatná sociální situace ruského obyvatelstva

19 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS

20 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS

21 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS

22 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS

23 OBYVATELSTVO ZEMÍ BRICS

24 HDP ZEMÍ BRICS 2013 BRICS 2,96 mld. ob., HDP - 15,81 bil. US $
EU - 505,87 mil. ob. + USA = 822,3 mil. ob. HDP - EU + USA = 34,73 bil. US $ HDP - stoupající tendence (investice zahraničních firem) nejvyšší podíl na HDP: Brazílie – služby (68 %) Rusko – služby (63,2 %) Indie – služby (56,2 %) Čína – sekundární sektor (průmysl a zemědělství) JAR – služby (71,4 %) .

25 HDP ZEMÍ BRICS HDP [mld. US$] 2005 2010 2013 Brazílie 882,19 2 143,07
2005 2010 2013 Brazílie 882,19 2 143,07 2 245,67 Rusko 764,00 1 524,92 2 096,78 Indie 834,22 1 708,46 1 876,80 Čína 2 256,90 5 930,50 9 240,27 JAR 247,05 365,21 350,63

26 HDP ZEMÍ BRICS

27 HDP ZEMÍ BRICS

28 PRŮMYSL ZEMÍ BRICS výrobní faktory: půda (přírodní zdroje) práce
kapitál prokletí přírodních zdrojů -. .

29 ROPA A ZEMNÍ PLYN V BRAZÍLII
zásoby ropy a zemního plynu v geologické vrstvě mořského dna velká investice do technické infastruktury příležitost pro zahraniční investory úniky ropy do moře spalování biomasy .

30 ROPA A ZEMNÍ PLYN V RUSKU
tajení informací o zásobách ropy a zemního plynu prodej těchto paliv tvořil 68 % celkových příjmů z vývozu v Rusku u ropy a ropných produktů jsou tyto příjmy téměř čtyřikrát vyšší než ze zemního plynu Rusko je druhým největším vývozcem suchého zemního plynu a třetím největším vývozcem ropy .

31 ROPA A ZEMNÍ PLYN V INDII
těžba a produkce ropy ovlivněna: ekologickými faktory blokádou v Assamu elektrickými poruchami v Gudžarátu zpožděním při ropných vrtech malým základním potenciálem některých oblastí velký nárůst kapacity rafinérií zahraniční investice uzavření několika vrtů .

32 ROPA A ZEMNÍ PLYN V ČÍNĚ 2. největší světový spotřebitel ropy
ropa ve velké hloubce pobřežních vod i na pevnině nevyužité rezervy rozvoj ropovodů úložiště surové nafty zkapalnění zemního plynu .

33 ROPA A ZEMNÍ PLYN V JIHOAFRICKÉ REPUBLICE
menší zásoby ropy v porovnání s ostatními zeměmi BRICS využití uhelných ložisek dovoz ze států OPEC syntetická paliva získána z uhlí a zemního plynu břidlicový plyn .

34 ZEMĚDĚLSTVÍ V BRAZÍLII
světová zemědělská velmoc největší vývozce cukrové třtiny, pomerančové šťávy a kávy přeměny brazilské savany na úrodnou půdu geneticky modifikované potraviny .

35 ZEMĚDĚLSTVÍ V BRAZÍLII
BRAZÍLIE - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [mil. tun] 2008 2010 2012 Cukrová třtina 622,39 707,88 731,09 Sója 58,35 66,97 74,12 Kukuřice 53,93 69,16 Maniok 25,88 24,76 23,17 Pomeranče 18,28 18,51 18,05 Rýže 11,92 12,45 12,26 Pšenice 5,07 5,64 5,27 Bavlna 3,66 3,64 4,48 Fazole 3,37 3,36 3,06 Káva 2,50 2,68 2,89

36 ZEMĚDĚLSTVÍ V RUSKU 2012 – vstup do WTO (zvýšení konkurenceschopnosti, snížení cen produktů, podpora soukromých zemědělců) západní sankce

37 RUSKO - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun]
ZEMĚDĚLSTVÍ V RUSKU RUSKO - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Pšenice 58 291 53 163 48 684 Brambory 29 058 28 319 30 804 Cukrová řepa 27 574 31 597 44 007 Slunečnicová semena 6 492 7 165 9 415 Ovoce 2 866 2 813 3 068 Sójové boby 780 1 307 1 733 Řepková semena 683 798 1 161 Ořechy 8 10 11

38 ZEMĚDĚLSTVÍ V INDII hlavní složka hospodářství
50 % obyvatel zaměstnaných v zemědělství zajištění stravy pro rychle rostoucí populaci soběstačná v produkci potravin monzuny, zavlažování

39 ZEMĚDĚLSTVÍ V INDII INDIE - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Bavlna Cukrová třtina Obiloviny Ovoce 68 523 74 273 - Brambory 35 209 40 133 Arašídy 7 258 6 884 6 933 Řepková a hořčičné semena 6 548 6 130 7 628 Sezam 642 744 722

40 ZEMĚDĚLSTVÍ V ČÍNĚ jižně od řeky Jang-c’-ťiang severně od Žluté řeky
špatné skladování, neodpovídající technické zázemí eroze, salinizace a chemikálie registrační systém tzv. hukou

41 ČÍNA - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun]
ZEMĚDĚLSTVÍ V ČÍNĚ ČÍNA - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Obiloviny Ovoce Cukrová třtina Arašídy 14 007 15 466 16 570 Brambory 13 920 16 201 18 463 Řepková semena 12 111 13 388 13 964 Červená řepa 8 538 9 069 10 577 Bavlna 7 164 6 309 6 575 Tabák 2 766 3 087 3 304 Čaj 1 261 1 486 1 779 Sezam 588 605 622

42 ZEMĚDĚLSTVÍ V JAR bohaté x chudé části
geneticky modifikované potraviny pozemková reforma (1994), novela (2014)

43 ZEMĚDĚLSTVÍ V JIHOAFRICKÉ REPUBLICE
JAR- PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Cukrová třtina 19 752 17 975 16 698 Kukuřice 10 625 11 742 11 391 Citrusy 2 202 2 214 2 369 Pšenice 1 998 1 798 1 890 Jablka 768 774 834 Banány 370 385 397 Hrušky 338 353 352 Sójové boby 334 597 715 Hrozny 277 305 291 Sladovický ječmen 210 241 Arašídy 82 84 55 Bavlna 26 30 31

44 PRIMÁRNÍ ENERGIE V ZEMÍCH BRICS
energie, která neprošla žádným procesem přeměny uhlí ropa zemní plyn dřevo přírodní uran vodní energie vítr sluneční záření .

45 PRIMÁRNÍ ENERGIE V BRAZÍLIE

46 PRIMÁRNÍ ENERGIE V RUSKU

47 PRIMÁRNÍ ENERGIE V INDII

48 PRIMÁRNÍ ENERGIE V ČÍNĚ

49 V JIHOAFRICKÉ REPUBLICE
PRIMÁRNÍ ENERGIE V JIHOAFRICKÉ REPUBLICE

50 CESTOVNÍ RUCH V RÁMCI ZEMÍ BRICS
Brazílie Rusko Indie Čína JAR Do 23 522 11 530 74 656 35 649 13 650 91 095 11 945 19 456 62 163 51 929 39 514 98 093 40 320 29 429 11 428 42 337 54 251

51 Děkuji za pozornost 