Povede krize eurozóny k vytvoření dvourychlostní Evropy? Jiří Georgiev Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády ČR.

Prezentace na téma: "Povede krize eurozóny k vytvoření dvourychlostní Evropy? Jiří Georgiev Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády ČR."— Transkript prezentace:

1 Povede krize eurozóny k vytvoření dvourychlostní Evropy? Jiří Georgiev Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády ČR

2 Integrační koncepty Ideální modely Maxe Webera nejsou věrnou reflexí reality, nýbrž modelovými situacemi Podřazení současného stavu integrace některému z možných modelů často slouží spíše instrumentalizaci problému v politickém či mediálním souboji mezi stoupenci federálního, funkcionalistického či mezivládního paradigmatu.

3 Kolik rychlostí má Evropa? Koncept dvou rychlostí překonán, v současnosti se často hovoří spíše o vícerychlostní Evropě… Normativní konstrukce nebo popis empirické reality? Je model vícerychlostní Evropy dlouhodobě udržitelný? Sledujeme společné cíle v Evropě rozdílných historických zkušeností a divergujících představ o integraci?

4 Modely budoucího vývoje 1) Jádro a periferie 2) Variabilní geometrie Klíčovou zůstává otázka divisive lines : eurozóna versus neeurozonové státy nebo protekcionismus versus vnitřní trh nebo tematické štěpící bloky (MFF, bank. unie atd.)

5 Klíčové momenty pro identifikaci modelové situace Pomaastrichtský vývoj vytváří nové štěpící linie: 1. Je vnitřní trh uskutečněn? 2. Pokračují všechny státy k hospodářské a měnové unii ? 3. Pokračují všechny státy k politické unii ve smyslu federálního paradigmatu?

6 Model jádra a periferie Immanuel Wallerstein a model jádra, periferie a semiperiferie v rámci systému světové ekonomiky Představuje eurozóna jádro integrace? V současné podobě? Za jakých podmínek by mohla eurozóna tvořit integrační jádro? Kopíruje tato podoba hranice někdejší Francké říše? Lze naplnit požadavky optimální měnové unie v hranicích těchto států?

7 Model variabilní geometrie Akcentuje flexibilitu integrace v čase rostoucí heterogenity evropské společnosti. Usiluje o překonání dichotomie eurozóna versus neeurozónové státy. Předpokládá různorodost a proměnlivost koalic v závislosti na sdílených zájmech členských států (příklady MFF, vnitřní trh, bankovní unie atd.). Příklady: koncept posílené resp. strukturované spolupráce (unijní patent, kolizní normy u rozvodů, evropský prokurátor, evropská obrana), v praxi eurozóna či Schengen.

8 Jak překonat riziko fragmentace ? Společný základ Unie ve dvou rovinách: 1)Vnitřní trh založený na 4 základních svobodách 2)Jednotná institucionální architektura (jednotný systém pramenů práva, orgány Unie, sdílené procedury, společný unijní rozpočet)