Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Příprava na kontrolní práci. Témata Zeměpisné souřadnice Výška Slunce na obloze v kulminaci Exonyma ( vžitá jména – domácí podoba cizích jmen ) Místní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Příprava na kontrolní práci. Témata Zeměpisné souřadnice Výška Slunce na obloze v kulminaci Exonyma ( vžitá jména – domácí podoba cizích jmen ) Místní."— Transkript prezentace:

1 Příprava na kontrolní práci

2 Témata Zeměpisné souřadnice Výška Slunce na obloze v kulminaci Exonyma ( vžitá jména – domácí podoba cizích jmen ) Místní čas Pásmový čas – práce s mapou Délkové měřítko Plošné měřítko

3 GEOGRAFICKÁ POLOHA GEOGRAFICKÁ SÍŤ : soubor poledníků a rovnoběžek na mapě (určují zeměpisnou polohu každého místa na Zemi)

4 POLEDNÍKY

5 pomyslné polokružnice vedené po povrchu zemském od pólu k pólu určují severojižní směr hlavní poledník 0°zem.délky (greenwichský, nultý) poledníky 0° a 180° zem.délky dělí zeměkouli na západní a východní polokouli

6 VÝZNAMNÉ ROVNOBĚŽKY severní pól ( bod, 90°s.š.) severní polární kruhseverní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ severní šířky), 66,5°s.š. obratník Rakaobratník Raka (rovnoběžka 23°27′ severní šířky), 23,5°s.š. rovníkrovník (rovnoběžka 0°zeměpisné šířky), 0°zem.š. obratník Kozorohaobratník Kozoroha (rovnoběžka 23°27′ jižní šířky), 23,5°j.š. jižní polární kruhjižní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ jižní šířky) 66,5°j.š. jižní pól ( bod, 90°j.š.)

7 ROVNOBĚŽKY pomyslné kružnice vedené po povrchu Země určují západovýchodní směr od rovníku k pólům se zkracují rozdělují zeměkouli na severní a jižní polokouli

8 ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE

9 ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA ( φ ) – úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí středu Země s bodem na zemském povrchu 0°- 90° na sever – severní šířka (s.š.) 0°- 90° na jih – jižní šířka (j.š.) ZEMĚPISNÁ DÉLKA ( λ) – úhel mezi dvěma poledníky – nultým a místním 0°- 180°na východ – východní délka ( v.d.) 0°- 180°na západ – západní délka (z.d.)

10 GPS GPS (Global Positioning System – globální polohový systém)GPSglobální polohový systém vojenský polohový družicový systém provozovaný Ministerstvem obrany USA vývoj GPS byl zahájen v roce 1973 plně funkční a dostupný po celém světě 17. ledna 1994, kdy byla na orbitu umístěna kompletní sestava 24 družic. nyní až 32 družic, které obíhají ve výšce km na 6 kruhových drahách se sklonem 55°. Dráhy jsou vzájemně posunuty o 60° Družice váží asi 1,8 tuny a na střední oběžné dráze se pohybuje rychlostí 3,8 km/s, s dobou oběhu kolem Země 11h 58min (polovina siderického dne).

11 GPS Mnoho odborníků se ovšem domnívá, že autorem zkratky GPS je český génius Jára Cimrman, který prý po nešťastném přistání svého balónu na Slovensku udiveně zvolal: „ Gdě Preboha Som?"

12 Určování hlavních měst podle zeměpisných souřadnic 64°08′ S, 21°56′ Z 55°45′ S, 37°37′ V 51°30′ S, 0°08′ Z 50°05′ S, 14°26′ V 45°26′ S, 75°41′ Z 38°54′ S, 77°02′ Z 35°41′ S, 139°46′ V 15°47′ J, 47°54′ Z

13 Určování hlavních měst podle zeměpisných souřadnic - Řešení 64°08′ S, 21°56′ Z Reykjavík Iceland Reykjavík Iceland 55°45′ S, 37°37′ V Moscow Russia Moscow Russia 51°30′ S, 0°08′ Z London, England United Kingdom LondonEngland United Kingdom 50°05′ S, 14°26′ V Prague Czech Republic Prague Czech Republic 45°26′ S, 75°41′ Z Ottawa, Ontario Canada OttawaOntario Canada 38°54′ S, 77°02′ Z Washington, D.C. United States Washington, D.C. United States 35°41′ S, 139°46′ V Tokyo Japan Tokyo Japan 15°47′ J, 47°54′ Z Brasília Brazil Brasília Brazil

14 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI v = 90 – φ ± δ v = výška Slunce, φ = zem.šířka daného místa, δ = deklinace, tj.zem.šířka místa, kde v daný den vrcholí Slunce v nadhlavníku. příklad pro 50° s.š. : a v = 90° - 50° = 40° v = 90°- 50° + 23,5° = 63,5° max. hodnota u nás v = 90°- 50°- 23,5° = 16,5° min. hodnota u nás

15 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI v = 90 – φ ± δ doplňte! °s.š. Reykjavík 56°s.š.Moskva 51,5°s.š.London 50°s.š.Praha 45,5°s.š.Ottawa 39°s.š. Washington 35,5°s.š.Tokyo40° 15,5°j.š.Brasília

16 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI - řešení v = 90 – φ ± δ doplňte! °s.š. Reykjavík 49,5°26°2,5° 56°s.š.Moskva57,5°34°10,5° 51,5°s.š.London62°38,5°15° 50°s.š.Praha63,5°40°16,5° 45,5°s.š.Ottawa68°44,5°21° 39°s.š. Washington 74,5°51°27,5° 35,5°s.š.Tokyo78°54,5°31° 15,5°j.š.Brasília51°74,5°98°/82°

17 POPIS MAPY PODLE PŮVODU JMÉNA : Domácí jména (ve státě uživatele mapy : CZE – Labe, Praha, Louny, DEU – Elbe, Dresden, GBR – Thames, London, FRA – Paris, AUT – Wien, Donau,…) Cizí jména (objekty v cizině – Dresden, London, Paris, Wien) Vžitá jména - EXONYMA (domácí podoby cizích jmen – CZE – Drážďany, Londýn, Paříž, Vídeň, Řím, Štětín, SalzburgEXONYMA - DEU – Prag, Eger, - GBR – Prague, Copenhagen, Vienna, Lisbon

18 POPIS MAPY PRAVIDLA PRO PŘEPIS CIZÍCH NÁZVŮ : OFICIÁLNÍ PODOBA u latinkových písem TRANSLITERACE (přepis z jiného písma do latinky- alfabeta, azbuka,..)TRANSLITERACE TRANSKRIPCE (přepis podle výslovnosti u znakového písma- japonština, čínština)TRANSKRIPCE Při přepisu z čínštiny se využívá pinyinpinyin

19 EXONYMA Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží : 1-Bělehrad – 2-Solnohrad – 3-Paříž – 4-Řím – 5-Londýn - 6-Lipsko – 7-Lisabon – 8-Kodaň – 9-Miškovec – 10-Segedín – 11-Řezno – 12-Řešov – 13-Štětín – 14-Benátky – 15-Ženeva -

20 EXONYMAEXONYMA - řešení Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží : 1-Bělehrad – BEOGRAD 2-Solnohrad – SALZBURG 3-Paříž – PARIS 4-Řím – ROMA 5-Londýn - LONDON 6-Lipsko – LEIPZIG 7-Lisabon – LISBOA 8-Kodaň – KØBENHAVN

21 EXONYMAEXONYMA - řešení Ke vžitým názvům měst připište oficiální podobu v jazyce země, kde leží : 9-Miškovec – MISKOLC 10-Segedín – SZEGED 11-Řezno – REGENSBURG 12-Řešov – RZESZÓW 13-Štětín – SZCZECIN 14-Benátky – VENEZIA 15-Ženeva - GENÈVE

22 MÍSTNÍ ČAS čas určený podle vrcholení Slunce na každém místním poledníku 360°…24h 15°… h = 60 min 1°…4 min 15´…1 min 1´…4 s Příklad : Místo A leží na 10°z.d. a místo B na 3°v.d. Jak se liší jejich místní časy? (13x4=52min)

23 MÍSTNÍ ČAS - příklady Jak se liší místní časy míst A a B? Příklad 1 : Místo A leží na 10°z.d. a místo B na 3°v.d. Příklad 2 : Místo A leží 10°15´ východněji než město B. Příklad 3 : Místo A leží 12°30´západněji než město B.

24 MÍSTNÍ ČAS - řešení Jak se liší místní časy míst A a B? Příklad 1 : 52 min (13x4) Místo A leží na 10°z.d. a místo B na 3°v.d. Příklad 2 : 41 min (10x4=40,15x4=60s) Místo A leží na 10°15´ východněji než město B. Příklad 3 : 50 min (12x4=48,30x4=120s) Místo A leží na 12°30´západněji než město B.

25 PÁSMOVÝ ČAS používá se v praxi všechna místa ve stejném časovém pásmu mají stejný čas na Zemi je vytvořeno 24 časových pásem širokých 15°, vždy 7°30´ po obou stranách poledníků 0°,15°,30°… čas v sousedních pásmech se liší o 1 h v praxi se hranice časových pásem nekryjí s průběhem poledníků, ale zpravidla s hranicemi států

26 PÁSMOVÝ ČAS

27 DATOVÁ HRANICE přibližně 180°zem.délky ze západu (V polokoule) na východ (Z polokoule ) - 1 den v datu z východu (Z polokoule) na západ (V polokoule) + 1 den v datu Zajímavost : pasažér na dlouhé cestě z Asie do USA přistává na cílovém letišti o několik hodin dříve, než odstartoval.

28 DATOVÁ HRANICE

29 ČASOVÁ PÁSMA SVĚTOVÝ ČAS (SČ) GMT = Greenwich Mean Time UTC = Universal Time Coordinated V Evropě : GBR, IRL, ISL, PRT STŘEDOEVROPSKY ČAS (SEČ) CET = Central European Time CET = UTC + 1

30 STŘEDOEVROPSKÝ LETNÍ ČAS SELČ = SEČ +1 (CEST=Central European Summer Time) zavádí se z důvodu energetických úspor přecházíme na něj poslední neděli v březnu (2h→3h) končí poslední neděli v říjnu (3h→2h) Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979 Do roku 1995 končil letní čas poslední neděli v září Od roku 1996 je letní čas o měsíc delší

31 STŘEDOEVROPSKÝ LETNÍ ČAS poslední neděle v březnu (2h→3h) poslední neděle v říjnu (3h→2h)

32 Významná místa jednotlivých časových pásem : Významná místa jednotlivých časových pásem : k UTC – GBR, IRL, PRT, ISL UTC+1 – většina Evropy ( ESP→ NOR, SWE, POL, SVK, HUN, SRB, MKD, ALB) UTC+2 – FIN, ROU, BGR, GRC, TUR, UKR, LVA, LTU, EST, MDA UTC+3 – RUS (Kaliningrad), BLR, AS (IRQ, KWT, SAU, YEM) UTC+4 – RUS (Moskva), Zakavkazsko (GEO, ARM, AZE) UTC+5 – Pákistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán, Kazachstán - západ UTC+6 – RUS (Jekaterinburg), Kazachstán - východ, Kirgizstán, Bhútán, Bangladéš UTC+7 - RUS (Omsk), Laos, Vietnam, Kambodža, Thajsko, IDN (Sumatra, Jáva) UTC+8 - RUS (Krasnojarsk), MNG, CHN, MYS, IDN (Borneo, Celebes), Západní AUS (Perth) UTC+9 - RUS (Irkutsk), JPN, Korejský poloostrov, IDN (Západní Irian) UTC+10 – RUS (Jakutsk), PNG, Východní AUS (Sydney, Melbourne) UTC+11 – RUS (Vladivostok), Šalomounovy ostrovy, Vanuatu

33 Významná místa jednotlivých časových pásem : UTC ±12 – RUS (Magadan), NZL, Fidži, Tuvalu UTC –11 – Samoa, Tonga UTC –10 – USA (Havajské ostrovy), Francouzská Polynésie UTC – 9 – USA (Aljaška) UTC – 8 – USA (Pacifické pobřeží – LA,SF), Z CAN (Vancouver) UTC – 7 – USA (Salt Lake City, Denver), CAN (Edmonton), Z MEX UTC – 6 – USA (Chicago, St.Louis, Houston), CAN ( Winnipeg), Střední Amerika UTC – 5 – USA (Atlantské pobřeží - NYC), V CAN (Toronto), Bahamy, Kuba, Haiti, Panama, Kolumbie, Peru, Ekvádor UTC – 4 – BRA (Amazonie), Bolívie, Paraguay, Chile, CAN (V Labrador, Nové Skotsko), Guyana UTC – 3 – V JAM - Argentina, Uruguay, V Brazílie, Surinam, Fr.Guyana UTC – 2 – Atlantik (Již.Georgie, Fernando de Noronha) UTC – 1 – Atlantik (Kapverdy, Azory)

34 Mezipásma (podle mapy časových pásem v atlase) UTC – 4:30 – Venezuela (od ) – není v mapách UTC – 3:30 – Newfoudland UTC + 3:30 – Írán UTC + 4:30 – Afghánistán UTC + 5:30 – Indie, Srí Lanka UTC + 5:45 – Nepál UTC + 6:30 – Myanmar UTC + 9:30 – střední Austrálie

35 Státy, které mají více časových pásem 9 – Rusko (UTC+3 až UTC+12, chybí UTC+5, Moskevský čas MSK= UTC+4 – platí od )Rusko 6 – USA 5+1 – Kanada ( mezipásmo Newfoundland UTC -3:30 ) 4 - Grónsko 3 – Brazílie, Mexiko, Indonésie, Kiribati 2+1 – Austrálie ( mezipásmo střední Austrálie UTC +9:30) (pouze Queensland a Severní teritorium nemají letní čas) 2 – DR Kongo, Kazachstán

36 ČASOVÁ PÁSMA - cvičení Určete, kolik je hodin v daných městech, je-li v Lounech 20:20 ( ) LONDON MOSKVA SYDNEY TOKYO LOS ANGELES CHICAGO NEW YORK CITY

37 ČASOVÁ PÁSMA - řešení Určete, kolik je hodin v daných městech, je-li v Lounech 20:20 ( ) – UTC+1 (letní čas*), UTC=18:20 LONDON (UTC) – 19:20* MOSKVA (UTC+4) – 22:20 SYDNEY (UTC+10) – 5:20* (23.10.) TOKYO (UTC+9) – 3:20 (23.10.) LOS ANGELES (UTC-8) – 11:20* CHICAGO(UTC-6) – 13:20* NEW YORK CITY(UTC-5) – 14:20*

38 ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10) Úloha 1 : Jaký je místní čas na poledníku 18°v.d., jestliže místní čas na poledníku 15°v.d. je 11 hodin ?

39 ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10) Úloha 1 - řešení Jaký je místní čas na poledníku 18°v.d., jestliže místní čas na poledníku 15°v.d. je 11 hodin ? 18 – 15 = 3, 3° …. 12 min na V se čas přidává ….11:12

40 ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10) Úloha 2 : Dne 19.listopadu vyletíme v 10:00 z Aucklandu do Honolulu. Let trvá 8hodin 50minut, překročíme datovou hranici a současně hranici jednoho časového pásma. V kolik hodin a v jaký den přiletíme do Honolulu ?

41 ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10) Úloha 2 - řešení Dne 19.listopadu vyletíme v 10:00 z Aucklandu do Honolulu. Let trvá 8hodin 50minut, překročíme datovou hranici a současně hranici jednoho časového pásma. V kolik hodin a v jaký den přiletíme do Honolulu ? AUCKLAND (UTC+-12*), HONOLULU (UTC -10)!! – 1 pásmo (protože v listopadu je v NZL letní čas) Přílet do Honolulu 18:50 aucklandského času. Musíme přidat 1 hodinu, ale odebrat den ….19:50 (18.listopadu) V HONOLULU je o 23 hodin méně než v AUCKLANDU! V době startu letadla bylo v Honolulu 11:00(18.11.)

42 ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10) Úloha 3 : Kolik je hodin ve Vancouveru, Washingtonu, Londýně, Pekingu a v Sydney, je-li u nás 12 hodin?

43 ÚLOHY Z UČEBNICE (str.10) Úloha 3 - řešení Kolik je hodin ve Vancouveru, Washingtonu, Londýně, Pekingu a v Sydney, je-li u nás 12 hodin? Pokud zanedbáme letní čas ( nevíme datum !), pak Louny 12:00 (GMT+1) Londýn (GMT) – 11:00 Washington (GMT-5) 6:00 Vancouver (GMT-8) 3:00 Peking (GMT+8) 19:00

44 ÚLOHA ZE SOUTĚŽE EUROREBUS Úloha 2.korespondenčního kola : Č.12 Jaký den a kolik hodin bude v Manile (120°v.d), jestliže v New Yorku (75°z.d) je 1.listopadu 7 hodin ráno ? A) 31.října, 20h B) 2.listopadu, 18h C) 31.října, 18h D) 1.listopadu 20h

45 ÚLOHA ZE SOUTĚŽE EUROREBUS Úloha 2.korespondenčního kola : Č.12 - řešení Jaký den a kolik hodin bude v Manile (120°v.d), jestliže v New Yorku (75°z.d) je 1.listopadu 7 hodin ráno ? D) 1.listopadu 20h New York (GMT -5), Manila (GMT+8)…V Manile je o 13 hodin více Druhé řešení – místní časy : = 195, 195 :15=13

46 MĚŘÍTKO MĚŘÍTKO GLÓBU - 1:m …. Měřítko m ukazuje, kolikrát je poloměr glóbu r menší než poloměr referenční koule R MĚŘÍTKO MAPY – 1:m…..Měřítko glóbu, ze kterého byla mapa odvozena. Vyjadřuje poměr zmenšení vzhledem ke skutečnosti. Platí na délkově nezkreslených mapách. Plošné měřítko 1:m² platí v plošně nezkreslených místech mapy.

47 MĚŘÍTKO Příklad : 1: znamená, že 1 cm na mapě je cm ve skutečnosti = m = 20 km Na mapě je číselné měřítko doplněno grafickým měřítkem, které je znázorněno úsečkou se stejně velkými díly.

48 DRUHY MAP podle měřítka mapy VELKÉHO MĚŘÍTKA (plány (1:500 – 1:5 000), topografické mapy, turistické mapy, autoatlasy) – do 1: mapy STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA od 1 : do 1: mapy MALÉHO MĚŘÍTKA nad 1: (velká území, malá podrobnost – školní atlasy světa, kapesní atlasy)

49 PLOŠNÉ MĚŘÍTKO Pouze plochojevné mapy. Příklad : 1: znamená, že 1 cm na mapě je cm ve skutečnosti = m = 20 km Pro plošné měřítko na této mapě potom platí : 1 cm² na mapě = 400 km² ve skutečnosti Dále se použije přímá úměrnost.

50 DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - příklady Příklad 1: Na mapě s měřítkem 1: byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti. Příklad 2: Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je-li skutečná vzdálenost 200 km.

51 DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - řešení Příklad 1: Na mapě s měřítkem 1: byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti. M-1cm….SK-150km M-4cm….SK-600km (4x150km) Příklad 2: Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je-li skutečná vzdálenost 200 km. M-4cm…….SK-200km M-1cm…….SK-50km M-1cm…….SK cm Měřítko 1:

52 PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - příklady Příklad 1: Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1: má plochu 3,6 cm² ? Příklad 2: Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v měřítku 1: ?

53 PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - řešení Příklad 1: Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1: má plochu 3,6 cm² ? M-1 cm…..SK-2 km M-1 cm²..SK- 4 km² M- 3,6 cm² …..SK-14,4 km² = 1440 ha Příklad 2: Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v měřítku 1: ? M- 1 cm…..SK-500m M-1 cm².. SK m² = 25 ha M-x cm² … SK ha……………x=100:25= 4 cm²

54 ODKAZY


Stáhnout ppt "Příprava na kontrolní práci. Témata Zeměpisné souřadnice Výška Slunce na obloze v kulminaci Exonyma ( vžitá jména – domácí podoba cizích jmen ) Místní."

Podobné prezentace


Reklamy Google