Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_376.

Prezentace na téma: "Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_376."— Transkript prezentace:

1 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_376

2 Jméno autora:Mgr. Alešová Lenka Třída/ročník: I. ročník čtyřletého gymnázia V. ročník osmiletého gymnázia Datum vytvoření:14. 12. 2012 Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Tematická oblast:Fyziologie rostlin Předmět:Biologie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Studenti umí charakterizovat zastoupení prvků, anorganických i organických látek v rostlinách a jejich podíl na vlastnostech a funkcích buněk i rostlin Klíčová slova: sušina, makrobiogenní, mikrobiogenní prvky Druh učebního materiálu:prezentace

3

4 Z jakých látek se skládá rostlinné tělo? Každé rostlinné tělo obsahuje vodu. Obsah vody v rostlině závisí na druhu rostliny a na jejím stáří. Různé orgány téže rostliny mají jiný obsah vody. RostlinaHmotnostní % vody Hmotnostní % sušiny Locika salát, listy946 Zelí, listy919 Jahodník, plod8515 Brambory, hlízy7525 Pšenice, obilka1585 Slunečnice, nažka793 Ořešák, semena397 1

5 Orgán jabloněHmotnostní % vody Hmotnostní % sušiny Plod8218 List5842 větvička4357 Co je to sušina? Sušina je zbytek rostliny po odstranění vody sušením rostliny při 105 ⁰ C do konstantní hmotnosti. Sušina je tvořena převážně organickými látkami, z menší části anorganickými. Po spálení sušiny organické látky shoří a vytěkají ven, látky anorganické zůstanou v popelu. Hmotnostní podíl popela v sušině je do 10%.

6 Biogenní prvky: Makrobiogenní prvky: tvoří 0,1 – 50% sušiny – funkce hlavně stavební C, O, H, N, K, Ca, P, S, Mg a Cl Mikrobiogenní prvky: tvoří 0,00001 – 0,1% - převážně funkce katalytická Fe, B, Cu, Mo, Mn, Zn, Co, V Kromě biogenních prvků se mohou v rostlinných tělech hromadit prvky pro život postradatelné – Si, Al, Cd, Pb – závadnost rostlin jako potravin

7 Vyskytují se v rostlinách stejné organické látky jako v tělech živočichů? Bílkoviny: funkce stavební, katalytická (enzymatická), zásobní (díky tomu jsou semena některých rostlin významnou složkou potravin) Sacharidy: především funkce zásobní – glukosa, fruktosa v ovoci, sacharosa v bulvě řepy, škrob v plodech a hlízách, nebo funkci stavební – celulosa – základní stavební složka buněčných stěn Nukleové kyseliny: DNA, RNA - DNA je nositelkou genetické informace o všech fyziologických a morfologických vlastnostech organismu - RNA se podílejí na přenosu dědičných informací Tuky = lipidy: mají funkci zásobní (semena řepky, lnu, slunečnice, máku) a také funkci stavební (fosfolipidy biomembrán)

8 Organické látky se specifickou funkcí: Dřevovina (= lignin): zpevňuje buněčné stěny buněk dřevin Barviva plastidů: nutná pro fotosyntézuBarviva vakuol (anthokyany)Organické kyselinyVitamínyTříslovinySiliceAlkaloidyFytoncidy

9 Procvičování:K čemu je voda důležitá v rostlinném těle? Je rozpouštědlem polárních a iontových látek, proto rozvádí živiny po rostlinném těle a vytváří prostředí, ve kterém probíhají veškeré metabolické děje. Pokud rostlinu spálíme, které látky shoří a které jsou součástí popela?Shoří veškeré organické látky, v popelu zůstávají látky anorganické.Vyjmenuj typy RNA, které znáš a uveď jejich funkci: m-RNA – mediátorová = informační – vzniká v jádře buněk, přenáší genetickou informaci o primární struktuře bílkovin z DNA na ribosom, kde se podle ní bílkoviny tvoří Vyjmenuj rostliny, o kterých víš, že obsahují fytoncidy nebo alkaloidy: Fytoncidy – mydlice lékařská,Alkaloidy – lilek brambor, lilek rajče, tis červený, blín, durman, koka, mák

10 1) ROSYPAL Stanislav a kol. Nový přehled biologie. 1. vydání. Praha: Scienta, 2003. ISBN: 978-80- 86960-23-4. 2) JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. 3) MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia. 1. vyd. Olomouc: NAKLADATELSTVÍ OLOMOUC, 2000. ISBN 80-7182-057-1. 4) JENÍK, Jan, Jaroslav PAZOUREK, Jindřich ROUBAL, Hana STŘIHAVKOVÁ a Miroslava ŠMÍDOVÁ. Botanika. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. ISBN 14-067-79.