Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS (UEFA A Licence). Kardiovaskulární systém zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku zajišťuje buňkám, tkáním.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS (UEFA A Licence). Kardiovaskulární systém zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku zajišťuje buňkám, tkáním."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS (UEFA A Licence)

2 Kardiovaskulární systém zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku odvádí zplodiny metabolismu odvádí zplodiny metabolismu rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny, hormony, atd.) rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny, hormony, atd.) krevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žil krevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žil Srdce (Cor) Je dutý svalový orgán. Je uloženo v mezihrudí, dvě třetiny vlevo a jedna třetina vpravo. Je rozděleno na: Je dutý svalový orgán. Je uloženo v mezihrudí, dvě třetiny vlevo a jedna třetina vpravo. Je rozděleno na: –základna (basis cordis) – směřuje nahoru a dozadu –hrot (apex) – směřuje dolů a dopředu –přepážka (septum) – levá a pravá polovina srdce

3 pravá polovina srdce (proudí zde odkysličená krev) je rozdělena na pravou předsíň (atrium dx.) a pravou komoru (ventriculus dx.), oddělena trojcípou chlopní (valva tricuspidalis) pravá polovina srdce (proudí zde odkysličená krev) je rozdělena na pravou předsíň (atrium dx.) a pravou komoru (ventriculus dx.), oddělena trojcípou chlopní (valva tricuspidalis) levá polovina srdce (proudí zde okysličená krev) je rozdělena na levou předsíň (atrium sin.) a levou komoru (ventriculus sin.), oddělena dvoucípou chlopní (valva bicuspidalis) levá polovina srdce (proudí zde okysličená krev) je rozdělena na levou předsíň (atrium sin.) a levou komoru (ventriculus sin.), oddělena dvoucípou chlopní (valva bicuspidalis)

4

5 Žíly a artérie srdce horní dutá žíla (vena cava sup.), vstupuje do PP horní dutá žíla (vena cava sup.), vstupuje do PP dolní dutá žíla (vena cava inf.), vstupuje do PP dolní dutá žíla (vena cava inf.), vstupuje do PP plicní kmen (truncus pulmonalis), vystupuje z PK plicní kmen (truncus pulmonalis), vystupuje z PK čtyři žíly plicní (vv. pulmonales), vstupují do LP čtyři žíly plicní (vv. pulmonales), vstupují do LP srdečnice (aorta), vystupuje z LK srdečnice (aorta), vystupuje z LK

6 Schéma malého (plicního) krevního oběhu. Schéma malého (plicního) krevního oběhu. Slouží k okysličení krve v plicích a výdeji CO2. Krev z PK ► do plicního kmene ► do plic – okysličení krve ► LP Schéma velkého (tělního) oběhu. Schéma velkého (tělního) oběhu. Slouží k výměně plynů mezi krví a tkáněmi a přenosu živin. Krev z LK (aorty) ► tělních tepen, až do arterio-venózních kapilár ► žilním systémem (HDŽ a DDŽ) ► PP

7

8 Stavba srdce vnitřní vrstva – endokard vnitřní vrstva – endokard střední vrstva – myokard, dělí se na: střední vrstva – myokard, dělí se na: –pracovní svalovina – zajišťuje srdeční cyklus (systolu a diastolu) –vodivá svalovina – zajišťuje automacii a koordinaci mezi stahy síní a komor zevní vrstva – perikardium zevní vrstva – perikardium Srdce je inervováno sympatickými (zrychlují akci) a parasympatickými (zpomalují akci) vegetativními vlákny a vagovým nervem.

9 Srdeční cyklus diastola síní - plnění krví pod tlakem, uzavřené (cípaté chlopně) levá síň se plní z plicních žil, pravá síň z horní a dolní duté žíly diastola síní - plnění krví pod tlakem, uzavřené (cípaté chlopně) levá síň se plní z plicních žil, pravá síň z horní a dolní duté žíly systola síní - za současné diastoly komor (otevřené cípaté chlopně) systola síní - za současné diastoly komor (otevřené cípaté chlopně) diastola komor - plnění krví ze síní (otevřené cípaté a uzavřené poloměsíčité chlopně) diastola komor - plnění krví ze síní (otevřené cípaté a uzavřené poloměsíčité chlopně) systola komor systola komor 1. fáze napínací (izovolumická) – uzavřené všechny chlopně 2. fáze vypuzovací (ejekční) – otevřené poloměsíčité chlopně

10 Srdeční oběh a metabolismus srdce dovede využívat především oxidativní metabolismus, neumí pracovat na kyslíkový dluh srdce dovede využívat především oxidativní metabolismus, neumí pracovat na kyslíkový dluh je nezbytná dostatečná saturace srdečního svalu kyslíkem je nezbytná dostatečná saturace srdečního svalu kyslíkem riziko nedostatečného přívodu vyvolává ischemii (akutní infarkt myokardu, chronická ischemická choroba srdeční) riziko nedostatečného přívodu vyvolává ischemii (akutní infarkt myokardu, chronická ischemická choroba srdeční) Po zastavení krevního oběhu v myokardu se srdeční činnost okamžitě zastaví a nastává klinická smrt Po zastavení krevního oběhu v myokardu se srdeční činnost okamžitě zastaví a nastává klinická smrt Obnova je možná do 5-10 minut Obnova je možná do 5-10 minut

11 Kardiovaskulární systém při fyzickém zatížení Kardiovaskulární systém při fyzickém zatížení Reaktivní změny Reaktivní změny 1. redistribuce krve (přesun do svalů) – při kompenzační vasokonstrikci vnitřních orgánů vzniká relativní ischémie s následky (ledviny – zátěžová proteinurie, žaludeční sliznice - dispozice pro vznik vředové choroby) 2. zvýšení ukazatelů oběhových funkcí v závislosti na intenzitě zatížení nejvyšší hodnoty jsou u submaximální intenzity zatížení

12 Adaptační změny Adaptační změny 1. strukturální změny (hypertrofie srdce) - koncentrická (u vzpěračů) se zmenšením komor. Vlastní jednorázovou výkonnost jedince to však neovlivňuje. - excentrická (vytrvalci) s regulativní dilatací komor – jako projevem ekonomie srdeční práce - lepší vaskularizace (prokrvení, kolaterály) srdečního i kosterního svalu 2. funkční změny - lepší ekonomika trénovaného člověka (nižší srdeční frekvence, vyšší systolický výdej) - vyšší maximální hodnoty (tepového kyslíku, minutového srdečního výdeje) - lepší utilizace kyslíku myokardem

13 Oběhové parametry při fyzické zátěži u trénovaných a netrénovaných tepový kyslík - je množství kyslíku, které se dostane na periferii jedním tepem (jednou systolou). Z klidových hodnot 5 ml vystoupí při maximálním fyzickém zatížení na 15 ml, u trénovaných vytrvalců až na 30 ml tepový kyslík - je množství kyslíku, které se dostane na periferii jedním tepem (jednou systolou). Z klidových hodnot 5 ml vystoupí při maximálním fyzickém zatížení na 15 ml, u trénovaných vytrvalců až na 30 ml systolický objem systolický objem netrénovaný: klid ml max. 150 ml trénovaný: klid 100 mlmax. 200 ml minutový srdeční výdej minutový srdeční výdej netrénovaný: klid 5 l max l trénovaný: klid 5 l max l Krevní tlak (torry) intenzita činnosti Krevní tlak (torry) intenzita činnosti klid střední submaximální maximální klid střední submaximální maximální systolický tlak diastolický tlak

14 Tepny (Arteriae) tepny slouží k rozvádění okysličené krve. Stěny jsou silné a pružné a jsou tvořeny třemi vrstvami tepny slouží k rozvádění okysličené krve. Stěny jsou silné a pružné a jsou tvořeny třemi vrstvami - vnitřní vrstva (tunica interna) – endotelové buňky - střední vrstva (tunica media) – hladká svalovina - zevní vrstva (tunica externa) – řídké vazivo elastická vlákna jsou především v arteriálním řečišti (zajišťují pružnost tepen) elastická vlákna jsou především v arteriálním řečišti (zajišťují pružnost tepen) hladká svalová vlákna tepen umožňují vasokonstrikci a vasodilataci – přizpůsobení cévního řečiště aktuálním požadavkům organismu hladká svalová vlákna tepen umožňují vasokonstrikci a vasodilataci – přizpůsobení cévního řečiště aktuálním požadavkům organismu

15 Arteriální systém zajišťuje plynulý rozvod krve ke tkáním. Plynulost umožňuje cévní elasticita. Vlastnosti distribučního systému se dají posoudit podle hodnoty krevního tlaku. Dalším snadno měřitelným parametrem je arteriální puls (odraz srdeční činnosti) zajišťuje plynulý rozvod krve ke tkáním. Plynulost umožňuje cévní elasticita. Vlastnosti distribučního systému se dají posoudit podle hodnoty krevního tlaku. Dalším snadno měřitelným parametrem je arteriální puls (odraz srdeční činnosti) Krevní tlak Krevní tlak Krevní tlak je dán: - činností srdce (centrální složka → TK systolický, TKs) - odporem cév (průsvitem a délkou cévy → TK diastolický, TKd) - množstvím cirkulující krve - vazkostí krve, "vnitřním třením" - vlivy (teplota, rychlost, množství a tvar krvinek)

16 Velikost TK závisí na - věku (tlak stoupá s věkem, děti 90/60, starší osoba 140/90) - pohlaví (u mužů častěji vyšší tlak) - poloze těla (vleže je lehce nižší) - činnosti různých orgánů (při práci, trávení - stoupá) - emocích (stoupá) - teplotě (za chladu stoupá, v teple klesá) normální TK = 120/80 torrů (16/10 kPa) normální TK = 120/80 torrů (16/10 kPa)

17 Tep Tep odpovídá srdečnímu tepovému objemu, vypuzeného do arteriálního řečiště. Závisí na - objemu krve - tlaku - rychlosti krevního proudu Není vhodné měřit na a.carotis – možnost uplatnění sinokarotického reflexu (reflexní stimulace kardioinhibičního centra → snížení SF) Není vhodné měřit na a.carotis – možnost uplatnění sinokarotického reflexu (reflexní stimulace kardioinhibičního centra → snížení SF) TF = 72 tepů.min -1 TF = 72 tepů.min -1 TF je zvýšená (u dětí, snížená u sportovců, tělesně pracujících) TF je zvýšená (u dětí, snížená u sportovců, tělesně pracujících)

18 Srdečnice (Aorta) je hlavní tepna těla a má 3 části je hlavní tepna těla a má 3 části 1. vzestupná část (pars ascendens) – z LK vystupuje z ní pravá a levá věnčitá tepna 1. vzestupná část (pars ascendens) – z LK vystupuje z ní pravá a levá věnčitá tepna 2. aortální oblouk (arcus aortae) – vydává tři větve 2. aortální oblouk (arcus aortae) – vydává tři větve - kmen hlavově pažní (truncus brachiocephalicus) - pravá a levá společná krkavice (a. carotis communis dx. et sin.) - pravá a levá společná krkavice (a. carotis communis dx. et sin.) - pravá a levá podklíčková tepna (a. subclavia communis dx. et sin.) - pravá a levá podklíčková tepna (a. subclavia communis dx. et sin.) další tepny, - podpažní (a. axillaris) - podpažní (a. axillaris) - pažní (a. brachialis) - pažní (a. brachialis) - vřetenní (a. radialis) - vřetenní (a. radialis) - loketní (a. ulnaris) - loketní (a. ulnaris)

19 3. sestupná část – dělí se na dvě části 3. sestupná část – dělí se na dvě části a) hrudní aorta – vysílá tepny a) hrudní aorta – vysílá tepny - párové tepny mezižeberní (aa. Intercostales post.) - párové tepny mezižeberní (aa. Intercostales post.) - větve pro orgány dutiny hrudní (jícen, perikard, bronchy) - bránici (a. phrenicus sup.) b) břišní aorta – vydává tepny pro - břišní stěnu (aa. lumbales) - bránici (a. phrenicus inf.) - nadledvinky (aa. suprarenales) - ledviny (aa. renales) - pohlavní žlázy (aa. ovaricae) - žaludku (a. gastrica sin.) - slinivka břišní (a. lienalis) - střevo, konečník (a. mesenterica inf.)

20 Břišní aorta se dělí na úrovni L 4 na dvě společné tepny kyčelní (aa. iliacae communes) - vnější kyčelní tepna (a. iliaca ext.) – vyživuje dolní část břišní stěny. Odstupuje z ní tepna pro - vnější kyčelní tepna (a. iliaca ext.) – vyživuje dolní část břišní stěny. Odstupuje z ní tepna pro - stehno (a. femoris) - stehno (a. femoris) - svaly kolem kolene (a. poplitea) - přední a zadní tepna holenní (a. tibialis ant et post.) - vnitřní kyčelní tepna (a. iliaca int.) – vyživuje orgány a stěnu malé pánve. Odstupuje z ní tepna pro - vnitřní kyčelní tepna (a. iliaca int.) – vyživuje orgány a stěnu malé pánve. Odstupuje z ní tepna pro - močový měchýř (aa. vesicales sup. et inf.) - močový měchýř (aa. vesicales sup. et inf.) - dělohu (a. uterina) - konečník (a. pudenda int.) - hýžďové svaly (aa. glutae sup. et inf.)

21 Žíly (Venae) žíly tělního oběhu vedou odkysličenou krev z periferie těla směrem k srdci žíly tělního oběhu vedou odkysličenou krev z periferie těla směrem k srdci stavba štěny je složena z endotelových buněk, hladkého svaloviny a řídkého vaziva stavba štěny je složena z endotelových buněk, hladkého svaloviny a řídkého vaziva vnitřní vrtstva žilní stěny vytváří žilní chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve vnitřní vrtstva žilní stěny vytváří žilní chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve žilní krev je přiváděna do pravé předsíně srdce horní a dolní dutou žilou žilní krev je přiváděna do pravé předsíně srdce horní a dolní dutou žilou žilní návrat je udržován žilní návrat je udržován - činností kosterního svalstva - žilními chlopněmi - sací schopností pravého srdce

22 Přehled nejdůležitějších žil horní dutá žíla (v. cava sup.), vzniká soutokem hlavověpažní žíly (v. brachiocephalica dx. et sin.), tyto žíly vznikají spojením hrdelní žíly (v. jugularis interna), jež odvádí krev z dutiny lební, z obličeje, krku a podklíčkové žíly (v. subclavia), odvádí krev z horní končetiny horní dutá žíla (v. cava sup.), vzniká soutokem hlavověpažní žíly (v. brachiocephalica dx. et sin.), tyto žíly vznikají spojením hrdelní žíly (v. jugularis interna), jež odvádí krev z dutiny lební, z obličeje, krku a podklíčkové žíly (v. subclavia), odvádí krev z horní končetiny dolní dutá žíla (v. cava inf.), vzniká soutokem společných žil kyčelních ve výši L 4. Probíhá po pravé straně aorty a otvorem v bránici se dostává do dutiny hrudní, kde ústí do pravé předsíně srdeční. Jejími přítoky jsou žíly, které odvádí krev z párových orgánů dutiny břišní a jater dolní dutá žíla (v. cava inf.), vzniká soutokem společných žil kyčelních ve výši L 4. Probíhá po pravé straně aorty a otvorem v bránici se dostává do dutiny hrudní, kde ústí do pravé předsíně srdeční. Jejími přítoky jsou žíly, které odvádí krev z párových orgánů dutiny břišní a jater

23 Na končetinách rozeznáváme Na končetinách rozeznáváme 1. žíly hluboké – probíhají zdvojeně podél stejnojmenných tepen 2. žíly povrchové – probíhají podkožně a jsou viditelné 2. žíly povrchové – probíhají podkožně a jsou viditelné Horní končetina Horní končetina - na palcové straně HK probíhá hlavová žíla (v. cephalica), která ústí do podpažní žíly (v. axillaris) - na malíkové straně HK probíhá královská žíla (v. basilica), ústící do pažní zíly (v. brachialis) V krajině loketní se obě žíly spojují (význam – aplikace léků, odběr krve).

24 Dolní končetina Dolní končetina - společná kyčelní žíla (v. iliaca communis), která vzniká soutokem kyčelní žíly vnitřní a zevní (v. iliaca int. et ext.) - velká žíla skrytá (v. saphena magma), probíhá před vnitřním kotníkem a ústí do stehenní žíly (v. femoralis) - malá žíla skrytá (v. saphena parva), probíhá za zevním kotníkem a ústí do podkolenní žíly (v. poplitea) - při nadměrném zatěžování a po zánětech se žilní stěny rozšiřují, ochabují a vznikají křečové žíly – varixy.


Stáhnout ppt "Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS (UEFA A Licence). Kardiovaskulární systém zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku zajišťuje buňkám, tkáním."

Podobné prezentace


Reklamy Google