Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VLAJKA A ZNAK INFORMACE HLAVNÍ M Ě STO: SARAJEVO ROZLOHA:51 233 km2 NEJVYŠŠÍ BOD:MAGLIC 2 383m n. m M ě na: B osenská marka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VLAJKA A ZNAK INFORMACE HLAVNÍ M Ě STO: SARAJEVO ROZLOHA:51 233 km2 NEJVYŠŠÍ BOD:MAGLIC 2 383m n. m M ě na: B osenská marka."— Transkript prezentace:

1

2 VLAJKA A ZNAK

3 INFORMACE HLAVNÍ M Ě STO: SARAJEVO ROZLOHA: km2 NEJVYŠŠÍ BOD:MAGLIC 2 383m n. m M ě na: B osenská marka

4 Sousedé Chorvatsko,Srbsko, Č erná Hora

5 Maglic

6 OBYVATELSTVO Po č et obyvatel: Jazyk:Bosenština,Srbochorvatština Náboženství: ř ímskokatolické,pravoslaví,islám

7 DALŠÍ MĚSTA MOSTAR,MAGLIC,GORAŽDE,BR č KO,BANJA,TUZLA, BANJA LUKA,PRIJEDOR,ZENICA

8 MAPA BOSNY A HERCEGOVINY

9 SARAJEVO

10 Sarajevo

11 ŘEKY BOSNA JE NEJV ě Tší Ř EKA V BOSN Ě A HERCEGOVIN Ě, Která dala název č ásti státu.Je dlouhá 271 km.Pramení v Treskavici. DRINA je to pravý nejv ě tší p ř ítok Sávy.Vlastní Drina je dlouhá 346 km. Neretva je ř eka v Bosn ě a Hercegovin ě a chorvatsku. Pramení v Dinárských horách a te č e na jih,kde ústí do Jaderského mo ř e.Je dlouhá 255km. Pliva je ř eka ve st ř ední č ásti Bosny a Hercegoviny. Ř eka je dlouhá 30 km.

12 Další řeky Sana,Una, Rakitnica,Tara, Sutjeska,Vrbas, Sáva

13 Řeka Neretva

14 Řeka Miljacka

15 Řeka Pliva

16 Řeka Drina

17 Historie Území osídleno ilyrskými kmeny, které zde založily první státní útvary, již ve druhém tisíciletí. Pozd ě ji sou č ástí ř ímské provincie Dalmatia, vazalem Ostrogót ů. Od šestého století na území za č ali pronikat Slované. Od desátého století existoval na území BaH samostatný útvar - bosenské království, které ve č trnáctém století ovládlo dokonce Dalmácii a Chorvatsko. Od poloviny patnáctého století sou č ást Osmanské ř íše, od roku 1908 anektována Rakouskem-Uherskem. V roce 1914 byl v Sarajevu zast ř elen nástupce tr ů nu Ferdinand d´Este, což byla dobrá záminka pro Rakousko, aby vyhlásilo Srbsku válku - tím za č ala první sv ě tová válka. Po válce Bosna sou č ástí Království Srb ů, Chorvat ů a Slovinc ů (v roce 1929 p ř ejmenováno na Jugoslávii). Po válce sou č ást svazové republiky Jugoslávie až do roku 1992, kdy oficiáln ě vyhlásila nezávislost. Záminkou pro federální armádu bylo zavražd ě ní pravoslavného popa a ochrana srbského obyvatelstva. Vále č ný konflikt trval t ř i roky. P ř estože na po č átku války bojovali Chorvaté s muslimy proti srbským ozbrojenc ů, v polovin ě války vznikl samostatný konflikt mezi Chorvaty a muslimy. V ob č anské válce zahynulo na lidí. V roce 1995 podepsali zástupci všech t ř í národností (za Srby jugoslávský prezident Miloševi č, za Chorvaty prezident Chorvatska Tudjman) tzv. Daytonskou mírovou dohodu, díky níž by se m ě l život v zemi vrátit do normálních kolejí. Zem ě je rozd ě lena na dva celky (Republika Srpska a Federace Bosny a Hercegoviny), které jsou spojeny federálním uspo ř ádáním.

18 :První Jugoslávie a postavení BiH v ní Po č ty ř i roky trvající válce se zemi vládnoucí Rakousko-Uhersko rozpadlo a Bosna se spolu s Chorvatskem, Srbskem a Slovinskem stala sou č ástí nov ě vytvo ř eného Státu SHS, pozd ě ji Království SHS a ješt ě pozd ě ji Království Jugoslávie. Nový stát nevznikal v zrovna jednoduchých podmínkách, Bosna a Hercegovina pat ř ila mezi jeho nejmén ě rozvinuté oblasti, v politice dominoval srbský č i chorvatský nacionalismus a – podobn ě jako tomu bylo nap ř íklad v Č eskoslovensku – velké množství politických stran.Rakousko-UherskoChorvatskemSrbskemSlovinskemKrálovství SHSKrálovství Jugoslávie Č eskoslovensku V letech 1921 a 1931 se konalo s č ítání lidu, tehdy však ješt ě Bos ň áci nebyli považováni za samostatný národ (poprvé až ve s č ítání lidu z roku 1971) [7] a mnoho z nich tak národnost (byla možná pouze slovinská, chorvatská a srbská) neuvedlo. Zatímco na za č átku 20. let žilo v zemi 1,8 milionu lidí, o deset let pozd ě ji to bylo již 2,3 milionu [7] Roku 1929 Bosna spolu s ostatními historickými zem ě mi Jugoslávie byla do č asn ě zrušena; její území se rozd ě lilo mezi n ě kolik bánovin, které nerespektovaly národnostní hranice; jednalo se Vrbaskou bánovinu (západ zem ě ), Drinskou bánovinu (východ zem ě ) a P ř ímo ř skou bánovinu (jih zem ě ). P ř ímo ř ská bánovina se stala v p ř edve č er druhé sv ě tové války sou č ástí bánoviny chorvatské, která do jisté míry kopírovala etnické hranice území, kde žije chorvatský národ. Cílem této reformy bylo rozd ě lit jednotlivá území tak, aby byla potla č eno jednotlivé národní uv ě dom ě ní jednotlivých zemí a upevn ě na jednota všech obyvatel zem ě. K tomu však nakonec nedošlo, bánoviny vydržely pouhých deset let.1929JugosláviebánovinVrbaskou bánovinuDrinskou bánovinuP ř ímo ř skou bánovinuchorvatskéchorvatský národ

19 Povále č ný plán obnovy, díky kterému získala zem ě p ř ístup k pen ě z ů m od bohatších zemí, jako jsou nap ř íklad státy EU, ale i Japonsko, pomohl obnovit alespo ň základní infrastrukturu a zajistit fungování nezbytných orgán ů. I p ř esto však jedna z nejchudších republik bývalé Jugoslávie zažívala t ě žké č asy, které zhoršila navíc skute č nost, že oba celky federace spolupracovaly jen chladn ě, díky dlouhou dobu zažité národnostní nesnášenlivosti. Bezpe č nostní situace navíc v prvních povále č ných letech nebyla uspokojivá, velká č ást zem ě je dosud zaminovaná a mnoho infrastruktury ješt ě stále zni č eno. Na dodržování pr ů b ě hu mírové smlouvy za č ali dohlížet vojáci mezinárodní mise SFOR, kte ř í jsou p ů vodem z mnoha zemí (nap ř íklad N ě mecka, Itálie, ale také i Č eska). Na území státu se navíc stále ukrývají hledaní vále č ní zlo č inci.EU Japonsko SFORN ě meckaItálie Č eska

20 1995:Poválečná obnova země V pr ů b ě hu let, jak válka pokra č ovala, si zástupci všech t ř í stran uv ě domili, že sou č asná situace stále více škodí jejich vlastním zájm ů m a že ř ešení cestou ozbrojeného konfliktu není již dále možné. Proto Franjo Tu đ man, Alija Izetbegovi ć a Slobodan Miloševi ć za č ali vyjednávat o budoucí podob ě zem ě a jejím povále č ném uspo ř ádání. 21. listopadu 1995 v americkém Daytonu podepsali zástupci všech znesvá ř ených stran mírovou dohodu, č ímž byla válka neoficiáln ě ukon č ena. 14. prosince 1995 se pak v Pa ř íži koná poslední sch ů zka, na které jsou slavnostn ě do ř ešeny a podepsány mírové podmínky.Franjo Tu đ manAlija Izetbegovi ćSlobodan Miloševi ć21. listopadu prosince1995Pa ř íži Územní č len ě ní bylo navrženo a schváleno tak, aby oba dva hlavní bloky získaly polovinu zem ě. Republika srbská byla zachována, avšak stala se jednou z tzv. entit – fakticky samostatných útvar ů uvnit ř státu. Na území, které drželi za války Bos ň áci a Chorvati, byla vytvo ř ena Federace Bosny a Hercegoviny. Sporným se stal Distrikt Br č ko, který má strategický význam (d ě lí Republiku srbskou na dv ě č ásti) a spravují jej ob ě entity spole č n ě. Území entit p ř esn ě kopírují sou č asné národnostní linie uvnit ř státu, pouze v oblasti západní Bosny u hranic s Chorvatskem bylo č ist ě srbské území zahrnuto pod bos ň áckochorvatskou federaci.Republika srbskáentitChorvatiFederace Bosny a HercegovinyDistrikt Br č ko

21 Zatímco vznikly odd ě lené orgány a ú ř ady podle entit, v ekonomické oblasti byla zakotvena jednota zem ě. M ě nou se stala po n ě kolika neúsp ě šných pokusech a nedohodách o nové celobosenské platidlo de facto N ě mecká marka, kterou nahradila pozd ě ji marka konvertibilní (už faktická místní m ě na), s pevným kurzem 1:1 k n ě mecké marce. Stát má jednu centrální banku se sídlem v Sarajevu.ekonomické oblastiN ě mecká markamarka konvertibilnícentrální banku V roce 1998 byly vybrány nové státní symboly. Po n ě kolika neúsp ě šných kolech nakonec vysoký p ř edstavitel pro Bosnu a Hercegovinu vybral nejúsp ě šn ě jší návrh vlajky a znaku, který nereprezentuje jeden konkrétní národ a vychází ze symbol ů Evropské unie. Roku 2007 se dostaly pod drobnohled i symboly obou entit, které byly uznány za neústavní, nebo ť symbolizují pouze jeden národ. Republika srbská se sice proti tomuto postoji ohradila, nakonec ale byla donucena nahradit p ů vodní znak emblémem, který již tolik problematický není.1998vlajkyznaku2007 V prvních letech 21. století je vid ě t mírný rozvoj. Vlády obou entit se zam ěř ují jednak na rozvoj turistiky (obnovují se historické památky a zem ě se reprezentuje v zahrani č í), jednak i na budování dopravní infrastruktury. Železnice prošly modernizací, buduje se dálnice v údolí ř eky Bosny do Sarajeva. I v oblasti vtah ů mezi jednotlivými národy došlo k pozvolným zm ě nám; za klí č ové je považováno uznání Chorvat ů a Bos ň ák ů jako konstitutivního národa v Republice srbské a Srb ů ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Roku 2006 pak došlo k sjednocení ozbrojených sil obou entit v jeden všebosenský celek OSBiH. Nyní se v zemi diskutuje o reform ě policejních sbor ů, která by byla uskute č n ě na podle obdobného postupu.21. století2006

22 Bosna mapa


Stáhnout ppt "VLAJKA A ZNAK INFORMACE HLAVNÍ M Ě STO: SARAJEVO ROZLOHA:51 233 km2 NEJVYŠŠÍ BOD:MAGLIC 2 383m n. m M ě na: B osenská marka."

Podobné prezentace


Reklamy Google