Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KNIHOVNY A INFORMAČNÍ INSTITUCE V SOUČASNOSTI Vědecká knihovna v Olomouci Mgr. Anna Vitásková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KNIHOVNY A INFORMAČNÍ INSTITUCE V SOUČASNOSTI Vědecká knihovna v Olomouci Mgr. Anna Vitásková."— Transkript prezentace:

1 KNIHOVNY A INFORMAČNÍ INSTITUCE V SOUČASNOSTI Vědecká knihovna v Olomouci Mgr. Anna Vitásková

2 Co je co ? Informační instituce Archiv Muzeum Knihovna Digitální knihovna Informační středisko Dokumentační středisko Databázové centrum

3 Informační instituce Instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.

4 Archiv Instituce, která shromažďuje, zpracovává a zprostředkovává archivní dokumenty. Archivní dokument – grafický, převážně písemný dokument, který je produktem určité instituce, nebo osobní veřejné činnosti jednotlivce. Musí mít dokumentární hodnotu.

5 Archiv Archiv (z řeckého výrazu αρχείο(ν), archeío(n) původně označující vládní, nebo úřední budovu). Další možné užití termínu archiv je pak přímo pro budovu (depozitář), kde se dané archiválie shromažďují, případně pro sbírku archiválii tj. archivní fond.

6 Archiv Archivy jsou dnes běžně regulovány státem, spadají obvykle pod min. vnitra nebo kultury.Stát dále upravuje archivy archivním zákonem. Archivy se dělí na archivy veřejné a soukromé. Veřejné jsou zakládány státem a soukromé může založit jakákoliv právnická či fyzická osoba po splnění některých náležitostí.archivním zákonem Věda a obor lidské činnosti zabývající se archivy se nazývá archivnictví, člověk, který pracuje, nebo spravuje archiv archivář.

7 Archiv Síť archivů v ČR podléhá metodickému vedení Archivní správy Ministerstva vnitra ČR. Nejdůležitějším archivem je Národní archiv, který uchovává fondy centrálních institucí České republiky, Československa a země České. Moravský zemský archiv v Brně uchovávající základní dokumenty moravské státnosti.

8 Archiv Nejvýše stojí státní oblastní archivy, ty jsou v Praze, Třeboni, Plzni, Litoměřicích a v Zámrsku, Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě, které uchovávají archiválie regionálních původců, poslední dva navíc i dokumenty z dob samostatné správy Moravy a Slezska.Moravský zemský archiv v Brně Zemský archiv v Opavě Státní okresní archivy jsou podřízenými složkami státních oblastních archivů pro obvody správních okresů. V Česku většina měst nemá vlastní archiv a archiválie odevzdává do příslušných státních oblastních archivů, výjimku tvoří jen největší města, z nichž nejdůležitější archiv má Praha (Archiv hlavního města Prahy).Archiv hlavního města Prahy Jinak dle zákona mohou archivy volně zakládat všechny samosprávní celky.

9 Archiv Vedle státních hrají důležitou roli též specializované archivy – archivy specializovaných institucí. Z nich vynikají archivy institucí, jako třeba Archiv Univerzity Karlovy a dalších univerzit, národních institucí, jako Archiv Národní knihovny, Archiv Národního muzea, Archiv Národní galerie, ale i Archiv České televize, Českého rozhlasu, dále to je Archiv Akademie věd ČR, nebo Archiv Poslanecké sněmovny, Senátu a Archiv Kanceláře prezidenta republiky. Patří sem i Národní filmový archiv.Národní filmový archiv. Specifickou roli v specializovaných archivech hrají bezpečnostní archivy, to je Archiv bezpečnostních složek (součást Ústav pro studium totalitních režimů).

10 Muzeum Muzeum (musaion = chrám můz, řecky mouseion) je podle definice Mezinárodní muzejní rady stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení.

11 Muzeum Dle svého zaměření, obsahu – expozic a depozitářů – se rozlišují na všeobecná (národní, vlastivědná) muzea a specializovaná muzea (v rámci jednoho oboru). Na rozdíl od muzejních depozitářů jsou muzejní expozice přístupné veřejnosti. Institucím shromažďujícím umělecké sbírky se naopak říká galerie.

12 Muzea Nejstarším muzeem v českých zemích bylo Šeršníkovo muzeum v Těšíně (zal. 1802, dnes v Polsku), po něm následovalo Gymnazijní muzeum v Opavě (zal. 1814).Šeršníkovo muzeumTěšíně 1802 Muzea v ČR zřizovaná státem, kraji a obcemi jsou správci muzejních sbírek podle zákona 122/2000 Sb. Sbírky těchto muzeí jsou vedeny v Centrální evidenci sbírek. Centrální evidenci sbírek

13 Nejstarší muzea SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA „Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty.“ MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM „Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.“

14 Nejstarší muzea NÁRODNÍ MUZEUMMUZEUM „Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.“

15 Regionální muzea Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech (téměř 50) Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven

16 Muzea a jejich knihovny V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihoven Značná specifika muzejních knihoven – 50. léta 20. století – sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické radě Vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959)

17 Specifika muzejních knihoven Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích) Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven

18 Knihovní zákon č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)

19 Muzea a legislativa Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě

20 Zřizovatelé muzeí MINISTERSTVA – Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství KRAJE MĚSTA A OBCE OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE

21 Zřizovatel - Ministerstvo kultury ČR MUZEA Národní muzeum Národní technické muzeum Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Moravské zemské muzeum Technické muzeum v Brně Památník národního písemnictví Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Slezské zemské muzeum Muzeum umění Olomouc Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Husitské muzeum v Táboře Muzeum romské kultury v Brně Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Památník Lidice Památník Terezín GALERIE Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně

22 Knihovna Národního muzeamuzea Oddělení základní knihovny - knižní celky (jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d. Oddělení starých tisků a rukopisů Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby) Oddělení zámeckých knihoven Oddělení novin a časopisů

23 Zřizovatel - kraj Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj

24 Muzea archeologická astronomická dopravní – železniční, letecká, automobilováletecká fotografická hudební mauzolea muzejní lodě muzea plastik skanzeny technická - hornická vojenská židovská

25 Knihovna bibliotéka, z řec. = biblos=kniha + téké=police Kulturní, informační a vzdělávací instituce, která shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům.

26 Vývoj knihoven Velmi stručný přehled historie knihoven

27 Počátky knihovny jsou stejně staré jako civilizace sama první záznamy uchovávány na posvátných místech – chrámy uchovávány důležité náboženské a politické události – spíše archivy balady, zpěvy – ústní podání

28 Starověké knihovny nejznámější knihovna krále Aššurbanipala ( př.n.l.) v Ninive – hliněných tabulek, metodicky utříděna (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy) 612 př.n.l. zničenaAššurbanipala

29 Starověké knihovny Alexandrijská knihovna – vrchol řeckého knihovnictví na počátku 3. století př.n.l., zničena asi 273 Nová Alexandrijská knihovna(1989- vypsaná architektonická soutěž, Bibliotheca Alexandrina otevřena dex.htm

30 Středověké knihovny Julius Caesar – chtěl veřejnou knihovnu, otevřena byla 5 let po jeho smrti na Aventinském pahorku v Římě ve 4. století n.l. asi 28 veřejných knihoven nejznámější řím. Knihovna založena Traianem - Ulpia

31 Středověk s rozvojem křesťanství se množí i křesťanská literatura a zřizování knihoven se stalo částí církevní organizace- jádrem fondů je bible knihovny kostelů klášterní knihovny soukromé

32 Středověk nejvýznamnější církevní knihovna – papežská knihovna v Římě – Vatikánská knihovna knihovna císaře Karla Velikého ( ) v Cáchách

33 Univerzitní knihovny Sorbona - jedna z největších – její katalogy zachycují přesný obsah knih, icipit, explicit, jméno dárce a cenu Libri catenati

34

35 Situace v Čechách knihovny klášterů - Břevnov, Sázava, Rajhrad, Kladruby, Vyšší Brod, Zlatá koruna, Zbraslav… v Olomouci biskup Jindřich Zdík – scriptorium

36 Situace v Čechách soukromé knihovny – Jan ze Středy, Arnošt z Pardubic, Jan z Jenštejna 1348 založení Karlovy univerzity 1366 zřízena kolej Karlova a Andělská, 1381 kolej krále Václava – měly své knihovny nejstarší a nejvýznamnější knihovnou UK byla knihovna koleje Karlovy

37 Čechy a Morava 1383 koupil Václav IV. na Starém městě dům a zřídil v něm kolej i knihovnu do roku 1622 neměla UK společnou univerzitní knihovnu soukromé knihovny

38 Od vynálezu knihtisku knihovny si mohly pořídit bohaté vrstvy duchovenstvo šlechta měšťané knihtisk u nás asi 1468 po roce 1500 roste počet knihoven a svazků knih

39 Městské knihovny 1431 na Starém Městě pražském – nejsou všeobecně přístupné, pouze pro členy městských magistrátů, učitele, lékaře a duchovní 1491 Louny 1556 Vodňany – městu ji daroval Havel Gelasius Vodňanský jde o předchůdce veřejných městských knihoven

40 Šlechtické knihovny mnohé byly základem veřejných vědeckých či veřejných knihoven století menší sbírky – v klenotnicích knihtisk, humanismus, světské tituly Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (NK) Jan Starší z Hodějova

41 Šlechtické knihovny Petr Vok z Rožmberka – největší česká šlechtická knihovna katalog byl soupisem knih byl vzorem pro katalog královny Kristiny Karel Starší ze Žerotína knihovna rodu Vřesovců z Vřesovic – zásluhou Karla R. Ungara se stala součástí NK

42 Měšťanské knihovny jejich rozvoj souvisí s rozvojem knihtisku nedosahovaly velikosti šlechtických knihoven, ale byly početnější bible, žaltáře, kancionály, beletrie, povídky, herbáře, kroniky

43 Školní knihovny knihovna latinské školy horního města Jáchymova – vybudoval ji Jan Mathesius, dnes jsou uloženy v Muzeu knihy ve Žďáře nad Sázavou Jednota bratrská – zakládání školy, vydávání knih v češtině

44 Příchod jezuitů 1556 příchod „raději kolej bez vlastního chrámu, nežli kolej bez vlastní knihovny“ Canis klementinská kniho Jezuitské kolejní knihovny – Olomouc 1566 Vilém Prusinovský Brno, Trnava 1653 dostavěno Klementinum (jez. Kolej) 1. seznam knihovny 1747 Kryštof Miklis

45 Baroko honosné knihovní sály x úpadek městských knihoven Břevnov, Broumov, Strahov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Nová Říše, Teplá, Plasy,….

46 Zrušení jezuitského řádu 1773, velké množství knih přešlo z rukou církve do rukou státu- veřejné knihovny získaly velké množství knih veřejné vědecké knihovny – Gabriel Naudé, Gottfried Wilhelm Leibniz

47 Národní knihovna Karel Rafael Ungar ( ) – 1782 vymohl právo povinného výtisku od čes. Knihtiskařů 1807 rozšířeno na vydavatele z celých Čech

48 Národní obrození obnova českého jazyka důležitá role knihoven soukromé šlechtické a měšťanské knihovny již nestačí zárodky lidového knihovnictví malé knihovny českého rázu velké vědecké knihovny pod něm. Vlivem obrozenecká nakl. Česká expedice – V.M. Kramerius

49 Univerzitní knihovny velký rozvoj, encyklopedický ráz 1777 zveřejněna Univerzitní knihovna v Praze 1774 zveřejněna Univerzitní knihovna v Olomouci (VKOL), PV 1807, Slezsko, (-1935), 1947 celá republika, Slovnesko

50 České lidové knihovny školní, soukromé čes. vlastenců a buditelů, čtenářských spolků, městské, vesnické a obecní knihovny první čtenářský spolek 1818 v Radnicích na Plzeňsku, A. Puchmajer

51 Veřejné obecní knihovny první veřejná knihovna v Žebráku Praha české knihovnictví se vyvíjí r knihoven z 310 míst (ne všechny)

52 První knihovní zákon 1919 – týkal se veřejných knihoven obecních velmi pokrokový, vzor pro ostatní

53 Další vývoj 1959 – druhý knihovní zákon 2001 třetí …. …..

54 Typologie knihoven Podle dostupnosti služeb Veřejné - obecní, městské, krajské - specializované (technické, lékařské,…) lékařské Vysokoškolské Specializované v neveřejných prostorech (nemocnice, výrobní podniky, Centrum Aletti Velehrad Roma,…)nemocnice Velehrad Roma Zámecké - zkzk Školní – článek, např., seznamčláneknapř.seznam

55 Typologie knihoven Podle složení fondu – obsahové hledisko Univerzální (Knihovna města Olomouce) Odborné Politematické – NTK Specializované oborově (VŠ) druhově (kn. Úřadu pro průmyslové vlastnictví)

56 Typologie knihoven Podle formálního hlediska Klasické Digitální Virtuální Podle cílové skupiny Handicapovaní Dětské, hudební, … Podle působnosti Národní Krajské Místní, ….

57 Knihovny Podle zpřístupnění fondů: Veřejné knihovny – místní, městské, okresní, státní, vědecké Národní knihovna v Praze Veřejně přístupné knihovny – univerzální a specializované knihovny působící v rámci resortu a poskytují služby veřejnosti – vysokoškolské, lékařské, zemědělské, Parlamentní knihovna

58 Knihovny Podle obsahového zaměření fondů a typu dokumentů Knihovny osvětového charakteru - základ fondu tvoří beletrie, populárně naučná lit. – okresní, městské, místní Knihovny odborné – vědecká a odborná literatura – vědecké kn., ústřední odborné, specializované, vysokoškolské

59 Ústřední odborné knihovny velké specializované knihovny, jejich fond tvoří vědecká a odborná literatura jednoho či více oborů

60 Ústřední odborné knihovny Národní knihovna

61 Ústřední odborné knihovny Národní technická knihovna

62 Specializované knihovny Parlamentní knihovna

63 Vědecké knihovny knihovní fond tvoří domácí i zahraniční odborná literatura poskytované služby souvisí s odbornou činností čtenářů, studiem na vysokých školách

64 Vědecké knihovny Vědecká knihovna v Olomouci

65 Knihovny vysokých škol shromažďují, zpracovávají a zpřístupňují odbornou vědeckou literaturu pro studijní a vědeckou práci pedagogů a studentů fondy svým zaměřením odpovídají studijnímu zaměření školy

66 Vysokoškolské knihovny Knihovna UP

67 Krajské knihovny Krajská knihovna Karlovy Vary | KKV

68 Městské knihovny Knihovna města Olomouce

69 Městské knihovny Městská knihovna Litovel

70 Obecní knihovna Knihovna Obce Majetín

71 Adresáře knihoven NKP adresář knihoven

72 Adresáře knihoven vysoké školy další možnosti

73 Digitální knihovna Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.

74 Digitální knihovny článek Národní digitální knihovnaknihovna ÚISK – dk z oboru Informační vědavěda DML - Czech Digital Mathematics LibraryDML DK Arna NovákaNováka E-knihovna Měk PrahaE-knihovna

75 Europeana Europeana je internetový projekt souboru evropských digitálních knihoven s naskenovanými obrazy, knihami, filmy a archivy. Projekt vznikl z iniciativy Evropské komise.Europeana ČláneČlánek VideoVideo 1 VideoVideo 2 VideoVideo 3

76 Virtuální knihovna digitální knihovna, elektronická knihovna Federativní vyhledávání - Typ sjednoceného vyhledávání, v jehož průběhu vyhledávač převezme za uživatele úlohu postupného zadávání dotazu jednotlivým zdrojům a rozesílá jej souběžně na více míst. Technologické řešení představuje program, který je schopen komunikovat s danými zdroji, a soubor metadat o těchto zdrojích.

77 Virtuální knihovny Virtuální knihovny – rozcestníkrozcestník VPK

78 Hybridní knihovna Knihovna integrující klasickou knihovnu představovanou především tištěnými dokumenty a digitální knihovnu, obvykle s cílem zkvalitnění služeb uživatelům.

79 Mediatéky Knihovna, popř. součást knihovny nebo jiné instituce, s uspořádaným souborem obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů, určeným k jejich uchovávání a zpřístupňování uživatelům, se zřetelně vymezeným studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem Sendai VŠE - PrahaVŠE

80 Informační středisko Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací.

81 Dokumentační středisko Informační instituce, která vytváří dokumentografické fondy zaměřené na určitou oblast (obor) lidské činnosti a poskytuje dokumentografické a informační služby. Je zřizována buď jako samostatná instituce nebo jako součást jiných institucí, např. podniků, firem, ústavů apod. Československé dokumentační středisko

82 Databázové centrum Instituce umožňující obvykle na komerční bázi uživatelům online přístup k centralizovaným informačním zdrojům nakupovaným od různých producentů, nejčastěji ve formě databází. Typickými informačními procesy jsou agregace a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů. Přidaná hodnota spočívá v soustředění zdrojů do jednoho místa, v sjednocení uživatelského rozhraní včetně dotazovacího jazyka a v dalších poskytovaných službách (např. dodávání dokumentů).

83 Databázová centra DIALOG GENIOS EIZ- služby databázových centercenter

84 Centrální portál knihovenknihoven

85 Centrální portál knihoven Sdílení identit - mojeIDojeID Koordinovaný přístup ke zdrojů (národní licence ????) Online platby MVS a DDSDDS x AZ

86 děkuji za pozornost CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví /... [et al.] , dopl. vyd.. -- V Praze : Karolinum, s., [8] s. obr. příl. : il. ; 21 cm ISBN: ISBN: Wikipedie Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy


Stáhnout ppt "KNIHOVNY A INFORMAČNÍ INSTITUCE V SOUČASNOSTI Vědecká knihovna v Olomouci Mgr. Anna Vitásková."

Podobné prezentace


Reklamy Google