Slovesa (verba) Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ2r0111 Název sady:

Prezentace na téma: "Slovesa (verba) Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ2r0111 Název sady:"— Transkript prezentace:

1 Slovesa (verba) Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ2r0111 Název sady:
Morfologie pro 2. ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Téma: Slovesa (verba) Jméno autora: Kateřina Halaštová Vytvořeno dne: Metodický popis – anotace: Prezentace opakuje znalosti o slovesech a druzích sloves. Prezentace obsahuje cvičení ověřující rozumění učivu.

2 verba Slovesa vyjadřují děj (činnost podmětu, nebo jeho stav). Výjimečně se objevuje děj na podmět nevázaný – v jednočlenných větách (př. Stýská se mi. Bouřilo.) Verba jsou ohebná slova, která se časují. Ve větě jsou samostatným větným členem. U verb určujeme následující mluvnické kategorie: osobu, číslo, způsob, čas, rod, vid. Lze u nich stanovit třídu a vzor. Infinitiv je základní tvar sloves, který je uváděn ve slovnících.

3 Druhy sloves Slovesa předmětová – vyžadují ve větě doplnění předmětem (př. nést, pomáhat, darovat, poslat, koupit…) Slovesa bezpředmětová – nepotřebují doplnění předmětem (př. zmodrat, ležet, sedět, stárnout…) Slovesa zvratná – mají u sebe vždy zvratné zájmeno se, si (př. mýt se, tj. sebe, koupit si, tj. sobě) Slovesa dokonavá – vyjadřuje děj jako ohraničený (př. napsat, vyrůst, rozhodnout) Slovesa nedokonavá – vyjadřují děj jako neohraničený (př. psát, růst, rozhodovat)

4 Plnovýznamová slovesa – mají samostatný věcný význam (např
Plnovýznamová slovesa – mají samostatný věcný význam (např. mluvit, létat, stavět) Neplnovýznamová slovesa – sama nemají plný věcný význam a potřebují doplnit nějakým dalším plnovýznamovým slovesem Způsobová slovesa = mít (povinnost), muset, moci, chtít, smět (př. musel poslechnout, chtěl odejít, mohl si lehnout) Fázová slovesa = začít, začínat, přestat, přestávat (př. začal se učit, přestal kouřit) Pomocné sloveso jako součást složených tvarů = být, bývat (př. zvítězil jsem, byl bych býval přišel, budu rozhodovat) Sponová slovesa jako součást přísudku jmenného se sponou = být, bývat, nebýt, nebývat, stát (se), stávat (se), nestát (se), nestávat (se) (př. nebyl jsem učesaný, stal se lékařem, řeky byly rozvodněné, léta budou horká…)

5 Jednoduché a složené slovesné tvary
Jednoduché tvary jsou vyjádřené jedním slovem: Infinitiv Příčestí minulé Příčestí trpné Přechodník přítomný Přechodník minulý Tvary oznamovacího způsobu přítomného času Tvary rozkazovacího způsobu Tvary oznamovacího způsobu budoucího času dokonavých sloves Složené tvary jsou tvořeny více slovy: Tvary oznamovacího způsobu minulého času Tvary oznamovacího způsobu budoucího času nedokonavých sloves Tvary podmiňovacího způsobu přítomného i minulého Tvary trpného rodu – opisného pasiva i zvratného pasiva

6 Cvičení 1 Vytvořit tvary sloves: volat, vynést, číst, namazat
Infinitiv Příčestí minulé Příčestí trpné Přechodník přítomný Přechodník minulý Tvary oznamovacího způsobu přítomného času Tvary rozkazovacího způsobu Tvary oznamovacího způsobu budoucího času dokonavých sloves Tvary oznamovacího způsobu minulého času Tvary oznamovacího způsobu budoucího času nedokonavých sloves Tvary podmiňovacího způsobu přítomného i minulého Tvary trpného rodu – opisného pasiva i zvratného pasiva

7 Cvičení 2 Vyhledat slovesné tvary, určit, zda jsou jednoduché, či složené a pojmenovat je (např. dosvědčiti – infinitiv) Vtom napadlo panu Broučkovi, že by mohl vlastně vědět, kterak to povstání proti králi Zikmundovi skončí. Mohl by se toho dočísti v každém českém dějepise. Jenže dějepisu zde nemá a v paměti své nalézá jen velmi povrchní a neurčitá data, z nichž podobá se jistotě jen to jediné, že slepý vůdce táboritů mnohokrát Němcům naklepal a sám nikým nebyl poražen. Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do XV. století

8 Použitá literatura MARTINEC, Ivo; TUŠKOVÁ, Jana Marie; ZIMOVÁ, Ludmila. Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009. KOSTEČKA, Jiří. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2002. SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008. HAVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 1996. MELICHAR, Jiří; STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk – Přehled učiva základní školy. Praha: Fortuna, 2000. ČECH, Svatopluk; Výlet pana Broučka do XV. století. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956.