Karel Jaromír Erben (7.Listopadu listopadu 1870)

Prezentace na téma: "Karel Jaromír Erben (7.Listopadu listopadu 1870)"— Transkript prezentace:

1 Karel Jaromír Erben (7.Listopadu 1811-21.listopadu 1870)
„ Je lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu. „

2 Narodil se v městě, nacházejícím se v okrese Jičín v Královehradeckém kraji.
M-l-t-n doplňuj pouze samohlásky ? Zemřel v takzvaném „Stavěžaté matičce měst“ . Co víš o tomto městě? ?

3 .. ŽIVOT .. Karel Jaromír Erben byl český básník, prozaik, jazykovědec, historik, folklorista a sběratel lidové tvorby. Narodil se v rodině s řemeslnickou a písmáckou tradicí. Po vystudování gymnázia v Hradci Králové studoval právnickou fakultu v Praze. Na studie si vydělával výukou hudby. Při studiu filozofie a práva se seznámil s Františkem Palackým Erben nebyl typem politika, nebyl žádný řečník, ale svou neuvěřitelnou pracovitostí se zařadil mezi nejvýznamnější Čechy. V roce 1851 se stal prvním archivářem města Prahy. Konečně měl práci, která ho velmi slušně finančně zajistila. Od roku 1864 až do smrti zastával funkci vysokého úředníka na pražském magistrátu.

4 1.) _ _ _ _ _ - _ _ _ _ _ _ 2.) _ _ _ _ _ _ 3.) _ _ _ _ _ _ _ _ _
4.) _ _ _ _ _ 5.) _ _ _ _ _ _ _ 6.) _ _ _ _ _ _ _ _ 1.) franský král,první středověký římský císař 2.) anglicky paměť 3.) co studuje poruchy zemské kůry 4.) spoluzakladatel Osvobozeného divadla 5.) lineární … 6.) vtip,text pro pobavení

5 DÍLA Poezie : Kytice z pověstí národních
Próza : Prostonárodní české písně a říkadla Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských Historická díla : Slovanské báje o stvoření světa Pohádky dopiš

6 Kytice Sbírka třinácti lyrickoepických balad, ve kterých se setkáváme s nadpřirozenými silami. Za provinění vždy následuje trest. Každému však osud přichystá jinou životní cestu. Vždy není k lidem milosrdný - poté vše končí katastrofou (např. Polednice, Vodník). Někdy zas naopak ponechá člověku čas, aby si mohl svou vinu dostatečně uvědomit a zachránit se tím, že se bude kát (např. Poklad, Svatební košile). Autor v tomto díle ocenil společenské postavení ženy - matky, jako dárkyně života! A co další balady

7 Doplň (i/í,y/ý,ě/je,s/z,mě/mně,ú/ů) :
V_šla dívčina jako kv_t, nev_děl také krás_ sv_t; přinesla vody ze studnice, _tydlivě sedla u přesl_ce, předla, předla len. Pán stojí, nevěda, co chtěl, své velké žízně zapom_l; div_ se tenké, rovné niti, nem_že oči odvrátiti s pěkné přadleny. -Poznáš z jaké balady je tento úryvek?

8 POLEDNICE U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. „Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo! Poledne v tom okamžení, táta přijde z roboty: a mně hasne u vaření pro tebe, ty zlobo, ty! Mlč! hle husar a kočárek — hrej si! — tu máš kohouta!“ — Než kohout, vůz i husárek bouch, bác! letí do kouta. A zas do hrozného křiku — „I bodejž tě sršeň sám — ! že na tebe, nezvedníku, Polednici zavolám! Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho zlostníka!“ — A hle, tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyká. Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba; o berličce, hnáty křivé, hlas — vichřice podoba! „„Dej sem dítě!““ — „Kriste pane! odpusť hříchy hříšnici!“ Div že smrt jí neovane, ejhle tuť — Polednici! Ke stolu se plíží tiše Polednice jako stín: matka hrůzou sotva dýše, dítě chopíc na svůj klín. A vinouc je, zpět pohlíží — běda, běda dítěti! Polednice blíž se plíží blíž — a již je v zápětí. Již vztahuje po něm ruku — matka tisknouc ramena: „Pro Kristovu drahou muku!“ klesá smyslů zbavena. Tu slyš: jedna — druhá — třetí poledne zvon udeří; klika cvakla, dvéře letí — táta vchází do dveří. Ve mdlobách tu matka leží, k ňadrám dítě přimknuté: matku vzkřísil ještě stěží, avšak dítě — zalknuté.

9 Rozbor básně Proč se jedná o baladu Vypiš neobvyklé výrazy
Zkus rozpoznat druh rýmu Najdi příklad charakteristiky Proč si lidé vymysleli Polednici Napiš obsah současným jazykem jako zprávu

10 Erbenovy pohádky Doplň názvy Tři……… Dlouhý,…….. Zla……… Pták……. Hr……..
Ote….. O kohoutkovi a …… O třech……