1. Můj Pane, z hlubin volám. | Úzkostný hlas můj slyš. | Kéž sluch svůj, lkám-li zdola, | v lítosti nakloníš. | Když soudit budeš přísně | sám lidskou.

Pojď k Spasiteli 1. Pojď k Spasiteli, pojď ještě dnes, své srdce jemu v oběti nes. On všechny lidi zve do nebes, i tebe volá: Pojď! Ref.: Sláva, sláva,

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

1. Láska, kterou Ježíš dává do srdcí věrným svým, láska je, jež neustává, láska k dobrým i zlým, láska, kterou žádná bouře nemůže uhasit, láska mocná jako.

1. Když všechno je ztracené a ty jsi sám, pros, Bůh tě slyší. Když bezradně stojíš a nevíš jak dál, pros, Bůh tě slyší. On je Pán, slyší.

PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,

≈1 Pe 1·8–9. 1Pe 1·9 Naše vírazáchrana duší. Záchrana z čeho? Z hříchu ze smrti. Jak tedy té víry dosáhnout? – Jak se stát věřícím?

Uctívání a chvála. Žalm 5,4-8: „Hospodine, ty můj hlas slyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat. Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý.

Pro Lucku kterou z celého srdce miluji!

1. Můj Pán Ježíš, má mne rád. | V Písmu čtu to mnohokrát

1. Ó hlavo plná trýzně, | běd, ran i soužení, | ty zřídlo Boží přízně, | z níž spása pramení | ó hlavo ozdobená ctí, | slávu s výsostí, | jak velká stihla.

Express. Já slyším zvony znít, je ráno nedělení, mnoho duší Kristových se schází k chválení. Bůh se sklání k nám, za to mu sláva náleží, kéž všechen lid.

1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,

1. Aj v Pilátově síni dav. | Já vidím v hněvu jejich plam a slyším křik: | Jej ukřižuj! | A Beránek v tom davu sám.

1. Stín kříže do daleka padá na cesty zbloudilých. Tak láska Boží vyhledává ty, které zajal hřích! Kam padá kříže stín, je ještě naděje. Tím křížem mluví.

Když víru máš. Noc je v modlitbách, strach, že nás nebe neslyší. V srdcích píseň nadějí, tak plynul život náš. Už necítíme strach i když je nouze nejvyšší,

1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.

Věřím v Boha, Syna.... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal.

KDYŽ TĚ CHVÁLÍM, KDYŽ SE ZTIŠÍM, JÁ VÍM, TY SÁM JSI BŮH,

1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal,

Přišel na zem 1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal ke svobodě zval zotročené hříchem, můj Pán. Světem šel a lidskou nesl.