Vrcholná renesance I Mgr. Jakub Tomala.

Prezentace na téma: "Vrcholná renesance I Mgr. Jakub Tomala."— Transkript prezentace:

1 Vrcholná renesance I Mgr. Jakub Tomala

2 Obsah Obecná charakteristika Francie Itálie

3 Obecná charakteristika
důležitou vývojovou sílu představuje spojení franko-vlámské s jinými školami, především s italskou v každé zemi (již nejen v Nizozemí!)vznikají nové typy a formy roste význam instrumentální hudby moteto – vývojově nejprogresivnější, roste počet hlasů (5, 6 i na 8) parodická mše (missa parodia) – polyfonní skladba jako celek tvoří podklad pro mešní cyklus, ať už vlastní, či jiných skladatelů

4 Francie rozvoj chansonu – světská hudba se těší velké oblibě skladatelů, chanson ideální formou chanson – polyfonní vokální skladba na světský (oblíbené zamilované dvojice, tělesná láska, …) francouzský text (a capella), komorní skladby (4 – 5 zpěváků) vliv měly měšťanské písně, rovněž působení italské světské hudby(tzv. frottola) a rychlé šíření pomocí tisku největší skladatelé chansonů: Pierre Attaingnant – asi 1500 chansonů Jacques Moderne

5 Francie další skladatelé - 20. léta 16. stol. Claudin de Sermisy
Clément Janequin – „programové“ chansony (Zpěv ptáků, Skřívánek, Žvanění žen – Le caquet des femmes, Válka – La Guerre atd.) Pierre Certon na světskou fr. hudbu po r měla vliv básnická skupina Plejáda vedena Pierrem Ronsardem mezi nejvýznamnější tvůrce renesančního chansonu patří Nizozemec Orlando di Lasso (kapitola vokální hudba 2. pol stol.)

6 Itálie „Noty jsou tělem hudby, ale slova jsou její duší.“ (madrigalista Marrone) madrigal – nejoblíbenější forma v Itálii, polyfonní (rovnost melodických linií) světská píseň v italštině hudba úzce spojena s textem nejčastěji zhudebňovány básně Francesca Petrarcy raný madrigal: Philippe Verdelot Constanzo Festa vrcholný madrigal: Jacques Arcadelt – Nizozemec, působil ve Florencii, v Sixtinské kapli v Římě (Il bianco e dolce cigno – jeden z nejslavnějších madrigalů doby vůbec)

7 Itálie Philippe de Monte – Nizozemec, během svého působení v Itálii napsal víc než tisíc madrigalů (ukázka: Caral la mia vita) Giaches de Wert – Nizozemec, obvyklé madrigaly pro tři vysoké hlasy, ostatní doprovod; v VIII. knize madrigalů je první zhudebnění Tassova Osvobozeného Jeruzalému Giovanni Pierluigi da Palestrina – v I. knize pětihlasých madrigalů zhudebnil Petrarcovy Sonety Lauře (Laura spojena s Marií); (o něm více v kapitole vokální hudba 2. pol. 16. stol.) Andrea Gabrieli – jeho madrigaly založeny na dvou čtyřhlasých sborech, pastorální madrigaly Giovanni Gabrieli

8 Itálie Claudio Monteverdi (1567 – 1643) – proslavil se již operou (již monodie), ale psal také vrcholné madrigaly (VI knih) všechna jména madrigalistů v Itálii zde nemohou být obsažena, vyšlo by však na desítky jmen… tzv. akademie – kroužky vzdělanců (básníků, skladatelů..), kteří se zabývali kulturními a uměleckými otázkami; tyto akademie měly velký vliv na vývoj hudby (např. florentská Camerata - opera)

9 Seznam použitých zdrojů
AINSLEY, Robert. Klasická hudba. Editor John Burrows, Charles Wiffen. V Praze: Slovart, 2008, 528 s. Velký ilustrovaný průvodce. ISBN ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. 4. vyd. Praha: PANTON, 1972. HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 296 s., [8] s. obr. příl. ISBN