Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komplexní pohled na eGovernment v České republice

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komplexní pohled na eGovernment v České republice"— Transkript prezentace:

1 Komplexní pohled na eGovernment v České republice
Součást projektu „Next Steps in Developing Information Society Services in the New Member States. The cases of eGovernment and eHealth.“ Miloš Čebík, EEIP, a.s. Hradec Králové, 2-3. dubna 2007

2 Zadání studie Tendr na vypracování studie Cíl studie
Institut IPTS (Institute for Prospective Technological Studies) spadající pod Evropskou Komisi, konkrétně pod „DG Joint Research Centre“ Sub-kontraktor: ICEG EC a 10 institutů/organizací/společností z nových členských států EU (EU 10) EEIP, a.s. zpracovalo studii za Českou republiku. Cíl studie Popis a analýza současného stavu vývoje eGovernment a eHealth v 10 nových členských státech EU. Nástin politik na evropské, státní a regionální úrovni včetně výzev do budoucnosti pro rozvoj eGovernmentu. Verifikace závěrů studie 15 ověřovacích interview s hlavními experty v doméně eGovernment v České republice (státní i soukromý sektor). Peer review – expert na eGovernment.

3 Jiné studie na téma eGovernment
Příklady jiných studií, které hodnotí eGovernment služby v evropských zemích IDABC IDABC - „Interoperable Delivery of European eGovernment Services to Public Administrations, Business and Citizens“, program evropského společenství, který rovněž spadá pod Evropskou Komisi, oddělení Directorate-General for Informatics. Navazuje na hodnocení rozsahu online služeb, které bylo definováno v iniciativě eEurope. Zahrnuje 32 států v Evropě, dokument zahrnuje i syntézu. Odkaz: Campgemini Capgemini - poskytovatel konzultačních služeb a zpracovatel studie pro Evropskou Komisi Publikace: „Online Availability of Public Services: How Is Europe Progressing“ Zaměření: Hlavně průzkum počtu online služeb a stupeň elektronizace, celkem pokryto 28 evropských států. Odkaz:http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/benchmarking/online_availability_2006.pdf

4 Přínosy studie První studie svého druhu, která se zabývá globálním pojetím eGovernmentu v ČR Komplexní popis a analýza současného stavu na základě dostupných dat Detailní analýza služeb Předchozí studie podávají zjednodušený pohled - tzv. hodnocení služeb (služby pro občany a podniky) v rozmezí od 1 do 4 (viz. IDABC, Campgemini). Zhodnocení výsledků a nástin nutných kroků do budoucnosti Zahrnutí názorů a podnětů hlavních expertů na poli eGovernmentu v ČR do studie Součástí výzkumu a ověření bylo 15 interview s předními osobnostmi v sektoru eGovernmentu v České republice

5 Obsah studie Úvod Kapitola I: Institucionální otázky veřejné správy v ČR Kapitola II: Stavební kameny eGovernmentu v ČR Institucionální struktura a hlavní hráči v oblasti eGovernmentu Současné strategie, plány a projekty Právní úprava eGovernmentu v ČR Informační a komunikační infrastruktura Poskytované online služby pro občany a společnosti Problémy a nevyřešené otázky Hodnocení úspěšnosti eGovernmentu Zhodnocení současného vývoje Možnosti politik a řešení na různých úrovních veřejné správy Budoucí výzvy a vize v oblasti eGovernmentu v ČR

6 Služby poskytované občanům
Nejvýznamnější portálové služby Portál veřejné správy - PVS Informační část PVS Transakční část PVS Integrovaný portál MPSV portal.mpsv.cz Portál MFČR ČÚZK Businessinfo Justice Elektronické tržiště Centrální adresa Plus Služby elektronických podatelen Elektronická úřední deska eGovernment služby dle metodiky IDABC Shrnutí výsledků dle dělení IDABC (poprvé použito v akčním plánu eEurope) 12 služeb pro občany 8 služeb pro podniky

7 Analýza stimulátorů a bariér v rozvoji eGovernmentu (1)
Nejvýznamnější překážky rozvoje eGovernmentu v ČR Především legislativní faktory V menší míře technologické nedostatky Nejvýznamnější stimulátory rozvoje eGovernmentu v ČR Částečně ekonomické, i když nevedly k odstranění zásadních problémů rozvoje eGovernmentu v ČR Faktor politik (Policy factor)

8 Analýza stimulátorů a bariér v rozvoji eGovernmentu (2)

9 eGovernment v ČR – výzvy do budoucnosti (1)
Nástin zaměření budoucích politik Primárně nabídka kvalitních služeb eGovernmentu Podpora obsahu Koordinace elektronizace a vývoje informačních systémů ve veřejné správě (zejména na centrální úrovni) Budování centrálních registrů a sdílení dat Komunikace mezi jednotlivými systémy Vytvoření komunikační infrastruktury Navržení centrálních datových skladů Vytvoření jednotného uživatelského rozhraní Užití otevřených formátů ve veřejné správě Důraz na ochranu osobních dat v informačních systémech Budování jednotných míst pro kontakt občanů s veřejnou správou (tzv. Czech Point - pilotní projekt již byl spuštěn v Praze 13) Možnost vyřízení agendy prostřednictvím jednoho místa na úřadě, případně prostřednictvím informačních kiosků, mobilních telefonů či bankomatů.

10 eGovernment v ČR – výzvy do budoucnosti (2)
Nástin zaměření budoucích politik Zrovnoprávnění elektronické formy komunikace s běžnou komunikaci Papírová vs. elektronická forma dokumentů Nezávislé audity agend – ověření potřeby a přínosů elektronizace Rozvoj eDemocracy – zapojení občanů do legislativního procesu Podpora počítačové gramotnosti Podpora obsahu

11 Děkuji za pozornost

12 PŘÍLOHA eGovernment: Vývoj a politika rozvoje v nových členských zemích (EU 10)

13 Souhrn prezentace Shrnutí zkušeností z probíhajícího projektu o službách eGovernmentu v nových členských zemích „Next Steps in Developing Information Society Services in the New Member States: The Cases of eGovernement and eHealth“ Nejdůležitější fakta následována hlavními výsledky, nedostatky, motory a bariérami rozvoje eGovernmentu, završena otázkami týkajícími se výzkumu a politik na různé úrovni veřejné správy

14 Míra poskytování služeb eGovernmentu v EU – 10 (dle klasifikace IDABC)
Klasifikace dle IDABC: Informace: online informace o veřejných službách Interakce: stažení formulářů Dvojí interakce: zpracování formulářů, včetně autentifikace Transakce: úplné zpracování případu, včetně platby Poznámka: Hlavním nedostatkem klasifikace dle IDABC je, že výčet služeb není úplný a rovněž hodnocení není jednoznačné (např. v případě úplného zpracování transakce je nutné doložit přílohy v papírové podobě)

15 Míra poskytování služeb eGovernmentu domácnostem (EU-10)

16 Míra poskytování služeb eGovernmentu podnikům (EU-10)

17 Míra online interakce s veřejnou správou
Zaostávání ČR při srovnání interakce domácností s veřejnou správou Naopak nejlepší postavení ČR v porovnání interakce podniků s veřejnou správou

18 Míra online interakce s veřejnou správou v čase (pouze získávání informací)
Mírný nárůst využívání internetu domácností k hledaní informací na portálech veřejné správy v některých zemích mezi roky 2004 a 2005 (minimální změna v ČR) Nejednoznačná změna využívání internetu podniky k hledaní informací na portálech veřejné správy mezi roky 2004 a 2005 (nárůst vs. pokles), mírný nárůst v ČR

19 Hlavní výsledky dosažené v oblasti eGovernmentu
Nedávná expanze služeb eGovernmentu Zvýšené využívání služeb eGovernmentu na straně domácností i firem Dobrá spolupráce podniků s veřejným sektorem (srovnatelná s EU-15) Infrastrukturní zázemí pro přístup ke službám eGovernmentu je dostatečně rozvinuté

20 Nedostatky eGovernmentu
Rozvoj eGovernmentu je zřídkakdy propojen s reformou veřejné správy Efektivnost poskytování služeb eGovernmentu se obecně nevyhodnocuje Služby eGovernmentu, poskytovatelé služeb a systémy nejsou propojeny a nejsou integrovány Úroveň poskytování služeb je obecně nízká, kvalita případ od případu rozdílná Neexistují přímé vazby mezi státní správou a službami eGovernmentu Rozvoj eGovernmentu je orientován spíše na procesní stránku, menší význam je přikládán samotnému obsahu, „front“ a „back office“ nejsou propojeny Role PPP a soukromého sektoru v poskytování služeb eGovernmentu je slabá

21 Faktory ovlivňující vývoj eGovernmentu
Růst ekonomiky a příjmů dynamicky vytváří novou poptávku po službách eGovernmentu V důsledku rostoucích příjmů a snižujících se cen připojení i celkových nákladů na přístup se zvyšuje dostupnost služeb Rozmach infrastruktury, zlepšující se indikátory dostupnosti Příjmové, regionální a související „digital divides“ (tzv. digitální propasti) zůstávají přítomny a významné Zvýšené povědomí a využití zdrojů z EU pro oblast eGovernmentu jako prioritní oblasti Přímé politiky působí jako podpůrný faktor, nepřímé jsou problematické Slabiny regulace

22 Motory rozvoje eGovernmentu
Zlepšený přístup ke zdrojům EU a jejich měnící se struktura využití Rychlý růst a konvergence k EU-15 Zlepšující se kvalita regulace a její srovnávání s mezinárodní praxí Tlak na veřejný sektor ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivnosti, zvyšující se poptávka ze strany soukromého sektoru „One stop shop“ a vnitřně navazující veřejné eSlužby Zvyšující se zapojení soukromého sektoru (PPP)

23 Bariéry rozvoje eGovernmentu
Přetrvávající sociální, regionální a digitální „divide“ Nevyhovující právní rámec Rychlost strukturálních reforem ve veřejném sektoru Rozptýlené využití dostupných lokálních a mezinárodních zdrojů financování Úroveň a složení domácích výdajů na výzkum a vývoj Fragmentované veřejné služby

24 Faktory stimulace budoucího rozvoje eGovernmentu
Reforma veřejného sektoru Snížení digitální, regionální a sociální „divide“ Vytvoření podmínek pro dostupnost služeb eGovernmentu Harmonizace a propojení rozvoje na různých úrovních státní správy Zvýšení výdajů na eGovernment, v jeho rámci (centralizované nebo decentralizované) využití prostředků EU z různých operačních programů Zrychlení transformace interních procesů: koordinace reorganizace „front“ a „back office“ Vytvoření vhodného legislativního rámce

25 Otevřené otázky pro další výzkum
Jakým způsobem lze měřit efektivnost eGovernmentu, co by mělo být výstupem jeho služeb? Jakým způsobem může eGovernment zvýšit efektivnost poskytování a kvalitu služeb vlády? Které obchodní modely je možné rozvinout ve státní správě právě díky eGovernmentu? Jaký je vztah mezi rozšířením eGovernmentu a reformou veřejných financí? Jakým způsobem může eGovernment zvýšit efektivnost a mít příznivé dopady na zaměstnanost ve veřejném sektoru? Jaké jsou hlavní úspory v lidských a finančních zdrojích v důsledku eGovernmentu? Přispívá postupující technologická konvergence k poskytování služeb eGovernmentu? Jak může růst eGovernmentu ovlivnit rozšíření informačních technologií a hlavní ukazatele informační společnosti („eInclusion“, „digital divide“)?


Stáhnout ppt "Komplexní pohled na eGovernment v České republice"

Podobné prezentace


Reklamy Google