Hodnocení činnosti aplikačních místností a jejich dopadů Mgr. Barbara Janíková Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF a VFN UK v Praze XVII. ročník.

Prezentace na téma: "Hodnocení činnosti aplikačních místností a jejich dopadů Mgr. Barbara Janíková Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF a VFN UK v Praze XVII. ročník."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení činnosti aplikačních místností a jejich dopadů Mgr. Barbara Janíková Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1.LF a VFN UK v Praze XVII. ročník celostátní konference Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP a 50. ročník celostátní konference AT sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP

2 Obsah prezentace Definice aplikační místnosti, služby, výskyt Výzkumy o Poskytování prostředí k bezpečnější aplikaci drog o Zlepšení zdravotního stavu cílové skupiny o Snížení narušování veřejného pořádku Závěr Shrnutí Literatura strana 2

3 Aplikační místnosti Nebo také: Šlehárny User rooms Fixing rooms Drug consumption rooms Supervised injecting site X Shooting galeries …. strana 3

4 EMCDDA, 2004 Aplikační místnosti jsou odborně vedená zdravotnická zařízení, kde uživatelé drog mohou užít drogu v bezpečných, hygienických podmínkách. Tvoří vysoce specializovanou drogovou službu v širší síti služeb pro uživatele drog a obvykle jsou je služba provozována v oddělených prostorách již existující jiné služby pro uživatele drog nebo lidi bez domova. strana 4

5 Aplikační místnosti jsou oficiální službou, která je podporována z rozpočtu místních orgánů nebo dobrovolných organizací. Služba je zajišťována sociálními pracovníky, zdrav. sestrami, lékaři a dalším personálem, který je školen v první pomoci a sociální pomoci uživatelům drog. Odlišují se od nelegálních „shooting galleries“, které jsou provozovány drogovými dealery, a také se odlišují od zařízení, kde je droga užívána pod preskribcí (např. heroin v UK, Švýcarsku) strana 5

6 AM poskytují (Hunt, 2006) Sterilní injekční materiál Informace o zdravotní a sociální péči a prevenci Lékařská pomoc Některé navíc: Poradenství, psychosociální služby Hygienický servis Potravinový, vitamínový servis strana 6

7 Kde existují (Hunt, 2006) První AM na světě v roce 1986 v Bernu Celkem 65-70 AM v 8 zemích: Austrálie Kanada Švýcarsko Nizozemí Německo Španělsko Norsko Lucembursko strana 7

8 Dosavadní výzkumy s ohledem na tři hlavní cíle aplikačních místností 1) Poskytování prostředí k bezpečnější aplikaci drog 2) Zlepšení zdravotního stavu cílové skupiny 3) Snížení narušování veřejného pořádku strana 8

9 1) Prostředí k bezpečnější aplikaci Všechny dosavadní studie - klienty jsou IDUs užívající na veřejnosti, ohrožení BBDs a předávkováním (např.Hedrich,2004; Wood et al, 2005b) Policejní orgány-odtažité a skeptické k fungování AM (Zurhold et al., 2003), ale i spolupracující: Vancouver, evaluace mezi lety 2003 a 2005, 16,7 % z 1090 klientů AM uvedlo, že jim bylo doporučeno navštívení zařízení AM příslušníky místní policie (DeBeck et al., 2008). strana 9

10 Typický klient AM Sydney: Muž (74%) více než 30let (33) dlouhodobá historie UD Pobírají soc.dávky (61%) Bez domova (24%) (van Beek, 2007, MSIC) Frankfurt: Muž (34let) Nezaměstaný (65%) HCV: 53%, HIV: 5,9% V kontaktu s NS zařízením (89%) (Simmedinger and Vogt, 2008) strana 10

11 Prostředí k bezpečnější aplikaci hygiena a bezpečnost jsou důležitými motivačními faktory pro návštěvu AM (Poschadel et al., 2003; Benninghoff et al., 2003) neutrální efekt: nepotvrzeny obavy z vlivu AM na oddálení léčby nebo propagování užívání drog. Žádný nárůst nebo pokles UD v komunitě (Kerr et al., 2007; Wood et al., 2005; MSIC Evaluation Committee, 2003 atd.) strana 11

12 Shrnutí- 1) Prostř. k bezp.aplikaci aplikační místnosti dosahují svého bezprostředního cíle, který spočívá v poskytování prostředí mimo ulice, kde si vysoce rizikoví uživatelé, případně pouliční uživatelé, mohou aplikovat své drogy bezpečněji a za výrazně lepších hygienických podmínek Aplikační místnosti nestimulují užívání drog nebo injekční aplikaci (Hedrich et al., 2010,p.312). strana 12

13 2) Zlepšení zdravotního stavu cílové skupiny pozitivní změny rizikového chování (např. způsob přípravy a aplikace drogy, sdílení parafernálií apod.) (Jacob et al., 1999; Poschadel et al., 2003; atd.) snížení morbidity a mortality mezi uživateli zlepšení přístupu ke zdravotní péči a léčbě užívání drog, min. 1odeslání/Německo do Z/S zvýšení vědomostí o hygieně při inj. užívání a o bezpečnějším užívání drog obecně (Meijer et al., 2001; Linssen et al., 2001) snížení sdílení injekčního náčiní a půjčování použitých injekčních setů (Benninghof et al., 2001, 2003) strana 13

14 Předávkování Od 0,5 do 7 na 1000 injekcí (Hedrich, 2004) Přítomnost zdrav. personálu v AM-ne vždy nutná RZS nebo hospitalizace nebylo zaznamenáno úmrtí v souvislosti s předávkováním v aplikační místnosti (Expert Advisory Committee on Supervised Injection Site Research, 2008). Odhady- prevence úmrtí 10/rok v Německu, 4/rok v Sydney, 1,9-11,7/rok ve Vancouveru strana 14

15 2) Shrnutí pokud je kapacita a provozní doba přiměřená, aplikační místnosti snižují počty předávkování a úmrtí zvyšují přístup specifické skupiny obtížně kontaktovatelných (hard-to-reach) cílových skupin uživatelů do zdravotních, sociálních a léčebných služeb nelze odvodit specifický a prokazatelný vliv AM na počty HIV a VHC infekcí, a to i přes zřejmý význam AM při snížení rizikových faktorů ve spojitosti s možným přenosem HIV a VHC (Hedrich, 2010, p. 317) strana 15

16 3) S nížení narušování veřejného pořádku snížení pouličního užívání drog (selfreporting-Nizozemí, Německo, Švýcarsko, Sydney, Vancouver) zlepšení náhledu veřejnosti a snížení (případně nezvýšení) kriminality spojené s drogami v dané lokalitě Ve Vancouveru se po otevření aplikační místnosti snížil výskyt injekčních aplikací na veřejnosti, odhozených stříkaček a odpadu z užívání drog (Wood et al., 2006) snížení užívání na veřejnosti zaznamenali také v Sydney (Kimber et al., 2008). strana 16

17 Užívání na veřejnosti Klienti AM pokračují v užívání na veřejnosti pokud je AM: kapacitně vytížena je umístěna daleko od místa nákupu drogy nebo byla omezena její otevírací doba (Hedrich et al, 2010) strana 17

18 Souhlas veřejnosti méně negativních reakcí se objevuje ve městech, kde existuje politický konsensus nebo spolupráce mezi policií a drogovými službami (Hedrich, 2004) strana 18

19 Kriminalita otevření aplikačních místností v Nizozemsku a Švýcarsku nebylo provázeno zvýšenou kriminalitou (Hedrich, 2010), stejná situace v Sydney (NCHERC, 2007b) Vancouver-drog. kriminalita podrobně studována v rámci prospektivních studií, srovnání situace před a po otevření AM. Otevření místnosti nebylo spojeno s nárůstem prodeje drog, loupežemi a přepadeními, ani s vloupáním do vozidel (Wood et al., 2006c) Z několika evropských zařízení-zprávy o nárůstu prodeje drog v okolí zařízení a agresi, narůst se objevil v méně závažné kriminalitě a v rozhořčení okolních obyvatel (Hedrich et al, 2010). strana 19

20 Souhrn_3) Užívání na veřejnosti Snížení užívání drog na veřejnosti Snížení nebo nezvýšení kriminality v okolí AM Pro práci s veřejností důležitá spolupráce zainteresovaných subjektů strana 20

21 Shrnutí je možno docílit snížení užívání na veřejnosti snížení morbidity a mortality uživatelů drog (zejména z předávkování) efektivní veřejno-zdravotní intervence, která redukuje rizika pouličního užívání drog strana 21

22 Shrnutí 2 Efektivní služba: umístění AM v blízkosti otevřené drogové scény (drogového trhu) zajistit odpovídající kapacitu dostatečně dlouhá otevírací doba klíčový předpoklad vzniku AM: spolupráce všech zainteresovaných subjektů, zejména pak aktérů lokální politiky, policie, adiktologických pracovníků, zástupců veřejnosti, podnikatelské obce a dalších. strana 22

23 Literatura Hunt, N. (2006). An overview of models of delivery of drug consumption rooms. The Report of the Independent Working Group on Drug Consumption Rooms. JRF, York. http://www.sydneymsic.com/whatwedo.htmhttp://www.sydneymsic.com/whatwedo.htm Zábranský, T. (1999). Aplikační místnosti: přehled dostupných zkušeností a výzkumu. Zpráva pro MÚ Praha 1. Hedrich,D.(2004). European report on drug consumption rooms. EMCDDA, Lisabon. Akzept Bundesverband and Carl von Ossietzky Universität Oldenburg (Ed.) (2000) Guidelines for the Operation and Use of Consumption Rooms. Lektorat: W Schneider & H Stöver, Materialien No. 4. Münster: Akzept. n BC Centre for Excellence in HIV/AIDS(2004). Evaluation of the Supervised Injection Site. Year One Summary. Retrieved at 26.11.2009 n Broadhead, R., Borch, C., van Hulst, Y., Farrell, J., Villemez, W., & Altice, F. (2003). Safer injection sites in New York City: A utilization survey of injection drug users. Journal of Drug Issues, 33, 733–750. n C. Aceijas, G.V. Stimson, M. Hickman & T. Rhodes on behalf of the UnitedNations Reference Group on HIV/AIDS Prevention and Care among IDU in Developing and Transitional Countries (2004). “Global overview of injecting drug use and HIV infection among injecting drug users”. n Carr, D., Shaw, A., Walker, E., Choudhri, Y., Pennock, M., Fyfe, M., & Gilbert, M. (2006). Determining the feasibility and acceptability of a safe injection site among injecting drug users (IDU) in Victoria, British Columbia, Canada. Victoria, BC: Vancouver Island Health Authority. n de Jong, W. & Weber, U. (1999). The professional acceptance of drug use: A closer look at drug consumption rooms in the Netherlands, Germany and Switzerland. International Journal of Drug Policy, 10, 99–108. n Debates over „consumption rooms“ in France. Staženo 3.12.2010. http://www.talkingdrugs.org/debates-over-consumption-rooms-in-france n DeBeck, K., Wood, E., Zhang, R., Tyndall, M., Montaner, J. and Kerr, T. http://www.talkingdrugs.org/debates-over-consumption-rooms-in-france (2008). Police and public health partnerships: evidence from the evaluation of Vancouver´s supervised injection facility. Substance Abuse Treatment Prevention Policy. 7 may, 3, p.11. n Dolan, K., Kimber, J., Craig, F., Fitzgerald, J., McDonald, D. & Trautman, F. (2000). Drug consumption facilities in Europe and the estabilishment of supervised injecting centres in Australia. Drug and Alcohol Review, 19, 337– 346. n Elliot, R., Malkin, I., & Gold, J. (2002). Establishing safe injection facilities in Canada: Legal and ethical issues. Montréal: Canadian HIV/AIDS Legal Network. n Exchange on Drug Demand Reduction Action (EDDRA) (2010). Drug Compsumption rooms. Lisbon: European Monitoring Centre of Drugs and Drug Addiction (EMCDDA). http://eddra.emcdda.europa.eu/pls/eddra/ShowQuest?Prog_ID=4056 n Expert Advisory Committee on Supervised Injection Site Research (2008), Vancouver’s Insite service and other supervised injection sites: what has been learned from the research? Final report, 31 March 2008, Health Canada, Ottawa, Ontario. Available at http://www.hc-sc.gc.ca/ahc- asc/pubs/_siteslieux/ insite/index-eng.php (Retrieved 15.12.2010). n Firestone Cruz, M., Patra, J., Fischer, B., Rehm, J., & Kalousek, K. (2007).http://www.hc-sc.gc.ca/ahc- asc/pubs/_siteslieux/ Public opinion towards supervised injection facilities and heroin-assisted treatment in Ontario, Canada. International Journal of Drug Policy, 18, 54–61. n Fischer, B., Turnbull, S., Poland, B., & Haydon, E. (2004). Drug use, risk and urban order: examining supervised injection sites (SISs) as „Governmentality“. International Journal of Drug Policy, 15, 357–365. n Fischer, B.; Allard, Ch. (2007). Feasibility Study on ‘Supervised Drug Consumption’ Options in the City of Victoria.Centre for Addictions Research of British Columbia (CARBC),University of Victoria. n Hall, W. & Kimber, J. (2005). Being realistic about benefits of supervised injecting facilities. The Lancet, 366, 271–272. n Hedrich, D., Kerr, T., Dubois-Arber, F. (2010). Drug cosumption facilities in Europe and beyod. In: Rhodes, T. and Hedrich, D.(Eds.) Harm Reduction: evidence, impacts ad challenges. EMCDDA:Lisbon. strana 23

24 Konec prezentace Děkuji za pozornost! Kontakt: janikova@adiktologie.cz strana 24

25 INSITE 2010 statistics 312,214 visits to the site by 12,236 unique individuals An average of 855 visits daily, up to a maximum of 1,110 visits daily An average of 587 injections daily 221 overdose interventions with no fatalities 3,383 clinical treatment interventions 26% of participants were women 17% of participants identified as Aboriginal Principle substances reported were heroin (36% of instances), cocaine (32%) and morphine (12%) 5,268 referrals to other social and health services, the vast majority of them were for detox and addiction treatment 458 admissions to OnSite detox strana 25