Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Čechy v době knížecí uč. str. 55 - 61. příchod Slovanů na naše území – nejsou písemné zprávy Kosmas v Kronice české (11 – 12. stol.) – pověsti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Čechy v době knížecí uč. str. 55 - 61. příchod Slovanů na naše území – nejsou písemné zprávy Kosmas v Kronice české (11 – 12. stol.) – pověsti."— Transkript prezentace:

1 Čechy v době knížecí uč. str

2 příchod Slovanů na naše území – nejsou písemné zprávy Kosmas v Kronice české (11 – 12. stol.) – pověsti

3 v době Velkomoravské říše se kmeny v Čechách teprve sjednocovaly – více rodů 9. stol. - prosadil se rod Přemyslovců významní i Slavníkovci první doložený přemyslovský kníže - Bořivoj zprvu sídlem Levý Hradec později založil dnešní Pražský hrad – nejprve zde byl jenom kamenný stolec, Bořivoj dal postavit kostelík obehnaný hradbou – základ pražského hradu, za Spytihněva 9. – 10. stol. hradiště přijal s manželkou Ludmilou křest, pravděpodobně na Moravě za vlády Svatopluka Morava tehdy mocnější než Čechy

4 A -- západní předhradí B -- kostelík Panny Marie C -- centrální část hradiště D -- rotunda sv. Víta E -- knížecí palác F -- ženský benediktinský klášter s kostelem sv. Jiří G -- východní předhradí H -- rokle před dnešním 1. nádvořím

5 síť středočeských hradišť - strategické opory moci Levý Hradec a Budeč – vnitřní hradiště Tetín, Libušín, Lštění, Stará Boleslav a Mělník - vnější pás opevněným bodů /mapky/images/map_prev.gif

6 Levý Hradec leží na území města Roztoky první křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem Bořivojem v osmdesátých letech 9. století z původního kostela z Bořivojovy doby se zachovaly pouze základy rotundy pod podlahou dnešního kostela dec

7 Budeč – zbytky hradiště, kostel sv. Petra a Pavla na Budči je nejstarší stojící budovou v České republice. Někdy mezi roky 895 a 905 zde kníže Spytihněv I. založil rotundu svatého Petra.

8 Tetín RIE/tetin/tetin.html RIE/tetin/tetin.html patří k nejstarším vesnicím v České republice, počátkem 10. století zde byl dřevěný knížecí dvorec, který byl vdovským sídlem kněžny sv. Ludmily, která zde byla v roce 921 zavražděna.

9 knížecí dvorec z doby kněžny Ludmily, se nacházel nad srázy nad Berounkou, zhruba v místech dnešního kostela sv. Jana Nepomuckého č. 1 (dříve sv. Michala)

10 nejprve byl český stát závislý na Velké Moravě (Svatopluk ho po smrti Bořivoje ovládl) později byl na východofranské říši Bořivojův vnuk kníže Václav (924 – 935) na trůn ještě nezletilý, vládla za něj matka Drahomíra knížectví ještě nezahrnovalo celé Čechy platil Jindřichu Ptáčníkovi tribut (dobytek a stříbro) za zachování míru podporoval křesťanství založil kostel sv. Víta (rotunda)

11 Sv. Vít latinsky Vitus „veselý“, „živý“ světec ze Sicílie, zemřel jako mučedník roku 303 od dětství tajně vychováván chůvou a učitelem v křesťanské víře, když se na to přišlo, bylo mu buď 7 nebo 12 let (podle různých legend) na příkaz samotného císaře Diocletiana se svými vychovateli nejprve vařen v kotli s olejem, poté předhozen lvům, a když oboje přestáli bez úhony, nakonec sťat, o jeho osudu vznikaly legendy roku 756 byly jeho ostatky přeneseny do baziliky Saint Denis u Paříže, v roce 836 do Corvey do tamního opatství roku 1355 byla jeho hlava převezena do Prahy, kde spočívá ve Svatovítském chrámu svatý Vít je uctíván jako patron herců, komediantů, tanečníků a epileptiků, ochránce před bleskem a očními chorobami

12 Do stálé expozice Příběh Pražského hradu byla ve speciální schráně instalována vzácná svatováclavská přilbice. Je jednou z nejcennějších památek, které na Pražském hradě i v České republice máme. Pochází z 10. století, skutečně ji nosil svatý Václav a již v raném středověku byla považována za posvátnou relikvii.

13 Zavraždění knížete Václava 929/935 důvod a průběh není zcela znám spory s bratrem Boleslavem – placení tributu Sasku, Václav neobsazoval území podmaněných knížat – Boleslav chtěl ovládnout celé Čechy, vybírat daně, aby mohl vybudovat vojsko a zbavit se závislosti na Sasku nešťastná náhoda

14 hrobka sv. Václava v chrámu sv. Víta

15 jeho mladší bratr Boleslav ho údajně dal ve Staré Boleslavi zavraždit Václav prohlášen za svatého Boleslav I. (Ukrutný 935 – 967/72) upevnění moci Přemyslovců vybíral daně, měl vojenskou družinu, budoval hrady s kastelány a vojenskou posádkou razil první mince - denáry budoval hradský systém - hrady s kastelány a vojenskou posádkou válčil s Otou I. (nástupce Jindřicha Ptáčníka – odmítal platit tribut), nakonec spolu r. 955 porazili Maďary na řece Lechu dceru Dobravu provdal do Polska (manželka Měška I.)

16 Kartografie Praha: Středověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 21

17 Boleslav II. ( ) denár

18 Boleslav II. nejprve Čechy spravovalo biskupství v Řezně 973 zřízeno biskupství v Praze 1. biskupem saský kněz Dětmar 2. biskupem Slavníkovec Vojtěch (Adalbert) – zabit v Pobaltí, stal se svatým první křesťanské kostely na knížecích hradech – Levý Hradec, Pražský hrad kláštery – 1. u nás ženský benediktinský u sv. Jiří na Pražském hradě – abatyší dcera Boleslava I. Mlada mužský klášter v Břevnově 993 prostý lid přijímal křesťanství poměrně pomalu – ještě ve 12. století se mezi ním našli pohané

19 bazilika a ženský klášter sv. Jiří na Pražském hradě – nejstarší klášter u nás

20 pražský biskup Vojtěch ( ze Slavníkovců) se dostal do sporu s Boleslavem II. a opustil Čechy – rok před násilím 995 knížecí družina Boleslava II. přepadla Libici a povraždila všechny přítomné Slavníkovce, z rodu přežil pouze nepřítomný Vojtěch důvod krveprolití není zcela znám Přemyslovci se stali jedinými pány Čech

21 Slavníkovci – ve východních Čechách pravděpodobně příbuzní Přemyslovců hlídali Trstenickou stezku, která byla v 10. století hlavní spojnicí Čech s Moravou a také spojnicí západní a východní Evropy, po které proudilo zboží (sůl, kožešiny, otroci, luxusní zboží atd.) razili vlastní mince - denáry početně nebyli Přemyslovcům konkurencí

22 Slavníkovské hradiště

23 Rodokmen nejstarších doložených Přemyslovců

24 3 synové Boleslava II. – Boleslav III., Jaromír, Oldřich – boj o moc po smrti Boleslava II. polský kníže Boleslav Chrabrý na český trůn dosadil záhadného příbuzného Přemyslovců Vladivoje (vládl 1002–1003) ten chtěl upevnit svoje nejisté postavení, proto požádal německého krále, aby mu udělil Čechy v léno - tím umožnil začlenění českého státu do Svaté říše římské

25 z krize vyvedl zemi kníže Oldřich ( ) k Čechám trvale připojil Moravu, později se stala součástí knížectví Lužice a část Slezska bratr Oldřicha Jaromír – oslepen – vzdal se vlády syn Oldřicha Břetislav I. (1035 – 1055) – válečník výprava proti Polsku – z Hnězdna přenesl Vojtěchovi ostatky do Čech

26 mapa: Kartografie Praha: Středověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 25

27 Břetislav (5 synů) - v otázce nástupnictví zásada seniorátu – stařešinský řád - na trůn nastupuje nejstarší muž z rodu – problémy s nástupnictvím závislost na římské říši – ti, co soupeřili o moc se obraceli o pomoc k císaři za Přemysla Otakara I. – zavedení nástupnictví nejstaršího syna (konec 12. stol.)


Stáhnout ppt "Čechy v době knížecí uč. str. 55 - 61. příchod Slovanů na naše území – nejsou písemné zprávy Kosmas v Kronice české (11 – 12. stol.) – pověsti."

Podobné prezentace


Reklamy Google