Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE Mezinárodní režimy. Studium MR se formovalo od 70. let 20. století, je spojeno s teorií vzájemné závislosti Klasická definice (Stephen.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE Mezinárodní režimy. Studium MR se formovalo od 70. let 20. století, je spojeno s teorií vzájemné závislosti Klasická definice (Stephen."— Transkript prezentace:

1 MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE Mezinárodní režimy

2 Studium MR se formovalo od 70. let 20. století, je spojeno s teorií vzájemné závislosti Klasická definice (Stephen Krasnera):  Implicitní nebo explicitní principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy, v jejichž rámci se sbližují očekávání aktérů v určité oblasti.  Za principy považuje názory na fakta, příčiny a spravedlnost.  Za normy práva a povinnosti, které definují standardní chování členů  Za pravidla příkazy a zákazy k jednání  Za rozhodovací proces směrodatná opatření

3 Mezinárodní režimy Keohane a Nye definovali MR jako „soubor regulačních uspořádání, která zahrnují systém pravidel, norem a procedur, které regulují chování členů a kontrolují jeho vliv“ Existence režimu je často vázaná na existenci multilaterální dohody  Např. Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), Smlouva o nešíření jaderných zbraní Součástí režimu ale mohou být další mezinárodní instituce, např. mezinárodní organizace Zároveň režim může fungovat na neformální bázi Příklady:  bezpečnostní režimy – režimy kontroly zbrojení  ekonomické režimy – GATT, zóny volného obchodu  environmentální režimy – ochrana ozónové vrstvy

4 Mezinárodní režimy x mezinárodní organizace V mnoha ohledech jsou si podobné = jedná se o soubory platných pravidel a norem, cílem je učinit jednání aktérů v MV předvídatelným Odlišnosti:  MR jsou méně institucionalizované  Nemají byrokratickou strukturu, nemají tudíž kapacity pro vlastní jednání  Na rozdíl od MO nejsou chápány jako aktéři v MV, ale vzájemně se doplňují  Soustředí se na specifickou oblast, zatímco MO mají širší cíle. Vztah:  MO bývají součástí určitého režimu a často plní kontrolní funkci  Režim může být proměněn v organizaci ( GATT ve WTO)

5 Mezinárodní režimy x konvence konvence jsou spontánní, neformální, primitivní formy spolupráce Pravidelný vzorec chování, který se opakuje v určitých situacích MR je organizovanější, pevnější, formální konvence předchází MR a MO

6 Vznik režimu Proč státy vytváří MR?  MR vzniká v situaci, když se státy domnívají, že neexistence pravidel má pro ně nežádoucí důsledky.  Vytvoření společných pravidel je chápáno jako posílení vlastní bezpečnosti  Jednání ostatních států v určité oblasti je předvídatelné  Státy přizpůsobují své jednání limitům nastaveného rámce  Omezení možností podvádění států v MV  Také dochází k redukci nákladů v určité oblasti (např. redukce nákladů na obranu u režimů kontroly zbrojení)  Snadnější přístup k informacím (režimy jako informační platformy)

7 Typy režimů 1. Spolupracující režimy  Režim je vytvořen na základě multilaterální dohody, umožňuje provádět kolektivní opatření, jeho součástí bývají mezinárodní organizace (dohled, sběr a šíření informací)  Např. Smlouva o nešíření jaderných zbraní, jejíž součástí je Mezinárodní agentura pro atomovou energii 2. Koordinující režimy  Nejsou postaveny na smluvním základě. Vytvářejí pravidla chování, která umožňují předvídat chování aktérů.  Př. Kontrolní režim raketových technologií  neformální, dobrovolné ujednání zemí, které se snaží zamezit šíření raketových technologií, zejména pro výrobu raketových nosičů ZHN

8 Struktura režimu Principy:  Jsou považovány za předpoklad pro samotnou existenci režimu, od nich se odvozují normy a pravidla chování Normy:  Jsou chápány jsou všeobecně přijímané způsoby chování, stanovují práva a povinnosti členů, nemusí být navázány na právní nástroje Pravidla:  Jsou formalizovaná, jedná se o konkrétní ustanovení pro chování aktérů, jsou přezkoumatelná Procedury:  Procesní mechanismy, umožňují flexibilitu režimu, např. procedury revizní, sankční, konzultační Podstatou režimu jsou principy a normy. Pokud ty se změní, dochází k proměně samotného režimu. Změny pravidel a procedur jsou změnami uvnitř režimu (reakce na měnící se prostředí)

9 Funkce MR vzniká za účelem regulace chování aktérů v MS  Jednání je organizované a předvídatelné – účastníci ví, co mohou od sebe očekávat, co se stane, pokud dojde k porušení dohody.  Jsou měřítkem pro chování států v MV – co je přípustné, co už ne Pojistná funkce režimů (A. Moravscik)  týká vztahu mezi mezinárodní a národní úrovní a týká se především nově se demokratizujících zemí  vyjadřuje sepětí státu s režimem, který snižuje nejistotu budoucnosti státu  stabilizace vnitropolitického status quo (proti ohrožení změny režimu) a zvýšení mezinárodní kredibility

10 Mezinárodní režim nešíření jaderných zbraní hlavním cílem je zabránit šíření jaderných zbraní  Aby ty státy, které nevlastní jaderné zbraně, ji nezískaly  Dnes obavy ze států jako Írán a KLDR – nestabilita v regionu, obavy ze spirály zbrojení  Aby se jaderné technologie a zbraně nedostaly do rukou teroristických skupin Režim je složený z několika vzájemně provázaných mezinárodních smluv Jeho součástí je i mezinárodní organizace (MAAE) Tvoří ho i různé neformální závazky států

11 Charakter režimu Základem je Smlouva o nešíření jaderných zbraní Dále ho tvoří další smlouvy:  Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek (vesmír, atmosféra, pod vodou, ale umožňuje zkoušky v podzemí)  Smlouvy, které zřídily bezjaderné zóny (Latinská Amerika, Antarktida, Afrika, jihovýchodní Asie, Střední Asie, Mongolsko, jižní část Tichého oceánu)  Úmluvy o kontrole exportu a dodavatelů (např. Zanggerův výbor nebo Skupina jaderných dodavatelů)

12 Vznik režimu Mezinárodní situace po 2. světové válce  USA získaly atomovou zbraň v r. 1945, v r ji získal SSSR a na počátku 50. let Velká Británie V r americký prezident Eisenhower navrhl na půdě OSN vznik Mezinárodní agentury pro atomovou energii,  Podpora rozvoje civilních jaderných programů, zabránit zneužití jaderné energie pro válečné účely.  MAAE byla založena v r a začala fungovat od r. 1958

13 Vznik režimu Jednání mezi USA a SSSR o jaderném odzbrojení s cílem zastavit závody ve zbrojení  Výsledkem byl vznik první bezjaderné zóny v Antarktidě v r  Dalším výsledkem bylo uzavření Dohody o zákazu zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, kosmickém prostoru a pod vodou (= Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek, PTBT) z r  Neschopnost dosáhnout dohody o všeobecném zákazu jaderných zkoušek

14 Vznik režimu Samotná jednání o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní probíhala v letech pod záštitou OSN  Impulsy: Francie v r provedla jaderné zkoušky, Čína v r  Cílem bylo zabránit růstu počtu zemí, které vlastní jadernou zbraň. Dále se vyřešit otázky testů, výroby a rozmísťování zbraní jadernými státy na území jiných států. Poskytnout záruky státům, které nevlastní jadernou zbraň, ze strany jaderných států.  Smlouva byla uzavřena v r (NPT) a vstoupila v platnost v r  podepsalo a ratifikovala ji i bývalé ČSSR  Smlouva nebyla podepsána Indií, Pákistánem a Izraelem. Všechny tyto státy přitom získaly jadernou zbraň.  V r od Smlouvy odstoupila Severní Korea

15 Obsah Smlouvy zabránit šíření jaderných zbraní:  Jaderné státy nesmí předávat jiným státům jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení  nejaderné státy se zavázaly nevyrábět ani jinak nezískávat jaderné zbraně  Nesmí docházet k exportu štěpných materiálů nejaderným státům – jakékoli převody se musí uskutečnit pod dohledem MAAE  Je možné rozvíjet jaderné programy pro mírové účely Kritika:  Zakonzervování mocenského status quo. Svět je rozdělený na státy, které vlastní jadernou zbraň, a ty, které ji nevlastní. Jaderné mocnosti nejsou nuceny k odzbrojení.

16 Role MAAE Mezinárodní agentura pro atomovou energii plní funkci dohledu  Signatáři Smlouvy uzavírají s MAAE bilaterální dohody  Tyto jí umožňují, aby MAAE prováděla inspekce v deklarovaných jaderných zařízení v zemích nevlastnících jaderné zbraně a nevojenských zařízeních v zemích, které jaderné zbraně vlastní

17 Další dohody Dohoda o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Test-Ban Treaty, CTBT)  Podepsána v r států, ratifikovalo ji 157, i přes to smlouva nevstoupila v platnost  Nutnost ratifikace státy, které jsou uvedeny v příloze 2 k smluvnímu článku 14.  Jedná se o země: Indie, KLDR, Pákistán (nepodepsaly) a Čínu, Egypt, Írán, Izrael a USA (neratifikovaly)  Absolutní zákaz zkoušek jaderných zbraní.  Po vstupu v platnost nahradí Smlouvu o částečném zákazu jaderných zkoušek (PTBP z r. 1963)

18 Zóny volného obchodu Principy, normy a pravidla, kterými se řídí mezinárodní obchod v určité oblasti. Cílem je odstranit překážky vzájemného obchodu (tarifní, netarifní) Př. CEFTA, NAFTA

19 CEFTA Středoevropská zóna volného obchodu  Impulsem pro vznik zóny byl rozpad RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci)  Byla založena Dohodou o středoevropské zóně volného obchodu (1992), kterou podepsalo nejprve Polsko, Maďarsko, ČR a SR  Později se připojily Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Makedonie, Albánie, BaH, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Moldávie

20 CEFTA Cíl:  zlepšit obchodní výměnu (podařilo se u průmyslového zboží, nepodařilo u zemědělských produktů)  podpora ekonomické transformace členských států  Koordinace v hospodářských politik  Společný postup členských zemí při vyjednávání vstupu do EU Zároveň sloužila i jako platforma pro řešení jiných než ekonomických otázek a sporů mezi členskými státy

21 CEFTA Nedošlo k založení organizace  Členské státy nechtěly spolupráci hlouběji institucionalizovat  Nepodporovaly vznik politické organizace, k čemuž přispívaly negativní zkušenosti s řízením RVHP  Vnímaly existenci organizace jako brzdu při vstupu jednotlivých států do EU

22 CEFTA Hodnocení:  Stanovení norem a pravidel vzájemného obchodu  platforma pro výměnu informací  podpora členství v EU Po vstupu do EU CEFTU opustily ty státy, které do Unie vstoupily (ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko)

23 NAFTA Počátek v Dohodě o volném obchodu mezi Kanadou a USA z r (vstoupila v platnost v r. 1989) Později se připojilo Mexiko, které bylo ze strany USA vnímáno jako potenciální trh. USA chtěly přispět ke stabilizaci země, a tím i svých jižních hranic. V r podpsána NAFTA zástupci USA, Kanady a Mexika  Vstoupila v platnost v r. 1994

24 NAFTA Obsahem dohody bylo:  Odstranění překážek obchodu,  Podpora konkurenceschopnosti  Rozšíření investičních příležitostí  Zajištění ochrany duševního vlastnictví Kromě volného pohybu zboží (průmyslového, postupně i zemědělských produktů) se vztahuje i na volný pohyb kapitálu a služeb součástí jsou i dohody týkající se životního prostředí a pracovních standardů

25 NAFTA Hodnocení:  Z ekonomického hlediska vzrostl regionální obchod a zahraniční investice  Ovšem nepopularita NAFTY ve všech zemích  V USA – obavy ze ztráty pracovních míst  Kanada – obavy z narušení svého sociálního modelu  Mexiko – negativní dopady na zemědělství, postiženy chudší vrstvy a domorodé komunity – nezaměstnanost, migrace do USA


Stáhnout ppt "MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE Mezinárodní režimy. Studium MR se formovalo od 70. let 20. století, je spojeno s teorií vzájemné závislosti Klasická definice (Stephen."

Podobné prezentace


Reklamy Google