Pohyblivé díly motoru Střední odborná škola Otrokovice

Prezentace na téma: "Pohyblivé díly motoru Střední odborná škola Otrokovice"— Transkript prezentace:

1 Pohyblivé díly motoru Střední odborná škola Otrokovice
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Eduard Karola Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /1 Autor Ing. Eduard Karola Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Ak-SKV/3-ST-3/11 Název DUM Pohyblivé díly motoru Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 23-55-H/02 Obor vzdělávání Autoklempíř Vyučovací předmět Silniční a kolejová vozidla Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 17 – 18 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem; náplň: pohyblivé částmi motoru a jejich význam Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Píst, pístní kroužky, pístní čep, ojnice, klikový hřídel, SV, OHV, OHC, DOHC, ventily, setrvačník Datum

3 Pohyblivé díly motoru 1. Píst, popis a účel 2. Pístní kroužky
Osnova: 1. Píst, popis a účel 2. Pístní kroužky 3. Pístní čep 4. Ojnice 5. Klikový hřídel 6. Rozvody motorů 7. Rozvod SV 8. Rozvod OHV 9. Rozvod OHC 10. Rozvod DOHC 11. Pružiny ventilů a ventily 12. Setrvačník

4 Píst Velmi namáhaná součást klikového mechanismu, přenáší síly, které na něj působí při velkých teplotách až 2000°C a tlaku 3 až 6 MPa, u vznětových motorů i přes 8 MPa. Píst je duté válcové těleso a má tyto části: dno, plášť s drážkami pro pístní kroužky a oko pro pístní čep. Obr. 1: Konstrukce pístu Obr. 2: Píst se štěrbinou

5 Účel pístu Zachytit tlak plynů vznikající při hoření.
Převézt jeho sílu na ojnici a dále na klikový hřídel. Utěsnit spalovací prostor od prostoru klikové skříně. Odvést co nejrychleji teplo ze dna pístu do stěn válce.

6 Pístní kroužky Utěsňují pracovní prostor ve válci a stírají olej ze stěn válce. Mimo to odvádějí teplo z pístu do stěn válce. Na jednom místě jsou kroužky rozřezány, aby ve válci pružily. Tato část kroužku se nazývá zámek. Rozeznáváme 2 typy pístních kroužků: Těsnicí pístní kroužky mají za úkol utěsňovat prostor nad pístem, u automobilových motorů jsou většinou dva a jsou v horních drážkách pístu. Nejrychleji se opotřebovává horní těsnící kroužek, proto se tvrdě chromuje. Stírací pístní kroužky mají za úkol stírat přebytečný olej ze stěn válců, aby nepronikal nad píst. Jsou umístěny pod těsnicími kroužky a mají drážku pro odvod oleje.

7 Obr. 3: Pístní kroužky

8 Pístní čep Spojuje píst s ojnicí a přenáší sily pístu na ojnici. Čep je většinou dutý. Proti osovému posunutí je v oku pístu pojištěn pružnými pojistnými kroužky, které se vkládají do drážek v oku pístu. Obr. 4: Základní tvary pístních čepů

9 Ojnice Spojuje píst s klikovým hřídelem a mění přímočarý pohyb pístu na otáčivý pohyb klikového hřídele. Skládá se z oka, hlavy a dříku. Oko spojuje ojnici s pístním čepem. Bývá v něm zalisováno bronzové pouzdro. Hlava ojnice spojuje ojnici s klikovým čepem klikového hřídele. Oko ojnice je s hlavou ojnice spojeno dříkem. Obr. 5. Ojnice

10 Klikový hřídel Nejdůležitější otáčející se se část motoru. Slouží k přeměně přímočarého vratného pohybu na rotační nebo naopak. Je složena z krátkých, válcových čepů, navzájem pevně spojených rameny. Čepy, umístěné v ose otáčení hřídele se nazývají klikové. Čepy, které jsou vůči této ose vyoseny se nazývají ojniční. Na ojniční čepy se nasazují ojnice (proto ten název). Na jedné straně klikového hřídele je nasazen setrvačník, na druhé řemenice.

11 Složení klikového hřídele
Obr. 6: Klikové ústrojí

12 Rozvody motorů Jejich účelem je řídit plnění válců motoru zápalnou směsí u motorů zážehových a vzduchem u motorů vznětových a ovládat odvod spalin hoření z válců. Druhy rozvodů: ventilové, kanálové a šoupátkové Nejčastějším druhem jsou ventilové rozvody používané u čtyřdobých motorů. Jsou složeny z: Ventily: otevírají a uzavírají sací a výfukové kanály v hlavách válců motorů Vačky resp. vačkového hřídele: řídí průběh otevírání a zavírání ventilů. Otevírání se řídí přímo vačkou, zavírání se uskuteční pomocí pružiny. Zdvihátka ventilů: přenáší pohyb z vaček na ostatní části rozvodu. Rozvodové tyčky: přenáší u rozvodu OHV pohyb ze zdvihátek na vahadla. Vahadla ventilů: přenáší u rozvodu OHV pohyb z rozvodové tyčky na ventil, u rozvodu OHC z vačky na ventil. Podle uspořádání a umístění jednotlivých dílů je dělíme na rozvody SV, OHV, OHC a DOHC.

13 Rozvod SV Sací a výfukový ventil jsou umístěny na jedné straně bloku válců a jsou ovládány vačkovým hřídelem a ventilovými zdvihátky. Je jednoduchý má tichý chod a malou poruchovost. Nevýhodou je, že nelze vytvořit vhodný spalovací prostor. Obr. 7: Ventilový rozvod SV

14 Rozvod OHV Ventily jsou umístěny v hlavě válce jsou rovnoběžné nebo mezi sebou svírají určitá úhel. Poháněny jsou přes vahadlo, rozvodovou tyčku a zdvihátko ventilu od vačkového hřídele který je uložen v klikové skříni. Je hlučný, ale umožňuje vytvořit vhodný tvar spalovacího prostoru. Obr. 8: Ventilový rozvod OHV

15 Rozvod OHC Má ventily i vačkový hřídel umístěny v hlavě válců. Proto nejsou zapotřebí zdvihátka a rozvodové tyčky. Rozvod je jednoduchý a má malou hmotnost. Nevýhodou je složitější pohon vačkového hřídele. Obr. 9: Ventilový rozvod OHC

16 Rozvod DOHC Jedná se obdobu rozvodu OHC se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců. Používá se u více ventilových rozvodů. Je označován jako 2x OHC. Obr. 10: Ventilový rozvod DOHC s hrníčkovými zdvihátky

17 Pružiny ventilů a ventily
Pružiny ventilů: udržují požadovaný průběh rychlosti, zrychlení zdvihu ventilu a jejich zavírání. Ventily: jejich úlohou je otvírání a zavírání sacích i výfukových cyklů. Musí odolávat tepelnému i mechanickému namáhání, musí být pevné i při vysokých teplotách, nesmí se vlivem teploty deformovat a podléhat oxidaci, musí odolávat opotřebení a nesmí být kalitelné při prudkém ochlazení.

18 Obr. 11: Setrvačník automobilu Škoda Octavia II.
Je litinový kotouč nasazený na zadním konci klikového hřídele a připevněný šrouby. Vyrovnává nerovnoměrnosti v chodu motoru. Bývá současně hnacím kotoučem spojky. Obr. 11: Setrvačník automobilu Škoda Octavia II.

19 Kontrolní otázky 1. Jaká teplota a tlak působí na píst při expanzním zdvihu? 2. K čemu sloučí setrvačník? 3. Z jakých částí se skládá ojnice?

20 Seznam obrázků Obr. 1: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Klikové ústrojí , Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 57, ISBN Obr. 2: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Konstrukce pístu, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 59, ISBN Obr. 3: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Píst s ocelovými pásky, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 61, ISBN Obr. 4: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Pístní kroužky, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 63, ISBN Obr. 5: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Základní tvary pístních čepů, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 65, ISBN Obr. 6: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ojnice, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 66, ISBN Obr. 7: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod SV, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 73, ISBN

21 Obr. 8: Ing. JAN, Z. , Ing. ŽDÁNSKÝ, B. , Automobily 3
Obr. 8: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod OHV, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 73, ISBN Obr. 9: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod OHC, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 74, ISBN Obr. 10: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod DOHC s hrníčkovými zdviháky, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 74, ISBN Obr. 11: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Setrvačník automobilu Škoda Octavia II,, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 76, ISBN

22 Seznam použité literatury:
[1] Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, nakladatelství Avid, 6. vydání, Brno, 2010, ISBN