Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vodní toky - úvod. Náplň předmětu Předmět Vodní toky na FSv je zaměřen na tyto oblasti charakter toku ve vazbě na hydrologické podmínky povodí charakter.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vodní toky - úvod. Náplň předmětu Předmět Vodní toky na FSv je zaměřen na tyto oblasti charakter toku ve vazbě na hydrologické podmínky povodí charakter."— Transkript prezentace:

1 Vodní toky - úvod

2 Náplň předmětu Předmět Vodní toky na FSv je zaměřen na tyto oblasti charakter toku ve vazbě na hydrologické podmínky povodí charakter toku ve vazbě na hydrologické podmínky povodí přirozené morfologické procesy a vývojové tendence na neovlivněném vodním toku přirozené morfologické procesy a vývojové tendence na neovlivněném vodním toku hydraulika proudění v korytě toku a interakce toku s okolním prostředím hydraulika proudění v korytě toku a interakce toku s okolním prostředím technická opatření na vodním toku (úpravy) technická opatření na vodním toku (úpravy) obnovu a podporu přírodního charakteru toku (revitalizace toku) obnovu a podporu přírodního charakteru toku (revitalizace toku) vodní tok v urbanizovaném prostředí (rizika vers. přínosy pro společnost) vodní tok v urbanizovaném prostředí (rizika vers. přínosy pro společnost) správní a provozní činnost na vodním toku a jeho ekonomika správní a provozní činnost na vodním toku a jeho ekonomika legislativa a vodohospodářské plánování v území hlavních povodí ČR legislativa a vodohospodářské plánování v území hlavních povodí ČR

3 Význam předmětu Poznatky pro návrh realizace a posouzení účinků významných vodních staveb a činností na toku ovlivňujících hydrologický a morfologický charakter toku (přeložky toků - důlní činnost, odlehčovací kanály- součást protipovodňové ochrany území, úpravy toku) hydrologický a morfologický charakter toku (přeložky toků - důlní činnost, odlehčovací kanály- součást protipovodňové ochrany území, úpravy toku) riziko pro obyvatelstvo v blízkosti toku (změna transportní a průtočné kapacity koryt vodních toků) riziko pro obyvatelstvo v blízkosti toku (změna transportní a průtočné kapacity koryt vodních toků) efektivní návrh staveb v blízkosti toků efektivní návrh staveb v blízkosti toků ochrana přirozeného režimu toku ochrana přirozeného režimu toku

4 Pohled na vodní tok 1. Vodní tok je páteří krajiny (říční síť, distribuce vody na zemském povrchu). 2. Určující prvek v osidlování krajiny (velká města vždy u toku). 3. Toky se mění v čase i prostoru jako nic jiného na Zemi. 4. Tok je vnímám jako „jednotka“ (od pramene k moři) 5. Málokdo zná „svou řeku“ celou – ne lineární kontinuum ale izolované úseky

5 Aglomerace v blízkosti toků vznikající mega-aglomerace (propojení 12 měst - 42 mil. obyv.) v deltě řeky Si-tíang (Perlová řeka) – splavná od Wu-čou, podél toku a přítoků cca 2000 km ochranných hrází vznikající mega-aglomerace (propojení 12 měst - 42 mil. obyv.) v deltě řeky Si-tíang (Perlová řeka) – splavná od Wu-čou, podél toku a přítoků cca 2000 km ochranných hrází

6 Zájmy na toku 1. Obživa - rybolov, první rozsáhlé dopravní cesty 2. Zdroj vody a recipient pro vypouštění „použitých“ vod – jakost vody, hygiena, rituál 3. Povodňová ochrana, urbanismus století (cílená regulace v zástavbě – dostupnost vody ale i ochrana před ní). 4. Plavba (přepravní cesta), hydroenergetika (obnovitelný zdroj) – zásahy do ekosystému tekoucích vod 5. Více zájmů – konflikty, třeba rozumné užívání +ochrana (akcentováno století) 6. Estetika ( co je krásné, co přírodní, …)

7 Přirozený x ovlivněný vývoj Přirozený VT ( v dnešní krajině ? – prakticky nelze najít) Přirozený VT ( v dnešní krajině ? – prakticky nelze najít) Toky ovlivněné dominantními přirozenými procesy (např. koryta řek v Bangladeši – přirozené procesy převládají nad vlivem člověka) Toky ovlivněné dominantními přirozenými procesy (např. koryta řek v Bangladeši – přirozené procesy převládají nad vlivem člověka) Většina toků ovlivněna lidskou činností související s využíváním vodního toku a okolního území Většina toků ovlivněna lidskou činností související s využíváním vodního toku a okolního území

8 Faktory přirozeného vývoje říční sítě Endogenní síly (vývoj zemské kůry – hlubinné pochody, přesuny ker, seismicita, okamžité projevy) Endogenní síly (vývoj zemské kůry – hlubinné pochody, přesuny ker, seismicita, okamžité projevy) Geologické složení zemského povrchu (pokryvných útvarů) Geologické složení zemského povrchu (pokryvných útvarů) Morfologie povrchu Morfologie povrchu Exogenní projevy (eroze vodní, větrná, biologická nebo chemická koroze, dlouhodobé projevy) Exogenní projevy (eroze vodní, větrná, biologická nebo chemická koroze, dlouhodobé projevy) Vsakovací schopnosti zemského povrchu (infiltrace, povrchový odtok, podpovrchový odtok) Vsakovací schopnosti zemského povrchu (infiltrace, povrchový odtok, podpovrchový odtok) Množství atmosférických srážek Množství atmosférických srážek Mechanický účinek vegetace Mechanický účinek vegetace

9 Topografie povrchu Země

10 Rozložení srážek na Zemi

11 Hlavní světová povodí Atlantský oceán 40% pevnin, Arktický oceán 13%, Tichý oceán 11,5%, Indický oceán 11%, Antarktický oceán 8%, pevnina bez odtoku 16,5%

12 Bezodtoké (erdorheic) oblasti např. Kaspické moře, Aralské j.,…, Mrtvé moře

13

14

15 Řeky světa

16 Řeky Evropy

17

18 Řeky Asie

19 Řeky severní Ameriky

20 Řeky USA

21 Řeky jižní Ameriky

22 Řeky Afriky

23 Řeky Austrálie – Murray r. 2 – Darling r. 3 – Macumba r. 4 – Cooper cr. 3 4

24 Historie říčního inženýrství v ČR Na našem území souvisí především s úpravami vodních toků se snahami o aktivní ochranu před velkými vodami a jejich hospodářské a dopravní využití. XV.-XVI. stol. silný rozvoj rybničního hospodaření v Čechách (v té době bylo jen v Čechách přibližně rybníků) – výstavba náhonů na přivádění a odvod vody z rybničních soustav, využití vodní síly (mlýny), plavení dřeva, zásobování vodou, převody vod mezi povodími XV.-XVI. stol. silný rozvoj rybničního hospodaření v Čechách (v té době bylo jen v Čechách přibližně rybníků) – výstavba náhonů na přivádění a odvod vody z rybničních soustav, využití vodní síly (mlýny), plavení dřeva, zásobování vodou, převody vod mezi povodími Oblast horního Labe – pardubická a chlumecko-cidlinská rybniční soustava (Vilém z Pernštejna) Oblast horního Labe – pardubická a chlumecko-cidlinská rybniční soustava (Vilém z Pernštejna) Oblast Třeboňska – jihočeská rybniční soustava (Štěpánek Netolický, Jakub Krčín) s díly Zlatá Stoka ( napájení soustavy) a Nová Řeka (odlehčovací kanál z Lužnice do Nežárky) Oblast Třeboňska – jihočeská rybniční soustava (Štěpánek Netolický, Jakub Krčín) s díly Zlatá Stoka ( napájení soustavy) a Nová Řeka (odlehčovací kanál z Lužnice do Nežárky) Podpora přirozené splavnosti řek, začátkem XVIII. stol. stát se podílí na udržbě splavnosti Vltavy, přelom XVIII./XIX. stol. Schwarzenberský kanál vodní kanál pro splavování dřeva ze šumavských lesů do Vltavy a k Dunaji Podpora přirozené splavnosti řek, začátkem XVIII. stol. stát se podílí na udržbě splavnosti Vltavy, přelom XVIII./XIX. stol. Schwarzenberský kanál vodní kanál pro splavování dřeva ze šumavských lesů do Vltavy a k Dunaji 1883 usnesení zemského sněmu o soustavných úpravách toků 1883 usnesení zemského sněmu o soustavných úpravách toků vodocestné zákony vodocestné zákony

25 Současnost říčního inženýrství Vodní zákon 138/1973 Sb., přepracován v důsledku společenských změn a povodně r na 254/2001 Sb., postupně řada změn: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb. Vodní zákon 138/1973 Sb., přepracován v důsledku společenských změn a povodně r na 254/2001 Sb., postupně řada změn: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb.254/2001 Sb.254/2001 Sb. Koncepce státní správy vodohospodářsky významných vodních toků pomocí odborných organizací - podniky Povodí, s.p. Koncepce státní správy vodohospodářsky významných vodních toků pomocí odborných organizací - podniky Povodí, s.p.Povodí Drobné vodní toky - Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) (pozor!!!! od transformace ZVS a předání kompetencí při správě), Lesy ČR, s.p., obce (např. v Praze MHMP – Odbor ochrany prostředí – údržba Lesy hl. m. Prahy ). Drobné vodní toky - Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) (pozor!!!! od transformace ZVS a předání kompetencí při správě), Lesy ČR, s.p., obce (např. v Praze MHMP – Odbor ochrany prostředí – údržba Lesy hl. m. Prahy ).ZVHSLesy ČRLesy hl. m. Prahy ZVHSLesy ČRLesy hl. m. Prahy SVP - směrnice pro systematické plánování v oblasti vod, poměrně unikátní koncepce plánování v celosvětovém měřítku, musí z něho vycházet vodoprávní úřady při rozhodování. SVP - směrnice pro systematické plánování v oblasti vod, poměrně unikátní koncepce plánování v celosvětovém měřítku, musí z něho vycházet vodoprávní úřady při rozhodování jako Státní vodohospodářský plán republiky Československé, zásady hospodaření s vodami dle zákona č.11/1955 Sb., priorita - pokrývání požadavků na zdroje vody Směrný vodohospodářský plán ČSR (dosud platný s dílčími změnami), zakotven v 138/1973 Sb., zdůrazněn i požadavek ochrany vodních útvarů a příslušných ekosystémů Směrný vodohospodářský plán ČSR (dosud platný s dílčími změnami), zakotven v 138/1973 Sb., zdůrazněn i požadavek ochrany vodních útvarů a příslušných ekosystémů SVP nyní musí vyhovět všem požadavkům Rámcové Směrnice pro politiku Evropského společenství v oblasti vody 2000/60/EC (WFD) SVP nyní musí vyhovět všem požadavkům Rámcové Směrnice pro politiku Evropského společenství v oblasti vody 2000/60/EC (WFD)2000/60/EC

26 Plánování - oblasti povodí

27 Současnost říčního inženýrství Plán hlavních povodí ČR (pořizují kompetentní ministerstva – MZe, MŽP + dotčené ústřední správní úřady a KrÚ) Plán hlavních povodí ČR (pořizují kompetentní ministerstva – MZe, MŽP + dotčené ústřední správní úřady a KrÚ)MZe Plány oblastí Povodí (pořizují správci povodí + příslušné KrÚ) – konečný návrh přijat 12/2009 Plány oblastí Povodí (pořizují správci povodí + příslušné KrÚ) – konečný návrh přijat 12/2009 obsah: 1. Užívání vod a jeho vliv na stav vod 2. Stav a ochrana vodních útvarů 3. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny 4. Odhad dopadů opatření na stav vod 5. Ekonomická analýza užívání vod Opět v souladu s legislativou EC Opět v souladu s legislativou EC

28 Říční síť ČR Celková délka říční sítě je km, z toho asi ¼ délky jsou toky vodohospodářsky významné ( km) Celková délka říční sítě je km, z toho asi ¼ délky jsou toky vodohospodářsky významné ( km)

29 Správa povodí Správu vodohospodářsky významných toků vykonávají podniky Povodí, s.p., Správu vodohospodářsky významných toků vykonávají podniky Povodí, s.p., Na správě drobných vodních toků se podílí celá řada subjektů Na správě drobných vodních toků se podílí celá řada subjektů

30 Mezinárodní toky Území ČR je rozvodí hlavních evropských toků, povodí Labe, Odry, Moravy patří k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje. Území ČR je rozvodí hlavních evropských toků, povodí Labe, Odry, Moravy patří k mezinárodním oblastem povodí Labe, Odry a Dunaje. Vody odtékající z ČR – sledována kvantita i kvalita Vody odtékající z ČR – sledována kvantita i kvalita

31 Tok - definice Vodní tok (VT) §43 254/2001 Sb. – povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých ( i vody ve slepých ramenech, úseky přechodně tekoucí v přirozených podzemních dutinách nebo úseky zakryté). Rozhoduje vodoprávní úřad. Vodní tok (VT) §43 254/2001 Sb. – povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých ( i vody ve slepých ramenech, úseky přechodně tekoucí v přirozených podzemních dutinách nebo úseky zakryté). Rozhoduje vodoprávní úřad. Koryto VT §44 – pozemek evidovaný v katastru jako vodní plocha, přes který teče vodní tok; část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která se nevylévá do přilehlého území. Koryto VT §44 – pozemek evidovaný v katastru jako vodní plocha, přes který teče vodní tok; část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která se nevylévá do přilehlého území.

32 Řeka (river) Řeka je přirozeným vodním tokem (stream, water course). Ve srovnání s potokem má obvykle větší průtok (flow rate, discharge), délku nebo rozlohu povodí (river basin, catchment, watershed) vodním tokemprůtokpovodívodním tokemprůtokpovodí Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí: Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí: horní tok, s převahou eroze (erosion), charakteristické je říční údolí ve tvaru "V" s minimem usazenin horní tok, s převahou eroze (erosion), charakteristické je říční údolí ve tvaru "V" s minimem usazenineroze střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentace (sedimentation), říční údolí je plošší a s již významným podílem usazenin (sediments, deposits). Koryto toku má tvar písmena "U". střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentace (sedimentation), říční údolí je plošší a s již významným podílem usazenin (sediments, deposits). Koryto toku má tvar písmena "U".sedimentaceusazeninsedimentaceusazenin dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci vznikají rozsáhlé říční nivy (alluvial plain). dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci vznikají rozsáhlé říční nivy (alluvial plain).říční nivyříční nivy Další pojmy: PotokPotok, bystřina, veletok, pramen, ústí, delta, soutok, zdrojnice, meandr bystřinaveletokpramenústídeltasoutokzdrojnicemeandr Potokbystřinaveletokpramenústídeltasoutokzdrojnicemeandr

33 Meandr Meandr je zákrut řeky, způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé. Na tvar říčních meandrů má vliv i Coriolisova síla. Rozdíl mezi prostým říčním zákrutem a meandrem bývá stanoven normativně, obvykle se udává, že středový úhel oblouku musí být větší než 180°.[1] Břehy meandrů se nazývají jesepní (vnitřní břeh) a výsepní (vnější břeh). Někdy může dojít k protnutí šíje meandru a vzniku okrouhlíku. Následným zahloubením říčního koryta se může meandr zcela oddělit od říčního toku a vznikne mrtvé rameno řeky, meandrové jezero. řekybřehůCoriolisova síla[1] jesepnívýsepníokrouhlíkumrtvé ramenojezerořekybřehůCoriolisova síla[1] jesepnívýsepníokrouhlíkumrtvé ramenojezero Meandry volné se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a mrtvá ramena. Typickými příklady jsou dolní tok Moravy či Labe v Polabské nížině. Meandry volné se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a mrtvá ramena. Typickými příklady jsou dolní tok Moravy či Labe v Polabské nížině.MoravyLabeMoravyLabe Meandry zakleslé, též meandry zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka snadno své koryto přemístit nemůže a zařezává se hlouběji. Jako příklady lze uvést střední tok Vltavy či Dyje. Meandry zakleslé, též meandry zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka snadno své koryto přemístit nemůže a zařezává se hlouběji. Jako příklady lze uvést střední tok Vltavy či Dyje.VltavyDyjeVltavyDyje

34 Meandr Meandry volné Meandry volné Meandry zakleslé Meandry zakleslé

35 Říční kategorie - hydrologický řád (počet posloupných zaústění) Řeky jsou rozděleny podle ústí do následujících kategorií: Řeky jsou rozděleny podle ústí do následujících kategorií: řeka I. kategorie je řeka, která ústí přímo do moře (v ČR jsou takovéto řeky jen dvě – Labe a Odra ) řeka I. kategorie je řeka, která ústí přímo do moře (v ČR jsou takovéto řeky jen dvě – Labe a Odra )ČR LabeOdraČR LabeOdra řeka II. kategorie je řeka, která ústí do řeky I. kategorie (v ČR např. Vltava, Morava, Ostravice) řeka II. kategorie je řeka, která ústí do řeky I. kategorie (v ČR např. Vltava, Morava, Ostravice)VltavaMorava OstraviceVltavaMorava Ostravice řeka III. kategorie je řeka, která ústí do řeky II. kategorie (v ČR např. Sázava, Dyje) řeka III. kategorie je řeka, která ústí do řeky II. kategorie (v ČR např. Sázava, Dyje)SázavaDyjeSázavaDyje řeka IV. kategorie je řeka, která ústí do řeky III. kategorie (v ČR např. Svratka, Úslava) řeka IV. kategorie je řeka, která ústí do řeky III. kategorie (v ČR např. Svratka, Úslava)Svratka ÚslavaSvratka Úslava pátá kategorie se už nezavádí, i když i takové řeky existují pátá kategorie se už nezavádí, i když i takové řeky existují Pořadí toku – hierarchizace přítoků v říční síti (Horton-Strahlerovo číslo)

36 Popis toku – staničení, (říční kilometráž) Říční kilometr udává kilometrickou vzdálenost určitého místa na vodním toku od ústí této řeky nebo potoku do jiného toku nebo vodní plochy. Říční kilometr udává kilometrickou vzdálenost určitého místa na vodním toku od ústí této řeky nebo potoku do jiného toku nebo vodní plochy.kilometrickouústířekypotokukilometrickouústířekypotoku Nultý říční kilometr je situován k ústí řeky a směrem proti proudu se kilometry přičítají. Toto obrácené pořadí je dáno tím, že je většinou velmi obtížné přesně určit počátek vodního toku, jelikož pramen je často špatně dohledatelný, či je časté, že se pramen s časem pohybuje. Oproti tomu soutok, či ústi toku je dobře definovatelné a ve většině případu pevně dané (výjimku tvoří říční delty, které vytvářejí rozsáhlé plošiny a posunují ústí toku). Nultý říční kilometr je situován k ústí řeky a směrem proti proudu se kilometry přičítají. Toto obrácené pořadí je dáno tím, že je většinou velmi obtížné přesně určit počátek vodního toku, jelikož pramen je často špatně dohledatelný, či je časté, že se pramen s časem pohybuje. Oproti tomu soutok, či ústi toku je dobře definovatelné a ve většině případu pevně dané (výjimku tvoří říční delty, které vytvářejí rozsáhlé plošiny a posunují ústí toku).kilometry vodníhopramen časemříční deltykilometry vodníhopramen časemříční delty Říční staničení je vyznačení podélné polohy na řece pomocí pravidelně rozmístěných tabulí, nápisů či podobných značek na břehu řeky. Kilometráž se někdy počítá zvlášť pro dílčí úseky řeky, například od státních hranic. Pro Labe od Mělníka výše se používají dvě různé kilometráže: buď od soutoku s Vltavou, nebo od česko-německé státní hranice. Říční staničení je vyznačení podélné polohy na řece pomocí pravidelně rozmístěných tabulí, nápisů či podobných značek na břehu řeky. Kilometráž se někdy počítá zvlášť pro dílčí úseky řeky, například od státních hranic. Pro Labe od Mělníka výše se používají dvě různé kilometráže: buď od soutoku s Vltavou, nebo od česko-německé státní hranice. Patník na soutoku toků Kilometrovník u plavební cesty - Labe Nultý kilometr na Labi na CZ-D hranici

37 Popis toku – statistické údaje ( délka toku, průtok, plocha povodí) Délka toku (od pramene k ústí) Průměrný průtok Amazonka – m3/s Amazonka – m3/s Amazonka Kongo – m3/s Kongo – m3/s Kongo Maghna (společné ústí řek Maghna, Ganga, Brahmaputra – m3/s Maghna (společné ústí řek Maghna, Ganga, Brahmaputra – m3/s MaghnaGangaBrahmaputra MaghnaGangaBrahmaputra Řeky s největším povodím Amazonka – km2 Amazonka – km2 Amazonka Kongo – km2 Kongo – km2 Kongo Nil – km2 Nil – km2 Nil

38 Povodí Povodí je oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera. Hranice mezi dvěma povodími se nazývá rozvodí. Všechna povodí konkrétního moře či oceánu pak nazýváme úmoří. Povodí je oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera. Hranice mezi dvěma povodími se nazývá rozvodí. Všechna povodí konkrétního moře či oceánu pak nazýváme úmoří.vodařekyjezerarozvodímořeoceánuúmořívodařekyjezerarozvodímořeoceánuúmoří Povodí je základní jednotkou pro vyhodnocování toků látek v přírodě. Většina prvků je totiž svými biogeochemickými cykly navázána na vodu, a tak při vyhodnocování toků lze vycházet ze základní hydrologické bilance povodí, která je dána srážkami a průtokem na konci povodí. Podobně i správa a údržba toků včetně veškerých protipovodňových opatření se provádí podle jednotlivých povodí. Povodí je základní jednotkou pro vyhodnocování toků látek v přírodě. Většina prvků je totiž svými biogeochemickými cykly navázána na vodu, a tak při vyhodnocování toků lze vycházet ze základní hydrologické bilance povodí, která je dána srážkami a průtokem na konci povodí. Podobně i správa a údržba toků včetně veškerých protipovodňových opatření se provádí podle jednotlivých povodí.biogeochemickými cyklyhydrologickésrážkami průtokem protipovodňovýchbiogeochemickými cyklyhydrologickésrážkami průtokem protipovodňových Největší povodí na světě má řeka Amazonka: zahrnuje asi 40 % rozlohy Jižní Ameriky, tj. asi km2. Největší povodí na světě má řeka Amazonka: zahrnuje asi 40 % rozlohy Jižní Ameriky, tj. asi km2.Amazonka Nejvýznačnější evropská povodí

39 Hydrologie - povodí

40 Povodí - rozvodnice Nejednoznačnost vymezení hranice povodí Bifurkace – rozdělení říční sitě na více ramen, odvádějících vodu do jiného povodí Bifurkace – rozdělení říční sitě na více ramen, odvádějících vodu do jiného povodí Říční pirátství – načepování sousedního povodí zpětnou erozí Říční pirátství – načepování sousedního povodí zpětnou erozí

41 Říční pirátství Casiquiare – přírodní propojení Orinoka a Rio Negro (objeveno 1744 misionářem jezuitou Romanem) Casiquiare – přírodní propojení Orinoka a Rio Negro (objeveno 1744 misionářem jezuitou Romanem) Casiquaire (410 km) v oblasti Tamatama odvádí cca 1/3 průtoku Orinoka

42 přírodní spojnice mezi povodím Orinoca a Negra (Amazon) - kanál Casiquiare - mapa oblasti dle A. von Humboldta (1799

43 Hydrologický cyklus 1. Výpar a transpirace 2. Atmosferický transport. (Velký a malý koloběh) 3. Srážky, intercepce, … 4. Povrchový a podpovrchový odtok 5. Transport tokem: „Stroj“ na přeměnu potenciální energie na práci po spádu Práce: Eroze, transport látek, malá část využita – hydroenergetika. Transformace – fyzikální, chemická, biotická.

44 Graf vývoje povodí Pravoúhlý graf vývoje povodí Pravoúhlý graf vývoje povodí vyjádření nárůstu plochy povodí podle vzdálenosti od pramene vyjádření nárůstu plochy povodí podle vzdálenosti od pramene

45 Tvar povodí Hodnocení tvaru povodí některými ukazateli Hodnocení tvaru povodí některými ukazateli Gravelliův koeficientKoeficient protáhlosti povodí L – délka povodíL R – délka rozvodniceP – plocha povodí

46 Tvar povodí Hodnocení tvaru povodí některými ukazateli Hodnocení tvaru povodí některými ukazateli Charakteristika povodí

47 Tvar povodí Hodnocení tvaru povodí některými ukazateli Hodnocení tvaru povodí některými ukazateli Charakteristika povodí

48 Hydrologický cyklus

49 Výskyt pozemských vod 97,2 % vod v oceánech a mořích (slané) 97,2 % vod v oceánech a mořích (slané) 2,8 % vod je sladkých 2,8 % vod je sladkých 2,2 % v ledovcích 2,2 % v ledovcích 0,6 % podzemní voda 0,6 % podzemní voda 0,009 % jezera 0,009 % jezera 0,001 % v atmosféře 0,001 % v atmosféře 0,0001 % v řekách a potocích 0,0001 % v řekách a potocích (% vyjádření v objemu, ale voda z různých zdrojů projde cyklem za různou dobu !!! - turnover )

50 Výskyt pozemských vod Důležité je i hledisko doby oběhu (turnover)

51 Hydrologie Hydrologický cyklus - bilance Hydrologický cyklus - bilance P - R - G - E - T = ΔS P srážky, [L] nebo [L 3 / T] R odtok, [L] nebo [L3 / T] R = R out - R in R out = odtok z povodí jako složka povrchového odtoku z vodního útvaru / hydrologické oblasti R in = odtok z povodí jako složka povrchového přítoku do vodního útvaru / hydrologické oblasti G podzemní odtok, [L] nebo [L3 / T] G = G out - G in G out = podzemní odtok jako složka odtoku z vodního útvaru / hydrologické oblasti G in = podzemní odtok jako složka přítoku z vodního útvaru / hydrologické oblasti E evaporace, [L] nebo [L3 / T] T transpiration, [L] nebo [L3 / T] ΔS změna zásob, [L] nebo [L3 / T]

52 Hydrologie – typy pohybu vody a jejich vliv na formování odtoku

53 Podzemní voda – spojitost hladiny p. v. s hladinou v toku Nízký vodní stav Vysoký vodní stav

54 Hydrologie – hydrogram odtoku

55 Hydrologie – schéma odtokového procesu Zjednodušené schéma odtokového procesu dle ČSN


Stáhnout ppt "Vodní toky - úvod. Náplň předmětu Předmět Vodní toky na FSv je zaměřen na tyto oblasti charakter toku ve vazbě na hydrologické podmínky povodí charakter."

Podobné prezentace


Reklamy Google