Výživa zárodku a plodu.

Prezentace na téma: "Výživa zárodku a plodu."— Transkript prezentace:

1 Výživa zárodku a plodu

2 Spermie (Spermatozoon)

3 Vajíčko (Ovum; Ooitidum)

4

5 + =

6 Oplodnění = Fertilizace
obvykle probíhá v ampulla tubae uterinae průchod spermie skrz: corona radiata – hyaluronidáza zona pellucida – akrozin, neuraminidáza, zonální reakce splynutí membrán vajíčka a spermie (St.1) dovršení zrání vajíčka + ženské prvojádro mužské prvojádro membrány prvojader mizí  zygota (zygotum) (zygon = jho, jařmo) St. 2

7 Rýhování zygoty asi 30 hodin po fertilizaci se zygota opakovaně mitoticky dělí („rýhování“) – vzniklé buňky = blastomery (blastos = zárodek) díky přítomnosti zona pellucida se blastomery s každým dělením zmenšují v těsném kontaktu blastomer dochází k tzv. kompaktizaci (prvotním mezibuněčným interakcím) 12-15 blastomer = morula (plod morušovníku)

8

9 Blastocysta (St. 3-5) 4D: po oplození vstupuje morula do dělohy
tvorba malé dutinky vyplněné tekutinou  splynou v dutinu blastocysty = cavitas blastocystica (blastocoel) blastocysta libera (St. 3) blastocysta adherens (St. 4) blastocysta implantata (St. 5) 6D: blastomery se rozdělí do dvou částí: trofoblast (vnější vrstva buněk) – základ zárodečné části placenty embryoblast (vnitřní buněčná masa) – základ vlastního zárodku celý útvar se označuje jako blastocysta (unilaminaris)

10 Vznik blastocysty

11 Počátek zahnízdění 4-6D: degenerace zona pellucida – blastocysta se dále zvětšuje 6D: přilne blastocysta embryonálním pólem (na straně embryoblastu) k děložní sliznici = zahnízdění (= implantace; implantatio; nidace) (nidus = hnízdo) nejčastěji k zahnízdění dochází v horní zadní části dělohy mimoděložní těhotenství (graviditas extrauterina) uhnízdění ve vejcovodu, pobřišnicové dutině následný růst zárodku ohrožuje život matky – např. krvácení po ruptuře vejcovodu

12 Počátek nidace

13 Počátek uhnízdění conceptus villosus (St. 6)
embryo = zárodek (St. 7-23) trofoblast rozdělí ve 2 vrstvy: cytotrofoblast – vnitřní vrstva s dobře odlišitelnými buňkami syncytiotrofoblast – vnější vrstva skládající se z mnoha splynulých buněk původem z cytotrofoblastu tvoří enzymy, které pronikají a požírají děložní sliznici zárodek se zanořuje hlouběji a z rozrušené tkáně čerpá živiny 7D: v embryoblastu vrstva buněk hypoblastu → blastocysta (bilaminaris)

14

15 Blastocysta bilaminaris
8D: rozdělení embryoblastu na 2 jednovrstevné ploténky (= bilaminární blastoderm) EPIBLAST – tvořený vysokými buňkami na straně cytotrofoblastu embryonálního pólu HYPOBLAST – tvořený nízkými buňkami na straně blastocystové dutiny oválný tvar současně se mezi buňkami epiblastu objevuje dutinka = amniová dutina (cavitas amniotica) některé buňky epiblastu → amnioblasty → obklopují amniovou dutinu

16 Vznik bilaminárního blastodermu
                                                                                

17 Vznik žloutkového váčku
9D: buňky hypoblastu se odštěpují a vystýlají blastocystovou dutinu  extraembryonální endoblast = exocoelomová Heuserova membrána (Chester H. Heuser – americký embryolog )  exocoelom = primární žloutkový vak (vesicula umbilicalis primaria) zřejmě buňky žloutkového vaku dávají následně vzniknout řídké vazivové tkáni, která se vtěsná mezi amnion/žloutkový vak a cytotrofoblast = extraembryonální mezoblast (mezoderm)

18 Dokončení zahnízdění 9-10D: zárodek je plně zahnízděn do děložní sliznice defekt děložní sliznice je nejprve kryt fibrinovou zátkou 12D: defekt přerostlý novou výstelkou (jednovrstevný cylindrický epitel) – operculum deciduale činností syncytiotrofoblastu dochází k nahlodávání vlásečnic a někdy i k mírnějšímu krvácení do dělohy = časově odpovídá menstruační fázi, proto je v takovém případě chybně odhadnut termín porodu

19 Lidský choriový gonadotropin (hCG)
tvořen syncytiotrofoblastem záhy po začátku zahnízdění (8D) do 6. měsíce udržuje činnost žlutého tělíska 14D: může být zjištěn v moči těhotenské testy pracují na imunologickém principu stanovení jeho beta podjednotky v syntetické formě užíván při asistované reprodukci mimo těhotenství marker nádorů vycházejících z trofoblastu

20 Deciduální reakce (deciduus = odpadavý) decidua – sliznice dělohy na konci sekreční fáze menstruačního cyklu a po celou dobu těhotenství deciduální buňky (cellulae deciduales) buňky endometriálního vaziva odpovídají na přítomnost syncytiotrofoblastu deciduální přeměnou (reactio decidualis) změna tvaru z vřetenovitého na polyedrický nahromadění lipidů a glykogenu buňky v bezprostřední blízkosti syncytiotrofoblastu jsou do něj časem zavzaty a slouží k výživě zárodku

21 Decidua decidua basalis – v hloubce implantačního místa, vytvoří mateřskou část placenty decidua capsularis – kryje zárodek/plod decidua parietalis – zbývající část

22

23 Počátky uteroplacentárního oběhu
vlásečnice děložní sliznice se v přítomnosti zárodku rozšiřují za vzniku sinusoid sinusoidy nahlodány postupujícím syncytiotrofoblastem 9D: krev se vylévá do trofoblastických lakun krev do lakun je přiváděna cestou aa. spirales přiváděné živiny se stávají dostupnými pro zárodek, zplodiny metabolizmu mohou být odváděny lakuny splývají v lakunární síť a jsou základem budoucích intervilózních prostorů placenty

24 Počátky uteroplacentární cirkulace II

25 Choriová dutina (Extraembryonální coelom)
v extraembryonálním mezoblastu (mezodermu) vznikají dutiny → postupně splývají → choriová dutina (extraembryonální coelom; cavitas chorionica) v malé oblasti kolem amniové dutiny se děj neuskutečnil → zárodečný stvol (pedunculus connectans), na kterém nyní zárodek „visí“ v prostoru choriové dutiny část primárního žloutkového vaku se odškrtí a splyne se stěnou dutiny, na jeho místě se nachází menší sekundární žloutkový vak (vesicula umbilicalis secundaria)

26 Choriová dutina (Extraembryonální coelom)

27 Choriový vak (Saccus chorionicus)
extraembryonální mezoblast (mezoderm) nezmizí → extraembryonální somatický mezoderm na vnitřním povrchu choriové dutiny a vnějším povrchu amniové dutiny extraembryonální splanchnický mezoderm na vnějším povrchu sekundárního žloutkového vaku 13-14D: zřejmě vlivem extraembryonálního somatického mezodermu dochází k indukci růstu primárních choriových klků proliferací buněk cytotrofoblastu směrem do oblasti syncytiotrofoblastu choriový vak (saccus chorionicus) je tvořen zevnitř extraembryonálním somatickým mezodermem a vně trofoblastem

28

29 Prechordální ploténka (Lamina prechordalis)
v přední části zárodku dochází k přeměně menšího počtu buněk hypoblastu → buňky se stávají cylindrickými → prechordální ploténka → formování základů hlavové části

30 Plodové obaly Membranae fetales (Adnexa fetalia)
Ochrana Výživa Dýchání Vylučování Hormony Chorion Amnion Allantois Vesicula umbilicalis

31 Plodové obaly = Membranae fetales
vznikají během 2. týdne ze zygoty nejsou embryonální součástí (= nepodílejí s na tvorbě zárodku!) s výjimkou časti žloutkového váčku a allantois v časné fázi těhotenství rostou rychleji než plod je třeba rozlišovat základní pojmy: plodové obaly = membranae fetales plodové lůžko (koláč) = placenta 31

32

33 Allantois (idis, f.) (allas = salám, jitrnice, klobása)
gemma alloenterica – společný základ primitivního střeva a allantois výchlipka kaudální části stěny žloutkového váčku (pedunculus allantoicus) vybíhá do zárodečného stvolu canalisatio pars proximalis → murus ventralis mesenteri pars distalis → diverticulum allantoicum později se ústí přesune do kloaky zaniká

34 Allantois obrázek

35 Allantois 3-5T: krvetvorba
vasa allantoica → vasa umbilicalia pro zásobení plodu z placenty intraembryonální část  urachus + pars vesicalis sinus urogenitalis  močový měchýř (část) urachus  ligamentum umbilicale medianum (= chorda urachi) v dospělosti

36 Amnion (i, n.) = ovčí blána
(amnos = jehně řecky; agnus lat.) blanitý vak obklopující a chránící zárodek 8D: v epiblastu blastocystis bilaminaris se objevují dutinky úzká štěrbina mezi embryoblastem a trofoblastem amniová dutina (cavitas amniotica) amniová tekutina (liquor amnioticus) amnioblasty – jednovrstevný kubický epitel extraembryonální ektoderm mesenchyma amnioticum mesothelium amnioticum

37 Amnion stěna amniové dutiny dno = epiblast stěna = amnioblasty
vnější stěna = extraembryonální somatický mezoderm (= extraembryonální somatopleura) od 4T: rozšiřování s růstem zárodku spojení se zárodkem – amnioblasty na povrchu pupečníku

38 Amnion dutina v embryoblastu tekutina zvětší se a zatlačí choriový vak
obklopí a obalí pupečník

39 Amnion

40

41 Amniová tekutina (Liquor amnioticus)
obsah amniové dutiny nejdříve tvořen amnioblasty posléze většina tekutiny difúzí skrz amniochorion z decidua parietalis nakonec difúzí z mateřské krve ze spatia intervillosa placentae zatéká do plodových dýchacích cest oběh plodem: od 11T: vyměšování moči polykání (konec 3. trimestru – 400 ml denně) složení: 99 % vody

42 Význam amniové tekutiny
symetrický růst zárodku/plodu bariéra infekce vývoj plic mechanická ochrana („polštář“) termoregulace umožňuje pohyby amniocentesis

43 Amniocentesis týden riziko spontánního potratu (abortus) < 0,5 %

44 Amniocentesis pohlaví plodu chromozómové aberace fetální buňky
trisomie 21 = m. Down, trisomie 13,18 fetální buňky DNA diagnostika dalších dědičných chorob vysoký AFP = alfa-fetoprotein těžké defekty neurální trubice nízký AFP dědičné poruchy rozštěp páteře (spina bifida) léčba polyhydramnion

45 Chorion (i, n.) = klkatá blána
vesicula chorionica choriová dutina = extraembryonální coelom choriový vak (saccus chorionicus) cavitas chorionica = coeloma extraembryonicum

46 Chorion (i, n.) = klkatá blána
vývoj během implantace z trofoblastu vrstvy: syncytiotrofoblast cytotrofoblast extraembryonální somatický mezoderm splýváním dutin v extraembryonálním mezodermu  extraembryonální coelom = choriová dutina (cavitas chorionica) vyplněná tekutinou zárodečný stvol (pedunculus connectans) – jediné spojení mezi zárodkem a trofoblastem 46

47 Chorion syncytiotrofoblast cytotrofoblast
extraembryonální somatický mezoderm

48 Vývoj choriových klků mesenchyma chorionicum – stěna choriového vaku
mesothelium chorionicum – výstelka choriové dutiny koncem 2. týdne: syncytiotrofoblast (lakunární stádium) lakuny oddělené trabekulami spojují se v labyrint = budoucí intervilózní prostor → dovnitř trabekuly proniká sloupec cytotrofoblastu = primární choriový klk (villus primarius) (indukce přilehlým extraembryonálmí somatickým mezodermem)

49 Vývoj choriových klků od 3T: další vývoj primárních choriových klků
 vrůst mezenchymu = sekundární choriové klky sekundární klky pokrývají celý povrch choriového vaku celé chorion pokrývají sekundární klky až do 8. týdne  vývoj cév v mezenchymu klků = terciární choriové klky  cévy terciárních klků se následně napojují na oběh vlastního zárodku = výživa + odvod metabolitů

50 Vývoj choriových klků intenzivní proliferace cytotrofoblastu, který prorůstá skrz syncytiotrofoblast = cytotrofoblastický plášť - připevňuje choriový vak k děložní sliznici

51 Villus secundarius x Villus tertius
syncytiotrofoblast cytotrofoblast extraembryonální mezoderm syncytiotrofoblast (jen ostrůvky cytotrofoblastu) extraembryonální mezoderm cévy

52 Vývoj choriových klků ke konci těhotenství syncytiotrofoblast místy degeneruje → ukládání fibrinu z mateřské krve → fibrinoid v konečné podobě 3 druhy klků: úponový klk (villus ancorans) – připojený k decidua basalis větvený klk (villus ramosus) – větví se v intervilózních prostorech volný klk (villus liber) ční do v intervilózního prostoru oddělení vaziva matky a plodu – cytotrofoblastová obálka

53 Vývoj choriových klků

54 Chorion decidua capsularis začne klky ve svém okolí utlačovat  degenerují  chorion laeve (hladká blána) v oblasti decidua basalis se klky zmnožují  chorion frondosum (klkatá blána)

55 Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček
blastocystová dutina  exocoelom = vesicula umbilicalis primaria (primární žloutkový váček) dutina spojená s primitivním střevem vznikem choriové dutiny je odškrcen a zaniká

56

57 Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček
endoderma extraembryonicum vesiculae umbilicalis 13D: cellulae germinales precursoriae (prvopohlavní buňky) snad docestovaly z kaudální části epiblastu mesenchyma extraembryonicum vesiculae umbilicalis 3-6T: krvetvorba

58 Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček
vesicula umbilicalis secundaria (sekundární/definitivní ž.v.) tvořen buňkami extraembryonálního endodermu (z hypoblastu) pedunculus vesiculae umbilicalis vasa omphaloenterica (vitellina) ductus omphaloentericus (vitellinus)

59 Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček
primární = dutina blastocysty  exocoelom definitivní = stěna z buněk původem z hypoblastu  z exocoelomové membrány dočasná struktura, zánik s ohýbáním zárodku část se použije na vývoj středního střeva (4T) část může zůstat jako: diverticulum ilei Meckeli (2 %) funkce: 2-3T: selektivní přenos tekutin a živin k zárodku 13D: prvopohlavní buňky vasa omphaloenterica  z žil vzniká část řečiště jater a vena portae 3-6T: první krvetvorba v těle !

60 Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček
32D: velký Vesicula umbilicalis (Saccus vitellinus) = Žloutkový váček 20T: malinký 10T: menší – ductus omphaloentericus

61 Funiculus umbilicalis = Pupečník
amniochorion (na povrchu epitel) aa. + vv. umbilicales anastomosis interarterialis transversa Hyrtli pravá žíla  zaniká  v. umbilicalis impar 6-10T: ansa umbilicalis intestini (fyziologická herniace střev) 3M: ductus omphaloentericus (vitellointestinalis) - zaniká vesicula umbilicalis  zaniká diverticulum allantoicum  zaniká (coeloma umbilicale  brzy zmizí růstem amnia kolem pupečníku) Whartonův rosol (Thomas Wharton – britský anatom )

62 Funiculus umbilicalis = Pupečník

63

64 Pupečníkové cévy: aa. et v. umbilicales
2 aa. umbilicales CO2 z plodu do placenty 1 v. umbilicalis O2 z placenty k plodu

65 amnioblasty na povrchu
Pupečník amnioblasty na povrchu

66 Whartonův rosol – rosolovité vazivo
Pupečník Whartonův rosol – rosolovité vazivo

67 Děložní sliznice = Endometrium
jednovrstevný cylindrický epitel epitheliocytus ciliatus + exocrinocytus uterinus stratum basale neprodělává změny a neodlučuje se, vychází odtud obnova sliznice bohatší na buňky, více retikulárních vláken, cévy stratum functionale / spongiosum cyklické změny, periodicky odlučováno stratum superficiale / compactum glandulae uterinae – jednoduché tubulózní lamina propria mucosae = stroma endometriale cellula stromalis cellula granularis

68 Děložní tělo - HE M C B S

69 Mateřské části plodových obalů Partes maternae membranarum
endometrium basale deciduální reakce (reactio decidualis) margo syncytiodecidualis edém + zubovité uspořádání žláz ve stratum spongiosum změna buněk strómatu (fibroblastů) na deciduální buňky (vyšší obsah glykogenu a lipidů) + změna cévního zásobení cellulae deciduales pod vlivem progesteronu decidua změna pouze zona functionalis

70 Decidua decidua basalis cryptae endometrii glandulae endometrii
septa placentae + insulae cellularum placentae (smíšený původ matky a plodu) zona limitans decidualis (ve styku s cytotrofoblastickým pláštěm) substantia fibrinoidea (ke konci těhotenství – známka degenerace) decidua capsularis operculum deciduale decidua parietalis starý termín „decidua vera“ 70

71 Decidua

72 fibrinoid =výsledek imunitní reakce
Placenta fibrinoid =výsledek imunitní reakce

73 Membranae fetales definitivae = Plodové obaly
amnion chorion amniochorion decidua placenta

74 Membranae fetales definitivae = Plodové obaly
8T: růstem zárodku v amniovém vaku zaniká choriová dutina  amniochorion uvnitř amniový epitel, vně choriové klky další růst:  zánik děložní dutiny + srůst decidua capsularis et parietalis další růst:  amniochorion sroste s deciduou  plodový vak

75 Membranae fetales definitivae = Plodové obaly

76 Placenta Plodové lůžko / plodový koláč
(plaukos) Insignia placentae humanae = znaky lidského plodového koláč placenta deciduata placenta discoidea vascularisatio chorioallantoica membrana haemochorialis gradus formationis placentae gradus villosus initialis  labyrintheus  villosus definitivus insertio centralis funiculi umbilicalis

77 Placenta = Plodové lůžko
místo výměny plynů a výživných látek průměr: cm tloušťka: 2,5 cm hmotnost: přibližně 500 g skládá se ze 2 částí: plodová část = chorion frondosum mateřská část = decidua basalis (přeměněné endometrium)

78 Placenta = Plodové lůžko
Mateřská složka endometrium – deciduální reakce decidua basalis (bazální plotna) obsahuje mateřské cévy = uteroplacentární decidua capsularis et parietalis Plodová složka choriová plotna choriové klky chorion frondosum chorion laeve

79

80 Plodový povrch amnion pupečník pupeční cévy
rozbíhající se do cév choria

81 Mateřský povrch hrubý, houbovitý
decidua basalis je do konce 4. měsíce nahrazena kotyledony kotyledony odděleny rýhami (dříve vyplněny placentárními septy)

82

83 Cytotrofoblastický plášť
vnější vrstva buněk trofoblastu vystýlající mateřský povrch placenty mezerami v něm pronikají spirální cévy a otevírají se do intervilózního prostoru

84 Spatium intervillosum Intervilozní (meziklkový) prostor

85 Spatium intervillosum Intervilozní (meziklkový) prostor
prostory odvozeny z lakun (2. týden) obsahují mateřskou krev – z aa. spirales rozdělení pomocí placentárních sept jsou neúplná, neboť nedosahují až k choriové plotně klky jsou omývány mateřskou krví – výměna plynů a látek

86 Placentární membrána claustrum placentae
selektivně-permeabilní membrána endotel plodových vlásečnic vazivo lamina basalis subepithelialis cyto + syncytiotrofoblast postupně slábne: vymizí vazivo a cytotrofoblast

87

88 Kotyledon = Cotyledo cotyledo /-onis, f., ř./ (= lobulus)
(kotyle = hrnek, miska) cotyledo /-onis, f., ř./ (= lobulus) funkční jednotka placenty cotyledo maternalis (10-30) = kotyledon cotyledo fetalis (40-60) = kmenový klk má jeden kmenový klk (villus peduncularis major = truncus chorii) a jednu a. spiralis ten má více klků (villus peduncularis s tepnou či tepénkou a žílou či žilkou) ten má více prostředních klků (villus intermedius) ten má hodně villi terminales (s kličkami vlásečnic)

89 Kotyledony funkční jednotka placenty odděleny placentárními septy
každý kotyledon má 2-4 kmenové klky

90

91 Placentární oběh 2 oddělené a nezávislé soustavy: uteroplacentární
fetoplacentární

92 Uteroplacentární oběh
2 aa. uterinae  aa. spirales otevřených do intervilózních prostorů  vv. spirales  plexus uterinus  vv. uterinae množství krve v intervilózních prostorech 150 ml

93 Fetoplacentární oběh aa. iliacae internae  2 aa. umbilicales  choriové tepny  vlásečnice v klcích  1 v. umbilicalis  ductus venosus  v. cava inferior O2 saturace krve: aa. umbilicales: % v. umbilicalis: % průtok: 400 ml/min

94 Paraplacenta chorion laeve decidua capsularis
může zde docházet k malé mateřsko-plodové výměně látek

95 Funkce placenty metabolická placentární transport
syntetizuje glykogen, cholesterol, MK (zdroj výživy pro plod) placentární transport krev matky a plodu se nemísí pasivní imunita: IgG endokrinní funkce hCG, hPL, hCT, hCACTH + tvorba progesteronu a estrogenu 95

96 Látky procházející placentou
hormony tyroxin (T4) + T3 testosteron syntetické progestiny drogy fetální alkoholový syndrom mentální retardace, menší vzrůst, deformity obličeje neprocházejí: heparin, IGM… 96

97 Infekce procházející placentou
CMV (Cytomegalovirus) Rubella (zarděnky) Coxsackie virus Varicella zoster virus (virus planých neštovic a pásového oparu) Poliomyelitis (Poliovirus) Spirochety - bakterie (např. syphilis – Treponema pallidum) Toxoplasma gondii (parazit) 97

98 Vývojové vady Anomaliae membranarum fetalium
umístění plodového lůžka tvar plodového lůžka úpon pupečníku variace pupečníku množství amniové tekutiny odlučování plodového lůžka

99 Variace umístění lůžka Varietates situs placentae
situs dorsalis placentae situs lateralis placentae situs ventralis placentae situs fundalis placentae situs cornualis placentae placenta praevia = vcestné lůžko placenta praevia centralis placenta praevia lateralis placenta praevia marginalis situs cervicalis placentae

100 Tvary plodového lůžka Formae placentae
placenta discoidea placenta accessoria; placenta succenturiata placenta anularis placenta lobata placenta bilobata; placenta bipartita placenta trilobata placenta multilobata placenta membranacea placenta vallata; placenta circumvallata

101 Variace úponu pupečníku Varietates insertionis funiculi umbilicalis
insertio centralis insertio marginalis insertio velamentosa

102 Variace pupečníku Anomaliae funiculi umbilicalis
jedna pupeční tepna (a. umbilicalis singularis) funiculus umbilicalis glomeratus zaškrcení (strangulatio) snesení (amputatio) nepravý uzel (nodus spurius funiculi umbilicalis) pravý uzel (nodus verus funiculi umbilicalis) vesicula allantoica

103 Vývojové vady amnia Anomaliae amnii et liquoris amniotici
oligohydroamnion předčasná ruptura amniochoriové membrány ageneze ledvin  plod nevylučuje moč polyhydramnion atrézie jícnu  plod nevstřebává dostatečně těžké vývojové vady nervové soustavy adhaesio amnii taenia amniotica

104 Vývojové vady odlučování lůžka Anomaliae placentae
placenta adhaerens placenta accreta placenta increta placenta percreta placenta extrachorialis placenta fenestrata placenta incarcerata placenta panduriformis

105

106 Porod (Partus) = děj, během kterého jsou plod + lůžko + obaly vypuzeny z těla matky porodní bolesti = spontánní stahy dělohy vedoucí k roztažení děložního hrdla začíná účinkem hormonů 106

107

108 Hormony fetální hypotalamus
CRH  stimulace ACTH  estrogeny zvyšují aktivitu buněk děložní svaloviny oxytocin  stimuluje tvorbu prostaglandinů  zvýšená kontraktilita myometria  stahy dělohy 108

109 První porodní doba začíná, když jsou stahy dělohy častější než 10 minut končí úplným roztažením (dilatací) děložního hrdla nejdelší fáze délka závisí na počtu porodů (nulipara nebo multipara) 109

110 Druhá porodní doba začátek: úplná roztažení hrdla
konec: vypuzení dítěte multipara - 20 min nulipara - 50 min 110

111 Třetí porodní doba „ k lůžku“
začátek: narozením dítěte trvání: přibližně 15 min konec: vypuzení lůžka a obalů odloučení pomáhá stlačení břicha rodičky lůžko + obaly = secundinae 111

112 Čtvrtá porodní doba začátek: vypuzení lůžka + obalů
trvání: přibližně 2 hodiny konec: zaškrcení aa. spirales dělohy 112

113 Vícečetné těhotenství
dvojčata 1 % (0,85 %) trojčata 0,01 % (100x méně) IVF – jiné hodnoty!

114 Mnohočetné těhotenství
dizygotní dvojčata 2/3 všech dvojčat oplození ze 2 ženských a 2 mužských gamet vývoj 2 zygot vždy 2 amnia a 2 choria rozdílný fenotyp, možné rozdílné pohlaví monozygotní dvojčata z oplození 1 vajíčka vždy stejné pohlaví i fenotyp podle doby rozdělení dvojčat různý stupeň oddělení plodových obalů 114

115 Dvojčata (Gemini) dichoriální x monochoriální
diamniotická x monoamniotická siamská

116 Původ původ z 1 zygoty = monozygotní dvojčata (MZ)
vždy stejné pohlaví a identická genetická výbava původ ze 2 zygot = dizygotní dvojčata (DZ) vždy 2 amnia + 2 choria

117 Dizygotní dvojčata

118 Monozygotní dvojčata

119 Monozygotní dvojčata zdvojení: během 2- až 8- buněčného stádia
mají každé své amnion, chorion, placentu = biamniati, bichoriati během vývoje blastocysty každé má vlastní amnion, ale sdílejí chorion a placentu = biamniati, monochoriati nebezpečí omezení růstu dvojčete vzhledem k tomu, že druhé dvojče může být upřednostněno v cévním zásobení ! během notogeneze společné amnion, chorion i placenta = monoamniati, monochoriati nebezpečí vzniku srostlic 119

120 Monoamniati nebezpečí neúplného rozdělení embryoblastu → vznik srostlic srostlice (symetrické) thoracopagus craniopagus dicephalus dipygus parazitické dvojče (asymetrické) thoracopagus parasiticus, … 120

121 Symetrické srostlice „siamská dvojčata“

122 Klinické následky chybné placentace
poruchy růstu plodu preeklampsie (EPH gestóza) 4-8 % těhotenství EPH (edém, proteinurie, hypertenze) zvýšený krevní tlak (>140/90) bílkovina v moči (0,5 g / 24 hodin) otoky eklampsie (božec) – křečové stavy předčasné odlučování lůžka (abrupce placenty) – tichá smrt plodu

123

124 Ultrazvukové vyšetření
ve 3. trimestru se měří: biparietální vzdálenost obvod hlavy obvod břicha délka stehenní kosti délka nohy

125 AFP = alfa-fetoprotein
syntetizován ve játrech, žloutkovém vaku a střevě snížená hladina → Downův syndrom zvýšená hladina → rozštěpové vady neurální trubice nebo tělní stěny

126 Donošenost plodu Známky zralosti plodu
váha – asi 3000 g délka – asi 50 cm kůže – růžová nehty přesahují bříška prstů u chlapců sestouplá varlata ve šourku u dívek velké stydké pysky přesahují malé stydké pysky přítomnost sacího reflexu kosti lebky jsou tvrdé rýhování kůže na chodidle a dlani