Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Eonotemy, eratemy, útvary a oddělení Kosmické (astrální) období 3,8-4,55 mld. Prekambrium: 1. Prahory (Archaikum) 2,5-3,8 mld. = svrchní 2,5-3,0; střední.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Eonotemy, eratemy, útvary a oddělení Kosmické (astrální) období 3,8-4,55 mld. Prekambrium: 1. Prahory (Archaikum) 2,5-3,8 mld. = svrchní 2,5-3,0; střední."— Transkript prezentace:

1 Eonotemy, eratemy, útvary a oddělení Kosmické (astrální) období 3,8-4,55 mld. Prekambrium: 1. Prahory (Archaikum) 2,5-3,8 mld. = svrchní 2,5-3,0; střední 3,0-3,4; spodní 3,4-3,8 1. Prahory (Archaikum) 2,5-3,8 mld. = svrchní 2,5-3,0; střední 3,0-3,4; spodní 3,4-3,8 2. Starohory (Proterozoikum) 0,55-2,5 mld. = svrchní 0,55-0,9; střední 0,9-1,6; spodní 1,6-2,5 2. Starohory (Proterozoikum) 0,55-2,5 mld. = svrchní 0,55-0,9; střední 0,9-1,6; spodní 1,6-2,5 Fanerozoikum: 1. Prvohory (Paleozoikum) 245-550 mil. = Kambrium 505-550, Ordovik 438-505, Silur 408-438, Devon 360-408, Karbon 286-360, Perm 245-286 1. Prvohory (Paleozoikum) 245-550 mil. = Kambrium 505-550, Ordovik 438-505, Silur 408-438, Devon 360-408, Karbon 286-360, Perm 245-286 2. Druhohory (mesozoikum) 65-245 mil. = Trias 208-245, Jura 144 -208, Křída 65-144 2. Druhohory (mesozoikum) 65-245 mil. = Trias 208-245, Jura 144 -208, Křída 65-144 3. Kenozoikum: 3. Kenozoikum: a) Třetihory (Terciér) 2-65 mil. = Paleocén 54-65, Eocén 38-54, Oligocén 23-38, Miocén 5-23, Pliocén 2-5 a) Třetihory (Terciér) 2-65 mil. = Paleocén 54-65, Eocén 38-54, Oligocén 23-38, Miocén 5-23, Pliocén 2-5 b) Čtvrtohory (Kvartér) 1,9 mil. až současnost = Pleistocén 1,9 mil. až 8300 př. Kr., Holocén b) Čtvrtohory (Kvartér) 1,9 mil. až současnost = Pleistocén 1,9 mil. až 8300 př. Kr., Holocén

2 Vznik a vývoj krajiny na území ČR Zásadní vliv na krajinu měla třetihorní tektonická aktivita (Hercynidy, Karpaty) Na konci terciéru se utvořila základní hydrografická síť Na začátku kvartéru byl evropský kontinent v hrubých rysech totožný s dnešním Klimatický cyklus = střídání dob meziledových (interglaciálů) a dob ledových (glaciálů) - začátek I – teplé podnebí, mírně srážek, lesy - časný I - teplé oceánské podnebí, středně srážek, lesy - vrcholný I – teplé oceánské podnebí, hodně srážek, lesy (jehličnaté, listnaté, subtropické), zrychlená pedogeneze - začátek G – mírně teplé kontinentální podnebí, středně srážek, lesostepi, černozemě - časný G – studené kontinentální podnebí, málo srážek, stepi a tundra, soliflukce, ron - vrcholný G - studené podnebí, mírně srážek, stepi, spraše Proběhlo 26 glaciálů a 25 interglaciálů v pleistocénu; První Günzský glaciál trval ve střední Evropě 1,05-0,78 mil. př. Kr.; Poslední glaciál trval 46-20 tis. př. Kr. Holocén se nachází v době meziledové tzv. Postglaciálu, který začal před 18 až 22 tis. lety podle místa a skončí cca 5-10 tis. n. l. Nyní jsme tak ve 70 % holocénu V pleistocénu byla hladina oceánu o 40-50 m níže, a tak zvířata mohla přecházet přes Beringovu úžinu a La Manchšský průliv, Severní moře, Baltské moře

3 Preboreál: 7700-8300 př. Kr. Boreál: Vyšší vlhkost; Kontinentální podnebí (roční amplituda až 55 °C, srážky hlavně v létě); Nárůst teploty o 2 °C; Listnaté lesy: buk, bříza, jilm, dub, lípa; Lesnatost 80 %; Horní hranice lesa o 100 m výš než dnes; 5950-7700 př. Kr. Atlantik: Oceánské podnebí (klimatické optimum, roční amplituda až 30 °C, srážky rovnoměrně rozloženy během roku); Maximální rozvoj lesů (lesnatost 95 %) - listnaté a smíšené; Horní hranice lesa o 300-400 m výš než dnes (Krkonoše 1300 m, Jeseníky 1250 m, Orlické hory 1050 m, Alpy: severní svahy 1700-1800 m, jižní svahy 2000-2100 m); 3950-5950 př. Kr. Epiatlatik: Střídání sušších a vlhčích období; Lesní porosty: 5 vegetačních stupňů; Lesy: smrkové, habrové, bukovojedlové; Horní hranice lesa o 200 m výš než dnes; Lesnatost 60-85 %; 1200-3950 př. Kr. Subboreál: Kontinentální podnebí; Xerotermní (suchomilné) rostliny z jihovýchodní Evropy, Vznik kulturní stepi; 650-1200 př. Kr. Subrecent (subatlantik): Výkyvy teplotní i vlhkostní tzv. pluviály; 970-1094 – Klimatické optimum – 124 let 1095-1260 - Teplejší období a více srážek – 165 let 1261-1464 – Chladnější období – 203 let 1465-1626 - Teplejší období a více srážek; pěstování vinné révy, šafránu – 161 let 1627-1897 - Malá doba ledová; nárůst Alp. ledovců – 270 let 1898 až současnost - Klimatické optimum – v 2005 je to 107 let Nadměrný výskyt povodní, což vedlo k řadě hladomorů (1078-1118, 1310-1350, 1560-1600, 1763-1804)

4 Čtvrtohory: 1. Doba kamenná 2200-1,9 mil. př. Kr. = starší (Paleolit) 8000-1,9 mil., střední (Mezolit) 5300-8000, mladší (Neolit) 3800-5300, pozdní (Eneolit) 2200-3800 2. Doba bronzová 750-2200 př. Kr. = starší 1450-2200, střední 1200-1450, mladší 750-1200 3. Doba železná 0-750 př. Kr. = d. Halštatská 450-750, d. Laténská 0-450 4. Doba římská 0-500 n. l. 5. Středověk 500-1500 n. l. = ranný 6.-10.stol., vrcholný 11.-13.stol., pozdní 14.-15.stol. Vývoj české kulturní krajiny Neolit: Osídlení do 300 m; Vesnice měla 30-45 obyvatel; K jedné osadě náleželo cca 30 ha půdy; Velikost pole byla cca 1 ha; Vesnice měla 6-9 chatrčí (šířka 6-8 m, délka 8-45 m) se pěti řadami kůlů; Počet vesnic: Čechy 450, Morava 150, Slezsko 30; Rondel = správní centrum obklopené palisádou a vodním příkopem, průměr až 250 m, u nás 60 rondelů Přílohový systém = žárové hospodářství (příloh je ½ pole ležící ladem, Maximálně 12-18 let pak následuje rotace); Pastva dobytka na výmladkových habřinách místo dubohabrového lesa; Sukcese k lesu 30-40 let; Krajinná mozaika - shifting mosaic (les-pole-les); Problém je boj s plevelem Eneolit: Mělká orba (dřevěný hák); Zemědělství spíše zahradničení; Pole o velikosti do 500 m 2 ; Problém je boj s lesem Doba bronzová: Osídlení do 400 m; Vesnice měla 40-80 obyvatel; Vesnice měla 7-15 domků (šířka 4-5 m, délka 6-10 m); První relativní přelidnění (1 osada připadla na 6 km 2 využívané půdy); Hradiště = sídlo obehnané dřevěnou hradbou, leželo na vyvýšeném místě, mělo 60-120 domů. Orba se zvířaty; Výroba z bronzu: dýky a meče, mísy a džbány, nářadí a zem. nástroje, ozdoby; Odlesnění vedlo k erozi, akumulace půdy v nivách a úvalech; Přílohové hospodaření (příloh 5-7 let). Keltská říše: Keltská pravlast (Čechy na západ od Vltavy a Labe, Bavorsko, Sasko, Durynsko, Bádensko); Kmeny Bójů, Tektoságů; Keltská expanze ve 3.-4.stol př. Kr. (území od Zakarpatské Ukrajiny po Británii) Hradiště – na vrchu nad osadou Závist jižně od Prahy, kamenná hradba, 450 př. Kr., rozloha 27 ha, centrem byla akropole. Města (Oppida) – 175 př. Kr., umístěná na kopcích, Př. Závist 157 ha, Stradonice 82 ha, Staré Hradisko 37 ha, Hrazany 30 ha, Třísov 26 ha, České Lhotice 23 ha, Hostýn 21 ha.

5 Keltské zemědělství: Zpracování železa a výroba oceli; Použití cínu, mědi, stříbra, zlata; Výroba: korále a náramky ze skla, mince ze zlata a stříbra, meče z oceli, nádoby z mědi a železa; Použití rotačních mlýnských kamenů a hrnčířského kruhu; Travopolní systém je účinné protierozní opatření; Usazení obyvatelstva vedlo ke vzniku stálých sídel a komunikací. Stěhování národů: 5.století; Lesnatost 85-90 % Slovanské zemědělství: 6.-10.stol.; Čtvercová pole do 1000 m 2 ; Pestré plodiny - proso, žito, čočka, hrách, konopí, pšenice; Výnosy na obilovinách činily 0,3-0,5 t/ha; Travnaté úvratě - ochrana před erozí; Pastva dobytka v lesích; Lesnatost v 10.století 72-77 %. Středověká kolonizace (vnitřní a vnější): 11.-14.stol.; Populace: 11.stol., 12.stol., 13.stol., 14.stol. ; Lesnatost 12.stol. 60-65 %, 14.stol. 45-50 %; Osídlení: 11.stol. 500 m, 12.stol. 600 m, 13.stol. 700 m, 14.stol. 800 m; Podpora německou imigrací; Zakládání nových osad – lokátoři (zisk pežen nebo doživotní funkce rychtáře, nebo daňové prázdniny 5-8 let); 1/3 nově založených vsí skončila; Trojpolní systém = 2/3 pole oseto a 1/3 leží ladem, ozim – zaseto na podzim + jař – zaseto na jaře nasledujícího roku + úhor; Hnojení tak 1x za 3 roky; 3 polní systém nebyl efektivnější než 2 polníl ale uživil více lidí; Existenční minimum byly 2 ha na rolnickou rodinu (3 generace); Chov ovcí, krav, prasat a drůbeže Na konci 14. století byl nepříznivý poměr lesů a orné půdy - oblasti Jihlavsko, Drahanská vrchovina měly nejnižší výměry lesů; Velká spotřeba dřeva na topení a obydlí; Spolupůsobení člověka a pluviálu mělo katastrofické dopady na krajinnou strukturu; Městské obyvatelstvo kolem 1450: 3 % Rybníkářství - maximální rozvoj: Plzeňsko, Třeboňsko, Č.B, Pardubicko, Poděbradsko, Kolínsko, Čáslavsko. Systém kanálů. Celkem 1800 km 2 (2,3 % území ČR) a 84 tis. rybníků - (dnes 520 km 2, 21 tis.) Novověk: 30letá válka; Během 28 let zmizelo 43% populace. - 1,4 mil. (1620) a 0,8 mil. (1648); Obnova kultivace krajiny přes 100 let. Barokní česká krajina: 18.stol.; Sakrální architektura; Liniová společenstva podél cest; Dřeviny dovezené z Ameriky a Asie; Počátek esteticky motivované úpravy krajiny - barokní zahrady, krajinné parky; Nové plodiny: brambory, jetel, kukuřice. Městské obyvatelstvo kolem 1750: 6 %

6 Změna způsobu hospodaření: 19.stol.; Intenzifikace, hnojení místo úhoru, osevní postupy (střídavý osevní postup); Cukrovka se stala motorem zemědělství; Změna ve struktuře lesa - vysazování smrků a borovic v nízkých nadmořských výškách (dříve nad 800 m); Regulace toků, meliorace, devastace krajiny těžbou, budování průmyslu. Městské obyvatelstvo kolem 1850: 9 %, 1900: 13 % Drama socialismu - socialistická velkovýroba - dvě etapy 1.etapa - 50.-60. léta - socialistická kolektivizace = úkoly scelení pozemků  Je třeba vytvořit podmínky pro ekonomické využití mechanizačních prostředků  Tvary pozemků mají vykazovat nejméně nepravidelností  Nutné provést řadu změn kultur tak, aby bloky orné půdy JZD nebyly narušovány drobnými loučkami a pastvinami  Je třeba vyčerpat všechna opatření k využití půdy ležící ladem a k rozšíření výměry orné půdy 2.etapa - 70. léta - Koncentrace zem.velkovýroby; Resortní úkoly pro výzkumné ústavy v 80. letech - jak „vyčistit“ hospodářský obvod zemědělského závodu od překážek bránících plynulému obdělávání pozemků. JZD (jednotné zemědělské družstvo): I. Typu, II. Typu, III. Typu, IV. Typu I. Typ: velkostatkář, zaměstnával lidi, produkci si nechal II. Typ: majitel pozemků, sdružení více farmářů, produkce rozdělena mezi farmáře a majitele III. Typ: na katastru byl majitel uvážen jako vlastník, ale pozemek byl v držení státu; dostal část z produkce IV. Typ: majiteli byl pozemek zabaven a s ostatními pracoval v družstvu jako zaměstnanec

7 Současné a očekávané změny ve vývoji krajiny Od roku 1989 - změny ve vývoji nejen venkovské krajiny - změna ekonomického prostředí - volný trh v dovozu a vývozu potravin - konec dotací do nadprodukce - zdražení vstupů - změna vlastnických poměrů - od roku 1992 - útlumový program českého zemědělství - cca 15% orné půdy zrušeno - 4x nižší spotřeba chemických prostředků - zvýšení různorodosti druhů - orné půdy: 29,5 tis. km 2 (1986), 25 tis. km 2 (2004) » není obděláváno 450 000 ha, ročně přibude dalších 25 000 ha Celková struktura - evropská typologie - „collective openfields“ - beze změn. Lesnatost: Očekávaný vývoj 1. Nejúrodnější oblasti - (Polabí, Poohří, Haná, J.Morava) - stabilizace stavu 2. Pahorkatiny, vrchoviny - zvýšení podílu luk a pastvin, ochrana přírody, dotace na zvýšení produkce mimo venkovskou krajinu 3. Horské a podhorské oblasti - pomalé zalesňování; př. Bílé Karpaty - udržení stávajícího stavu diverzity; biozemědělství; chov ovcí pro nutnou pastvu


Stáhnout ppt "Eonotemy, eratemy, útvary a oddělení Kosmické (astrální) období 3,8-4,55 mld. Prekambrium: 1. Prahory (Archaikum) 2,5-3,8 mld. = svrchní 2,5-3,0; střední."

Podobné prezentace


Reklamy Google