Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Čína. Čína: postavení ve světě tradičně dominantní role ve východní Asii kolem řada menších království, která s ní bojovala o udržení vlastní identity.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Čína. Čína: postavení ve světě tradičně dominantní role ve východní Asii kolem řada menších království, která s ní bojovala o udržení vlastní identity."— Transkript prezentace:

1 Čína

2 Čína: postavení ve světě tradičně dominantní role ve východní Asii kolem řada menších království, která s ní bojovala o udržení vlastní identity (více/méně úspěšně), přitom převzala řadu čínských zvyků thajské, khmerské, vietnamské, korejské, japonské, mongolské  jediné mongolské dokázalo ovládnout samotnou Čínu ale v posledních dvou staletích oslabena pronikání evropského vlivu občanské války (o vytvoření republiky) válka s Japonskem izolace pod komunistickým vedením současnost: rychlý hospodářský růst zdá se, že Čína obnoví svou roli v regionu i ve svět. hospodářském systému rozpor: vnější pohled na Čínu: budoucí supervelmoc pohled Číňanů: chudá země, snažící se překonat staletí cizí nadvlády

3 Čínština několik jazyků (dialektů?) - cca 7 nejrozšířenější: mandarinská čínština další: kantonská č., tchajwanská č., šanghajská č., wu, … čínské znakové písmo vyvíjí se od 2. tis. př. Kr. znak = slabika (někdy i slovo) znak se skládá z fonetika (určuje výslovnost) a radikálu (určuje význam) výslovnost se v dialektech (jazycích) liší, význam zůstává stejný integrační význam znakového písma transkripce standardní česká transkripce (z r. 1951): Chuang-che, Mao Ce-tung pinyin – vytvořená Čínany pro přepis do latinky: Huang He, Mao Zedong

4 Místní názvy tung (dong) východ si (xi)západ pej (bei)sever nan (nan)jih šan (shan)pohoří che (he)řeka ťiang (jiang)řeka chu (hu)jezero chaj (hai)moře čung(zhong)střední Šan-tung – východně od hor (=Tchaj-chang šan) Šan-si – západně od hor Che-pej – severně od řeky (=Chuang-che) Che-nan – jižně od řeky

5 Historie

6 Dynastie Říše středu vláda z pověření nebes, dědičná přes 3700 let (dynastie Šang od r B.C.) cca 17 dynastií = historických období rozpad dynastií – často v důsledku přírodních kalamit přírodní katastrofy považovány za příznak neschopnosti vládce a signál pro vzpouru centralizovaná správa, byrokratický systém kniha Čou-li z dynastie Čou (1100 B.C. – 256 B.C.) - cíl správy: sociální rovnost, řád a ceremonie za udržení harmonie vztahů lidí a kosmického řádu geografický model: v centru Syn nebes (= císař), kolem něj v koncentrických kruzích hlavní město, území s těsnější a volnější správou,… poslední: „vnější barbaři“ proto: vnitřní Mongolsko

7 Dynastie Chan (Han) (206 B.C. – 220 A.D.) postupná expanze, zvl. za císaře Wu-ti Chana ( B.C.) Tarimská pánev, Ferganská kotlina, Korea, Kanton, Jünan … řízená migrace do nově obsazených území oáza Hami – strategické místo při ústí koridoru Kan- su (Gansu) hedvábná stezka obchod s Evropou (Řím) hlavní město: Čang-an (Chang‘an) - dnešní Si-an (Xian) později Luoyang – přes 1 mil. obyvatel námořní obchod s Jávou a Indií římské mince v přístavu Funan

8 Dynastie Chan (Han) kolem r. 100 B.C.

9 Dynastie Tchang (Tang) (618 – 907) znovu územní rozmach (po předchozím oslabení) až po jezero Balchaš, Samarkand a Chorezm zastaveni koalicí Turků a Arabů na řece Talas hlavní město: Čang-an (Chang‘an) – přes 2 mil. obyv. plánovitá výstavba, pravoúhlá síť ulic, ve směru svět. stran rozloha: 78 km 2 rozvoj literatury, malby, keramiky… znalost knihtisku rozpad impéria v sérii povstání po velkém suchu

10 Dynastie Tchang (Tang) kolem r.742

11 Dynastie Sung (Song) (960 – 1279) Vietnam, Korea a další státy na okrajích říše uznaly vazalství, ale zůstaly samostané tlak Mongolů ze severu: hlavní město přesunuto z Kaifengu do Chang-čou (Hangzhou) období jižních Sungů hospodářský rozvoj síť kanálů od ústí Chuang-che po ústí Si-ťiangu rozšíření pěstování rýže – nová odrůda z Čampy (dnešní Kambodža) počátek průmyslové revoluce v Číně využití vodní síly (tkalcovské stavy, mlýny) výroba oceli (více než v celé soudobé Evropě) hledání harmonie ve vztahu člověka a přírody taoismus, feng šuej,… více pozornosti konfuciánské byrokracii a taoistické estetice než obraně – poraženi Mongoly Čingiz chán – r dobyl Peking jižní Sungy zachránila jeho smrt – do r (Kublaj chán)

12 Dynastie Sung (Song) (960 – 1279)

13 Dynastie Jüan (Yuan) ( ) dvůr mongolský, ale byrokracie čínská Kublaj chán – 1279 ovládl celou Čínu, vč. jihu, Koreu, Vietnam 1281 neúspěšná invaze do Japonska po 53 dnech bojů přišel tajfun – „kamikadze období prosperity Pax Mongolica návštěvy Evropanů (Marco Polo…) po Kublajově smrti neschopní vládci hladomor, zemětřesení… povstání, vyhnání Mongolů

14 Dynastie Ming ( ) Ču Jüan-čang (Zhu Yuanzhang), vůdce lidového povstání, se prohlásil císařem poslední etnicky čínská dynastie omezil moc byrokracie, zavedl absolutní monarchii hlavní město: Nanking (Nanjing), pak přesunuto do Pekingu rozvoj vědy a technologie porcelán, papír, stavba lodí, zdymadla,… snaha znovu otevřít hedvábnou stezku (Mongolové) námořní cesty 1403 Malaka (hlavní obchodní přístav dálkového obchodu) sem r Portugalci (1514 v Kantonu)

15 Dynastie Ming ( )

16 populační růst 1400 – 70 mil. obyv – 140 mil. obyv. zemědělská revoluce ne nové technologie, ale nové odrůdy rýže Čampa (2 sklizně do roka). rýže = 70% zem. plochy po r „americké“ odrůdy: brambory, kukuřice, podzemnice rozšiřování výměry zemědělské půdy eroze, častější povodně výživa: základ rýže a těstoviny bílkoviny:tofu (luštěniny), ryby, drůbež skot (buvoli) – používáni na práci, potrava jen po přirozené smrti nedostatek paliva (odlesňování) – energeticky úsporná příprava obchod s Portugalci (Macao 1557) výměna technologií s Evropany (střelné zbraně…)

17 Dynastie Čching (Qing) ( ) dynastie Ming – válka s Japonskem o Koreu vítězství Číny 1593, ale mezitím útoky Mandžuú ze severu. dlouhé období neklidu – invaze Mandžuú, rolnická povstání, vnitřní chaos – rozpad dynastie Ming dynastie Čching (Qing) (=čistý) – mandžuská málo početná skupina cizinců vládla říši Mandžuové etnicky blízcí Mongolům – od Číňanů se liší vzhledem, oděvy, zvyky, písmem… ale svým vystupováním víc čínští než Číňané sami reformovali korumpovaný systém vlády zemědělství: šíření pěstování pšenice + tržních plodin bavlna, cukr. třtina, indigo mnoho vnějších problémů: cizí obchodní i vojenské lodě ohrožovaly suverenitu misionáři srážky s ruskými Kozáky – dohoda z Nerčinska (1689)

18 Dálkový obchod Evropané: zájem o obchod Portugalci, Holanďané, Španělé, Dánové, Britové… hlavní obchodní artikl: hedvábí, čaj, porcelán… výměnou za stříbro ze španělské Ameriky Číňané neměli zájem o obchod s Evropany císař Čching Lung v dopise britskému králi Jiřímu III: „není nic, co bychom postrádali…“ všechen obchod musel přes Kanton tam měli Evropané povoleno zřídit jen malé faktorie („kong“) mnoho prostých Číňanů ale chtělo obchodovat odešli za hranice počátek čínské diaspory prvním centrem o. Luzon

19 Opiové války Britové začali dovážet opium z Bengálska tisíce Číňanů závislých – císař zakázal dovoz Číňané se pokusili zastavit britské lodě (1839) Britové zaútočili, ohrožovali Nanking (Nanjing) dohoda z Nankingu (1942): Britové získali Hongkong a svolení k obchodu v pěti „smluvních přístavech“: Kanton, Xiamen, Fuzhou, Ningbo, Shanghai 2. válka Britové dobyli Peking dohoda z Pekingu: Číňané musí platit reparace Tianjin přidán k smluvním přístavům

20 Smluvní přístavy postup evropského pronikání

21 Misionáři koncem 18. století: Číňanů křesťany Britové, Američané: ze smluvních přístavů do vnitrozemí Skoti, Irové: v Mandžusku Francouzi: Sičuan „rýžoví křesťané“ Tien-tinský (Tianjin) masakr (1870) francouzské milosrdné sestry otevřely sirotčinec za děti nabízely peníze Číňané to považovali za únos, protestovali francouzští vojáci začali střílet do davu konec dobrých vztahů s Evropany

22 Strategie odporu Posilující hnutí Čína se musí učit od Západu, aby dokázala vyhnat barbary mladí studovat do Evropy vzorem Japonsko, industrializující se po vzoru Evropy odpor proti modernizaci 1875 začala stavba železnice z Šanghaje rolníci ničili koleje: železnice narušuje feng-šuej jiní ničili textilní továrny boxerské povstání hnutí „Liga harmonických pěstí“ (=boxeři) zpočátku zaměřeno proti misionářům r vtrhli do Pekingu a obklíčili císařský palác do Pekingu vnikla vojska 8 států, povstání potlačila vysoké reparace, další územní ztráty

23 Pád mandžuské dynastie (Čching) územní ztráty Vietnam, Barma… čínsko-japonská válka ( ) po prohře Čína musela uznat nezávislost Koreje ztráta Tchaj-wanu Rusové–přístav Dalian(Port Arthur) + přístup dr. Sunjatsen (Sun Yat-sen) křesťan, vzdělání na Havaji a v Hongkongu v exilu založil Společnost pro obrození Číny (Sing čung- chuej) cíle: nacionalismus, demokracie, pozemková reforma postavil se do čela povstání, které vypuklo v Sičuanu proti stavbě železnic dobyli Nanking, svrhli císařství (dynastie Čching) vyhlásili republiku, Sunjatsen zvolen prezidentem odstoupil ve prospěch generála, označeného dynastií Čching za nástupce

24 Mezi válkami 1. světová válka Japonsko anektovalo Koreu, obsadilo Šan-tung, posilovalo vliv v Mandžusku Čína straně Británie a Francie očekávala po porážce Japonska vrácení svých území Versailles: Japonsko si území smí ponechat Evropané si ponechali svá privilegia (podél pobřeží i Jang- c-ťiangu) po válce: nespokojenost, vnitřní boje více generálů proti sobě studentské povstání (jeden z vůdců: Mao Ce-tung) 2 hlavní síly 1. Kuomintang po smrti Sunjatsena v čele Čankajšek 2. komunistická strana KS Číny založena 1921 v Šanghaji

25 Občanská válka Kuomintang s komunisty obsadili jižní polovinu Číny 1928 v Nankingu vyhlášena Čínská nacionalistická republika Čankajšek začal útočit na komunisty popravy komunistů v dobytých městech v čele komunistické Rudé armády Mao Ce-tung japonská invaze do Mandžuska (1931) Čankajšek dál bojoval proti Maovi, odmítl se spojit proti společnému nepříteli to umožnilo vznik státu Mandžukuo (pod japonskou kontrolou) Japonci postupovali – obsadili Nanking vraždění v Nankingu – obětí hlavní město přestěhováno do Čchung-Čchingu (Chongqing) Dlouhý pochod Maovy oddíly pod stálým tlakem dlouhý pochod z provincie Ťiang-si (Jiangxi) do Ša-an-si (Shaanxi) km symbol boje za ideál – zvýšil Maovu popularitu i pozici ve straně

26 Dlouhý pochod

27 Mao Ce-tung (Mao Zedong)

28 Vznik Čínské lidové republiky 2. svět. válka: Japonsko zbrojilo v Mandžusku, postupovalo na Indočínu Kuomintang i Rudá armáda proti Japonsku, ale nepřátelé po válce: boj Kuomintangu s Rudou armádou znovu občanskou válkou ( ) USA přestaly podporovat Čankajška špatná hosp. situace, vysoká inflace miliony vojáků přešly k Maovi Čankajšek se zbytky oddílů uprchl na Tchaj-wan tam do své smrti r Mao Ce-tung vyhlásil v Pekingu Čínskou lidovou republiku 1. října 1949

29 Zemědělská a průmyslová revoluce 1950: pozemková reforma půda vyvlastněna a rozdělena rolníkům 300 mil. rolníků vlastnilo 1 mu půdy (1/6 akru) 1953 kolektivizace konec soukromého vlastnictví 3 fáze týmy vzájemné pomoci výrobní družstva socialistická družstva – sovětského typu 1957: družstev, v každém průměrně 160 rodin těžký průmysl považován za základ hospodářství, preferován většina investic do průymslu budován se sovětskou asistencí značné úspěchy (z hlediska objemu výroby)

30 „Velký skok vpřed“ ( ) snaha o hluboké změny v krátkém čase vytvořeny „lidové komuny“ „ranní slunce nad širokým horizontem východní Asie“ v každé asi 30 družstev (cca lidí) pravomoci obcí (výběr daní, školství,…) kombinace zemědělské a průmyslové výroby komuny i ve městech: společný život společné jídelny, centra péče o děti… vzestup průmyslové výroby ale nízká kvalita třetina vyrobené oceli nevhodná pro průmyslové zpracování stanoveny nerealisticky vysoké cíle (kvóty) roztržka se SSSR ideologické důvody i pohraniční spory 1959 odjely tisíce poradců i s technikou a dodávkami

31 „Velký skok vpřed“: důsledky přerušeny tržní vztahy nefunkční distribuční systém zemědělství investičně zanedbáno miliony lidí vykořeněny nucenou migrací do měst sucho, neúroda přerušení dodávek ze Sovětského svazu katastrofální hladomor, epidemie 14 až 26 miliónů přímých obětí

32 „Kulturní revoluce“ ( ) po Velkém skoku částečné uvolnění rolníci museli plnit stanovené kvóty, zbytek produkce mohli prodat na místním trhu Mao 1966: Velká proletářská kulturní revoluce cíl: poskytnout mladým revoluční zkušenost milióny mladých poslány z měst na venkov do r – 10 mil. mladých přesídleno vytvořili „rudé gardy“ ničili vše staré – tradice, zvyky, kláštery… nakonec Mao povolal armádu k obnovení pořádku destrukce společenských struktur na všech úrovních perzekuce vzdělaných vrstev tlumení růstu měst kult osobnosti důsledek: opět zastavení hospodářského rozvoje

33 „Kulturní revoluce“ ( )

34 Reformy 1976: smrt Mao Ce-tunga ukončila kulturní revoluci nástupcem Tcheng Siao-pching (Teng Xiaopeng) změna programu: začátek „tržních“ reforem 1978: program „čtyři modernizace“ komuny nahrazeny „systémem zodpovědnosti domácností“ (částečná možnost rozhodovat, co pěstovat) kolektivizace prakticky zrušena konec spoléhání se na vlastní zdroje politika „otevřených dveří“, volné ekonomické zóny plánování decentralizováno demokratizace – ale ukončena 1989 Tchie-nan-men (Tienanmen)

35 Současná Čína hustota zalidnění

36 Administrativní struktura 22 provincií (šeng – sheng) historické regiony, stabilní Čína považuje Tchaj-wan (Taiwan) za 23. provincii 5 autonomních oblastí (c'-č'-čchü – zizhiqu) nízký stupeň autonomie oblasti s ne-chanskými menšinami Sin-Ťiang (Xinjiang) – Ujgurové, Kazaši, Tádžikové Tibet (Xizang) - Tibeťané Kuang-si (Guangxi) – Čuangové, Ji, Buji, Dong, Jiao… Ning-sia (Ningxia) – Hui (muslimové) Vnitřní Mongolsko (Nei Mongol) – Mongolové, Evenkové 4 samosprávná města (š`- shi) Peking, Tchien-ťin (Tianjin), Šanghaj, Čchung-čching 2 zvláštní administrativní regiony (SAR) Hongkong, Macao

37 Administrativní struktura

38 Systém chu-kchou (hukou) systém registrace domácností každý občan je registrován jako obyvatel města nebo venkova nezemědělci jsou podporováni příděly potravin, bydlení chu-kchou určuje identitu a místo ve společnosti je velmi obtížné ho změnit váže lidi k místu narození, omezuje migraci sňatková migrace stupeň urbanizace chu-kchou census město18%27%39% venkov82%73%61%

39 Urbanizace do poloviny 20. století města jen správní a tržní střediska komunisté: střídavě podpora velkých měst a venkova 1949 – 1960: snaha podpořit industrializaci urbanizací industrializace správních center rozvoj nových měst – např.Pao-tchou (Baotou) rychlá urbanizace: 1949: ve městech 49 mil. obyv. (9%) 1960: ve městech 109 mil. obyv. (16%) velký skok vpřed – další růst měst (šance na přežití) kulturní revoluce 20 mil. mladých posláno z měst na venkov dále „politicky pochybení“ – zapustit kořeny malé investice do městské infrastruktury investice do těžkého průmyslu zhoršení životních podmínek ve městech 1978: ve městech jen 18% obyvatel

40 Urbanizace uvolnění po r umožnilo získat statut města i dalším sídlům 1978: 194 měst sídla s méně než tisíci obyvatel nebyla městy 1990: 467 měst přibyla malá a střední města preference rozvoje malých a středních měst systém zodpovědnosti domácností uvolnil velké množství pracovníků ze zemědělství „putující populace“ stěhují se z místa na místo podle pracovních příležitostí ve stavebnictví a průmyslu cca 120 mil. osob

41 Urbanizované oblasti 1.Liao-ning 2.oblast Peking - Tchien-ťin - Tchang- šan 3.Šan-tung 4.delta Jang-c-ťiang 5.pobřežní Fu-tchien 6.delta Perlové řeky (Si-ťiang)

42 Populační politika snaha o ekonomický růst: není možný při vysokém populačním přírůstku průměrný roční přírůstek: 1960 – 19802,0% 1981 – 19901,4% ,2% striktní populační politika 70. léta: 2 děti ve městě, 3 na venkově zpřísnění: 2 děti kdekoliv 80. léta: jen 1 dítě 90. léta: částečné uvolnění „Komise pro plánování rodiny“ velké pravomoci (i nucená sterilizace) nevyrovnaná věková struktura velký skok vpřed: ohromné populační ztráty po hladomoru baby boom stárnutí populace 19656, , úhrnná plodnost kojenecká úmrtnost

43 Porodnost, úmrtnost

44 Hospodářství 1949 – 1978: centrálně plánované hospodářství většina investic do průmyslu, zvláště těžkého od r – přechod ke smíšené ekonomice zvýšil se vliv místních manažerů na úkor stranických plánovačů umožněno malé podnikání v průmyslu otevření ekonomiky zahraniční obchod, investice uvolnění cen otevření ekonomiky – zvláštní ekonomické zóny otevřené pobřežní zóny 4 původní (1979): Shenzhen, Zhuhai, Shantozu, Xiamen 1988: o. Hainan 1990: Pudong (u Šanghaje) otevřená města 14 měst (od r. 1984) – na pobřeží a podél Jang-c-ťiang 1888:„otevřené ekonomické zóny“ snaha o difúzi výhod zvl. ekonomických zón do širšího okolí 1.delta Jang-c-ťiang (Šanghaj a okolí) 2.delta Perlové řeky (Kanton a okolí) 3.delta řeky Minnan (Xiamen a okolí)

45 Průmysl tvoří 52% HDP (2002) (vč. stavebnictví) největší prům. odvětví: 1.textilní 2.strojírenský 3.hutnický 4.chemický většina domácího průmyslu stále státní často zastaralé technologie vysoký podíl vojensko-průmyslového komplexu více než 600 továren vyrábí zbraně velká část růstu založena na zahraničních investicích nejvíce investic ze zemí s významnou čínskou menšinou „nadnárodní čínská ekonomika“

46 Zemědělství rýže pšenice bavlna

47 Zemědělství živí 21% světové populace na 7% orné půdy zůstává hlavním zaměstnavatelem (60% EA) systém zodpovědnosti domácností rodiny mohou rozhodovat, které plodiny pěstovat malé skupiny uzavírají krátkodobé kontrakty, aby splnily kvóty stanovené vládou přebytky mohou prodat na trhu úspěšné, ale: tendence pěstovat tržní plodiny spotřeba potravin se zvyšuje nejen díky nárůstu populace, ale i životní úrovně roste spotřeba masa 20% obilovin na krmení dobytka (1978: jen 7%) od pol. 90. let se zvyšuje import potravin do té doby Čína soběstačná snižuje se výměra zem. půdy urbanizace, doprava, dezertifikace, eroze…

48 Výživa spotřeba potravin se zvyšuje nárůst populace nárůst životní úrovně roste spotřeba masa 20% obilovin na krmení dobytka (1978: jen 7%) od pol. 90. let roste import potravin do té doby Čína soběstačná snižuje se výměra zem. půdy urbanizace doprava dezertifikace eroze… kcal na osobu maso rýže pšenice

49 Regionální politika + regionální rozdíly centrálně plánovaná ekonomika hlavní průmyslovou oblastí Mandžusko snaha o rovnoměrné rozložení výroby přesun zbrojní výroby od pobřeží do „regionů třetí vlny“ Sičuan, Kan-su, Kuej-čou… vznik nových prům. regionů založených na místní těžbě pomalý rozvoj jihu (špatná infrastruktura) po r. 1978: efektivita > rovnost otevřená ekonomika > soběstačnost hlavní rozvojová oblast: jižní pobřeží – „sunbelt“ od Kantonu po Šan-tung zvyšují se reg. rozdíly – hlavně sunbelt vs. ostatní Čína sunbelt hlavní cílovou oblastí migrace prohlubují se rozdíly mezi městem a venkovem příjem na venkově jen 1/3 příjmu ve městech

50 Ekonomické oblasti 1.Severovýchod – Mandžusko „rustbelt“ těžký průmysl, staré státní podniky 2.Pobřeží „sunbelt“ sem 88% PZI 3.Centrální region hlavní zem. oblast 4. Západní region: 71,4% území 28,8% obyvatel 16,8% HDP


Stáhnout ppt "Čína. Čína: postavení ve světě tradičně dominantní role ve východní Asii kolem řada menších království, která s ní bojovala o udržení vlastní identity."

Podobné prezentace


Reklamy Google