Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY Platební bilance, obchodní bilance, veřejné rozpočty.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY Platební bilance, obchodní bilance, veřejné rozpočty."— Transkript prezentace:

1 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY Platební bilance, obchodní bilance, veřejné rozpočty

2 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 2 Platební bilance zachycení platební transakcí naší ekonomiky se zahraničím v daném roce porovnává platby ze zahraničí (platby osob se sídlem v zahraničí osobám majícím sídlo v ČR) s platbami do zahraničí (analogicky naopak) Sestává z následujících tří základních částí: 1.běžný účet 2.finanční účet 3.změna devizových rezerv

3 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 3 Platební bilance Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Běžný účet platby za vývoz a dovoz zboží a služeb (určující) důchody (mzdy, zisky, úroky) jednostranné převody (dary, dědictví) Finanční účet dovoz a vývoz kapitálu dovoz = zahraniční osoby nakupují české cenné papíry, nemovitosti a jiná aktiva, poskytují čechům půjčky, ukládají peníze do českých bank vývoz (to samé naopak) Devizové rezervy

4 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 4 Běžný účet a finanční účet Běžný účet dovoz převýší vývoz  češi tak zaplatí za zboží a služby ze zahraničí více než zaplatí osoby ze zahraničí za české zboží a služby  bilance běžného účtu bude pasivní (schodek bilance běžného účtu) vývoz převýší dovoz  zahraničí nám za zboží a služby zaplatilo víc než my jemu  bilance běžného účtu bude aktivní (schodek bilance běžného účtu) Finanční účet závisí na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí (čím vyšší bude, tím vyšší bude příliv zahraničního kapitálu) (naše vyšší úroková míra bude zaručovat vyšší výnosy z vkladů)

5 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 5 Platby ze zahraničí Platby do zahraničí Bilance Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance běžného účtu Vývoz kapitálu Dovoz kapitálu Bilance finančního účtu Změna devizových rezerv Platební bilance0

6 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 6 Rovnováha platební bilance rovnováha platební bilance vzniká pokrytím schodků běžného účtu přebytky finančního účtu a naopak dovoz převýšil vývoz  schodek běžného účtu (-100 mld. Kč) přebytek finančního účtu (+60 mld. Kč)  investoři ze zahraničí nakupují českou měnu a vytvářejí poptávku  dochází k apreciaci koruny, posílení kurzu na trhu je také přebytek 100 mld. Kč, které dovozci zboží a služeb chtějí prodat (za svou měnu)  vzroste nabídka české měny  dochází k depreciaci české koruny  klesá kurz koruny nabídka ve sledovaném období převyšuje poptávku, takže při volném kurzu koruny dojde ke vlivu silnějšího efektu a kurz české měny oslabí  vzroste zájem o české zboží, které bude v důsledku slabé měny levnější  vzroste vývoz  schodek běžného účtu se začne vyrovnávat vyrovná-li se běžný účet až na úroveň přebytku finančního účtu  vyrovná se rovněž nabídka a poptávka po české měně  platební bilance bude v rovnováze

7 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 7 Bilance zboží a služeb platební bilance ≠ obchodní bilance vývoz a dovoz zboží a služeb ≠ obchodní bilance obchodní bilance = vývoz a dovoz zboží (fyzického zboží) „neviditelný vývoz a dovoz“ = vývoz a dovoz služeb (hotelové, restaurační služby, doprava, apod.)

8 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 8 Zdroj: ČNB

9 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 9 Saldo obchodní bilance Zdroj: ČNB

10 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 10 Zahraniční dluh ve specifických případech si vláda na krytí rozpočtových schodků vypůjčuje prostředky v zahraničí zahraničním dluhem se myslí dluh domácích osob vůči osobám v zahraničí – většinou se jedná o dluh vzniklý v rámci půjček zahraničního kapitálu výše zahraničního dluhu a schopnost splácet může prostřednictvím obchodní bilance ovlivnit měnový kurz

11 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 11 Veřejné rozpočty rozpočet vládní rozpočet místních samospráv prochází navrhovacím a schvalovacím procesem a vychází z minulosti a zároveň z budoucích předpokladů výkonnosti ekonomiky veřejný sektor = podíl veřejných výdajů na HDP v % přerozdělování byrokracie daňová soustava šedá ekonomika „oběd zadarmo“ předvolební sliby státní dluh (krytí daněmi nebo půjčkami – vydáváním státních dluhopisů)

12 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 12 Příjmy státního rozpočtu daně  fyzických os. (z mezd, dividend, úroků)  právnických os. (ze zisků firem)  DPH  spotřební daně (z benzinu, tabáku, alkoholu, aj.)  správní a soudní poplatky  clo  daň dědická, darovací, z nemovistostí pojistné na sociální zabezpečení  důchodové pojištění, nemocenské pojištění a pojištění v nezaměstnanosti příjmy z vlastní činnosti ostatní příjmy  z prodeje státního majetku, příspěvky od zahraničních institucí aj.

13 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 13 Výdaje státního rozpočtu platy a nákupy rozpočtových organizací  státní úřady a jiné instituce, financované výhradně ze státního rozpočtu příspěvky příspěvkovým organizacím a vysokým školám příspěvky územním rozpočtům  mají-li příliš nízké vlastní příjmy transfery  starobní důchody, nemocenské dávky, podpory v nezaměstnanosti  přídavky na děti, sociální dávky  dotace zemědělcům a podnikatelům a státním podnikům  dotace neziskovým organizacím příspěvky zdravotním pojišťovnám a státním fondům  za děti, důchodce a jiné nevýdělečné osoby půjčky ostatní výdaje  např. členské příspěvky zahraničním a mezinárodním institucím

14 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 14 Bilance státního rozpočtu

15 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 15

16 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 16

17 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 17 Vládní deficit Vládní deficit (přebytek)/HDP = podíl vládního deficitu (přebytku) k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kriterií by výše deficitu neměla překročit 3 % HDP.

18 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 18 Saldo státního rozpočtu Saldo státního rozpočtu je výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Rozpočet skončí přebytkem, tj. příjmy jsou vyšší než výdaje nebo schodkem, tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji je záporný.

19 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 19 Vládní dluh Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček ke konci roku. Vymezení je v souladu s mezinárodními standardy a nařízeními orgánů EU. Dluh sektoru vlády v procentech HDP = podíl vládního dluhu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kriterií by výše vládního dluhu neměla překročit 60 % HDP

20 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 20 Státní dluh Státní dluh je tvořen souhrnem státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu).

21 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 21 Regionální politika EU Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie. Strukturální fondy (SF) jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony). Existují dva strukturální fondy: * Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod. * Evropský sociální fond (ESF): podporovány jsou neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. Fond soudržnosti (FS) je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí.

22 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 22 Cíle regionální politiky V období sleduje regionální politika tři cíle, k jejichž dosažení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci (tzv. finanční perspektiva) prostřednictvím strukturálních fondů Fondu soudržnosti vyčleněno € (přibližně 8 686,8 mld. Kč): Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. Cíl Evropská územní spolupráce: podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.

23 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 23 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období : CílFondy pro EU27Fondy pro ČR Konvergence 251,16 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč) 81,54% 25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč) 96,98% Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 49,13 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč) 15,95% 419,09 mil. € (cca 11,73 mld. Kč) 1,56% Evropská územní spolupráce7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)2,52% 389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč) 1,46% Celkem 308,04 mld. € (cca 8 686,80 mld. Kč) 100,00% 26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč) 100,00% Přepočet dle směnného kurzu 1 EUR = 28,20 CZK. Ministerstvo pro místní rozvoj je centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU v České republice. MMR současně zodpovídá za tvorbu Národního rozvojového plánu, Národního strategického referenčního rámce a dalších dokumentů na léta 2007 až Přípravu dokumentů na národní úrovni zaštiťuje Řídicí a koordinační výbor. Výboru předsedá ministr pro místní rozvoj a činnost sekretariátu ŘKV vykonává Odbor řízení a koordinace NSRR.

24 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 24 SF pro ČR podle cílů regionální politiky

25 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 25

26 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 26

27 10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY 27


Stáhnout ppt "10. PLATEBNÍ BILANCE, VEŘEJNÉ ROZPOČTY Platební bilance, obchodní bilance, veřejné rozpočty."

Podobné prezentace


Reklamy Google