Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 POSTUP NÁVRHU OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Vývojový diagram.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 POSTUP NÁVRHU OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Vývojový diagram."— Transkript prezentace:

1 1 POSTUP NÁVRHU OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Vývojový diagram

2 2 METODY SVĚTELNĚ TECHNICKÝCH VÝPOČTŮ Odhad příkonu osv. soustavy tab. měrných příkonů W.m -2 ; kW.km -1 Toková metoda Předběžný návrh osvětlovací soustavy metody pracující s průměrnými E, L Bodové metody výpočtu Podrobné výpočty přímých i odražených složek parametrů ve vybraných kontrol. bodech ● celkové osvětlení ● jeden typ svítidel ● odražené toky zahrnuty ● překážky nerespektuje

3 3 ODHAD PŘÍKONU OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Příklad části tabulky měrných příkonů p (W.m -2 ) pro osvětlení interiéru k dosažení průměrné hladiny osvětlenosti E tab = 100 l x při měrném výkonu světelných zdrojů  zt = 10 l m.W –1 Osvětlení činitel  *) Stěny a strop osvětlovaného prostoru světlé středně světlé tmavé p (W.m -2 ) přímé až smíšené až *) činitel  je roven poměru šířky š místnosti k výpočtové výšce h v [  = š / h v ]. Pro přímé a smíšené osvětlení je h v výška roviny svítidel nad srovnávací rovinou. Pro nepřímé osvětlení je h v výška stropu nad srovnávací rovinou. Příkon soustavy P p = p. A. ( E m / 100 ). ( 10 /  z ) ( W ) A osvětlovaná plocha (m 2 ) E m udržovaná osvětlenost (lx)  z měrný výkon zdrojů (lm.W -1 ) ČSN EN Energetické hodnocení budov - Energetické požadavky na osvětlení

4 4 Příklady hodnot měrných el. příkonů p ( kW.km -1 ) uličního osvětlení k dosažení průměrné osvětlenosti vozovky E tab = 1 l x vybranými typy zdrojů x) Údaje platí pro : 1. přímý úsek komunikace osvětlený svítidly se širokou křivkou svítivosti při rozteči l rovné trojnásobku závěsné výšky h svítidel, 2. závěsné výšky svítidel h = 8 až 14 m, 3. udržovací činitel z = 0,5. ODHAD PŘÍKONU PRO OSVĚTLENÍ KOMUNIKACE šířka š komunikace (m) svítidla s vysokotlakou výbojkou halogenidovou 400 W sodíkovou 70 W sodíkovou 150 W sodíkovou 250 W měrný příkon p (kW.km -1 ) pro E tab = 1 l x x) 80,8 - 1,20,4 - 0,7 0,3 - 0,6 100,9 - 1,30,5 - 0,8 0,4 - 0,7 121,0 - 1,40,5 - 0,8 0,4 - 0,7 141,1 - 1,60,6 - 1,00,6 - 0,90,5 - 0,8 161,2 - 1,7-0,7 - 1,00,5 - 0,8 181,3 - 1,8-0,7 - 1,10,6 - 0,9 201,5 - 1,9-0,8 - 1,20,7 - 1,0 Plocha prvku A = š. l Příkon soustavy P p = p. ( E m ). (délka komunikace) E m - udržovaná osvětlenost lx ( kW; kW.km -1, lx, km)

5 5 TOKOVÁ METODA VÝPOČTU Celkový počáteční světelný tok  z světelných zdrojů, které je třeba v daném prostoru instalovat k zajištění průměrné udržované osvětlenosti celkovým osvětlením se stanoví z výrazu kde - udržovaná osvětlenost ( dříve místně průměrná a časově minimální osvětlenost E pk ) (lx) v bodech srovnávací roviny (obvykle vodorovná rovina ve výši 0,85 m nad podlahou), A - velikost osvětlované plochy (půdorysu), z - udržovací činitel, E po - místně průměrná a časově maximální (počáteční) osvětlenost E po = / z η E - činitel využití pro výpočet osvětlenosti. (lm; lx, m 2 ) Toková metoda je nejčastěji používaný předběžný výpočet aplikuje se při tom obvykle členění prostoru tzv. metoda dutin

6 6 UDRŽOVACÍ ČINITEL z < 1 E po = E m / z Průměrná časově maximální ( počáteční ) osvětlenost z = 0,5  E po = 2. E m z = z z. z s. z p. z fz z z – činitel stárnutí světelných zdrojů z s – činitel znečištění svítidel z p – činitel znečištění ploch z fz – činitel funkční spolehlivosti světelných zdrojů Údržba vnitřních osvětlovacích soustav – Technická zpráva CIE 97:2005

7 7 Změna průměrné osvětlenosti během provozu osvětlovací soustavy z(t)z(t) E min = udržovaná osvětlenost z(t)z(t) E po tktk t1t1 1 1.čištění svítidel čištění svítidel + výměna sv. zdrojů + čištění ploch E po = E m / z udržovací činitel t2t2 2. čištění svítidel...

8 8 POKLES SVĚTELNÉHO TOKU ZDROJŮ BĚHEM ŽIVOTA

9 9 Činitel funkční spolehlivosti z fz Příklad čáry úmrtnosti vybraného typu zářivek Nejsou-li k dispozici přesnější údaje, uvažuje se zjednodušený průběh z fz

10 10 METODA DUTIN Předpoklad : osvětlovaný prostor ve tvaru kvádru + jeden typ svítidel Vymezení dutin : stropní, vnitřní a podlahové Čtvercové uspořádání svítidel v půdorysu Parametry se řeší pro vnitřní dutinu Vliv stropní dutiny - ekvivalentní činitel odrazu fiktivní roviny svítidel Vliv podlahové dutiny - ekvivalentní činitel odrazu srovnávací roviny

11 11 Popis geometrických parametrů prostoru index místnosti m rozměry : c - šířka ; d - délka ; h - výpočtová výška činitel prostoru k Odrazné vlastnosti ploch integrální činitele odrazu - střední (po ploše vážené) hodnoty ρ 1 - fiktivní roviny svítidel ρ 2 - stěn ρ 3 - srovnávací roviny

12 12 Střední činitel odrazu plochy Střední hodnota ρ s činitele odrazu povrchu A, který má n částí o plochách A 1, A 2, A 3... A n s činiteli odrazu ρ 1, ρ 2, ρ 3 … ρ n Příklad : střední hodnota činitele odrazu ρ 1s všech ploch, které tvoří stropní dutinu se vypočte ze vztahu kde ρ 11 - střední hodnota činitele odrazu povrchu samotného stropu, c, d - šířka a délka osvětlovaného prostoru (m), h 1 - vzdálenost roviny svítidel od stropu (m), ρ 21 - střední činitel odrazu stěn ve stropní dutině.

13 13 Ekvivalentní činitel odrazu ρ e kde A o - velikost rovinné plochy výstupního otvoru duté plochy ( m 2 ), A - velikost plochy celého vnitřku duté plochy ( m 2 ), ρ - střední činitel odrazu vnitřního povrchu A uvažované duté plochy ( - ). roviny výstupního otvoru A o dutiny Např. pro stropní dutinu kvádru : A o = c. d ; A = c. d + 2. h 1. (c + d) ekvivalentní činitel ρ 1 odrazu stropní dutiny, který se připisuje fiktivní rovině svítidel h 1 - výška stropní dutiny (m) ρ 1s - střední činitel odrazu povrchů stropní dutiny ΦoΦo Φ vych ρ e = Φ vych / Φ o

14 14 Toková metoda výpočtu počátečního průměrného jasu L 1e0 fiktivní roviny svítidel Přepoklad : fiktivní rovina svítidel o ploše A 1 má difúzní charakter  ( světlení M 1e0 plochy A 1 ) = M 1e0 = ( ρ 1. Φ 1 ) / A 1 = π. L 1e0 Na fiktivní rovinu svítidel dopadá včetně vlivu odrazů počáteční tok Φ 1 a odráží se od ní tok ( ρ 1. Φ 1 )  z - časově maximální (počáteční) hodnota světelného toku (lm) všech světelných zdrojů instalovaných k zajištění průměrné udržované osvětlenosti E m na ploše A srovnávací roviny rovné ploše A 1 fiktivní roviny svítidel η L1 - činitel využití pro výpočet jasu fiktivní roviny svítidel (stropní dutiny), který se zjistí z výrazu

15 15 Toková metoda výpočtu počátečního průměrného jasu L 20 stěn interiéru Na všechny stěny o celkové ploše A 2 dopadá včetně vlivu odrazů počáteční tok Φ 2 a odráží se od ní tok ( ρ 2. Φ 2 ) Přepoklad : stěny vykazují vlastnosti difúzně odrážejícího povrchu  M 20 = (ρ 2 · Φ 2 ) / A 2 = π · L 20 kde A - plocha srovnávací roviny (m 2 )  z - časově maximální (počáteční) hodnota světelného toku ( lm ) všech světelných zdrojů instalovaných k zajištění průměrné udržované osvětlenosti E m na ploše A η L2 - činitel využití pro výpočet jasu stěn, který se zjistí z výrazu

16 16 BODOVÁ METODA VÝPOČTU OSVĚTLENOSTI Výpočet přímých i nepřímých složek E se provádí ve vybraných kontrolních bodech SVÍTIDLA bodového typupřímkového typuplošného typu l  5. c l - vzdálenost svítidla od nejbližšího kontrolního bodu c, d - délka a šířka vyzařovací plochy svítidla ; c  d c   l délku c nelze vůči l zanedbat c, d nelze vůči l zanedbat

17 17 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "1 POSTUP NÁVRHU OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY Vývojový diagram."

Podobné prezentace


Reklamy Google