Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č."— Transkript prezentace:

1 Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č í slo DUM: VY_32_INOVACE_KUB_20 Tematick á oblast: Biologie T é ma: Eukaryotická buňka 2 Anotace:Prezentace slouží k výkladu nové látky o stavbě buňky. Cílová skupinaŽáci školy Autor:Mgr. Josef Kub Datum vytvořen í :

2 2) Eukaryotická buňka

3 Lyzozómy kulovité váčky ohraničené biomembránou kulovité váčky ohraničené biomembránou vznikají odškrcením z endoplazmatického retikula, nebo z Golgiho komplexu vznikají odškrcením z endoplazmatického retikula, nebo z Golgiho komplexu obsahují hydrolázy (druh enzymů) → hydrolyzují sacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kyseliny, atd. obsahují hydrolázy (druh enzymů) → hydrolyzují sacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kyseliny, atd. při porušení biomembrány váčku → rychle zničena celá buňka! při porušení biomembrány váčku → rychle zničena celá buňka!

4 Funkce lyzozómu: Funkce lyzozómu: –uskutečňují nitrobuněčné trávení –připravují substráty pro zpracování mitochondriemi –při vypuzení obsahu mimo buňku – trávení okolní tkáně (u osteoklastů) –likviduje poškozené nitrobuněčné struktury Rozlišujeme: Rozlišujeme: primární lyzozóm → sekundární lyzozóm → reziduální tělísko

5 Mitochondrie v buňce jsou jich tisíce (nejsou např. v erytrocytech savců) v buňce jsou jich tisíce (nejsou např. v erytrocytech savců) na povrchu mají dvě biomembrány – ta vnitřní vytváří neúplné přepážky (kristy), trubice (tubuly) apod. na povrchu mají dvě biomembrány – ta vnitřní vytváří neúplné přepážky (kristy), trubice (tubuly) apod. uvnitř matrix s mnoha enzymy uvnitř matrix s mnoha enzymy

6 Funkce mitochondrií: Funkce mitochondrií: –oxidují a fosforylují základní živiny → → získaná energie ukládána v podobě ATP, … velikost 0,1 – 10 μm velikost 0,1 – 10 μm vznikají dělením jako buňky (obsahují kruhovitou DNA a ribozómy) vznikají dělením jako buňky (obsahují kruhovitou DNA a ribozómy)

7 Plastidy jsou u rostlinných buněk jsou u rostlinných buněk na povrchu mají dvě biomembrány – ta vnitřní vytváří složité struktury – tylakoidy (v chloroplastech vyšších rostlin se seskupují v grana) na povrchu mají dvě biomembrány – ta vnitřní vytváří složité struktury – tylakoidy (v chloroplastech vyšších rostlin se seskupují v grana) vznikají dělením jako buňky (obsahují kruhovitou DNA a ribozómy) vznikají dělením jako buňky (obsahují kruhovitou DNA a ribozómy)

8 Druhy plastidů: Druhy plastidů: a) Leukoplasty –bezbarvé (v kořenech, oddencích, zásobních pletivech…) –obsahují škrob (amyloplasty), tuky, bílkoviny –funkce zásobní –fotosynteticky neaktivní (vlivem světla zelenají)

9 b) Chromoplasty obsahují karotenoidní barviva – způsobují žluté zbarvení květu narcisu, oranžové zbarvení kořenu mrkve, atd. (funkce ekologická) obsahují karotenoidní barviva – způsobují žluté zbarvení květu narcisu, oranžové zbarvení kořenu mrkve, atd. (funkce ekologická) mohou vznikat z chloroplastů rozkladem chlorofylu (žloutnutí listů) mohou vznikat z chloroplastů rozkladem chlorofylu (žloutnutí listů) fotosynteticky neaktivní fotosynteticky neaktivní

10 c) Chloroplasty –zelené - v membráně tylakoidů obsahují zelené barvivo chlorofyl a a b (vyšší rostliny), ale i karotenoidní barviva –uvnitř matrix s mnoha enzymy –uskutečňují fotosyntézu:   světelná fáze - na tylakoidech   temnostní fáze - uvnitř chloroplastů

11 d) Rodoplasty červené - u červených řas (ruduch) červené - u červených řas (ruduch) obsahují chlorofyl d, obsahují chlorofyl d, červené barvivo – fykoerytrin, a modré barvivo – fykokyan jsou fotosynteticky aktivní jsou fotosynteticky aktivní

12 e) Feoplasty hnědé - u hnědých řas hnědé - u hnědých řas obsahují barvivo chlorofyl c a fukoxantin obsahují barvivo chlorofyl c a fukoxantin jsou fotosynteticky aktivní jsou fotosynteticky aktivní

13 Cytoskelet tvořen sítí mikrotubulů, mikrofilamentů, intermediárních filamentů uvnitř cytoplazmy tvořen sítí mikrotubulů, mikrofilamentů, intermediárních filamentů uvnitř cytoplazmy upíná se na bílkoviny cytoplazmatické membrány a na vnitřní struktury buňky upíná se na bílkoviny cytoplazmatické membrány a na vnitřní struktury buňky podle momentální potřeby rychle přestavován podle momentální potřeby rychle přestavován

14 Funkce cytoskeletu: Funkce cytoskeletu: –tvoří vnitřní kostru –zajišťuje pohyb buňky a vnitrobuněčný transport látek –udržuje i mění polohu buněčných struktur

15 Řasinky vláknité výběžky sloužící k pohybu (např. hlenu v dýchacích cestách, vajíčka ve vejcovodech) vláknité výběžky sloužící k pohybu (např. hlenu v dýchacích cestách, vajíčka ve vejcovodech) ohraničeny biomembránou ohraničeny biomembránou v ose dva mikrotubuly končící pod povrchem buňky v bazální destičce v ose dva mikrotubuly končící pod povrchem buňky v bazální destičce na obvodu devět dvojic mikrotubulů končících hlouběji v bazálním tělísku (stavebně i funkčně shodné s centriolou) na obvodu devět dvojic mikrotubulů končících hlouběji v bazálním tělísku (stavebně i funkčně shodné s centriolou)

16 pohyb řasinek je kývavý: pohyb řasinek je kývavý: –mikrotubuly jednotlivých dvojic se posouvají proti sobě - podobný mechanismus jako při svalovém stahu

17 Bičíky struktura podobná řasinkám struktura podobná řasinkám vyvíjí tažnou nebo tlačnou sílu vyvíjí tažnou nebo tlačnou sílu zpravidla jeden zpravidla jeden kývavý nebo točivý pohyb kývavý nebo točivý pohyb

18 Centriola tvořena dvěma kolmými strukturami - každá složena z devíti vzájemně propojených trojic mikrotubulů tvořena dvěma kolmými strukturami - každá složena z devíti vzájemně propojených trojic mikrotubulů na obvodu má dva věnce satelitů na obvodu má dva věnce satelitů jen výjimečně chybí (např. v buňkách vyšších rostlin) jen výjimečně chybí (např. v buňkách vyšších rostlin) nachází se poblíž jádra nachází se poblíž jádra

19 kolem centrioly je oblast sklovité cytoplazmy tvořící spolu s centriolou centrozóm → před dělením jádra vznikne druhý → každý k opačnému pólu buňky → kolem obou vznikají mikrotubuly - astrosféra → z ní i mikrotubuly dělicího vřeténka kolem centrioly je oblast sklovité cytoplazmy tvořící spolu s centriolou centrozóm → před dělením jádra vznikne druhý → každý k opačnému pólu buňky → kolem obou vznikají mikrotubuly - astrosféra → z ní i mikrotubuly dělicího vřeténka

20 Použité zdroje: ROMANOVSKÝ, Alexej a kol. Obecná biologie. Praha: SPN, 1988, ISBN / /13. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN ODSTRČIL, Jaroslav. Biologie. Brno: Institut pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998, ISBN


Stáhnout ppt "Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č."

Podobné prezentace


Reklamy Google