Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nedemokratické režimy Základy politologie Úvod do politologie Mgr. Petra Měšťánková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nedemokratické režimy Základy politologie Úvod do politologie Mgr. Petra Měšťánková."— Transkript prezentace:

1 Nedemokratické režimy Základy politologie Úvod do politologie Mgr. Petra Měšťánková

2 Terminologie  Pojmy užívané pro označení nedemokratického režimu Despocie Despocie Označení starověkých východních monarchií (egyptská, babylónská, perská, atd.)Označení starověkých východních monarchií (egyptská, babylónská, perská, atd.) Tyranie Tyranie Řecko 7. a 6. století př. Kr.Řecko 7. a 6. století př. Kr. Absolutismus Absolutismus Evropa 16. až 18. stoletíEvropa 16. až 18. století Diktatura a autokracie Diktatura a autokracie Obecné pojmyObecné pojmy Totalitní režim (totalitarismus) a autoritářský režim (autoritářství) Totalitní režim (totalitarismus) a autoritářský režim (autoritářství) Moderní pojmy, spojené s 20. stoletímModerní pojmy, spojené s 20. stoletím

3 Terminologie  První generace prací o nedemokratických režimech pracovala hlavně s pojmem totalitarismus, totalita, totalitní režim  Nerozlišovala mezi jednotlivými typy nedemokratických režimů a hovořila jen o totalitních režimech.

4 Terminologie  Hlavní autoři a díla: H. Arendtová (1951): Původ totalitarismu I.-III H. Arendtová (1951): Původ totalitarismu I.-III Jacob L. Talmon (1952): O původu totalitní demokracie Jacob L. Talmon (1952): O původu totalitní demokracie Raymond Aron (1965): Demokracie a totalitarismus Raymond Aron (1965): Demokracie a totalitarismus C. Friedrich a Z. Brzeziński (1956): Totalitarian Dictatorship and Autocracy C. Friedrich a Z. Brzeziński (1956): Totalitarian Dictatorship and Autocracy  K druhé generaci autorů hlásících se k tomuto pojetí nedemokratických režimů patří L. Schapiro (1972): Totalitarianism. Key Concept in Political Science Totalitarianism. Key Concept in Political Science  Řadí se k nim také Edgar Carr, Franz Neumann, Karl Popper, Norbert Bobbius

5 Terminologie  Společná myšlenka: Podstatou totalitarismu je totalitní myšlení. Totalitářství je imanentním rysem lidské povahy, který se projevuje v počínání lidí nebo člověka ve všech historicky známých společenstvích. Podstatou totalitarismu je totalitní myšlení. Totalitářství je imanentním rysem lidské povahy, který se projevuje v počínání lidí nebo člověka ve všech historicky známých společenstvích. Totalitarismus tudíž byl, je a bude, protože je nedílnou součástí lidské civilizace. Totalitarismus tudíž byl, je a bude, protože je nedílnou součástí lidské civilizace.  V rámci existuje i proud, který považuje totalitní režim za fenomén moderní společnosti. H. Arendtová: Totalitarismus je výrazem vývoje moderní „masové“ společnosti, která postrádá vnitřní třídní strukturu a proměňuje jedince v izolované bytosti, jimž chybí vědomí sounáležitosti. H. Arendtová: Totalitarismus je výrazem vývoje moderní „masové“ společnosti, která postrádá vnitřní třídní strukturu a proměňuje jedince v izolované bytosti, jimž chybí vědomí sounáležitosti.

6 Terminologie – původ pojmu totalitarismus  1925: Benito Mussolini zavádí pojem do politické praxe.  Odvozen ze slova totalitarieta = valná hromada  Mussolini jím označoval pozitivní společenský stav, stát, který měl být všezahrnující (lo stato totalitario) a který měl překonat rozdělenou italskou společnost.  V Německu se výraz totalitär objevil ve spojení „totální mobilizace“ (1930), v r byl použit výraz „totalitní stát“ v diskuzi o národním socialismu.

7 Terminologie – původ pojmu totalitarismus  Ve 30. letech byl používán v protikladu k parlamentní demokracii a označoval nacistické Německo, komunistické Rusko a fašistickou Itálii.  V průběhu 2.světové války se používal propagandisticky proti mocnostem osy a jejím spojencům a stal se z něj negativní pojem.  Po 2. světové válce se stal běžným termínem pro odbornou i neodbornou veřejnost.

8 Terminologie  Druhá generace pracuje s pojmem autoritářský režim a snaží se rozlišovat jednotlivé typy nedemokratických režimů  Hlavní autoři a díla: G. O’Donnell (1973): Modernization and Bureaucratic Authoritarianism: Studies in South American Politics G. O’Donnell (1973): Modernization and Bureaucratic Authoritarianism: Studies in South American Politics Juan J. Linz (1973, 2000): Totalitarian and Authoritarian Regimes Juan J. Linz (1973, 2000): Totalitarian and Authoritarian Regimes A. Perlmutter (1981): Modern Authoritarianism: A Comparative Analysis (1981) A. Perlmutter (1981): Modern Authoritarianism: A Comparative Analysis (1981) P. Brooker (2000): Non-Democratic Regimes. Theory, Government and Politics P. Brooker (2000): Non-Democratic Regimes. Theory, Government and Politics

9 Terminologie  V češtině rozlišujeme pojmy autorita a autoritářský.  Autorita = "moc, která je přijímána, respektována, legitimována".  Důležitý je vztah autority ke svobodě Autorita neuznávající svobodu přechází v autoritářství. Autorita neuznávající svobodu přechází v autoritářství. Autorita, která uznává svobodu, je autoritativní. Autorita, která uznává svobodu, je autoritativní. Autorita, která neuznává svobodu, je autoritářská. Autorita, která neuznává svobodu, je autoritářská.

10 Definice totalitního režimu  Edgar Carr: Je to víra, že nějaká organizovaná skupina nebo instituce, či církev, vláda nebo strana má zvláštní přístup k pravdě. Je to víra, že nějaká organizovaná skupina nebo instituce, či církev, vláda nebo strana má zvláštní přístup k pravdě.  Raymond Aron: takový režim, kde: Jedna strana má monopol na pravdu, Jedna strana má monopol na pravdu, kde monopolní strana je vedena ideologií, která se stává oficiální státní pravdou, kde monopolní strana je vedena ideologií, která se stává oficiální státní pravdou, k šíření ideologie stát využívá monopol prostředků násilí a monopol prostředků přesvědčování, k šíření ideologie stát využívá monopol prostředků násilí a monopol prostředků přesvědčování, ekonomické a profesní aktivity jsou podřízeny státu a stávají se součástí státu samého, ekonomické a profesní aktivity jsou podřízeny státu a stávají se součástí státu samého, všechny chyby se stávají chybami ideologickými a musí být stíhány policejním a ideologickým terorem. všechny chyby se stávají chybami ideologickými a musí být stíhány policejním a ideologickým terorem.

11 Definice totalitního režimu  Klasická definice Carla Friedricha a Zbignieva Brzezińského: takový režim, kde existuje: 1. Oficiální ideologie, která pohlcuje veškeré aspekty lidského života 2. Jedna masová strana založená na určité ideologii 3. Vládní monopol ozbrojených sil a policie 4. Vládní monopol masmedií 5. Systém policejního teroru 6. Centrálně řízená ekonomika 7. Expansionismus a politická kontrola soudnictví

12 Definice totalitního režimu  Giovanni Sartori: Je to moderní fenomén spojený s moderní technologií, která umožňuje totální rozšíření a pronikání moci, a s ideologizací politiky (=náboženství). Je to moderní fenomén spojený s moderní technologií, která umožňuje totální rozšíření a pronikání moci, a s ideologizací politiky (=náboženství). Podstatou je synchronizace politických, sociálních a kulturních struktur uvnitř státu kontrolovaného jedinou stranou. Podstatou je synchronizace politických, sociálních a kulturních struktur uvnitř státu kontrolovaného jedinou stranou. Společnost je uvězněna uvnitř státu. Společnost je uvězněna uvnitř státu. Politická nadvláda zasahuje i do soukromého života člověka. Politická nadvláda zasahuje i do soukromého života člověka. Je to ideální typ, ke kterému se existující režimy jen blíží. Je to ideální typ, ke kterému se existující režimy jen blíží.

13 Definice totalitního režimu  Důležitou součástí úvah o totalitním režimu byla jeho schopnost udržet se.  První práce (např. H. Arendtová) kladly důraz na teror.  Podle Sartoriho se ale totalitní režim nemusí k násilí uchylovat. Mnohem důležitější je všeobecné rozšíření pocitu strachu.

14 Definice autoritářského režimu  Vychází z kritiky konceptu totalitarismu, která se objevila v 60. letech.  Impulsem bylo zjištění, že komunistické režimy jako prototyp totalitní společnosti se vyvíjejí, vzdalují se modelu z 50. let a od sebe se odlišují.  V 70. letech se většina politologů shodla, že není vhodné užívat označení totalitarismus pro existující nedemokratické režimy.  Objevil se nový termín autoritářství nebo autoritářský režim.  K propracování tohoto směru výzkumu přispěli Giovanni Sartori, Robert Dahl, Amos Perlmutter, Juan J. Linz, Jean Blondel a další.

15 Definice autoritářského režimu  G. Sartori: Jedná se o politický režim, který zneužívá autoritu a ponechává minimální prostor svobodě.  Kritéria Juana J. Linze pro vymezení nedemokratických režimů 1. Na stupni politického pluralismu v kontinuu od omezeného pluralismu k monismu 2. Na stupni reálné politické participace lidí v kontinuu od depolitizace k mobilizaci. 3. Na stupni ideologizace v kontinuu od přítomnosti mentálních paradigmat k centrálnímu postavení ideologie 4. Na stupni vůdcovství v kontinuu od vůdcovství omezeného (”nechtěného”) až po vůdcovství cílené.

16 Definice autoritářského režimu  Linz v knize Totalitarian and Authoritarian Regimes vymezil na základě těchto 4 kritérií kategorii totalitního, autoritářského a tradičního režimu.  Spolu s A. Stepanem v knize Problems of Democratic Transition and Consolidation: Southern Europe, South America, and Post- Communist Europe vytvořil další kategorii posttotalitního režimu.

17 Rozlišení totalitního a autoritářského režimu podle Linzových kritérií

18  Totalitní Jedna strana, která kontroluje celou společnost a snaží se eliminovat všechny její subsystémy. Má monopol na moc. Jedna strana, která kontroluje celou společnost a snaží se eliminovat všechny její subsystémy. Má monopol na moc. Propracovaná ideologie, snaha vytvořit utopickou společnost. Propracovaná ideologie, snaha vytvořit utopickou společnost. Vedení si může dovolit vše. Jeho jednání je nepředvídatelné. Vedení si může dovolit vše. Jeho jednání je nepředvídatelné. Participace skrze masové organizace. Mobilizace skrze stranu. Participace skrze masové organizace. Mobilizace skrze stranu. Blíží se mu nacistické Německo a SSSR v době Stalina. Blíží se mu nacistické Německo a SSSR v době Stalina.  Autoritářský Režim omezuje existenci jiných skupin, ale mohou existovat opoziční strany, pokud neohrožují pozici vlády, nechává žít hosp., kult., spol. organizace, církve. Neexistuje vypracovaná ideologie. Rezignuje na vytvoření utopické společnosti. Jednání vedení je více předvídatelné. Většinou nedokáže vytvořit masovou politickou stranu. Občané volí depolitizaci. Např. Chile, Argentina, Brazílie do 1980s‘, Španělsko (Franco), atd.

19 Rozlišení tradičního a postotalitního režimu podle Linzových kritérií

20  Tradiční Nechává existovat hospodářské a společenské organizace, které jsou ale pod stálou despotickou kontrolou vládce. Nechává existovat hospodářské a společenské organizace, které jsou ale pod stálou despotickou kontrolou vládce. Chybí vypracovaná ideologie nebo program. Kult osobnosti. Chybí vypracovaná ideologie nebo program. Kult osobnosti. Vysoce personalizované vůdcovství. Nepotismus a sklony k vytvoření dynastie. Vysoce personalizované vůdcovství. Nepotismus a sklony k vytvoření dynastie. Participace nízká. Mobilizace občanů při speciálních příležitostech. Participace nízká. Mobilizace občanů při speciálních příležitostech. Např. Nikaragua (Somoza), Domin. rep. (Trujillo) a další. Např. Nikaragua (Somoza), Domin. rep. (Trujillo) a další.  Postotalitní Jedna strana, ale prostor pro společenský pluralismus (disidentské skupiny) a hospodářský pluralismus (tržní experimenty). Existuje oficiální ideologie, ale malá snaha realizovat utopii. Velký kontrast mezi ideologií a realitou. Vůdcovství je byrokratické a technokratické. Mobilizace občanů již není tak intenzivní, členství v masových organizací je brána jako nutnost. Státy východního bloku od 60. let do 1989.

21 Typologie nedemokratických režimů  Obecná typologie (Barbara Geddes) podle toho, kdo je u moci: Osobní nedemokratické režimy Osobní nedemokratické režimy Vojenské nedemokratické režimy Vojenské nedemokratické režimy Nedemokratické režimy s jednou stranou Nedemokratické režimy s jednou stranou

22 Osobní nedemokratické režimy  Kategorie: Sultánsko-autoritářské režimy (Linz) Moderní forma osobní vlády Moderní forma osobní vlády Vládne zde jedinec, ale jeho moc je založena na na strachu (represi) a loajalitě jeho spolupracovníků. Vládne zde jedinec, ale jeho moc je založena na na strachu (represi) a loajalitě jeho spolupracovníků. Typický nepotismus, snaha ustavit rodinnou dynastii, kult osobnosti Typický nepotismus, snaha ustavit rodinnou dynastii, kult osobnosti Koncentrace národního bohatství v rukou rodiny a okolí Koncentrace národního bohatství v rukou rodiny a okolí Ustavuje se v společnostech agrárních – nevzdělanost, chudoba Ustavuje se v společnostech agrárních – nevzdělanost, chudoba typické pro střední Ameriku a Karibik v 20. století typické pro střední Ameriku a Karibik v 20. století Somoza (Nikaragua), Trujillo (Dominikánská republika), Duvalier (Haiti), Batista (Kuba)Somoza (Nikaragua), Trujillo (Dominikánská republika), Duvalier (Haiti), Batista (Kuba)

23 Typologie nedemokratických režimů  Vojenské nedemokratické režimy U moci vojenské složky U moci vojenské složky Byrokraticko-vojenské režimy (Linz)Byrokraticko-vojenské režimy (Linz) Vojenské juntyVojenské junty

24 Vojenské nedemokratické režimy  Byrokraticko – vojenské Vládnoucí koalici tvoří armáda a byrokraté Vládnoucí koalici tvoří armáda a byrokraté Chybí ideologie, program je pragmatický Chybí ideologie, program je pragmatický Snaha vytvořit dojem legitimity → dochází k přijetí ústavy, nechává velice omezeně fungovat parlament, zneužívá moci soudní, naprostá poslušnost správy. Snaha vytvořit dojem legitimity → dochází k přijetí ústavy, nechává velice omezeně fungovat parlament, zneužívá moci soudní, naprostá poslušnost správy. Opozici nechávají prostor, ale pokud vystupuje → represe Opozici nechávají prostor, ale pokud vystupuje → represe Objevily se v 60. letech ve vyspělých zemích Latinské Ameriky – Argentina, Chile, Uruguay, Brazílie Objevily se v 60. letech ve vyspělých zemích Latinské Ameriky – Argentina, Chile, Uruguay, Brazílie

25 Vojenské nedemokratické režimy  Vojenská junta: u moci krátkou dobu – prozatímní vláda u moci krátkou dobu – prozatímní vláda Cíl – pořádek a připravit zemi zpět na civilní vládu Cíl – pořádek a připravit zemi zpět na civilní vládu Mise splněna – sami odchází Mise splněna – sami odchází typické v jižní Americe v 1950s typické v jižní Americe v 1950s Argentina – , , Argentina – , , Brazílie – 1945, Brazílie – 1945,

26 Typologie nedemokratických režimů  Nedemokratické režimy s jednou stranou V čele jedna strana, která kontroluje přístup k úřadům a politiku V čele jedna strana, která kontroluje přístup k úřadům a politiku Buď: jen jedna strana (komunistické režimy) Buď: jen jedna strana (komunistické režimy) Nebo: jedna hegemonická strana = v systému existují i menší strany, které soutěží o moc, ale nejsou schopny vystřídat vládnoucí stranu Nebo: jedna hegemonická strana = v systému existují i menší strany, které soutěží o moc, ale nejsou schopny vystřídat vládnoucí stranu Legimita: revoluce nebo boj za nezávislost (Afrika)Legimita: revoluce nebo boj za nezávislost (Afrika)

27 Přechody k demokracii  Přechod/tranzice: interval mezi rozkladem starého režimu a institucionalizací nového interval mezi rozkladem starého režimu a institucionalizací nového  charakteristika: nejsou pevně definována a všeobecně přijímána pravidla hry nejsou pevně definována a všeobecně přijímána pravidla hry Boj aktérů za uspokojení svých zájmů Boj aktérů za uspokojení svých zájmů Boj za určení pravidel hry Boj za určení pravidel hry

28 Ukončení nedemokratického režimu  Uveden podněty (jakými?)  Předpokladem je rozpad jednoty vládnoucího bloku  Část vládnoucí elity začne jednat s opozicí o změně pravidel hry  Způsob přechodu určuje, zda se ustaví demokratický režim a jaký charakter bude mít

29 Transakce, kolaps a sebevyloučení  2 kritéria: podíl části autoritářské elity na změnách podíl části autoritářské elity na změnách rychlost prováděných změn rychlost prováděných změn  J. J. Linz: přechod zlomem (ruptura by golpe) a sjednaná reforma (reforma pactada)  G. O’Donnell: přechod transakcí a přechod kolapsem režimu  Scott Mainwaring: přechod sebevyloučením (transition by extrication)

30 Transakce – sjednaný přechod  Počátek: část autoritářské elity je nakloněna k demokratizaci režimu část autoritářské elity je nakloněna k demokratizaci režimu  Základem je konsensus mezi proreformní částí vládnoucí elity a umírněným křídlem opozice  Silná vyjednávací pozice autoritářské elity  Výsledek: dohoda (pakt) definuje pravidla hry a garantuje životní zájmy aktérů definuje pravidla hry a garantuje životní zájmy aktérů Měl by zahrnovat zájmy všech významných politických aktérů Měl by zahrnovat zájmy všech významných politických aktérů

31 Transakce – sjednaný přechod  Pozitiva: nehlučné odstranění bývalé vládnoucí elity nehlučné odstranění bývalé vládnoucí elity nedochází k rozdělení společnosti nedochází k rozdělení společnosti přechod je méně bolestný přechod je méně bolestný  Negativa: Dlouhodobost Dlouhodobost pomalé odstranění institucionálních přežitků starého režimu pomalé odstranění institucionálních přežitků starého režimu

32 Kolaps  Počátek: úplná ztráta důvěryhodnosti a legitimity autoritářského režimu  Autoritářská elita není schopna se podílet na probíhajících změnách  Nový režim nenavazuje na starý  Vytváří nové struktury a instituce  Často se bývalé elity nemohou účastnit politického života v zemi  Dělení společnosti na „my“ a „oni“

33 Přechod sebevyloučením  Počátek: rozpad jednoty autoritářské elity  Elita včas předává moc opozici  Okrajově se podílí na novém definování pravidel hry  Slabá vyjednávací pozice  Definitivní ztráta moci v prvních svobodných volbách

34 Průběh přechodu – liberalizace a demokratizace  Adam Przeworski  Liberalizace = „otevření“ (apertura), „přestavba“ (perestrojka) počáteční fáze přechodu počáteční fáze přechodu Předpokladem pro zahájení je rozdělení mocenské elity Předpokladem pro zahájení je rozdělení mocenské elity Elita - zastánci tvrdého křídla a reformátořiElita - zastánci tvrdého křídla a reformátoři opozice - radikálové a umírněníopozice - radikálové a umírnění rozhodnutí o „otevření se“ vychází zevnitř starého režimu rozhodnutí o „otevření se“ vychází zevnitř starého režimu rozšiřují se práva pro skupiny, které byly dříve vyloučeny z politického života rozšiřují se práva pro skupiny, které byly dříve vyloučeny z politického života

35 Liberalizace 2  Charakteristická nejistotou a možností zvratu  Úspěšná, když dojde k dohodě mezi reformátory a umírněnými  Proces je pod kontrolou autoritářské elity  Liberalizace nemusí dospět do fáze demokratizace  Často návrat k autoritářskému režimu

36 Demokratizace  Snaha proměnit režim v demokracii  Opozice se stává aktérem a hybatelem změn  Jednání o demokratických pravidlech hry mezi umírněnou opozicí a reformisty  Je stabilnější a poskytuje určité záruky  konání svobodných voleb

37 Demokratická konsolidace  proces následující po úspěšném dokončení demokratizace  G. O‘Donnell: tzv. druhá tranzice od demokraticky zvolené vlády k demokratickému režimu  Zahrnuje budování a posílení demokratických institucí  Často vyžaduje změnu dohod uzavřených během přechodu k demokracii  Cílem je změnit nastavení vztahů a institucí mezi politickými aktéry


Stáhnout ppt "Nedemokratické režimy Základy politologie Úvod do politologie Mgr. Petra Měšťánková."

Podobné prezentace


Reklamy Google