Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VÝSTUPY ZE STÁŽE KONANÉ VE DNECH

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VÝSTUPY ZE STÁŽE KONANÉ VE DNECH"— Transkript prezentace:

1 VÝSTUPY ZE STÁŽE KONANÉ VE DNECH 18.-24.9.2011
Finské školství VÝSTUPY ZE STÁŽE KONANÉ VE DNECH

2 Srovnání Finska a ČR Finsko Česká republika 338 145 km2
obyvatel (17,1 ob./ km2) jazyk: finština, švédština Česká republika km2 obyvatel (133 ob./ km2) jazyk: čeština Něco o Finsku a srovnání s Českou republikou Historický exkurz – porovnání české a finské historie: Od roku 1154 pod švédskou nadvládou. 1809 dobývá Finsko ruská armáda a vzniká velkoknížectví v unii s carem – Finsko má vlastní vládu aby se zpřetrhaly vazby na Švédsko, podporuje vláda i carský dvůr finštinu 1849 vznik národního eposu Kalívala (národní obrození) 1892 rovnoprávnost mezi finštinou a švédštinou (úřední jazyky dnes – finština i švédština) 1909 vyhlášení samostatnosti Rozdíl mezi finskou a českou mentalitou.

3 Ekonomické ukazatele Finsko Česká republika
HDP:180 mld. € (4500 mld. Kč) výdaje na školství: 5,6% HDP průměrný plat: 2850€ muž/2270€ žena prům. plat učitele: 3500€ před zdaněním Česká republika HDP: 3778 mld. Kč výdaje na školství: 4,8% HDP průměrný plat: Kč (960 €) prům. plat učitele: Kč (980 €) Proč za inspirací a poznáním právě do Finska? Důvodem je kouzelné slovíčko PISA–univerzita, turismus. V přepočtu na obyvatele je rozpočet Finského školství 3x vyšší než v ČR

4 Testy PISA mezinárodní srovnávací testy PISA: 2003 – Finsko!
V letech 2003 a 2006 patřilo Finsko k nejlepším, v roce 2009 bylo první v čtenářské gramotnosti, matematice i v přírodních vědách. Finům se daří od roku 2003 obsazovat přední příčky v hodnocení těchto PISA testů, kterých se účastní země OECD. V roce 2009 byli finští žáci první ve čtenářské gramotnosti, matematice i přírodních vědách. Průměrný žák je nejlepší na světě. Nejmenší rozdíl mezi nejhorším a nejlepším na světě. Jak to tedy dělají? Čím to je, že jsou tak úspěšní? Pět základních stavebních kamenů finského školství. (další snímek)

5 Hlavní pilíře finského školství
Jednotná, konzistentní a dlouhodobá školská politika Dlouhodobá koncepce. Široká shoda. Nezávislé na momentální politické situaci.

6 Finská školská reforma
Před rokem 1970: úroveň vzdělání Ještě počátkem 70-tých let bylo finské školství zaměřeno na žáky s lepšími studijními předpoklady. Žáci měli možnost volit z více úrovní (lehká, střední, těžká). Nefungovala prostupnost mezi úrovněmi, proto jen malé procento žáků dosahovalo vynikajících výsledků ve vzdělávání. Velké rozdíly mezi školami i jednotlivci. Finové si všimli toho, že se doba i děti mění a začali diskutovat o znalostní společnosti. Co udělat pro to, aby to vypadalo tak: (přechod na další snímek) % žáků

7 Finská školská reforma
Změna po roce 1970: úroveň vzdělání Zaměření na kvantitu (vysoké procento žáků dosahuje relativně dobrých výsledků). Minimální rozdíly v kvalitě škol i jednotlivců. Vznik NBE (Národní rada pro vzdělávání). % žáků

8 Národní rada pro vzdělávání
Klíčová instituce finského školství, zřizovaná ministerstvem školství Spojuje stát a všechny úrovně vzdělávacích institucí Dlouhodobě monitoruje a vyhodnocuje data o vzdělávání v zemi Zodpovídá za vytváření optimálních podmínek pro vzdělávání Tvoří kurikulum na národní úrovni organizace složená z odborníků na školství „polštář“ mezi politikou a školami – změny

9 Finská školská reforma
Změna po roce 1970: úroveň vzdělání 1985 zrušili dělení na skupiny podle výkonnosti. Nelibost učitelů. Peníze na méně početné třídy – průměrně 18 žáků. Národní rozvojové programy – dobrovolné. Když se to povedlo, chtěli víc. % žáků

10 Finská školská reforma
Po dosažení základní úrovně: úroveň vzdělání Zaměření na kvalitu (vysoké procento žáků dosahuje vynikajících výsledků). Zachování minimálních rozdílů v kvalitě mezi školami i jednotlivci. V roce 1995 zavedení národního kurikula. Jak dosáhnout růstu úrovně – 3 základy: vzdělávání učitelů národní rozvojové programy – dobrovolné (peníze pro školu na DVPP a vybavení) – např. dívky na přírodní vědy, hoši na čtenářskou gramotnost („Reading Finland“, jak vzdělaná je matka, tak je vzdělané dítě, finští kluci jsou ve čten. dovednostech nejlepší na světě, ale stále výrazně zaostávají za holkama) nové vzdělávací materiály – učitelé si je hodně vytvářejí sami a tím jsou zajištěna pestrost učebních stylů (kdežto stejné učebnice směřují na stejné učební styly) % žáků

11 Hlavní pilíře finského školství
Jednotná, konzistentní a dlouhodobá školská politika Sdílená vize a angažovanost při budování znalostní společnosti Za posledních 100 let obrat v zaměstnanosti – od strojů k myšlenkám. Dilema škol: jednodušší dovednosti se lépe učí a testují, ale jsou také nejjednodušeji nahrazovány automatizací… Úspěšná bude jen společnost založená na inovacích, vědě a výzkumu. 50 % dospělých Finů se účastní dalšího vzdělávání. Klíčová role Finské asociace pro vzdělávání dospělých, Folkbildning, proaktivní přístup jednotlivce i společnosti, jednoduchost a efektivita organizace vzdělávacích akcí pro veřejnost (viz Tuusula).

12 Hlavní pilíře finského školství
Jednotná, konzistentní a dlouhodobá školská politika Sdílená vize a angažovanost při budování znalostní společnosti Než se budeme bavit o kvalitě, je potřeba říct něco o financování finských škol: Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání

13 Financování finského školství
stát (47% „normativu“) municipalita (53% „normativu“) většina obcí dá více než povinných 53% soukromý sektor ve velmi omezené míře (církevní školy…) 5,8% HDP na školství výdaje na žáka: základní škola: € střední všeobecná škola: € střední odborná škola: € Financování funguje obdobně jako normativy (počet žáků, SPU, švédština) a pak Robin Hood = školy v menší obci (např. s horší dopravní dostupností) dostanou na žáka více než ve velkém městě Autonomie municipalit a škol – nemají účelové peníze. Obce mají mnohem větší pravomoci v oblasti školství než v ČR. Všeobecné školství je zadarmo – učebnice (jen ZŠ), strava, doprava, lékař a zubař.

14 Hlavní pilíře finského školství
Jednotná, konzistentní a dlouhodobá školská politika Sdílená vize a angažovanost při budování znalostní společnosti Finové tvrdí, že na každé škole se žákovi dostane stejného vzdělání (stejná kvalita vzdělávání a rovnost ve vzdělávání v Helsinkách i Laponsku). Pedagogický konstruktivismus (koncentrace na „učení se“ žáka, nikoliv na „vyučování“ ze strany učitele). Žáci jsou od začátku vedeni k samostatnosti, plánování svého učení, sebehodnocení. Podpora všem žákům. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání

15 Podpora poskytovaná žákům
Žákům je poskytováno zdarma: Na ZŠ veškeré učební pomůcky Denně jedno teplé jídlo Doprava do školy vzdálené více než 5 km Zdravotní péče ve škole „Učení se“, nikoliv „vyučování“ Žáci jsou od začátku vedeni k samostatnosti, plánování svého učení, sebehodnocení aj. Problémy při studiu jsou diagnostikovány hned v začátku a na jejich odstranění se pracuje okamžitě Speciální třídy pro žáky, kteří mají závažnější problém (dočasné umístění)

16 Práce s diagnostikovanými problémy
Individuální podpora poskytovaná žákům Na odstranění studijních problémů se pracuje okamžitě Až 50 % žáků potřebuje tuto pomoc, především na začátku studia Speciální třídy pro žáky, kteří mají závažnější problém (dočasné umístění) Cílem je „zero drop-out“. Třístupňová podpora (všeobecná - asistenti, posílená, specializovaná - IVP 7%). V 1. a 2. třídě dostává podporu každé druhé dítě - především v psaní, čtení a matematice. Problémy jsou identifikovány záhy a řeší se okamžitě, tj. hned v prvních letech, potom se již vyskytují ve výrazně menším počtu.

17 Hlavní pilíře finského školství
Jednotná, konzistentní a dlouhodobá školská politika Sdílená vize a angažovanost při budování znalostní společnosti Vlastní curriculum, které má 3 úrovně – národní, oblastní, školní. Curriculum má cca 200 stran – 50 jak učit a 150 co učit. Citát ředitele školy v Tuusule: „Začínajícím radíme: pracuj podle těch prvních 50 stran, tedy přemýšlej o tom jak učit a těch zbývajících 150 stran, co učit, už přijde samo.“ Roční plán práce a rozpočet (žádné účelové peníze). Nábor učitelů a zaměstnanců – zajišťuje obec. Výběr učebních materiálů. Pedagogická svoboda učitelů. Dobrovolná účast na národních rozvojových programech. Škola rozhoduje o začátku vyučování. Učitelé rozhodují o používaných učebních materiálech. Provoz škol zajišťuje z větší části obec. Přenesení rozhodovacích pravomocí a zodpovědnosti na lokální úroveň “ Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání

18 Hlavní pilíře finského školství
Jednotná, konzistentní a dlouhodobá školská politika Sdílená vize a angažovanost při budování znalostní společnosti Kultura založená na důvěře Věří svým lidem. Nemají inspekci („každý učitel je denně kontrolován až 30 malými inspektory – nepřejte si vidět, co se stane, když se finská matka naštve“) Nemají žádné celostátní testování (mimo státní maturitu). Od r zrušeny doložky ministerstva k učebním materiálům. Přenesení rozhodovacích pravomocí a zodpovědnosti na lokální úroveň Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání

19 Systém finského školství
5 4 4 další odborné vzdělávání specializační odborné vzdělávání 3 3 2 univerzita 2 polytechnika 1 1 pracovní zkušenost 1 2 3 1 2 3 odborná SŠ/učiliště všeobecná SŠ 1 2 5 3 4 6 7 8 9 10 16 2. stupeň (lower secondary) 15 pracovní zkušenost 14 základní vzdělávání 9 let 13 12 povinné vzdělávání 11 1. stupeň (primary) pre-primary Rok před začátkem školní docházky – tedy v 6-ti letech. Ve školách. Zdarma. Municipalita musí zajistit. Na rozdíl od toho: školky jsou placené (na každých započatých 7 dětí je jeden dospělý). 10 9 8 7 předškolní vzdělávání 6 VĚK ŠKOL. ROK

20 Systém finského školství
5 4 4 další odborné vzdělávání specializační odborné vzdělávání 3 3 2 univerzita 2 polytechnika 1 1 pracovní zkušenost 1 2 3 1 2 3 všeobecná střední škola odborná stř. škola / učiliště 10 16 9 2. stupeň (lower secondary) 15 pracovní zkušenost 8 14 7 základní vzdělávání 9 let 13 6 12 povinné vzdělávání 5 11 1. stupeň (primary) 4 1. stupeň ročník Známkování 4-10. Jeden učitel - class teacher. Učitel je Bc. nebo Mgr. vzdělaný především v pedagogice (educational sciences). Předměty jsou zastoupeny jen v rozsahu 20 hodin a to se zaměřením na didaktiku. Univerzity berou státem stanovený počet uchazečů. U malých dětí mohou učit jen ti nejlepší. Z 1258 uchazečů v roce 2008 přijali jen 123. Tříkolové přijímací řízení. 1. test prošlo 1045 2. rozhovor s komisí prošlo 362 (neprošel např. neonacista) 3. skupinová diskuse o textu a prezentace na dané téma prošlo 123 Od 3 třídy angličtina. 10 3 9 2 8 1 7 předškolní vzdělávání 6 VĚK ŠKOL. ROK

21 Systém finského školství
5 4 4 další odborné vzdělávání specializační odborné vzdělávání 3 3 2 univerzita 2 polytechnika 1 1 pracovní zkušenost 1 2 3 1 2 3 všeobecná střední škola odborná stř. škola / učiliště 10 16 9 2. stupeň (lower secondary) 15 pracovní zkušenost 8 14 7 základní vzdělávání 9 let 13 6 12 povinné vzdělávání 5 11 1. stupeň (primary) 4 2. stupeň ročník. Vše zdarma. Učitelé předmětů, mají většinou své učebny, nutné magisterské vzdělání. Hlavní a vedlejší obor studují na oborových fakultách, na pajdáku pedagogiku atd. Žáci se učí v 5 šestitýdenních blocích, kdy vyučovací jednotka má 75 minut. Částečná možnost tvorby vlastního rozvrhu. Téměř všichni pokračují dále. Nepovinný 10. ročník (zlepšení známek, více času na rozmyšlenou). Neexistují přijímací zkoušky na SŠ. Přihlášky jsou pouze elektronické (celostátní registr škol, automatické přidělení nejvhodnější školy, na kterou se žák hlásí). 10 3 9 2 8 1 7 předškolní vzdělávání 6 VĚK ŠKOL. ROK

22 Systém finského školství
5 4 4 další odborné vzdělávání specializační odborné vzdělávání 3 3 2 univerzita 2 polytechnika 1 1 pracovní zkušenost 3 1 2 3 všeobecná střední škola odborná stř. škola / učiliště 2 1 1 2 5 3 4 6 7 8 9 10 16 2. stupeň (lower secondary) 15 pracovní zkušenost 14 základní vzdělávání 9 let 13 12 povinné vzdělávání 11 1. stupeň (primary) všeobecné střední školství Neexistují přijímací zkoušky na SŠ. Přihlášky jsou pouze elektronické (celostátní registr škol, automatické přidělení nejvhodnější školy, na kterou se žák hlásí) . Něco jako náš gympl. 10. – 12. ročník. Vše zdarma až na učebnice. Přijímání na základě vysvědčení – jen ti nej. Kreditní systém – aby absolvoval, musí nasbírat 120 kreditů (většina stihne za tři roky, někdo potřebuje rok navíc). Vyučovací jednotka má 75 minut. Studenti si volí předměty sami. Mají daný nějaký společný základ, ale vybírají si z množství volitelných předmětů. Studium ukončeno matrikulační zkouškou: pouze písemná koná se v jeden den, zpravidla v dubnu, lze ale i rozdělit a konat část již v září posledního ročníku maturanti píší všichni společně (např. v tělocvičně), minimální narušení výuky v jiných ročnících 10 9 8 7 předškolní vzdělávání 6 VĚK ŠKOL. ROK

23 Systém finského školství
5 4 4 další odborné vzdělávání specializační odborné vzdělávání 3 3 2 univerzita 2 polytechnika 1 1 pracovní zkušenost 1 2 3 3 všeobecná střední škola odborná stř. škola / učiliště 2 1 1 2 5 3 4 6 7 8 9 10 16 2. stupeň (lower secondary) 15 pracovní zkušenost 14 základní vzdělávání 9 let 13 12 povinné vzdělávání 11 1. stupeň (primary) odborné školství 10. – 12. ročník 4 dny ve škole, 1 den praxe ve firmě. Vše zdarma až na učebnice. Nabírá na popularitě – i když je odb. škol méně (225) než všeobecných (402), studuje v nich více žáků ( x studentů). Hodně prakticky zaměřené. Municipalita koriguje vzdělávací obory na základě dohody s firmami v regionu tak, aby neprodukovala budoucí nezaměstnané. Pokud chce maturitu, musí studovat rok navíc. Pokud chce „výuční list“ dospělý, který pracuje v oboru, stačí mu složit „kompetenční test“. 10 9 8 7 předškolní vzdělávání 6 VĚK ŠKOL. ROK

24 Systém finského školství
5 4 4 další odborné vzdělávání specializační odborné vzdělávání 3 3 2 univerzita 2 polytechnika 1 1 pracovní zkušenost 1 2 3 1 2 3 všeobecná střední škola odborná stř. škola / učiliště 1 2 5 3 4 6 7 8 9 10 16 2. stupeň (lower secondary) 15 pracovní zkušenost 14 základní vzdělávání 9 let 13 12 povinné vzdělávání 11 1. stupeň (primary) VŠ stupeň použijte spíš jen jako „oslí můstek“ mezi vzdělávacím systémem a přípravou učitelů na univerzitách. 20 Univerzit ( studentů) a 26 polytechnik ( studentů). Jsou rozesety po celém Finsku. Zajišťují si tak nevylidňování severních oblastí. Školné nemají ani pro starší 26 let. Univerzity dle Boloňského procesu Bc. a pak Mgr. (3+2) . Numerus clausus (stát stanoví, kolik uchazečů lze maximálně přijmout v celé zemi na každý obor). 10 9 8 7 předškolní vzdělávání 6 VĚK ŠKOL. ROK

25 Příprava učitelů na univerzitách
každá pedagogická fakulta má svou fakultní školu (Teachers traning school) – jednu pro ZŠ a jednu pro SŠ curriculum této škole tvoří fakulta učitelé na fakultních školách mají nižší úvazky zpravidla tvoří výukové materiály méně početné třídy (18 žáků)

26 Další vzdělávání ped. pracovníků
prakticky neexistuje konkurence různých vzdělávacích institucí – organizace spolupracují Palmenia Center přímo napojena na Národní radu pro vzdělávání na její doporučení školám nabízí to, co uznají za vhodné (trendy OECD apod.) školy si také samy říkají, o co mají zájem, vzdělávání objednává pro školy obec cílené uspokojování potřeb všech zúčastněných (státu, ředitelů škol, učitelů)

27 Celoživotní vzdělávání
50 % dospělých Finů se účastní dalšího vzdělávání neslouží k získání kvalifikace sociální aspekt – sdružování lidí placené (25-40 €/kurz/půl roku) nejdražším kurzem (100€) je pedagogika – velký zájem rodičů příklad dětem

28 Středisko dalšího vzdělávání v Tuusule
Podle zájmu: Arts: keramika, malba, šperky Crafts: dílny, stroje, řemesla Languages: angličtina, španělština, italština, němčina, latina…) Physical Exercises ICT

29 Fotogalerie aneb pohled do finských vzdělávacích institucí
Zde doporučujeme prezentujícím využít vlastní fotografie a předvést účastníkům zajímavosti. Proč nedodáváme jednotné fotky: každého zaujalo něco jiného, na něco jiného klade důraz, chce se o to podělit. Nemáte-li své fotografie, použijte např. fotogalerii Karla Kučery: https://picasaweb.google.com/ /Finsko?authkey=Gv1sRgCPGyuL3j45qOWw&feat= Pro úplnost shrnujeme program stáže: pondělí: Národní rada pro vzdělávání, Viikki Teacher Senior Secondary School úterý: Asociace pro vzdělávání dospělých, základní škola Tuusula, Centrum vzdělávání dospělých středa: Helsinská univerzita – příprava učitelů, Palmenia Centre for Continuing Education („DVPP“) pátek: Helsinki Normal Lyseum, velvyslanectví České republiky

30 Zdroje informací www.pisa.oecd.org Finsko- škola zdarma pro všechny
blog studentky gymnázia, která byla na ročním studijním pobytu ve Finsku Finský úspěch v oblasti čtenářské gramotnosti Tajemství úspěchu finského vzdělávání Bude PISA 2009 pro nás poučením? Další možné odkazy (nejsou všechny přímo v prezentaci, bylo by toho moc a nebylo by to přehledné):

31 Finské školství - shrnutí
Efektivní, propracovaný, stabilní, jednoduchý, flexibilní a dobře financovaný systém Hlavní prioritou je komplexní podpora učících se na všech úrovních a dlouhodobý benefit vzdělávání pro jednotlivce i celou společnost Všichni zastávají proaktivní přístup ke vzdělávání (žáci, učitelé i celá společnost)

32 Děkujeme za pozornost http://www.kvic.cz/projekty/ema
tady kontakty na konkrétní lektory (doplní si před svým seminářem)


Stáhnout ppt "VÝSTUPY ZE STÁŽE KONANÉ VE DNECH"

Podobné prezentace


Reklamy Google