Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ústavní vývoj a ústavní systém ČR Ústavní vývoj v letech 1848 – 1992 Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ústavní vývoj a ústavní systém ČR Ústavní vývoj v letech 1848 – 1992 Mgr. Petr Čechák, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Ústavní vývoj a ústavní systém ČR Ústavní vývoj v letech 1848 – 1992 Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Periodizace ústavního vývoje v letech 1848 – 1992 I) od roku 1848 do vzniku Československa (1848 – 1918) II) období tzv. První republiky (1918 – 1938) III) od tzv. Druhé republiky do února 1948 ( ) IV) období komunistického režimu (1948 – 1989) V) od listopadu 1989 do vzniku samostatné ČR (1989 – 1993) Ad I) Období let 1848 – 1918 do roku 1848 – bylo Rakousko absolutistická monarchie Od tohoto roku do prvních desetiletí 20. století – dvě tendence 1) integrace katalogu základních práv do ústavního pořádku 2) snaha o posílení demokratické legitimity státu (celková demokratizace – přechod k vládě lidu)

3 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Dubnová (Pillersdorfova) ústava (1848) oktrojovaná ústava, která zůstala jen projektem - měla oslabit postavení císaře ve prospěch lidu - zakotvovala soubor lidských práv - Čechy a Morava jako pouhé provincie říše Ústava umožnila svolání Kroměřížského sněmu (byl rozehnán) Březnová (Stadionova) ústava (1849) vyhlášena v březnu 1849 císařským manifestem - posílení moci panovníka - zákonodárná moc – Říšský sněm spolu s císařem - jednotné státní občanství - katalog lidských práv a zrušení poddanství

4 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Sivestrovské patenty – 1851 zrušení ústavy a obnova absolutismu období tzv. Bachova absolutismu Říjnový diplom (1860) návrat k parlamentarismu – příprava nové ústavy Únorová (Schmerlingova) ústava (1861) Říšské zastupitelstvo – dvě komory 1) panská sněmovna – tvořena péry jmenovanými doživotně císařem 2) poslanecká sněmovna – poslanci delegování zemskými sněmy Patnáct zemských sněmů volených podle kurií Ústava zrušena 1865 (poté Rakousko-Uherské vyrovnání – 1867)

5 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Prosincová ústava (1867) pět základních zákonů – platila až do zániku monarchie tato ústava byla řádně schválena Říšskou radou (nebyla tedy oktrojovaná jako předchozí ústavy) ústava zavádí Rakousko-Uherský dualismus (rozdělení monarchie na dvě části – nadále tedy existuje jako reálná unie „Předlitavska“ a „Zalitavska“) zakotvení občanských práv Říšská rada – panská a poslanecká sněmovna Říšský soud (ústavní soud)

6 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Vývoj volebního práva v rámci monarchie zavedení volebního práva do zemských sněmů (volba do Říšského sněmu nepřímá (členy volí poslanci zemských sněmů) kuriální volební systém – tři poté čtyři kurie – volební censy 1) kurie velkostatkářů 2) kurie měst a obchodních komor (poté rozdělena na dvě) 3) kurie venkovských obcí 1873 – přímé volby do Říšské rady 1882 – Taafeho novela volebního řádu (rozšíření volebního práva) Badeniho volební reforma – zavedena pátá kurie – zde se nepožaduje majetkový census (volí i dělnictvo a nemajetní) 1907 – všeobecné volební právo (jen pro muže) aktivní volební právo: muži starší 24 let, pasivní: muži starší 30 let

7 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Ad II) Období První republiky Vznik samostatného státu Tříkrálová deklarace (6. ledna 1918) požadavek českých poslanců na sebeurčení a společný stát se Slováky ¨ Orgány usilující o uskutečnění ideje společného státu: 1) Československá národní rada v Paříži (T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik) 2) Národní výbor (A. Švehla, K. Kramář, A. Rašín) Pittsburská dohoda ( ) Slováci žijící v USA se hlásí k myšlence společnému státu

8 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech léto 1918 – Československá národní rada uznána mocnostmi Dohody za oficiální zástupce budoucího Československého státu 26. září 1918 – Československá národní rada přetvořena na prozatímní vládu (Masaryk, Beneš, Štefánik) 18. října Washingtonská deklarace odmítnutí setrvání v rámci svazku monarchie (deklarace byla adresována prezidentovi USA – ten ji předal vládě Rakousko-Uherska) 28. října 1918 – prohlášení nezávislosti československého státu (dosud neurčena státní forma) 30. října – Martinská deklarace (Slováci se hlásí k vytvořenému státu)

9 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Recepční norma zákon č. 11/1918 Sb. Prohlášení (konstatování) existence samostatného státu Státní diskontinuita Kontinuita právního řádu (přebírá i systém státních orgánů) kontinuita znamená i akceptaci právního dualismu Národní výbor československý – nejvyšší orgán moci zákonodárné a výkonné spolupracuje s prozatímní vládou v Paříži

10 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Prozatímní ústava zákon č. 37/1918 Sb. (13. listopad 1918) Prozatímní dokument podle něhož má fungovat nově vzniklý stát do vytvoření definitivní ústavy Československý stát jako parlamentní republika Národní shromáždění jedna komora – 256, poté 270 členů (složení podle výsledků voleb do Říšské rady v roce 1911) Vláda (17 členů) – odpovědná Národnímu shromáždění Prezident republiky – jím zvolen T. G. Masaryk

11 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Stanovení hranic výsledek mezinárodních smluv 1919 – 1920 Versailleská mírová smlouva (hranice s Německem) Saint-Germainská smlouva (hranice s Rakouskem) doplněno ustanovení o připojení Podkarpatské Rusi Trianonská smlouva (hranice s Maďarskem) Sévreská smlouva (hranice s Polskem)

12 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Ústavní listina z roku 1920 ústavní zákon č. 121/1920 Sb. deset úvodních článků (Ústavní soud) a 134 paragrafů Hlava první - Základní ustanovení lid zdrojem veškeré moci, dělba moci, zásada legality demokratický charakter státu Podkarpatská Rus je součástí státu s nejširší autonomií Hlava druhá - Moc zákonodárná Národní shromáždění Poslanecká sněmovna (300 poslanců - voleni na 6 let) Senát (150 senátorů - voleni na 8 let) Stálý výbor (24 členů) – jednal o otázkách mezi schůzemi komor – ty jen dvakrát do roka (tzv. sesiový systém)

13 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Hlava třetí – Moc výkonná a) Prezident republiky občan starší 35 let, volen oběma komorami NS na 7 let všechny úkony vyžadují kontrasignaci b) Vláda odpovídá Poslanecké Sněmovně, jmenována prezidentem republiky Hlava čtvrtá - Moc soudní Nejvyšší správní soud – silné postavení Hlava pátá – katalog základních práv a svobod Hlava šestá – ochrana menšin (rasových, národnostních aj.) Nedostatky ústavy Ústava založena na ideji čechoslovakismu Autonomie Podkarpatské Rusi reálně neprovedena

14 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Ad III) Od druhé republiky do Února 1948 Mnichovská dohoda a Druhá republika Mnichovská dohoda (29. září 1938) odtržení Sudet od ČSR a přičlenění k Německu Vídeňská arbitráž (2. listopadu) přičlenění jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi k Maďarsku Druhá republika (30. září března 1939) ústavní zákon č. 330/1938 Sb. – vládě a prezidentovi propůjčeno právo vydávat tzv. prezidentské dekrety jako normativní akty bez spoluúčasti Národního shromáždění abdikace E. Beneše na funkci prezidenta republiky (5. října 1938)

15 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Slovenský stát ústavní zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenské země ústavní zákon č. 328/1938 Sb., o autonomii Podkarpat. Rusi - faktická změna z unitárního státu až na konfederaci změna názvu na Česko-Slovensko 14. března 1939 – samostatnost Slovenského státu (Slovenský sněm jej prohlásil zákonem č. 1/1939 Sb.) „Schutzvertrag“ – ochranná smlouva s Německem Slovenská ústava Slovenský sněm (80 poslanců volených na 5 let), prezident a vláda Státní rada (poradní orgán prezidenta jím jmenovaný) každý občan povinně přísluší do některého ze šesti stavů Slovenské národní povstání – Sloven. národní rada

16 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Protektorát Čechy a Morava 15. března 1939 – podepsán protokol souhlasu s okupací a předáním osudu s Československa do rukou německého Vůdce a říšského kancléře 16. března 1939 – výnos Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (publikován jako zákon č. 75/1939 Sb.) zánik suverenity zbytku Československa (po odtržení Slovenska) (Protektorát byl jen součástí Velkoněmecké říše)

17 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Prozatímní státní zřízení Období dekretální normotvorby (červenec 1940 – říjen 1945) dekrety vydává prezident se souhlasem exilové vlády (úst. dekret č. 2/1940 o prozatímním výkonu moci zákonodárné) celkem vydáno 143 prezidentských dekretů (48 z nich v exilu) dekretálně řešeno fungování exilové vlády i obnova hospodářství a fungování státu po osvobození Československa Úprava majetkových vztahů 1) neplatnost některých majetkoprávních úkonů (dekret č. 5/1945 Sb. – dekret zaváděl i tzv. národní správu) 2) konfiskace a rozdělení zemědělského majetku (dekret č. 12/1945 Sb.) 3) konfiskace nepřátelského majetku (dekret č. 108/1945) Úprava (zbavení) československého občanství zbavení občanství „ex lege“ skupinově - dekret č. 33/1945 Sb.

18 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Trestněprávní odpovědnost Lidové soudy - orgány soudící činy, k nimž došlo za doby okupace ze strany Němců, Maďarů, zrádců, kolaborantů atd. tzv. velký a malý retribuční dekret (dekret č. 16/1945 Sb. a 138/1945 Sb.) Odsun většiny německého obyvatelstva Zákon č. 115/1945 Sb., o právnosti jednání souvisejícím s o znovunabytí svobody Čechů a Slováků – beztrestné činy v odboji i odplata za vytrpěné bezpráví Ústavní dekret č. 11/1944 Úředního věstníku, o obnově právního pořádku – kontinuita s právem první republiky Doba nesvobody (od 30. září 1938 do 9. května 1945) Ratihabice – potvrzení platnosti všech prezidentských dekretů Říjen 1945 – ustavení „Prozatímního národního shromáždění“ Ústavodárné shromáždění – mělo přijmout novou ústavu

19 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Ad IV) Období komunistického režimu 25. únor 1945 – doplnění vlády po demisi nekomunistických ministrů a faktické převzetí vlády komunisty Ústava 9. května (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.) Československo – republika dvou rovnoprávných národů Národní shromáždění – jednokomor. parlament – 300 členů Snaha o „zlidovění soudnictví“ – zavedení „soudců z lidu“ Slovensko – Slovenská národní rada (normotvorba) Sbor pověřenců (moc výkonná) Rozdíl mezi ústavou „de iure“ a „de facto“ katalog lidských práv, jenž v ústavě měl jen formální význam Politické procesy

20 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech „Socialistická ústava“ (ústavní zákon č. 100/1960 Sb.) Ústava uzákonila vedoucí úlohu komunistické strany (KSČ) Zásada demokratického centralismu Další omezení moci slovenských orgánů ač ty zachovány Národní výbory – orgány veřejné správy Pražské jaro, srpen 1968 a „normalizace“ Pražské jaro - idea „socialismu s lidskou tváří“ uvolňování politických poměrů – (Alexander Dubček) 21. srpen 1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy Normalizace – snaha o obnovu poměrů, které byly před Pražským jarem s pouze dílčími změnami

21 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Federalizace Československa ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci Koncepce tří suverenit (trojí občanství) Dělba pravomocí mezi federaci a členské státy Federální shromáždění Sněmovna lidu – 200 poslanců Sněmovna národů – po 75 poslancích české a slovenské národnosti; zákaz majorizace Slovenská národní rada – 150 poslanců Česká národní rada – 200 poslanců V čele národních rad i Federálního shromáždění stálo předsednictvo – zákonodárná opatření

22 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech V) Od listopadu 1989 k samostatné ČR Po 17. listopadu 1989 přechod k demokratickému režimu Svobodné volby – Václav Havel zvolen prezidentem Odstranění zakotvení vedoucí úlohy KSČ Změna koncepce vlastnických vztahů Zavedení obcí jako jednotek místní samosprávy Zrušení Národní fronty Posílení postavení českých a slovenských orgánů na úkor orgánů federálních Zakotvení Listiny Základních práv a svobod do právního řádu Vznik Ústavního soudu

23 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Rozpad federace Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR) (1990 – změněn dosavadní název státu a byl přijat na tento název) Dohoda české a slovenské politické reprezentace na rozdělení federace na dva samostatné státy (v druhé polovině roku 1992) – možnost uspořádání referenda nebyla využita převod dalších pravomocí z federace na republiky (ústavní zákon č. 493/1992 Sb.) dohoda na dělení majetku územní princip – věci nemovité a část věcí movitých dělba v poměru 2:1 ve prospěch ČR - ostatní aktiva a pasiva (k dělení došlo na základě ústavního zákona č. 541/1992 Sb.)

24 Mgr. Petr Čechák, Ph.D., :: 12. Ústavní vývoj v letech Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky (přijata v červenci 1992 jako „základní krok“ slovenské svrchovanosti) ústavní zákon č. 460/1992 Sb. – Ústava Slovenské republiky (přijata s účinností od 1. října 1992 de facto již jako ústava samostatného státu) ústavní zákon č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky – zánik federace k 1. lednu 1993 Prosinec 1992 – přijata Ústava České republiky (jako ústava samostatného státu nabyla účinnosti dne 1. ledna 1993)


Stáhnout ppt "Ústavní vývoj a ústavní systém ČR Ústavní vývoj v letech 1848 – 1992 Mgr. Petr Čechák, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google