Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Globalizace Úvod Dopady globalizace Rizika globalizace Trendy globalizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Globalizace Úvod Dopady globalizace Rizika globalizace Trendy globalizace."— Transkript prezentace:

1 Globalizace Úvod Dopady globalizace Rizika globalizace Trendy globalizace

2 Svět místo aby byl pod kontrolou, uniká nám Některé vlivy, které měly přinášet stabilitu a předpověditelnost – mají často zcela opačný účinek. Např. globální klimatické změny. To je jenom jedno z rizik. Nové formy rizika jsou spojeny s globální elektronickou ekonomikou.

3 Globalizace zásadně přetváří způsob našeho života Lidé všude ne světě přidávají ke svému způsobu života moderní výbavu- videa, televize, osobní počítače. Globalizace souvisí s tezí, že všichni žijeme v jednom světě.

4 Existují odlišné pohledy na globalizaci Skeptici říkají, že bez ohledu na projevy se globální ekonomika neliší od toho, co tu existovalo v minulých dobách. Většina zemí získává jen malou část příjmů ze zahraničního obchodu a značná část hospodářské směny se odehrává mezi regiony, než celosvětově.

5 Radikálové dokazují, že globalizace je reálná a důsledky lze ucítit všude. Globalizace je lhostejná ke státním hranicím.Státy ztratily většinu své územní svrchovanosti a politici přišli o schopnost ovlivňovat události.

6 Podle Giddense úroveň světového obchodu je mnohem vyšší, než kdy předtím pokrývá širší sféru zboží a služeb.Nejvýraznější rozdíl je v úrovni finančních a kapitálových toků a elektronických peněz. V podmínkách globální elektronické ekonomiky se může převádět obrovský kapitál pouhým kliknutím myši.

7 Globalizace, tak jak ji zakoušíme je v mnoha ohledech revoluční. Globalizace není jen ekonomická, ale také politic- ká, technologická a kulturní.Ovlivňuje ji především vývoj v komunikačních systémech. Je nejenom vně, ale ovlivňuje osobní a intimní aspekty našeho života. Globalizace je složitý soubor procesů, které působí navzájem rozporně, či protikladně.

8 Globalizace je v různých částech světa důvodem k oživování lokální kulturní identity. Uvnitř států a jimi napříč se vytvářejí nové ekonomické a kulturní zony. Globalizace se nerozvíjí stejnoměrně a všechny její dopady rozhodně nejsou příznivé. Mnoha lidem žijícím jinde než v Evropě nebo Severní Americe se zdá být nepřijímána jako westernizace či spíše amerikanizace.

9 Ve Spojených státech má své základny většina obrovských nadnárodních společností. Všechny ostatní společnosti pocházejí z bohatých zemí, ne ze států třetího světa. Pesimista by globalizaci pokládal především za záležitost průmyslového Severu. V jeho pohledu globalizace ničí místní kultury, roz- šiřuje nerovnosti ve světě a zhoršuje úděl zbídačených. Někteří říkají, že globalizace vytváří svět vítězů a poražených.

10 Statistiky jsou opravdu hrozivé. Podíl nejchudší pětiny světové populace na globálním příjmu klesl od roku 1989 z 2,3 % na 1,4 %. Díl, který připadá nejbohatší pětině naopak vzrostl. V subsaharské Africe je ve 20 zemích reálný přijem na osobu nižší, než na konci sedmsedátých let.V mnoha méně rozvinutých zemích jsou bezpečnostní přepisy a nařízení na ochranu prostředí buď na nízké úrovni, nebo neexistují.

11 Svalovat vinu na bohaté se ale podle Giddense nedá. Je jisté, že průmyslové země mají na světové dění daleko větší vliv, než chudé země. Globalizace je ale stále decentralizovanější. Její důsledky jsou v západních zemích cítit stejně, jako kdekoli jinde.

12 Čím dal je běžnější jev zvaný zpětná kolonizace Znamená, že nezápadní země ovlivňují vývoj na Západě. Např. rozvoj globálně orientovaného sek- toru vyspělých technologií v Indii, nebo prodej brazilských televizních programů do Portugalska.

13 Je zřejmé, že volný obchod nepředstavuje ničím nezkalený přínos. Otevře -li se země, nebo její regiony volnému obchodu, může to těžce porušit místní ekonomiku zajišťující holé živobytí. Oblast, která se stane závislou na několika produktech prodávaných na světových trzích je velmi zranitelná.

14 Spory o globalizaci se soustřeďují i na její důsledky pro národní stát Podle Giddense jsou národní státy mocné i dnes a úloha politických vůdců ve světě je veliká. A přesto se národní stát přetváří. Národní hospodářská politika nemůže být tak efektivní jako kdysi. I národy si musí nově promyslet své identity. Národy dnes spíše čelí rizikům a nebezpečím, než nepřátelům

15 Setkáváme se i se změnou institucí. Instituce vypadají stejně, jako kdysi, nesou stejná jména, ale uvnitř se stávají něčím jiným. Vnější skořápka zůstává, ale vnitřek se změnil. Hovoří se o skořápkových institucích. Tyto nestačí na úkoly, jež mají plnit.

16 Změny, které získávají na váze vytvářejí globální kosmopolitní společnost. Naše společnost se rozvíjí anarchicky a nahodile, nesena směsicí různých vlivů. Není pevně daná a bezpečná, ale naopak plná obav a úzkostí a poznamenána hlubokými rozdíly. Bezmoc již zakoušíme není známkou osobních selhání, ale odrazem neschopnosti našich institucí.

17 Rizika globalizace Od roku 1998 probíhají nejrůznější teplotní výkyvy na různých místech zeměkoule. Podobné teplotní změny jsou důsledkem lidského zásahu do světového klimatu. Dnes se hovoří o riziku.

18 Riziko se vztahuje k nejistým situacím, které se aktivně posuzují vzhledem k budoucím možnostem Riziko předpokládá společnost, která se aktivně snaží odthnout od své minulosti – a to je základní charaktetistika moderní průmyslové civilizace. Všechny dřívější světové kultury žily především v minulosti. Tam, kde dnes hovoříme o riziku, si braly na pomoc představu osudu, štěstí nebo vůle bohů. Přijetí rizika je ale také podmínkou vzrušení a dobrodruužství. Pozitivní přijetí rizika je zdrojem energie, která vytváří bohatství.

19 Dva aspekty rizika, jeho pozitivní i negativní stránka jsou tu od počátků moderní průmyslové společnosti. Riziko je mobilizující, hnací sílou společnosti, která si přeje změnu – která chce svojí budounost určovat. Sociální stát je svou podstatou systémem zvládání rizika.

20 Předpokládalo se, že propočet rizika představuje způsob, jak regulovat budoucnost. Naše snahy kontrolovat budoucnost se jako bumerang vracejí v podobě nových problémů,což nás nutí hledat jiné přístupy k nejistotě. Setkáváme se dvěmi typy rizik: Jednomu je možné říkat vnější riziko. Toto riziko ve skutečnosti vnímáme jako něco, co přichází zvenčí, na základě tradice nebo přírody. Jiné je riziko vyrobené, takové, které vytvořil vliv našeho rozvíjejícího se vědění na svět. S vyrobeným rizikem máme velmi malou historickou zkušenost.

21 Do této kategorie patří většina rizik spojených se životním prostředím, odvíjející se od globálního oteplování. Charakter společnosti si vynutil přechod od převahy vnějšího rizika k převládnutí rizika vyrobeného. V materiálním prostředí, jež nás obklopuje, je jen málo aspektů, které by nebyly nějakým zp§sobem ovlivněny lidským zásahem.

22 Vyrobené riziko se netýká jenom přírody. Proniká také do jiných oblastí života. Např. manželství a rodina v průmyslových zemích i v celosvětovém měřítku procházejí hlubokými změnami. Osobní budoucnost, která stojí před lidmi je se všemi svými možnostmi a nebezpečími mnohem otevřenější, než v minulosti.

23 I v politice vzniká nové klima Příznačně se v něm střídají nařčení z panikaření s obviňováním se zastírání skutečného stavu věcí. Panikaření může být paradoxně přepokladem snížení rizika, které nám hrozí. Příkladem může být problém AIDS. Vlády a odborníci předvedli velké veřejné drama o rizicích. I díky tomu se AIDS nerozšířil v takové míře.

24 Změnil se i náš vztah k vědě a technologiím V západní společnosti fungovala věda přibližně dvě staletí jako svého druhu tradice. Vědecké poznání mělo tradici překonat, ale stalo se ve skutečnosti samo tradicí. Představovalo něco, co většina lidí respektovala, protože laici „přebírali“ názory od expertů. Dnes musí mít většina z nás mnohem aktivnější vztah k vědě a k technologiím.

25 Dnes už každý uznává zásadně proměnlivý charakter vědeckých poznatků. Nejúčinnější způsob, jak omezit naší odpovědnost za výrobu rizika je přijetí tzv. „preventivního principu.“ Tento princip navrhuje, aby se s problémy ŽP něco dělalo, i když o nich neexistují zcela spolehlivé vědecké doklady. Ne vždy lze tento princip uplatnit.

26 V případě pěstování geneticky upravených potravin rozhodování není jednoduché. Pěstují se na celém světě, zejména v Severní Americe a Číně, ale i u nás. Je zde mnoho neznámých, s nimiž nikdo nepočítá. Jedním z nich je středně či dlouhodobé nebezpečí pro zdraví. Dále geny se mohou rozšířit a může vzniknout superplevel. Na druhé straně intenzivní zemědělství není možné udržet do nekonečna. Bioinženýrství by mohlo přispět k omezení užívání chemikálií.

27 Vlády ani jednotlivci nemohou předstírat neexistenci rizik. Tato rizika a dilemata pronikají hluboko do našeho všedního života. Náš věk není rizikovější, než doby dřívějších generací. Poměr rizik a nebezpečí se ale posunul. Námi vytvořená rizika jsou více hrozivá, než přicházející z vnějšku.

28 V současnosti neexistuje instituce, která by monitorovala technologické změny a jejich dopady. Aktivně přistupovat k rizikům je základním prvkem dynamické ekonomiky a invenšní společnosti. Žít v globálním věku znamená vyrovnat se s rozmanitostí nových rizikových situací.

29 Trendy globalizace - Hodnota světového exportu dosahla sedmi bilionů dolarů, to je 21 % světového HDP v roce V sedmdesátých letech to bylo 17 % z mnohem menšího HDP. - Průměrný denní obrat na světových devizových burzách stoupnul v roce 1998 na 1,5 bilionu dolarů z miliard v 70. letech.

30 Počet turistů cestujících do ciziny se od roku 1980 více než zdvojnásobil zhruba na 600 milionů lidí ročně v roce Lidé proteleonovali v roce 1996 s cizinou 70 miliard minut, oproti 33 miliardám v roce Zpráva OSN uvádí, že propast mezi pětinou nejchudších zemí a 20 % nejbohatších se prohloubila na 74:1. V roce 1960 představovala 30 :1

31 Toky zboží a peněz se jako vlákna pavučin proplétají na celem světě. Vytvářejí jeden globální trh. Roste kvalita, nabídka zboží, klesají prodejní i výrodní ceny, vznikjí nové pracovní příležitosti. Toale přináší rozdíly nejen ve vztahu bohatých a chudých zemí, ale i uvnitř jednotlivých ekonomik.V USA je příjem dělníka 300 x nižší než špičkového manažera.

32 Ekologové na celém světě upozorňují na nešetrné čerpání neobnovitelných zdrojů a na ničení přirozených ekosystémů na všech úrovních od regionálních až po planetární. Reálné nebezpečí představuje rovněž doprava. Situace vyžaduje větší ekologickou gramotnost, tedy vědomí souvislosti symbiózy člověka a jeho okolí.

33 Informační demokracie Světová počítačová síť otevřela doposud nevídané možnosti pro šíření informací, vzájemnou komunikaci, diskusi a propojování názorově blízkých skupin. V elektronické krajině tak dochází k diskusím o budoucnosti globální společnosti. Internetová síť vytváří alternativní body moci.

34 Rozvoj informační demokracie má v posledních 10 letech první výsledky vynucenou reformu řady mezinárodních organizací a zvýšený tlak na regionální řízení a správu státu. Jediným záporem je svobodné šíření extrémních a xenofóbních dogmat po síti. Ty ovšem žádná, ani informační demokracie nemůže vytesnit.


Stáhnout ppt "Globalizace Úvod Dopady globalizace Rizika globalizace Trendy globalizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google