Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trávicí soustava 2008.  Herbivor se živí rostlinami  Karnivor se živí masem  Omnivor je všežravec.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trávicí soustava 2008.  Herbivor se živí rostlinami  Karnivor se živí masem  Omnivor je všežravec."— Transkript prezentace:

1 Trávicí soustava 2008

2  Herbivor se živí rostlinami  Karnivor se živí masem  Omnivor je všežravec

3 Omnivor omnivorové používají často oportunní zdroje potravy

4 Osteofagie – konzumace kostí je běžné zejména u herbivorů, kteří se pasou na chudých půdách, kde mají nedostatek fosforu. Fosfor potřebuje živočich na tvorbu ATP, DNA, fosfolipidů a především kostí

5 Karnivorové versus herbivorové

6 Králíci řeší problém těžší stravitelnosti celulózy druhou konzumací vlastního, tzv. primárního trusu.

7  Potrava musí splňovat tři základní požadavky být palivem pro metabolismus být palivem pro metabolismus musí obsahovat stavební prvky, ze kterých bude postaveno tělo zvířete musí obsahovat stavební prvky, ze kterých bude postaveno tělo zvířete musí obsahovat esenciální aminokyseliny, vitamíny apod. které si organismus není schopen vyrobit musí obsahovat esenciální aminokyseliny, vitamíny apod. které si organismus není schopen vyrobit

8 Metabolismus organismů na Zemi  organismy dělíme podle toho, odkud získávají energii a odkud čerpají uhlík fototrofové = energii získávají ze světla fototrofové = energii získávají ze světla chemotrofové = energii získávají rozkladem chemických látek chemotrofové = energii získávají rozkladem chemických látek autotrofové získávají uhlík z anorganickcýh látek (CO 2 ) autotrofové získávají uhlík z anorganickcýh látek (CO 2 ) heterotrofové získávají uhlík z organických látek (např. z glukosy) heterotrofové získávají uhlík z organických látek (např. z glukosy)

9 Metabolismus organismů na Zemi  fotoautotrofové = uhlík získávají z anorganických látek (CO 2 ),energii ze světla sinice, zelené řasy, rostliny sinice, zelené řasy, rostliny  chemoautotrofové = uhlík získávají z anorganickcýh látek, energii z oxidací anorganických látek (např. H 2 S, NH 3, Fe ++ ) některá prokaryota, např. Sulfolobus některá prokaryota, např. Sulfolobus  fotoheterotrofové = získávají uhlík z organických látek a energii ze světla řada mořských prokaryot,např. Rhodobacter, Chloroflexus řada mořských prokaryot,např. Rhodobacter, Chloroflexus  chemoheterotrofové = získávají uhlík z organických látek a energii oxidací organických látek mnoho prokaryot (nepř. Clostridium),protista, fungi, živočichové, některé nezelené rostliny mnoho prokaryot (nepř. Clostridium),protista, fungi, živočichové, některé nezelené rostliny

10 Intracelulární trávení  u prvoků a houbovců po pohlcení částeček potravy fagocytózou či pinocytózou  nově utvořená potravní vakuola splyne s lysozómem, který obsahuje hydrolytické enzymy

11 Extracelulární trávení  probíhá „mimo“ tělo v trávicí trubici  tím je umožněno polykat i velká sousta potravy  natrávené částečky potravy jsou dále natráveny intracelulárně

12 Cnidaria  trávicí trakt má jediný otvor, který jest zároveň otvorem přijímacím i vyvrhovacím  trávení probíhá v gastrovaskulární dutině  specializované buňky vylučují do této dutiny trávicí enzymy  jiné buňky pak natrávené částečky potravy pohlcují – uvnitř buněk však probíhá značná část štěpných procesů

13 Cnidaria  žahavci tak mají zároveň extracelulární i intracelulární trávení  nestrávené částečky potravy, jako jsou chitinové skořápky, jsou později tímtéž otvorem vyvrženy ven  rovněž ploštěnky mají trávicí trubici s jediným otvorem

14

15 Kompletní trávicí trakt  Pásnice (Nemertea) a vířníci (Rotifera) a všechny ostatní skupiny již mají trávicí trakt se dvěma otvory  výhodou je možnost přijetí další várky potravy, i když první dávka ještě není zcela zpracována  další výhodou je možnost zpracování potravy za sebou následujícími postupnými kroky

16

17

18 Cukry, tuky, bílkoviny  monomery všech těchto tří látek se dají spálit pro zisk ATP cukry cukry tuky – mají v sobě cca 2x víc energie než cukry tuky – mají v sobě cca 2x víc energie než cukry bílkoviny – jen málo organismů spaluje bílkoviny jako nouzový zdroj energie, když se vyčerpají tuky a cukry. Bílkoviny se užívají především jako stavební látky bílkoviny – jen málo organismů spaluje bílkoviny jako nouzový zdroj energie, když se vyčerpají tuky a cukry. Bílkoviny se užívají především jako stavební látky

19 Přebytek potravy  když živočich přijme víc potravy, než kolik potřebuje na výrobu ATP, používá přebytek pro biosyntézy  pokud neroste, ukládá přebytek do zásoby,  například ve svalech a játrech ve formě glykogenu, živočišného škrobu  pokud je glykogen uložen v dostatečném množství a potrava je stále přijímána, ukládá se přebytek ve formě tuku

20 Nedostatek potravy  když je potravy málo, u člověka se nejprve spaluje glykogen v játrech…  …potom glykogen ve svalech a tukové zásoby  zdravý člověk, i když není obézní je schopen bez nesnází vydržet několik týdnů hladu  na jeden den stačí spálit na pokrytí energetických výdajů jen 0,3 kg zásobního tuku!

21 Nedostatek potravy  problém nastane, pokud je hladovění dlouhé a vyčerpají se tukové zásoby  pak se začnou spalovat proteiny, svaly se začnou zmenšovat a mozek strádá nedostatkem proteinů  pokud tato osoba přežije, může mít trvalé následky

22 Nedostatek potravy  normálně je tato situace vcelku vzácná (s výjimkou velkého sucha či válek)…  … zejména u dívek však je známa nemoc anorexia nervosa

23 Obezita  pokud je naše potrava bohatá na tuky, tělo má tendenci je uchovávat v tukových buňkách (obr.)  pokud se přejídáme cukry, tělo má tendenci je spalovat  potrava bohatá na tuky tak rychleji vyústí ve váhovém přírůstku než potrava bohatá na cukry tukové buňky z břicha člověka

24 Obezita  v USA je 15 % dětí a adolescentů obézních; 30 % dospělých je obézních a dalších 35 % má nadváhu  problémy obezity: diabetes, rakovina střeva, rakovina prsu, kardiovaskulární nemoci  obezita je chápána jako epidemie

25 Hormony, které hlídají nasycenost  leptin – je produkován tukovou tkání a snižuje chuť k jídlu. Když tělo vyčerpává tuky, snižuje se i hladina leptinu a chuť k jídlu se zvyšuje  PYY – je vylučován tenkým střevem po jídle, tlumí chuť k jídlu a působí proti ghrelinu  insulin – po jídle stoupá hladina cukru v krvi a do krve se vylučuje insulin. Insulin v krvi tlumí chuť k jídlu  ghrelin – je vylučován žaludkem v době očekávaného příjmu jídla a způsobuje pocit hladu. Ghrelin je jedna z příčin, proč je tak těžké držet dietu

26 Leptin  objeven 1994  produkován tukovou tkání a snižuje chuť k jídlu  je produktem genu ob  obézní lidé nemají ani tak poruchu v produkci leptinu, jako spíše nefungují receptory pro leptin (podobně jako třeba u diabetes II. typu)  jeho antagonistou je ghrelin

27

28 Hormony, které hlídají nasycenost  většina těchto hormonů jsou proteiny a dnes jsou již identifikovány desítky genů, které je kódují  tyto geny dědíme; obezita je tedy do značné míry problémem dědičnosti  dědičnost také odpovídá za to, proč někdo celý život bojuje s nadváhou, zatímco jiný může jíst cokoli a nemá s nadváhou problémy

29 Hormony, které hlídají nasycenost  obézní myš vpravo má nefunkční gen kódující leptin  myš lze uzdravit leptinem podáváným v injekci  vlevo kontrolní, normální myš  většina obézních lidí má však metabolismus leptinu v pořádku a produkuje vysokou hladinu leptinu…  …na který však mozek nereaguje

30 Obesita  naše chuť na tučná a sladká jídla mohla být v dobách lovců a sběračů výhodná, neboť se v naší evoluci zřejmě střídala období nadbytku potravy s dlouhými obdobími hladu  lidé schopní obezity tak mohou snáze přežít  dnes, pravda, lovíme a sbíráme v supermarketech, kde je potravy vždy dost, a geny podporující obezitu jsou kontraproduktivní

31

32 Trávení cukrů  karbohydrázy – enzymy, které obecně štěpí cukry  amyláza štěpí rostlinný škrob a glykogen na disacharid maltózu  maltáza štěpí maltózu (na dvě glukózy), laktáza laktózu (na glukózu a galaktózu)  někteří suchozemští plži a vzácně i hebivorní členovci vytváří celulázu, která štěpí celulózu na disacharid cellobiózu…  …většina živočichů však spoléhá na mutualistické mikroorganismy, které umí celulázu syntetizovat  žáby tvoří chitinázu, která je schopna štěpit chitin. Žáby se tedy mohou chitinem i živit

33 Trávení lipidů  tuky jsou ve vodě nerozpustné, proto musí být nejprve emulgovány do drobných kapek (což dělá žluč) (nebo při umývání nádobí jar)  lipáza potom tyto drobné kapky tuků štěpí štěpí se esterická vazba mezi gylcerolem a třemi mastnými kyselinami štěpí se esterická vazba mezi gylcerolem a třemi mastnými kyselinami

34 Nedostatek lipidů  esenciálním lipidem je kyselina linoleová, kterou potřebujeme pro budování určitých typů fosfolipidů v buněčných membránách  většinou ale přijímáme tuto kyselinu v dostatečné míře v potravě  deficience je tedy velmi vzácná

35 Trávení proteinů  proteázy obecně štěpí proteiny  endopeptidázy štěpí protein někde uvnitř něj za vzniku dvou menších fragmentů  pepsin je endopeptidáza která štěpí vazbu aromatických aminokyselin jako je phenylalanin nebo tyrosin pepsin štěpí zvláště dobře kolagenová vlákna ve vazivech a svalech pepsin štěpí zvláště dobře kolagenová vlákna ve vazivech a svalech  trypsin je endopeptidáza která štěpí vazbu u argininu a lyzinu  chymotrypsin je nejméně selektivní – štěpí vazbu u šesti aminokyselin

36

37 Trávení proteinů  exopeptidázy štěpí proteiny z jednoho nebo druhého konce karboxypeptidázy štěpí aminokyseliny z C konce karboxypeptidázy štěpí aminokyseliny z C konce aminopeptidázy štěpí aminokyseliny z N konce aminopeptidázy štěpí aminokyseliny z N konce

38 Trávení proteinů  aby nedošlo k natrávení buněk, které tyto enzymy tvoří, vytváří se neaktivní forma enzymu (tzv. proenzym), která je potom mimo buňku upravena do aktivní pepsinogen – pepsin pepsinogen – pepsin HCl v žaludku štěpí neaktivní pepsinogen na aktivní pepsinHCl v žaludku štěpí neaktivní pepsinogen na aktivní pepsin trypsinogen – trypsin trypsinogen – trypsin zásadité prostředí střeva a enterokinázy štěpí trypsinogen na trypsin. Trypsin sám potom štěpí dále trypsinogenzásadité prostředí střeva a enterokinázy štěpí trypsinogen na trypsin. Trypsin sám potom štěpí dále trypsinogen chymotrypsinogen – chymotrypsin chymotrypsinogen – chymotrypsin trypsin štěpí chymotrypsinogen na chymotrypsintrypsin štěpí chymotrypsinogen na chymotrypsin

39 Kwashiorkor  při nedostatku proteinů v potravě játra nejsou schopna syntetizovat dostatek krevních proteinů, aby se dosáhlo vhodné rovnováhy mezi krví a intersticiální tekutinou  některé tkáně tak akumulují vodu  děti pak umírají na spalničky, černý kašel a další dětské nemoci, neboť tělo není schopno vytvářet dostatečné množství imunoglobulinů

40 Kwashiorkor  kwashiorkor znamená v ghanském jazyku „odmítnutý“ neboť nemoc propuká ve chvíli odstavení od kojení  nemoc vzniká za dostatku cukrů a tuků, avšak za nedostatku bílkovin

41 Esenciální aminokyseliny  osm aminokyselin je pro člověka esenciálních  devátá, histidin je esenciální pro děti  tyto aminokyseliny si nejsme schopni vytvořit a musíme je přijímat s potravou

42 Esenciální aminokyseliny  živočišné proteiny obsahují všechny esenciální aminokyseliny potřebné pro člověka, jsou „kompletní“  rostlinné proteiny takové nejsou, například v kukuřici chybí aminokyselina lysin a člověk živící se pouze kukuřicí by začal projevovat nemoci z nedostatku bílkovin  většina kultur, zřejmě díky pokusům a omylům nakonec našla optimální kombinaci rostlinných zdrojů potravy

43 Pelichání u tučňáků  v době výměny peří tělo vyžaduje enormní množství proteinů  tučňáci však v této době nemohou plavat a tím pádem ani se živit  proteiny jsou získávány dočasným odbouráním svalové hmoty

44 Vitamíny  přestože jich potřebujeme velmimalé množství (0,01 – 100 mg/den) jejich nedostatek vede k vážným problémům  doposud bylo identifikováno 13 vitamínů esenciálních pro člověka  dělíme je do dvou skupin: vitamíny rozpustné ve vodě (B komplex, C) vitamíny rozpustné ve vodě (B komplex, C) vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,K) vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,K)

45 Vitamíny  exces vitamínů rozpustných ve vodě zřejmě není škodlivý, neboť přebytky jsu vylučovány močí  přebytek vitamínů rozpustných v tucích je ukládán do tukové tkáně a může někdy dosáhnout toxické hladiny

46 Vitamíny rozpustné ve vodě  B1 – thiamin  B2 – riboflavin  B3 = PP = niacin  B5 = kyselina pantothenová  B6 – pyridoxin  B12 – kobalamin  C – kyselina askorbová  H – biotin  kyselina listová

47 Vitamíny rozpustné v tucích  A – je součástí pigmentů oka, díky kterým vidíme  D – zisk vápníku a tvorba kostí  E – není doposud zcela známá (snad s vitamínem C zabraňuje oxidaci fosfolipidů v membránách – v reklamních sloganech „antioxidant“)  K – pro správné srážení krve

48 Vitamíny  avitaminózy – úplné chybění některých vitamínů (smrtelné) kurděje (nedostatek vitamínu C) kurděje (nedostatek vitamínu C) beri-beri (nedostatek vitamínu B1) beri-beri (nedostatek vitamínu B1)  hypovitaminózy – částečné chybění vitamínů  hypervitaminózy – jen u vitamínů rozpustných v tucích

49

50

51 Minerály  požadovány tělem v denním rozmezí 1mg – mg  Ca, P – člověk potřebuje velké množství kvůli tvorbě kostí  Ca – správné fungování svalů a nervů  P – součást DNA a ATP  Fe – součást cytochromů (enzymů potřebných pro buněčnou respiraci); součást hemoglobinu

52 Minerály  Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, Se, Mo – kofaktory některých enzymů  I – pro tvorbu tyroxinu a vůbec thyroidních hormonů  Na, K, Cl – správné fungování nervů a udržení osmotické rovnováhy  občané USA ale zkonzumují 20x více soli než kolik reálně potřebují  příliš mnoho Na je spojeno s vysokým krevním tlakem  příliš mnoho železa vede k poškození jater

53

54 Proces trávení lze rozdělit do čtyřech fází:

55 Trávicí soustava - popis

56

57 Cavum oris (Dutina ústní)  rty (labia oris)  tváře (buccae) na čelisti přechází jako dáseň (gingiva) na čelisti přechází jako dáseň (gingiva)  slinné žlázy příušní příušní podčelistní podčelistní podjazykové podjazykové  sliny – zřeďují a spojují sousto, pomoc při polykání (obsahují mucin); pomoc při trávení (enzym ptyalin); čištění a desinfekce (lysozym)

58 Cavum oris (Dutina ústní)  člověk produkuje cca 1 litr slin denně  díky podmíněným reflexům může sekrece slin začínat již před fyzickým kontaktem s potravou  hlen mucin chrání jazyk a ústní dutinu, rovněž pomáhá pro hladší polknutí sousta  sliny rovněž působí jako pufr, kterým se neutralizují případné kyseliny a chrání tak zuby proti kazu  ptyalin patří mezi amylázy: štěpí škrob a glykogen na menší polysacharidy a na disacharid maltózu

59 Polykání Pokud nepolykáme oesophageální svěrač uzavírá jícen, epiglottis je nahoře, glottis je otevřena a vzduch může proudit do plic

60 Polykání Polykací reflex je spuštěn ve chvíli, když bolus (sousto) vstupuje do jícnu. Epiglottis se sklopí dolů naproti glottis a uzavřou průdušnici. Oesophageální sfinkter se uvolní

61 Po polknutí sousta se larynx pohne směrem dolů a otevře se trachea. Vlny svalových kontrakcí (peristaltika) ženou sousto směrem dolů do žaludku

62

63 Polykání  když polykáme, larynx se pohne směrem vzhůru a přitlačí svji přední část, glottis, k chrupavčité příklopce hltanové, zvané epiglottis  tento pohyb lze dobře sledovat na lidech při jídle, vzhůru se pohybuje tzv. ohryzek  obvykle se tedy sousto dostane do správné trubice

64 Dentes (zuby)  jsou uloženy v alveolech v čelisti  typy zubů dentes incisivi (řezáky) 2 dentes incisivi (řezáky) 2 dens caninus (špičák) 1 dens caninus (špičák) 1 dentes premolares (třenové zuby) 2 dentes premolares (třenové zuby) 2 dentes molares (stoličky) 3 dentes molares (stoličky) 3  celkem 32 zubů

65 Příklady modifikovaných řezáků (dentes incisivi)

66 Dentes (zuby)  mléčný chrup  typy zubů dentes incisivi (řezáky) 2 dentes incisivi (řezáky) 2 dnes caninus (špičák) 1 dnes caninus (špičák) 1 dentes premolares (třenové zuby) 0 dentes premolares (třenové zuby) 0 dentes molares (stoličky) 2 dentes molares (stoličky) 2  celkem 20 zubů  prořezávání od 6 roku do 18 (až 30) let

67 Dentes (zuby)

68

69 Stavba zubu sklovina zubovina dřeň dáseň kost kanál, obsahující nervy a cévky

70 Lingua (jazyk)  polykání, žvýkání, sání, řeč, hmatová a teplotní citlivost  chuť – sladko, slano, kyselo, hořko  tvrdé patro (palatum durum) – kostěný podklad + sliznice  měkké patro – palatum molle – uzavírá nosohltan při polykání a dutinu ústní při dýchání dvě řasy, uprostřed čípek dvě řasy, uprostřed čípek patrové mandle (tonsilae palatinae) patrové mandle (tonsilae palatinae)

71 Pharynx (Hltan)  Eustachova trubice – vede do středního ucha  v horní části mandle (tonsila pharyngea)  střední čát – překřížení dýchacích a polykacích cest  dolní část – vchod do hrtanu – hrtanová příklopka (epiglottis)

72 Pharynx (Hltan)  polykání řetěz reflexů, zahájení podrážděním kořene jazyka řetěz reflexů, zahájení podrážděním kořene jazyka nevybavuje se v bezvědomí nevybavuje se v bezvědomí měkké patro uzavírá nosohltan, epiglottis uzavírá hrtan měkké patro uzavírá nosohltan, epiglottis uzavírá hrtan

73 Oesophagus (jícen)  svalová trubice  v horní části příčně pruhované svalstvo – je ovládáno vůlí  v dolní části hladké svalstvo  asi 25 cm, průměr 1,5 cm

74 Ventriculus (žaludek) též gaster, stomachus  svalový vak, podélné, okružní a šikmé svaly  1 – 2 litry objemu  shromažďuje potravu, promísí a tráví, začíná vstřebávání  části česlo (cardia) česlo (cardia) klenba (fundus) klenba (fundus) tělo (corpus) tělo (corpus) vrátník (pylorus) vrátník (pylorus)

75 Žaludek se nachází v horní části břišní dutiny, těsně pod bránicí Díky své „accordionlike“ podobě pojme až dva litry HCl, pH 1 – 2 je schopno rozpustit hřebík zabije velkou většinu bakterií rozpouští extracelulární matrix, kterou jsou jednotlivé buňky potravy drženy při sobě denaturuje proteiny

76 Žaludeční žláza obsahuje tři typy buněk: hlenové buňky – vylučují hlen „chief cells“ – vylučují pepsinogen parietální buňky – vylučují HCl

77 Ventriculus (žaludek) též gaster, stomachus  žlázy ve sliznici hlen – obsahuje mucin hlen – obsahuje mucin HCl: 0,4 – 0,5 %; pH 1 – 2 HCl: 0,4 – 0,5 %; pH 1 – 2 pepsinogen – pomocí HCl je aktivován na pepsin pepsinogen – pomocí HCl je aktivován na pepsin pepsin sám potom rozkládá další pepsinogen na pepsin – příklad pozitivní zpětné vazbypepsin sám potom rozkládá další pepsinogen na pepsin – příklad pozitivní zpětné vazby  žaludeční šťávy se tvoří 2 – 3 litry denně  funkce: trávení bílkovin na kratší peptidy trávení bílkovin na kratší peptidy vstřebávání vody, solí, případně alkoholu vstřebávání vody, solí, případně alkoholu dávkování tráveniny (chymus) do střeva dávkování tráveniny (chymus) do střeva

78 Ventriculus (žaludek) též gaster, stomachus  krom vylučování neaktivního pepsinogenu je druhou linií obrany proti samonatrávení pokrytí vnitřku žaludku hlenem  i tak se ale mitózami musí tvořit tolik buněk, že za tři dny jsou všechny buňky žaludečního povrchu nahrazeny  každých 20 vteřin se hladké svaly žaludku stáhnou  při pohybu naprázdno tyto stahy působí pocit hladu

79 Ventriculus (žaludek) též gaster, stomachus  stahy žaludku 10 – 15 minut po jídle  řízení činnosti nervové – podráždění čidel ve stěně žaludku a úst zahajuje vyměšování šťáv nervové – podráždění čidel ve stěně žaludku a úst zahajuje vyměšování šťáv látkové – hormon gastrin ze stěny žaludek udržuje vyměšování šťáv látkové – hormon gastrin ze stěny žaludek udržuje vyměšování šťáv  zvracení (vomitus) předchází mu nevolnost (nausea) předchází mu nevolnost (nausea) obranný reflex vyvolaný přeplněním žaludku, otravou alkoholem, psychické vlivy obranný reflex vyvolaný přeplněním žaludku, otravou alkoholem, psychické vlivy v bezvědomí může vést k zadušení v bezvědomí může vést k zadušení

80 Ventriculus (žaludek) též gaster, stomachus  česlo se obvykle otevírá jen při příjmu sousta z jícnu  pokud se kyselý obsah žaludku dostane občas do jícnu, jev vnímáme jako pálení žáhy  většinou je tedy žaludek zavřený na obou koncích  vrátník (pylorus) se otevře 2 – 6 hodin po příjmu potravy

81 Baktérie Helicobacter pylori začíná tvořit žaludeční vřed tím, že ničí ochrannou hlenovou vrstvu a způsobuje tak zánět žaludeční sliznice. Žaludeční šťávy tak následně mohou natrávit žaludeční stěnu. Ve vážných případech dochází až k proniknutí krve a žaludečního obsahu do břišní dutiny, což může způsobit infekci a smrt.

82 Intestinum tenue (tenké střevo)  trubice m, průměr kolem 3 cm  zavěšeno na řase okruží (mezenterium) – v něm cévy a nervy  části dvanáctník (duodenum) – sem ústí vývod jater (žlučovod) a pancreatu (slinivky břišní) dvanáctník (duodenum) – sem ústí vývod jater (žlučovod) a pancreatu (slinivky břišní) lačník (jejunum) lačník (jejunum) kyčelník (ileum) kyčelník (ileum)  pohyby místní (kývavé) a celkové (peristaltické)

83 Duodenum (dvanáctník)  dlouhý cca 25 cm  zde se kyselý chymus z žaludku mísí s trávicími šťávami z pankreatu, jater, žluči a s obsahem žláznatých buněk samotného duodena

84

85 Duodenum (dvanáctník)  pancreas (slinivka břišní) vylučuje řadu hydrolytických (=trávicích) enzymů a rovněž uhličitanové ionty  tyto uhličitanové ionty působí jako pufr – neutralizují kyseliny ze žaludku  většina proscesu trávení je skončena již ve dvanáctníku, v dalších částech tenkého střeva, jejunu a ileu probíhá absorpce živin a vody

86 proteázy se z pancreatu dostávají do duodena v neaktivní forměproteázy se z pancreatu dostávají do duodena v neaktivní formě v řetězové reakci, která poněkud připomíná aktivaci pepsinu se proteázy dostávají do aktivního tvaruv řetězové reakci, která poněkud připomíná aktivaci pepsinu se proteázy dostávají do aktivního tvaru

87 Intestinum tenue (tenké střevo)  sliznice – 300 m 2 (=plocha cca tenisového hřiště) řasy řasy klky klky mikroklky mikroklky  peristaltika = rytmické vlny kontrakcí hladkého svalstva, které posunují potravu trávicí trubicí

88 Trávení  šťáva slinivky břišní (pancreas) trypsinogen aktivovaný enterokinázou ze střevní stěy na trypsin trypsinogen aktivovaný enterokinázou ze střevní stěy na trypsin chymotrypsin chymotrypsin pokračuje v trávení bílkovinpokračuje v trávení bílkovin amylázy – pokračují ve štěpení cukrů amylázy – pokračují ve štěpení cukrů lipázy – štěpí tuky lipázy – štěpí tuky sacharáza, laktáza, maltáz – dokončují štěpení cukrů sacharáza, laktáza, maltáz – dokončují štěpení cukrů hlen hlen

89 Trávení  vstřebávání přechod látek střevní sliznicí do vnitřního prostředí (krve) přechod látek střevní sliznicí do vnitřního prostředí (krve) krev s živinami je vedena vrátnicovou žilou do jater (vrátnicový = portální oběh) krev s živinami je vedena vrátnicovou žilou do jater (vrátnicový = portální oběh) vstřebávání probíhá vstřebávání probíhá difúzí (pasivně) – voda, iontydifúzí (pasivně) – voda, ionty aktivním transportem (aktivně – spotřeba energie)aktivním transportem (aktivně – spotřeba energie)

90

91

92

93

94  uvnitř každého mikroklku je tepénka, žilka a slepě zakončená lymfatická cévka (lacteal)  jen dvě membrány dělí chymus od krve – membrána střevní buňky a membrána stěny krevní cévky

95

96 Hormonální kontrola  cholecystokinin (CCK) – aminokyseliny a mastné kyseliny z duodena stimulují uvolňování trávicích enzymů z pankreatu a žluči ze žlučového měchýře  gastrin v žaludku stimuluje sekreci žaludečních šťáv  sekretin z duodena stimuluje pankreas ke tvorbě uhličitanů, které neutralizují kyselý chymus ze žaludku  enterogastron je vylučován duodenem ve chvíli, kdy chymus proniká ze žaludku do duodena. Enterogastron zpomaluje žaludeční peristaltiku a sekreci žaludečních šťáv

97 Hormonální kontrola

98 Trávení tuků  v trávicí trubici jsou tuky rozloženy na glycerol a mastné kyseliny  v tomto stavu přechází skrze epiteliální buňky střeva…  …a jsou zde zpětně sestaveny v tuky  tyto tuky se smíchají s cholesterolem a proteiny a vytvoří tzv. chylomikrony

99 chylomikrony se exocytózou dostávají ven z epiteliálních buněk střeva a pronikají do mízní cévky (lacteal)chylomikrony se exocytózou dostávají ven z epiteliálních buněk střeva a pronikají do mízní cévky (lacteal) lymfatické cévy nakonec ústí do krevního oběhulymfatické cévy nakonec ústí do krevního oběhu

100 Portální oběh  na rozdíl od lymfatických cévek se krevní kapiláry, které získávají živiny ze střeva sbíhají do tzv. portální žíly, která ústí do jater  tím je zaručeno, že játra, která mají velkou pružnost co se týče různých biochemických reakcí a jsou schopna měnit rozmanité organické látky v jiné, se jako první dostanou k sacharidům, tukům a proteinům, které byly načerpány ze střeva  krev, která opouští játra, má zcela jiné vlastnosti než krev, která portální žilou do jater přichází  například krev odcházející z jater obsahuje 0,1 % glukózy, bez ohledu na to, jak sladké jídlo jsme jedli  z jater teče krev do srdce, které krev čerpá dále do těla

101 Trávení  pasivní transport: fruktóza  aktivní transport: aminokyseliny, malé peptidy, vitamíny, glukóza

102 Intestinum crassum (tlusté střevo)  trubice 1,5 m, průměr 5 – 7 cm  dokončení trávení a vstřebávání  nemá klky, pouze výdutě  netvoří trávicí šťávy, pouze hlen

103 Digitální obraz tlustého střeva

104 Intestinum crassum (tlusté střevo)  tenké střevo nasedá na tlusté spojkou ve tvaru „T“, sfinkter kontroluje průchod materiálu  jedno rameno „T“ je tzv. caecum – slepé střevo  z něj u lidí vychází tzv. appendix vermiformis, který sice má menší úlohu v imunitní obraně organismu, ale lze se bez něj obejít  obecně je do trávicí trubice denně vypuštěno kolem 7 litrů tekutin, takže obsah střev je mnohem tekutější, než kolik jsme vypili vody  úkolem tlustého střeva je tekutiny absorbovat zpět do těla  celkem se z tenkého a tlustého střeva zpět do těla dostane 90 % vody, kterou jsme vypili nebo přijali s potravou

105 Intestinum crassum (tlusté střevo)  pokud je povrch střeva iritován virovou nebo bakteriální infekcí, absorbuje se méně vody než obvykle a výsledkem je průjem, diarrhea  opačným problémem je obstipace, zácpa, která vzniká tím, že se střevní obsah posunuje pomaleji než obvykle a je absorbováno příliš mnoho vody  baktérie Escherichia coli se v tlustém střevě živí nestráveným organickým materiálem  jako vedlejší produkt svého metabolismu produkují tyto baktérie metan, sirovodík, biotin, vitamín K a některé z řady B vitamínů  stolice obsahuje celulózu, nestrávené zbytky potravy a baktérie  mezi rektem a řití jsou dva sfinktery, první není řízen vůlí, druhý ano  jednou nebo i vícekrát za den tlak zbytků na stěnu střeva vyvolá potřebu stolice

106 Intestinum crassum (tlusté střevo) části  slepé střevo (caecum): 15 cm, průměr 7 cm vespodu červovitý přívěsek (appendix vermicularis) – lymfatický orgán, zánět je zván appendicitis vespodu červovitý přívěsek (appendix vermicularis) – lymfatický orgán, zánět je zván appendicitis  tračník vzestupný (colon ascendens) vzestupný (colon ascendens) přčný (colon transversum) přčný (colon transversum) sestupný (colon descendens) sestupný (colon descendens) esovitá klička (colon sigmoideum) esovitá klička (colon sigmoideum) procesy kvasné (celulóza – Escherichia coli), vzniká zde CO 2, CH 4, H 2 S, vitamíny B12, K procesy kvasné (celulóza – Escherichia coli), vzniká zde CO 2, CH 4, H 2 S, vitamíny B12, K vstřebávání vody, zahušťování obsahu a jiných látek vstřebávání vody, zahušťování obsahu a jiných látek

107 Intestinum crassum (tlusté střevo) části  konečník (rectum): 15 – 20 cm, tenkostěnný, hladký shromáždění stolice – nestrávené a nestravitelné zbytky, voda, žlučová barviva, hlen, bakterie, trávicí šťávy shromáždění stolice – nestrávené a nestravitelné zbytky, voda, žlučová barviva, hlen, bakterie, trávicí šťávy 150 – 300 g/den 150 – 300 g/den vyprázdnění (defekace) vyprázdnění (defekace) naplnění konečníku vyvolá defekační reflex (svaly konečníku a břišního lisu, povolení svěračů)naplnění konečníku vyvolá defekační reflex (svaly konečníku a břišního lisu, povolení svěračů) zácpa (obstipace), průjem (diarrhoea)zácpa (obstipace), průjem (diarrhoea)

108 Anus (řiť)  dva kruhové svěrače vnitřní z hladkého svalstva vnitřní z hladkého svalstva vnější z příčně pruhovaného svalstva vnější z příčně pruhovaného svalstva

109 Průchod potravy trávicí trubicí  žaludek 1 – 4 hod  tenké střevo 2 – 5 hod  tlusté střevo 8 – 12 hod  do konečníku se dostává za 18 – 20 hod i déle

110 Hepar (játra)  největší žláza trávicí soustavy (1,5 kg)  2 větší, 2 menší laloky  vespodu branka jaterní (porta hepatis) zde vstupují: vrátnicová žíla (vena portae), jaterní tepna (arteria hepatica) zde vstupují: vrátnicová žíla (vena portae), jaterní tepna (arteria hepatica) zde vystupují: jaterní žíly (venae hepaticae), žlučovod (ductus hepaticus) zde vystupují: jaterní žíly (venae hepaticae), žlučovod (ductus hepaticus)

111 Hepar (játra) funkce 1. tvorba žluče: 1 l denně, odváděna do duodena (dvanáctníku), žluč je shromažďoána a zahušťována ve žlučníku (vesica fellea) – uložen pod játry složení žluči: žlučové kyseliny, barviva (bilirubin, biliverdin ….) složení žluči: žlučové kyseliny, barviva (bilirubin, biliverdin ….) žluč rovněž obsahuje pigmenty, který vznikají díky rozpadu červených krvinek v játrech žluč rovněž obsahuje pigmenty, který vznikají díky rozpadu červených krvinek v játrech funkce žluči emulgace tuků na kapénky funkce žluči emulgace tuků na kapénky

112 Hepar (játra) funkce 2. centrum metabolismu přeměna živin přiváděných ze střeva a ze zásob, štěpení živin (uvolnění energie), syntéza látek 3. ukládání zásob: glykogen, ferritin (obsahuje Fe), minerály, vitamíny 4. detoxikační funkce: Kupferovy buňky (součást imunitní soustavy), zneškodňování jedů 5. termoregulační funkce: při metabolismus se uvolňuje teplo, játra jsou nejteplejším orgánem

113 Pancreas (slinivka břišní)  protáhlá žláza umístěná v kličce dvanáctníku (duodena), asi 80 g  funkce: vnější sekrece: trávicí enzymy vnější sekrece: trávicí enzymy vnitřní sekrece: Langerhansovy ostrůvky (2 % - 3 % hmotnosti) α buňky vylučují glukagon, β buňky vylučují insulin vnitřní sekrece: Langerhansovy ostrůvky (2 % - 3 % hmotnosti) α buňky vylučují glukagon, β buňky vylučují insulin

114

115

116 konec popisu trávicí soustavy

117 Nemoci trávicí soustavy  karies – zubní kaz  paradentóza – zánět zubního lůžka  opary: herpes viry  žaludeční vředy: baktérie Helicobacter pylori; spouští přetížení + stres  parazité: roupi, škrkavky, tasemice, motolice, svalovec  bakteriální infekce: tyfus, salmonelóza, cholera

118 Nemoci trávicí soustavy  virová hepatitida = žloutenka typu A nebo B  cirrhóza jater – alkohol ale i jiné vlivy  žlučníková kolika – často způsobena žlučovými kameny, někdy vede až k ucpání žlučovodů  rakovina žaludku a tlustého střeva

119

120 Mutualistické baktérie a prvoci

121


Stáhnout ppt "Trávicí soustava 2008.  Herbivor se živí rostlinami  Karnivor se živí masem  Omnivor je všežravec."

Podobné prezentace


Reklamy Google