Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Mezopotámie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Mezopotámie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

1 1 Mezopotámie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Pravěk Pravěk – nejstarší a nejdelší období dějin lidstva, které trvalo asi miliony let; došlo k vývoji člověka a lidské společnosti, období končí s rozvojem prvních států. V pravěku vznikala jen ústní lidová slovesnost. Prvními slovesnými projevy s určitou uměleckou hodnotou byly texty pronášené při obřadech, kterými se lidé snažili harmonizovat řád světa (např. naklonit si nadpřirozené síly). Tyto texty – magické průpovědi, zaříkávadla, zaklínadla – byly pronášeny zpěvavě, s důrazem na rytmus; jednotlivá slova či slovní obraty se několikrát opakovaly. Slovní projevy se propojovaly s činnostmi výtvarnými (vznikaly zejména kresby zvířat) a pohybovými.

3 Obřady se postupně rozšiřovaly a rozrůzňovaly (vztahovaly se k pravidelně se opakujícím událostem, např. k příchodu jara). Z obřadů výročních se dále vyčlenily obřady rodinné (svatba, narození dítěte, pohřeb apod.), doprovázené lyrickými písněmi (ukolébavkami, svatebními písněmi, pohřebními pláči atd.). Vznikaly pranostiky, pořekadla, přísloví. Pranostika – týká se počasí, úrody atd. Přísloví – obecná lidová moudrost (zkušenost) doplněná poučením. Pořekadlo – charakterizuje životní zkušenosti (bez poučení). Představy lidí o světě odrážely mýty. Ústní slovesnost se rozvíjela po celé období starověku i později.

4 Bizon raněný šípy z jeskyně Niaux (Ariège, Francie). Ztvárnění raněného zvířete je dokladem toho, že zpočátku bylo umění úzce spjato a magií.

5 Starověk Starověk – období od vzniku prvních států (vytvoření písma) do roku 476 (pád říše západořímské). Starověká literatura se rozděluje do dvou skupin: a) staroorientální = sumerská (Mezopotámie), egyptská, indická, čínská, perská, hebrejská (asi 3500 př. n. l. – 2. pol. 4. stol. př. n. l.); b) antická = řecká a římská (8. stol. př. n. l. – 476).

6 Mezopotámie Historické souvislosti: Mezopotámie (Meziříčí) - mezi řekami Eufrat a Tigris; v oblasti řada starověkých států, civilizace měly hodně společného a vzájemně se ovlivňovaly; nejstarší městské státy založili ve 4. tisíciletí př. n. l. Sumerové (Ur, Uruk, Eridu, Lagaš aj.). na počátku 2. tisíciletí př. n. l. - dva státy: na severu Asýrie (města Aššur, Ninive), na jihu Babylonie (město Babylon). Mapa starověké Mezopotámie

7 Architektura Sumerové, podobně jako Babyloňané, budovali svým božstvům cihlové stupňovité chrámové věže – zikkuraty. Zikkurat v Uru (rekonstrukce)

8 Ištařina brána do Babylonu (rekonstrukce v Pergamském muzeu v Berlíně) Detail Ištařiny brány

9 Jazyk a písmo Na území Mezopotámie se mluvilo různými jazyky. Nejzáhadnějším z nich je sumerština. Tento jazyk se dosud nepodařilo zařadit k žádné známé rodině jazyků, ale nakonec byly sumerské klínopisné tabulky rozluštěny. Sumerština se brzy stala mrtvým jazykem, protože noví dobyvatelé Mezopotámie mluvili akkadsky, nadále se však používala při bohoslužbách a v písařských školách. Akkadština patří k semitské jazykové rodině (je příbuzná s arabštinou nebo hebrejštinou) a dělíme ji na asyrštinu a babylonštinu.

10 Obyvatelé Mezopotámie zapisovali svoje texty klínovým písmem, které ryli rákosovým pisátkem na hliněné tabulky nebo ho tesali do kamene. Toto písmo, jehož počátky spadají do 4. tisíciletí př. n. l., prodělalo značný vývoj. Nejprve šlo o písmo obrázkové, kde znak znamenal zobrazované slovo (celkem šlo o 600 znaků), později se obrázky zjednodušovaly do krátkých a dlouhých vrypů (klínů), které mohly znamenat nejen celé slovo, ale také pouze jeho část (slabiku). Klínopis byl tedy v zásadě slabičným písmem, i když obsahoval řadu odchylek.

11 Klínové písmo

12 Základy k rozluštění klínopisu položil německý vědec Georg Fridrich Grotefend ( ). Na jeho práci navázali další vědci, především Angličan Henry Rawlinson [ról-] ( ), který nejprve rozluštil perský a v roce 1851 akkadský nápis na skále v Behistúnu. Sumerské klínové písmo rozluštil François Thureau-Dangin [tiro daže] ( ) teprve v roce Klínové písmo převzaly i další národy mimo Mezopotámii. Chetitské písmo rozluštil český vědec Bedřich Hrozný ( ). Zároveň zjistil, že chetitština patřila mezi indoevropské jazyky. Rozluštění klínového písma

13 Hliněná destička s nejstarším sumerským obrázkovým písmem (4. tis. př. n. l.). Tři znaky v dolní části představovaly slova kněz, princ a velký.

14 Většina hliněných tabulek popsaných klínovým písmem nezachycuje literární díla, ale hospodářské záznamy. Tato destička obsahuje potvrzení o dodání oslů rolníkovi, kováři a koželuhovi. Tabulka s číslicemi

15 Voskový otisk akkadského pečetidla, které sloužilo ve 2. tisíciletí př. n. l. k pečetění hliněných tabulek používaných ke psaní. Pečeť pod textem nahrazovala podpis.

16 Knihovny V 7. stol. př. n. l. se stává novým centrem Asýrie město Ninive. V 19. století zde byla objevena knihovna krále Aššurbanipala ( př. n. l.), jejíž obsah se dnes nachází v londýnském Britském muzeu. Tato knihovna skrývala 20 tisíc hliněných tabulek nebo jejich částí, na kterých je zachycena řada mezopotamských skladeb, včetně Eposu o Gilgamešovi. Našly se zde i sumersko-akkadské slovníky a další texty právní a obchodní povahy. Centrem vzdělanosti ovšem nebyly mezopotamské knihovny, ale písařské školy nazývané sumersky edubba a akkadsky bít tuppi (dům tabulky). Zde se texty nejen opisovaly, ale také zde vznikaly.

17 11. tabulka Eposu o Gilgamešovi zachycuje vyprávění o potopě světa. Stejně jako většina nalezených hliněných tabulek není ani tato kompletní.

18 Epos o Gilgamešovi Gilgameš (ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk) byl tyranský vládce Uruku, který nutil poddané k těžké práci při stavbě hradeb. Poddaní požádali bohy o pomoc, ti seslali polodivokého člověka Enkidua, který měl Gilgameše přemoci. Postupem času se ale spřátelili a zažili mnohá dobrodružství. Do Gilgameše se zamilovala bohyně Ištar, hrdina však její lásku odmítl. Rozhněvaná bohyně usmrtila Enkidua. Po Enkiduově smrti si Gilgameš uvědomil, že i on je smrtelný, a vydal se hledat nesmrtelnost. Ze dna moře vylovil rostlinu nesmrtelnosti, jejíž jméno znělo „Mladým stává se stařec", ale ukradl mu ji had. Smutný Gilgameš se vrací zpět do Uruku a poznává, že nesmrtelným a velkým ho činí hradby, které vybudoval. Epos začíná a končí oslavou tohoto „nesmrtelného Gilgamešova činu.“ V eposu najdeme i příběh o potopě světa. Gilgameš

19 Pro mladé čtenáře upravil epos Vojtěch Zamarovský (1919 – 2006).

20 Chammurapiho ( př. n. l.) zákoník; čedičová stéla vysoká 2,25 m; na vrchní straně stély je vyobrazen Chammurapi, který přijímá zákony od boha spravedlnosti Šamaše, celkem 282 zákonů.

21 Chammurapiho zákoník 1. Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. 16. Jestliže někdo ukryl ve svém domě buď otroka, nebo otrokyni, uprchlé z paláce nebo nevolníkovi, a na výzvu hlasatele je nevydá, tento majitel domu bude usmrcen. 22. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen Jestliže šenkýřka, v jejímž domě se scházeli zločinci, tyto zločince nezadržela a do paláce nepřivedla, bude tato šenkýřka usmrcena Jestliže dítě udeřilo svého otce, uříznou mu jeho ruku Jestliže plnoprávný občan vyrazil oko plnoprávnému občanovi, vyrvou mu oko. 233.Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků.

22 Seznam použitých pramenů: Rulf, Jan: Dějepis pravěk a starověk, SPN, Praha 2001 Sárk özi, Radek: Elektronická učebnice literatury, Abeceda, o. s., Most Sochrová, Marie: Literatura v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1995 Soukal, Josef: Přehled dějin literatury 1, SPN, Praha Mezopotámie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí


Stáhnout ppt "1 Mezopotámie Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."

Podobné prezentace


Reklamy Google