Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Vendula Baboučková.  Zajišťuje výměnu dýchacích plynů mezi zevním prostředím a krví.  Řídící centrum dýchání je uloženo v prodloužené míše. 

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Vendula Baboučková.  Zajišťuje výměnu dýchacích plynů mezi zevním prostředím a krví.  Řídící centrum dýchání je uloženo v prodloužené míše. "— Transkript prezentace:

1 Mgr. Vendula Baboučková

2

3  Zajišťuje výměnu dýchacích plynů mezi zevním prostředím a krví.  Řídící centrum dýchání je uloženo v prodloužené míše.  Úbytek kyslíku a přebytek oxidu uhličitého v krvi se vyrovnává v plicních kapilárách a ventilace pak zajišťuje potřebné složení vzduchu v plicních sklípcích.

4  mají dvě hlavní fáze: 1. Vdech (nádech, inspirium) je aktivním dějem (vyžaduje energii) a vzniká činností bránice a zevních mezižeberních svalů. Tyto hlavní vdechové svaly rozšiřují hrudní koš a vyklenují dutinu břišní. Bránice se kontrakcí oplošťuje do dutiny břišní a zvětšuje tak hrudní prostor v podélném směru. Plíce sledují pohyb bránice a hrudní stěny, pasivně se roztahují a zvětšují. Dochází k nasávání vzduchu. 2. Při výdechu (exspiriu) se bránice uvolňuje, její klenba se vyklenuje zpět směrem do dutiny hrudní a tím vytlačuje vzduch z plic, výdech je pasivní děj, a proto doba výdechu má být, při klidovém dýchání poněkud delší než doba nádechu. Rytmus harmonizujícího dechu by měl odpovídat poměru 3 – 5 dob nádechu k 5 – 7 (i více) dobám výdechu.“

5  nedostatečná ventilace  nerovnoměrné rozdělení vzduchu v plicích  blokáda předání plynů alveolokapilární stěnou či porucha průtoku krve plícemi  Každé oslabení vede k nedokonalé výměně plynů, která se projevuje zejména při tělesném zatížení.  Ventilace plic je zabezpečena činností dechových svalů, které musí být při práci také zabezpečeny kyslíkem. Tato činnost je řízena tak, aby byla zajištěna žádoucí výměna plynů s vysokou hospodárností, což platí jak pro zdraví organismus, tak pro organismus oslabený.

6  Dýchací svaly při své práci překonávají odpory statické a dynamické.  Statické odpory jsou reprezentovány pružnými vlastnostmi plic a hrudníku.  K jejich zvýšení dojde např. při zmnožení vaziva v plicní tkáni  Ke zmenšení např. při úbytku elastických prvků tkáně

7  Dynamické odpory jsou tvořeny hlavně prouděním vzduchu a u zdravých jedinců jsou malé.  Zvýší se až při velmi rychlém dýchání, které je způsobeno např. zúžením průsvitu dýchacích cest svalovou křečí (astma bronchiální) nebo vetší sekrecí hlenu apod. Velký odpor pro proudění vzduchu je překonáván zvýšenou prací dýchacích svalů.

8  Statické odpory se uplatňují zejména při hlubokém dýchání, dynamické odpory při rychlém dýchání.  Dýchání je řízeno tak, aby součet odporů statických a dynamických byl co nejmenší  To platí jak pro zdravé, tak oslabené dítě, a proto je nutné dodržovat zásady pro správný nácvik dýchání ve zdravotní tělesné výchově.  Je neúčelné pokoušet se dechovou gymnastikou upravit hloubku a rychlost dýchání u oslabených dětí, pokud není zcela odstraněna základní překážka dýchání.  Je nutné pochopit ekonomické mechanismy dýchání a ty uplatňovat a posilovat.

9  Při dlouhodobém nesprávném dýchání je organismus nedostatečně vyživován ale i nedostatečně „čištěn“, jednotlivé funkce se zpomalují.  Při omezeném dýchání se snižuje vydechování CO 2 z těla, což má za následek okyselení vnitřního prostředí (respirační acidóza). Zhoršuje se např. mozková činnost, myšlení, soustředěnost, pozornost, vzniká únava, nespavost, nechutenství, metabolické poruchy.

10  Nejčastěji vzniká u mládeže v zimních měsících a zvláště při vlhkém počasí. Při chronické bronchitidě trpí dítě občasnými bolestmi, pícháním na prsou, kašle, hlavně zrána a vykašlává hlen. Průběh je často bez horečky.  U dětí dochází někdy k výdechové dušnosti.  Ke zhoršení dochází na jaře a na podzim.  Léčba fyzikální (priessnitzské zábaly), lázeňská a klimatické léčení. Zánět se rychle ztrácí při pobytu v suchém mrazivém horském vzduchu

11  Zlepšení dýchání, dosažené lehkým cvičením, vede ke zvýšení vykašlávání a k vyčištění bronchů.  Cvičení zlepšuje pohyblivost hrudníku, zvyšuje se vitální kapacita, která je při tomto onemocnění nižší.  Nedoporučuje se závodní sport, vhodný je pouze rekreační sport – turistika ve vyšších polohách, bruslení a lyžování, plavání( pozor na prochladnutí ). Pacienti by neměli provozovat takový sport, na který nebyli dříve zvyklí.

12  Toto onemocnění charakterizujeme záchvaty křečovité výdechové dušnosti vyvolané křečí hladkého svalstva stěn průdušek.  Přímý podnět vzniku astmatického záchvatu jsou u nemocných vlivy zevního prostředí. Látky, které působí přecitlivělost organismu, nazýváme alergeny.  Astmatický záchvat vzniká většinou bez příčiny, často rozhoduje vlivy nervové a duševní. Postiženého provází hvízdoty a na plíci slyšíme množství pískotů a vrzotů.

13  U nemocných dětí nacházíme změny v držení těla. Kromě léčby medikamentózní, fyzikální a lázeňské má velký význam cvičení (dýchací gymnastika).  Cvičením hlavně podporujeme a prodlužujeme výdech, rozpínají se dýchací cesty a povzbuzuje krevní oběh v plicích. Cvičení zvyšuje vitální kapacitu plic. Počet záchvatů klesá, projevuje se i zlepšení v držení těla.

14  Jde o zánět plicních sklípků a drobounkých průdušinek. Celá část plic je vyřazena z činnosti, zánětem bývá postižen celý lalok. Příčinou zánětu plic je většinou pneumokok.  Léčba – klid na lůžku, priessnitzské zábaly, antibiotika  Doporučuje se začínat s léčebnou tělesnou výchovou až po krizi, kdy už nejsou horečky. Cvičením dosáhneme k zotavení hrudních svalů a kloubů, po cvičení musíme dbát na uklidnění  Zlepšování se projevuje zvyšováním vitální kapacity plic. Správně prováděná léčebná tělesná výchova vede ke zkrácení pobytu v nemocnici a k rychlejšímu návratu pracovní schopnosti.

15  Rekonvalescence se řídí rozsahem choroby, komplikacemi a stavem postiženého. Neustálou péči musíme věnovat srdci.  Školáka po pneumonii zařazujeme do zvláštní tělesné výchovy na dobu 6 měsíců. Základem je cvičení v čistém prostředí.  Intenzita cvičení se pomalu zvyšuje, k namáhavému tréninku přistupujeme až při naprostém vyhojení plicní tkáně a celkovém zesílení organismu.

16  Speciální dechová cvičení jsou cíleně zaměřena k nácviku dýchání s koncentrací na hluboký vdech a výdech.  Jsou pravidelnou součástí hodin jógy a některých dalších tělovýchovných aktivit. Měla by však být součástí nejen domácího cvičení, ale i sportovního tréninku, jelikož koordinují dechovou vlnu, zvyšují dechovou kapacitu organismu a tím i vitální kapacitu plic.  Optimální dýchání a dokonalé uvolnění neaktivních svalových skupin vždy považujeme za součást cviku, kterou bychom neměli opomíjet.

17  Při speciálním dechovém cvičení - vědomě prohlubujeme dýchání s cíleným záměrem - napomáháme zlepšovat mechaniku dechové funkce a korigujeme individuální dechovou vlnu, jejíž kvalitu lze vypozorovat podle pohybu hrudníku a břišní stěny. - zlepšujeme zejména rozsah pohyblivosti bránice (břišním dýcháním) a žeber (dolním a horním hrudním dýcháním)) a napomáháme tak prohloubením dechu zvyšovat dechový objem a snižovat dechovou frekvenci (v klidu i při zátěži).

18  Sdělit význam cvičení  První skupina cvičenců – po prodělání některé choroby, pasivita, pohybová umírněnost, obava z přetížení – zvýšení aktivity, obnovit pocit radosti z pohybu ( třeba správné dávkování )  Druhá skupina – vada trvalá, spolupráce cvičitele z psychologického hlediska výrazná  Cvičení – zaměření na korekci vadného držení těla, upevnění návyku správného dýchání

19  Dýchání – nosem, bez překážky v cestách dýchacích, hrudník a břicho uvolněny, prohlubujeme vdech a výdech, u některých chorob větší zřetel na výdech  Vodítko pro určování zdatnosti – způsob dýchání  Vhodné zařazení her – velké uplatnění rekreační odbíjená – na bezprašném dvorci, pozor na prochlazení!  Několikaměsíční cvičení – následek zlepšení pružnosti hrudníku, zvýšení dechové šíře, zvýšení vitální kapacity

20  Neexistuje šablona pro cvičení, je nutné individualizovat a předepisovat a dávkovat cvičení konkrétně.  Je nutné dbát na pohlaví a věk nemocného a na komplikace základního onemocnění. Důležité znát stavy, kdy cvičení je kontraindikováno a kdy by větší tělesná námaha mohla postiženému ublížit.  Během cvičení je důležité žáky bedlivě sledovat, nutné mít na paměti, že se žáky se začíná cvičit po dlouhé nečinnosti.Žáci, kteří jsou zařazeni do zvláštní tělesné výchovy, by měly být alespoň dvakrát ročně školním lékařem zkontrolovány.

21  Klidové dýchání volní (statické dýchání) – přirozené rytmické dýchání, zdůrazňujeme vdech a výdech, prohloubené dýchání se zapojením dýchacího svalstva, hodnocení pružnosti hrudníku a změny rytmu dýchání  Prohloubené dýchání v ohraničené části (lokalizované dýchání) – dýchání v určité části, vyvolané stimulací, podrážděním nebo odporem ruky, cíl – zvýšení svalové činnosti, zvětšení pohyblivosti hrudníku (používá se v léčebné tělesné výchově)

22  Dýchání s jednoduchými pohyby (dynamické dýchání) – pohyby horních a dolních končetin nebo trupu, provádí se pro zlepšení hybnosti a pružnosti hrudníku, pohyby spojujeme s dýchacím rytmem, cíl – správná koordinace pohybu s dýcháním, důraz na výdech, cviky dolních končetin spojujeme s dýcháním bráničním, při výdechu důraz na kontrakci břišních svalů  Dýchání při tělesném zatížení – zvýšené nároky na dýchání a oběhový aparát, ověření fyzické zdatnosti a adaptace dýchání na zátěž, používá se v tělovýchovné činnosti a sportu

23  je soubor cvičení zaměřených hlavně na mechaniku dýchání. Dechová cvičení mohou částečně upravit poruchy dýchací funkce, pokud na dýchacích cestách nejsou orgánové změny.  Rozdělujeme ji na základní dechovou gymnastiku, která je zaměřená na přirozený rytmus dýchání a zlepšení pohyblivosti hrudníku a speciální dechovou gymnastiku, procvičující hloubku a typ dýchání. Speciální dechová gymnastika se dále dělí na statickou, dynamickou a dýchání vědomě prohloubené.  Dechová cvičení organismus nezatěžují tolik, jako pohybová léčba, proto toto cvičení můžeme využít i tam, kde je fyzická zátěž kontraindikována.

24  Statická dechová gymnastika zahrnuje řadu cvičení a nácviku běžných funkcí při klidovém dýchání.  Cvičíme nejčastěji v polohách leh, sed, stoj

25  Tato dechová gymnastika je zaměřená na prohloubení dýchání v kombinaci s cviky některých svalových skupin. Nejčastěji využíváme pohyby horních a dolních končetin, ale můžeme přidat i pohyby pánve, trupu a hlavy. Cvičení jsou energeticky náročnější a pohyby musí být zkoordinované s fázemi dechového cyklu.  Při excentrických pohybech (od těla) provádíme většinou nádech, při koncentrických výdech.

26  Dýchání do určité části hrudníku s jejím prodýcháním a uvolněním pohybu hrudního koše. Jedná se o lokalizované dýchání brániční, spodní hrudní a horní hrudní

27  zapojují se bránice (aktivace pří vdechu) a břišní svaly (aktivace při výdechu).  Umožní uvolnění a masáž všech orgánů uložených v dutině břišní, urychluje žilní oběh a dochází k celkovému zlepšení krevního oběhu

28  Uskutečňuje se pohybem žebra  Hrudník se při tom roztahuje dopředu a do stran a nepatrné vzad  Vertikální poloha (fixace pánve a vzpřímené držení páteře)  Nádech je proveden vytažením klíčních kostí směrem na horu bez zdvižení ramen

29  Poloha leh, po zvládnutí vlny v lehu – vzpor klečmo, leh na zádech, vertikální polohy  Začíná pomalým vdechem do oblasti břicha, potom pokračuje rozepínáním žeber a v momentě max. rozpětí žeber dochází k nadzvednutí v oblasti klíčních kostí


Stáhnout ppt "Mgr. Vendula Baboučková.  Zajišťuje výměnu dýchacích plynů mezi zevním prostředím a krví.  Řídící centrum dýchání je uloženo v prodloužené míše. "

Podobné prezentace


Reklamy Google