Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2010. Fylogenetické zařazení ptáků a savců a jejich vztah k ostatním skupinám.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2010. Fylogenetické zařazení ptáků a savců a jejich vztah k ostatním skupinám."— Transkript prezentace:

1 2010

2 Fylogenetické zařazení ptáků a savců a jejich vztah k ostatním skupinám

3 Ptáci (Aves) – popis skupiny  Endotermní obratlovci (= mají stálou tělesnou teplotu)  Rohovité šupiny (vlastní plazům) se nacházejí pouze na nohách, zbytek těla je kryt peřím. Kožní žlázy jsou ztraceny s výjimkou mazové žlázy (glandula uropygii)  Kosti jsou velmi lehké a obvykle duté. Sternum je široké a obvykle opatřeno hřebenem, na který se upínají létací svaly. Redukované ocasní obratle srůstají a vytváří tzv. pygostyl

4 Ptáci (Aves) – popis skupiny  Oči a vizuální centra v mozku jsou velké a velmi důležité. Vnitřní ucho obsahuje hlemýžď; ten ale není ani dlouhý ani stočený  U současných druhů přítomny úzké čelisti tvořící rohovitý zobák, zuby chybí. V tenkém střevu přítomny klky (villi)  Plíce jsou relativně malé, ale je vytvořen neobvyklý systém vzdušných vaků, který zajišťuje jednosměrné proudění vzduchu plícemi

5 Ptáci (Aves) – popis skupiny  Je vytvořeno kompletní čtyřoddílové srdce, dokonale rozdělující okysličenou a odkysličenou krev  Močový měchýř chybí, vylučovanou látkou je kyselina močová  Ptáci jsou oviparní. Oplození vnitřní, párový vaječník a vejcovod je ztracen, vejce jsou bohatá na žloutek. Jak vejce putuje vejcovodem, získává albuminový obal (bílek) a vápenitou skořápku.

6 Evoluční vztahy  nejbližší příbuzní jsou krokodýli  ptáci i krokodýli vznikli ze skupiny archosauria  ptáci pak konkrétně ze skupiny Saurischia (kam například patřil i Tyrannosaurus)  ptáky je možno chápat jako opeřené dinosaury  Archaeopteryx, Německo, 150 miliónů let, dinosauří kostra + peří  Sinornis, Čína, 135 miliónů let, již byl určitě schopen aktivního letu  Eoalulavis, Španělsko, 115 miliónů let, velikosti pěnkavy, již měl tzv.alulu. (= tito tvorové již byli schopni obratných manévrů ve vzduchu)

7 Evoluce ptáků  Ptáci jsou „opeření dinosauři“  Téměř všechny ptačí řády vznikají ještě před koncem křídy, tedy před zánikem dinosaurů  Dnes se odlišuje cca 28 řádů

8 Archaeopteryx  Archaeopteryx – asi velikosti vrány  Lebka má zuby  Kosti jsou plné (ptáci je mají duté)  Dlouhý „plazí“ ocas  Sternum nemá hřeben pro uchycení létacích svalů  Peří je asymetrické – snad mohl létat na krátké vzdálenosti

9 Archaeopteryx

10 Adaptace k letu

11 Adaptace k letu – srovnání kosti ptáků a savců Ptačí kosti jsou tenkostěnné, duté, a velmi lehké. Řada kostí je pneumatizovaných, tj, vstupují do nich výběžky vzdušných vaků. Např. kostra fregatky s rozpětím křídel 2 m váží pouze 115 g což je méně než váha jejího peří. Hmotnost kostry většiny ptáků je asi 4% hmotnosti těla; u savců je to 15 – 30%.

12 Ptačí pero  vzniká podobně jako šupiny „plazů“, jen vnitřní dužina pera je napojena na cévní elementy, které rostoucí pero vyživují krví a dodávají pigmenty  jak pero stárne, krevní zásobování je přerušeno, z pera se stává mrtvá, keratinizovaná struktura uložena v epidermálním folikulu  péče o peří  preening  maštění z glandula uropygii  anting – kyselina mravenčí působí toxicky na parazity, anting je běžný u mnoha pěvců

13 Struktura ptačího pera Brk (calamus) Osten (rhachis) Prapor Větve (rami) Paprsky (radii) Háčky (hamuli)

14 Let

15 Ptačí let Čím je pták hmotnější, tím roste hmotnost jeho svalů v rychlejším poměru než plocha jeho křídla. Větší ptáci mají proto relativně větší křídla než malé druhy; i tak ale hranice hmotnosti létajících ptáků je přibližně 15 kg.

16 Let albatrosa Tomuto typu letu využívající nestejnou rychlost větru (díky tření o vlny je vítr u hladiny pomalejší) říkáme dynamické plachtění

17 Ptačí let Typy letu Klouzavý let Plachtění - sup Veslovací let - kos Třepetavý let - poštolka Vířivý let - kolibřík

18 Vznik letu Peří zřejmě vzniklo původně jako izolační materiál a teprve později bylo využito k létání. Opeřené přední končetiny možná pomáhaly i při rychlém pronásledování kořisti. Tomuto jevu říkáme obecně exaptace. (= struktura vznikla k jednomu účelu se později užívá k jinému) Rod Caudipteryx

19 Vznik letu Čím více okolní teplota klesá, tím více se kos černý (Turdus merula) zakulacuje Bambiraptor feinbergi žil před 75 milióny lety. Peří, původně sloužící k tepelné isolaci, může později napomoci letu. Let možná vznikl jako protažený skok za kořistí.

20 Anatomie ptáků Lebka: velké očnice a bezzubý zobák Krk: proměnlivý počet krčních obratlů; obratle jsou spojeny tak, aby umožnily velkou pohyblivost hlavě Tělo: naopak zkrácené, poslední hrudní, bederní, křížové a přední ocasní obratle srůstají v jednolitou kost zvanou synsacrum. S touto kostí srůstají i kosti pánevní – o. ilium, ischium a pubis.

21 Anatomie ptáků  atlas je je jen na jednom místě napojen na lebku, což umožňuje značnou rotaci lebky vzhledem k páteři  spolu s pohyblivým krkem je možno hlavu a krk ptáka chápat jako pátou končetinu

22 Anatomie ptáků Hrudní kost má široký hřeben pro upevnění létacích svalů. Žeber je 3 – 9 párů. Jsou dvoudílná a oba díly spojuje malý kloub. Dolní díly jsou kloubovitě spojena s prsní (=hrudní) kostí. Horní díly mají vytvořeny háčkovité výběžky (processi uncinati), kterými se opírají o následující žebro. P. uncinati značně přispívají k pevnosti hrudního koše a umožňují lepší úpon mezižeberních svalů.

23 Anatomie ptáků Kostru křídla připevňuje k hrudnímu koši pletenec lopatkový, tvořený třemi páry kostí. Nejmohutnější z nich jsou kosti krkavčí (coracoideae), které nasedají na přední hranu prsní kosti a podpírají ramenní kloub. Lopatky (scapulae) jsou ploché dlouhé šavlovité útvary, rovnoběžné s páteří a spojené vazy se žebry. Klíční kosti (claviculae) jsou slabé a srůstají do vidlicovitého útvaru - furculy Kostra kolibříka

24 Anatomie ptáků Z prstů horní končetiny se zachovaly jen tři, a to II., III. a IV. prst. Na druhém prstu narůstá svazek per zvaný křidélko (alula). Tento prst je vztyčitelný a díky tomu se křidélko uplatňuje při přistávání a letových manévrech. Dolní končetina: první prst je vždy otočen dozadu; u papoušků, sov a datlů je IV. prst otočen rovněž vzad

25 Morfologie ptačího těla Podle typu zobáku můžeme odhadnout typ potravní specializace. Např. hmyzožravci – zobák úzký a tenký, zrnojedi – kuželovitý a silný

26 Svalstvo ptáků  Mohutné létací svaly jsou velký sval prsní (musculus pectoralis major), který táhne křídlo směrem dolů a hluboký sval prsní (musculus supracoracoideus), který táhne křídlo vzhůru. Tyto dva svaly tvoří 15 – 35% hmotnosti ptáka  V kosterní (příčně pruhované) svalovině jsou dva typy vláken: červená – vysoký obsah hemoglobinu a myoglobinu, mnoho mitochondrií, aerobní, spalují tuky: vytrvalí letci – holubi, kachny, kolibříci, rorýsi bílá – pracují 5 – 10x rychleji než červená, málo myoglobinu, málo mitochondrií, anaerobní, prudký start do vzduchu ale rychlá únava a hromadění k. mléčné - kurové

27 Smyslové orgány a nervová soustava  Čich – redukovaný vzhledem k častému pobytu nad zemí (výjimkou je kiwi s nozdrami na špičce zobáku, čich mu pomáhá v hledání žížal; rovněž někteří kondoři)  Zrak – nejlepší z obratlovců; oči tvoří 15% hmotnosti hlavy (u člověka 1%). Čočka je schopna akomodace. Ve žluté skvrně je u dravců přes čípků/1mm 2 (u člověka ). Dravci mají navíc přídatnou žlutou skvrnu. Ptáci mají 4-5 typů čípků (člověk 3), jsou proto daleko citlivější na barevné odstíny V místě slepé skvrny vstupuje do oka hřebínek (pecten), pravděpodobně přivádí do oka výživu a kyslík. Oči jsou chráněny třemi víčky, horním, dolním a mžurkou

28 Smyslové orgány a nervová soustava  Sluch – vynikající; cochlea je rovná, ale podobně jako lidé jsou ptáci schopni rozlišit velký rozsah frekvencí; jediná sluchová kůstka  Nervová soustava – rozvinutý zejména mozeček (rovnováha za letu = „automatický pilot“), ve středním mozku dva mohutné zrakové laloky a koncový mozek  Mozek ptáků v poměru k tělu je 6-11x větší než u plazů

29 Srovnání sluchu plazů a savců Columella = stapes

30 Trávicí soustava

31  Zobák – podle druhu potravy  Jazyk – u datlů dlouhý se zpětnými háčky  Vole (ingluvies) – zásobárna potravy, její změkčení, někdy i natrávení, u krmivých zásobárna potravy pro mladé; u holubů a plameňáků vytváří vole hmotu analogickou mléku  Žláznatý žaludek (proventriculus) – slabé stěny, trávicí enzymy; u dravců a sov se zde tvoří vývržky  Svalnatý žaludek (ventriculus) – dokončení chemického trávení, mohutné svaly zejména u zrnožravých; četné kaménky napomáhají mechanickému rozmělňování potravy

32 Oběhová soustava ptáků a savců

33 Oběhová soustava  Kolibřík – 600 úderů srdce za minutu  Pštros – 70 úderů srdce za minutu  Teplota těla = u všech ptáků mezi 40 – 42 stupni Celsia

34 Plicní vaky ptáků Plíce ptáků jsou mnohem menší než plíce savců, ale jsou mnohem účinnější, protože jimi proudí vzduch jen jedním směrem. Díky vzdušným vakům mohou ptáci létat i ve velké nadmořské výšce (některé druhy až m)

35 Plicní vaky ptáků Ptáci mají 5 párů vzdušných vaků: Rezervoáry vzduchu Odlehčení těla Tepelná izolace Ochlazování těla (nahrazují potní žlázy) Na konci průdušnice je syrinx – hlasové ústrojí

36 Plicní vaky ptáků

37 Vylučovací soustava  Metanefrické ledviny  Chybí močový měchýř  Někteří mají vytvořenu Henleovu kličku (=reabsorbce vody) podobně jako savci  Vylučovanou látkou je kyselina močová  Mořští ptáci se mohou zbavovat přebytku solí zvláštními žlázami nad očima, které ústí do nosní dutiny

38 Rozmnožování  Oviparní  Pštrosi, kachny a husy mají vytvořený kopulační orgán; ostatní se páří přiložením kloak  Pravý vaječník chybí; mimo období rozmnožování levý vaječník velmi malý  Teritorium označuje zpěv; složité epigamní chování  Různé typy hnízd

39 Různé typy hnízd

40 Migrace a navigace Krom dědičné složky i zkušenost. Orientace pomocí hvězd, slunce a snad i zemského magnetismu. Při opakovaných cestách i podle význačných míst v krajině.

41 Migrace a navigace  Ptáci tažní – rorýs, vlaštovka, budníčci (v Evropě tři významné tahové cesty – přes Gibraltar, přes Sicílii a přes Řecko)  Ptáci stálí – výr, kos  Ptáci potulní – brhlíci, sýkory

42 Hnízdění  velikost snůšky 1 – 25 vajec  jedno vejce: trubkonosí a někteří dravci  dvě vejce holubi: někteří dravci a sovy  čtyři vejce: bahňáci  bílá vejce mají ptáci, kteří hnízdí v dutinách nebo jejichž předkové v dutinách hnízdili  (Gaisler, J., Zima, J., (2007) Zoologie obratlovců. Academia, Praha, str. 453) 

43 Starost o mláďata  Ptáci krmiví (=nidikolní = altriciální) – mláďata se rodí holá a slepá, vyžadují rodičovskou péči, např. pěvci  Ptáci nekrmiví (=nidifugní = prekociální) – krátce po narození jsou mláďata schopna se sama krmit – např. vrubozobí

44 Jemnější dělení 1. Superprekociální: taboni. Krátce po vylíhnutí zcela nezávislá na rodičích 2. Prekociální: běžci, vrubozobí, kurové. Potravu sbírají samostatně, ale nemají plně vyvinutou termoregulaci, samec či samice je vodí a zahřívají 3. Subprekociální: chřástalové, jeřábi, potápky. Po vylíhnutí opuští hnízdo, ale rodiče je vodí a krmí 4. Semiprekociální: rackové, buřňáci, tučňáci. Mají prachové peří a fungující smyslové orgány, ale zůstávají v hnízdě nebo jeho okolí, kde je rodiče krmí 5. Semialtriciální: volavky, dravci, albatrosi. Jsou porostlá hnízdním prachem a mají vyvinutí smyslové orgány, ale rodiče je krmí a zahřívají 6. Altriciální: pěvci, papoušci, šplhavci. Po vylíhnutí jsou na většině těla holá a slepá, ektotermní, zcela odkázaná na péči rodičů (Gaisler, J., Zima, J., (2007) Zoologie obratlovců. Academia, Praha, str. 454)

45 Apteryx australis mantelli (Kiwi) vejce váží 1/6 hmotnosti matky v jejím těle se tvoří měsíc; ve snůšce jsou dvě vejce po vylíhnutí se během jednoho týdne mláďata stávají samostatná

46 Etologie - ukázky

47 Systém  Nadřád: Běžci (Paleognathae) Řád: Tinamy (Tinamiformes) Řád: Nanduové (Rheiformes) Řád: Pštrosi (Struthioniformes) Řád: Kasuárové (Casuariiformes) Řád: Kiviové (Apterygiformes)

48 Systém  Nadřád: Letci (Neognathae) Řád: Potápky (Podicipediformes) Řád: Tučňáci (Sphenisciformes) Řád: Trubkonosí (Procelariiformes) Řád: Veslonozí (Pelecaniformes) Řád: Vrubozobí (Anseriformes) Řád: Plameňáci (Phoenicopteriformes) Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Řád: Dravci (Falconiformes)

49 Systém Řád: Hrabaví (Galliformes) Řád: Krátkokřídlí (Gruiformes) Řád: Bahňáci (Charadriiformes) Řád: Potáplice (Gaviiformes) Řád: Holubi (Columbiformes) Řád: Papoušci (Psittaciformes) Řád: Myšáci (Coliiformes) Řád: Turakové (Musophagiformes)

50 Systém Řád: Kukačky (Cuculiformes) Řád: Sovy (Strigiformes) Řád: Lelkové (Caprimulgiformes) Řád: Svišťouni (Apodiformes) Řád: Trogoni (Trogoniformes) Řád: Srostloprstí (Coraciiformes) Řád: Šplhavci (Piciformes) Řád: Pěvci (Passeriformes) – 60% všech ptáků

51 Skřivan polní (Alauda arvensis)

52 Červenka obecná (Erithacus rubecula)

53 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros)

54 Kos černý (Turdus merula)

55 Drozd zpěvný (Turdus philomelos)

56 Savci (Mammalia) – popis skupiny  Endotermní obratlovci  Srst a podkožní tuk zajišťují ochranu proti chladu. Hojné kožní žlázy vylučují pot, oleje a feromony  Končetiny jsou umístěny v ose těžiště pod tělem. Lebka je synapsidní s relativně velkým mozkem. Čelisti spojuje spánková kost (squamosum) a dentary bone spodní čelisti  Ve středním uchu přítomny tři sluchové kůstky; ve vnitřním uchu je spirální hlemýžď  Mozek je velký a na povrchu má šedou kůru. Jsou vytvořeny velké hemisféry

57 Savci (Mammalia) – popis skupiny  Zuby jsou heterodontní a většinou je jejich nahrazování omezeno. V tenkém střevu řada vícebuněčných žlázek a mikroskopických klků. Většina druhů postrádá kloaku  Dýchací a trávicí cesty jsou téměř kompletně odděleny měkkým patrem v hltanové části. Početné plicní alveoli značně zvyšují respirační povrch plic. Hrudní koš opatřen svaly spolu s bránicí zajišťují ventilaci plic

58 Savci (Mammalia) – popis skupiny  Okysličená a odkysličená krev je zcela oddělena v kompletním čtyřoddílovém srdci  Metanefrické ledviny vylučují dusík ve formě močoviny. Dlouhá Henleova klička umožňuje vylučování moči která je hyperosmotická vzhledem ke krvi  Testes většiny savců jsou uloženy ve skrotu nebo do něj sestupují během rozmnožovacího období. Samci mají penis, oplození vnitřní

59 Savci (Mammalia) – popis skupiny  S výjimkou ptakořitných jsou vaječníky malé a produkují nevelké množství vajíček která obsahují jen malé množství žloutku  Ptakořitní (Monotremata) jsou vejcorodí, ostatní rodí živá mláďata; výstelka dělohy a některé extraembryonální membrány tvoří placentu. Samice mají vytvořeny mléčné žlázy

60 Savci Ačkoli savci nejsou druhově příliš bohatou třídou (asi 4 500), jejich evoluce nebyla omezena tak jako u ptáků, adaptací na určitý způsob života. Savci jsou velmi rozmanitá skupina; většina je suchozemská, ale kytovci ovládli moře a netopýři jsou schopni aktivního letu. Nejmenší netopýr váží asi 1,5 gramu; velryby kolem 100 tun. Třída zahrnuje vejcorodého ptakopyska a ježuru, vačnaté klokany, a mnoho placentálů. Všichni však mají relativně málo potomků, kterým je za to věnována značná péče. Endotermie a péče o mláďata byly zřejmě rozhodujícími faktory úspěchu savců.

61 Endotermie  Současný evropský ježek a madagaskarští bodlíni mají tělesnou teplotu jen o několik stupňů vyšší než teplota okolí (25 – 30 o C)– jsou aktivní v noci. Jejich metabolismus díky tomu nespotřebuje o mnoho více energie než plaz srovnatelné velikosti Bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus), Madagaskar

62 Endotermie  Po vymření dinosaurů a přechodu k aktivitě ve dne by tak nízká teplota kladla velké nároky na ochlazování  Teplota těla tak vzrostla na o C a zrychlil se metabolismus Bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus), Madagaskar. Bodlínům kolísá tělesná teplota až o několik stupňů

63 Endotermie  Každý savec má „termálně neutrální zónu“ – rozmezí teplot okolí, ve kterém se stálá tělesná teplota udržuje bez větších změn metabolismu  Adaptace na chlad  hustší zimní srst  propletení arterií a žil v končetinách  hibernace  migrace – sob - v létě v tundře v zimně v tajze

64 Endotermie  adaptace k horku  přepnutí se k aktivitě v noci – zejména v pouštích  hustá srst (velbloudi)  uši afrických slonů

65 Kožní žlázy  Potní žlázy  Mazové žlázy  Pachové žlázy  Mléčné žlázy (=přeměněné potní) U ptakopyska jsou mléčné žlázy jen políčka ukrytá v srsti

66 Anatomie Krční páteř: 7 obratlů, přítomen atlas i axis Spodní čelist tvořena jedinou kostí (os dentale) Ve středním uchu tři sluchové kůstky: maleus, incus, stapes Páteř dělena na 5 oddílů: krční, hrudní, bederní, křížový a ocasní

67 Anatomie savců

68 Způsob chůze  Ploskochodci – prsty + záprstní či zánártní kosti (hmyzožravci, hlodavci, primáti)  Prstochodci – prsty či poslední články prstů (většina šelem)  Kopytníci – špičky posledních prstových článků (koňovití, turovití)

69 Svalstvo  Žvýkací svaly – potrava je rozmělněna a částečně natrávena již v ústní dutině  musculus masseter  m. temporalis  mm. pterygoidei  Mimické svaly – u některých skupin  Bránice rozděluje tělní dutinu na břišní a hrudní

70 Dýchání

71 Nervová soustava  Rozvoj kůry velkého mozku (telencephalonu) U vyspělých savců je povrch hemisfér zvrásněn  sulci cerebri mozkové brázdy  gyri cerebri mozkové závity  Mozeček  Mícha nedosahuje až do ocasu

72 Smysly  Velmi rozvinuté, záleží na skupině  Hmat – vousy, chlupy  Čich – savci jsou primárně čichová zvířata, druhotně se může stát vůdčím smyslem sluch nebo zrak u řady. Kopytníci mají Jacobsonův orgán  Sluch – ucho zpravidla opatřeno boltcem. Rozčlenění na vnější, střední a vnitřní. Ve středním uchu malleus, incus a stapes. Nejlepší letouni a kytovci  Zrak – mžurka chybí, slzné žlázy. Vůdčí smysl u primátů. Mnozí noční savci postrádají barevné vidění

73 Smysly  Sluch – ucho zpravidla opatřeno boltcem. Rozčlenění na vnější, střední a vnitřní. Ve středním uchu malleus, incus a stapes. Nejlepší letouni a kytovci  Zrak – mžurka chybí, slzné žlázy. Vůdčí smysl u primátů. Mnozí noční savci postrádají barevné vidění

74 Evoluce nervové soustavy u obratlovců

75 Nervová soustava

76 Trávicí soustava Zuby: Dentes incisivi Dentes canini Dentes praemolares Dentes molares d. molares d. praemolares d.canini d.incisivi Polovina horní čelisti Polovina dolní čelisti

77 Zuby savců

78 Trávicí soustava  3 páry slinných žláz  Žaludek – u přežvýkavců složený

79 Trávicí soustava

80

81 Dýchací soustava  Vzniká patro, která odděluje cesty dýchací od cest trávicího traktu. Savci tak mohou manipulovat s potravou v ústech a zároveň dýchat  Vnitřní povrch plic zvětšen soustavou plicních sklípků  Hlasivky umístěny v hrtanu

82 Evoluce dýchací soustavy Obojživelníci Plazi Savci

83 Oběhová soustava Červené krvinky jsou bezjaderné (na rozdíl od ptáků). Tělesná teplota kolem 36 stupňů Celsia. Levá komora má silnější svaly než pravá. Krevní tlak je mnohem vyšší než u plazů.

84

85 Vylučovací soustava  Pravé ledviny. Všichni savci mají močový měchýř  Vytvořena Henleova klička, která reabsorbuje 99% vody zpět do těla  Savci produkují velmi koncentrovanou moč která je hyperosmotická vzhledem ke krvi

86 Rozmnožování a péče o mláďata Mladý plaz se po té, co se vyklube z vajíčka, musí postarat sám o sebe. Mnohým se to nezdaří. Savci vyvinuli odlišnou strategii v péči o mláďata. Mláďat je mnohem méně než u plazů, ale je jim věnováno mnohem víc energie matky. Embrya se vyvíjí v teplém a kontrolovaném prostředí matčina těla. Ptakopysk a ježura se podobají plazům tím, že ještě kladou vajíčka, ale o mláďata se pečlivě starají a živí je mateřským mlékem. Mléčné žlázy jsou jedinečným rysem savců, vyvinuly se pravděpodobně z potních nebo mazových kožních žláz. Všichni ostatní savci jsou živorodí a embryo se vyvíjí v děloze. Všechny čtyři membrány amniot jsou přítomny. Žloutkový vak obsahuje velmi málo nebo žádný žloutek. Vzniká placenta, která přináší embryu živiny a odvádí zplodiny metabolismu.

87 Rozmnožování a péče o mláďata Vačnatci rodí mláďata velmi malé velikosti a jejich vývoj pokračuje ve vaku, vnější kapse umístěné na těle. V tomto vaku je mládě přisáto k mléčné bradavce. Placentálové rodí mláďata mnohem vyvinutější než vačnatci a vývoj mláděte v těle trvá mnohem déle než u vačnatců. Klokani rodí mláďata jen několik cm velká a jejich vývoj pokračuje ve vaku.

88 Pohlavní soustava  Samci mají penis, spermie dozrávají ve skrotu, kde je nižší teplota Placentálové rodí mláďata vyvinutější než vačnatci. Placenta zajišťuje přívod živin a kyslíku z krve matky a odvod zplodin metabolismu

89 Orgánové soustavy savců

90 Hospodaření s teplem

91 Evoluce savců Přechod od ektotermních a šupinatých plazů k endotermním a osrstěným savcům trval dlouhých 150 milionů let. První plazi podobní savců byli nemotorní suchozemští čtyřnožci zařazovaní do řádu Pelycosauria. Do tohoto řádu patří i Dimetrodon. V pozdním permu byl řád Pelycosauria nahrazen pokročilejším řádem Therapsida, kteří se již značně podobali savcům. Končetiny se nacházely již skoro přímo pod tělem, což umožňovalo dokonalejší pohyb. Měli silnější čelisti a specializované zuby. Ačkoli Therapsida ještě zřejmě byli ektotermové, byli pravděpodobně velmi aktivní a spoléhali se spíše na oxidativní metabolismus než na glykolýzu. Jejich plíce byly velmi výkonné a zřejmě již měli bránici. Savci se oddělili od therpsid v pozdním triasu, před 240 miliony lety.

92 Evoluce savců Recentní savci jsou odnoží skupiny Synapsida, staré přes 300 miliónů let. Pre-savčí synapsida, tak jako Dimetrodon na obrázku, byli hojní v Permu a raném Triasu, než se objevili dinosauři a archosauři. Tyto pre – savčí skupiny dostaly název “plazi podobní savcům“ (mammal-like reptiles). Od tohoto termínu se nyní upouští, protože ačkoli mnoho znaků měli tito živočichové společných se savci, žádný z nich nebyl pravý plaz. Dimetrodon nosil na hřbetě bizarní nepohyblivou plachtu, podporovanou prodlouženými výběžky obratlů. Tato plachta udržovala konstatní poměr mezi plochou těla a objemem a možná sloužila k absorbci tepla a k prohřívání živočicha. Dimetrodon měřil asi 3 metry.

93 Evoluce savců (1) Diapsid, Archosaur Euparkeria Late Permain (2) Synapsid, Therapsid - "Reptile"? Cynognathus Early Triassic (3) Synapsid, Therapsid - True Mammal Canis (specifically a Grey Wolf) Mid Territary/Late Quaternary

94 Rozdíly oproti plazům 1. Plazi mají zuby víceméně uniformní co se týče velikosti a tvaru. U savců se jsou rozdíly mezi moláry, premoláry, d. incisivi a d. canini 2. U plazů je spodní čelist tvořena několika kostmi. Angulare spodní čelisti se připojuje ke quadratu. U savců je dolní čelist tvořena jedinnou kostí, dentale, připojující se ke quadratu 3. Collumela (=stapes) u plazů. U savců malleus, incus a stapes

95

96 Srovnání ekologických protějšků vačnatců (vlevo) a placentálů (vpravo)

97 Nejstarší vačnatec Sinodelphys szalayi  Stáří 125 miliónů let, nalezen v Číně ve stejné lokalitě jako Eomaia  byl velikosti myši, šplhal po stromech (zřejmě aby se vyhnul dinosaurům?), dobře vyvinutá srst Sinodelphys szalayi

98 Placentálové Eomaia scansoria Je nejstarší dosud nalezený placentál. Nález pochází z Číny. Eomaia zřejmě šplhala po stromech a byla porostlá srstí. Velikostí a způsobem života se snad podobala dnešním plchům. Váha exempláře se odhaduje na 20 – 25 gramů. Její stáří se odhaduje na 125 miliónů let

99 Systém - předpokládané evoluční vztahy

100 Systém  Podtřída: Vejcorodí (Prototheria)6 Řád: Ptakořitní (Monotremata) 6  Podtřída: Živorodí (Theria) Nadřád: Vačnatí (Metatheria) 250 Nadřád: Placentálové (Placentalia) 4 050

101 Nadřád: Placentálové (Placentalia)  Řád: Hmyzožravci (Insectivora)  Řád: Letouni (Chiroptera)  Řád: Primáti (Primates)  Řád: Hlodavci (Rodentia)  Řád: Šelmy (Carnivora)  Řád: Zajíci (Lagomorpha)  Řád: Chobotnatci (Proboscidea)

102 Nadřád: Placentálové (Placentalia)  Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)  Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)  Řád: Kytovci (Cetacea)

103 Systém Křída (144 – 66 mil.) Spodní třetihory Střední třetihory - současnost

104 Podtřída: Vejcorodí (Prototheria) Řád: Ptakořitní (Monotremata) Ježura 5 druhů ve dvou rodech Ptakopysk podivný

105

106 Nadřád: Vačnatí (Metatheria) Vačice opossum je jediný severoamerický vačnatec Výhradní potravou koalů jsou listy blahovičníků Díky silným předním končetinám se mláďata vačnatců dostanou do vaku

107 Nadřád: Vačnatí (Metatheria) Vačice opossum (Didelphis marsupialis) vlevo - s mladými vpravo - mláďata ve vaku

108 Monotremata, Marsupialia, Placentalia

109

110

111

112

113 Řád Primates (Primáti)

114 Poloopice

115 Asijské a madagaskarské poloopice

116

117


Stáhnout ppt "2010. Fylogenetické zařazení ptáků a savců a jejich vztah k ostatním skupinám."

Podobné prezentace


Reklamy Google