Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Energetická bezpečnost: EU a Rusko Rivalové nebo partneři?

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Energetická bezpečnost: EU a Rusko Rivalové nebo partneři?"— Transkript prezentace:

1 Energetická bezpečnost: EU a Rusko Rivalové nebo partneři?

2 Energie a ekonomika Mezi lety 1900 až 2000 se hodnoty celkové primární spotřeby energie (TPES) a světového produktu zvýšily shodně šestnáctkrát. Zajištění dostatečného přísunu energie je tedy vitálním zájmem každého státu. Lze zajistit: (i) vlastními zdroji; (ii) dovozem pokrývajícím rozdíl mezi domácí produkcí a poptávkou.

3 Co je to energetická bezpečnost? Klasická definice Mezinárodní energetické agentury (IEA): dostatečné množství (spolehlivých) dodávek ropy (a plynu) za rozumnou/přijatelnou cenu. Toto vymezení je ovšem problematické: je příliš úzké; některé termíny jsou vágní, nejasné (rozumná/přijatelná cena); zohledňuje jen pozici spotřebitele. Nutná je proto komplexnější definice.

4 Hlavní principy EB (viz Yergin 2006; Dančák 2007) Diverzifikace: (i) zdrojová; (ii) geografická; (iii) tranzitní. Robustnost/elasticita: tj. rezervy v systému (strategické zásoby, záložní zařízení atd.) Integrace: vyplývá z faktu vzájemné závislosti producentů a spotřebitelů. Ta je zprostředkována především globálním trhem s ropou. Energetická efektivita. Informace: předpoklad dobrého zvládání krizí.

5 Další aspekty EB (viz Yergin 2006; Dančák 2007) Nutnost vypořádat se s ´novými´ hrozbami: terorismus, pirátství a krádeže, přírodní katastrofy. Roste technologická náročnost energetické infrastruktury. Řetězce dodávek jsou stále komplexnější. Geopolitické aspekty: především tzv. ´chokepoints´ (průplavy, průlivy, úžiny) – strategicky důležitá místa námořní přepravy ropy. Nejvýznamnější Hormuzský průliv (20% světových zásob), Bab-al-Mandab a Malacká úžina.

6 Historie energetické bezpečnosti Zpočátku je energetické bezpečnosti význam přikládán zejména v souvislosti se schopností vést válku. První využití ´ropné zbraně´ roku 1941 Spojenými státy proti Japonsku. Mnohými historiky považováno za příčinu japonského útoku na Pearl Harbor. Padesátá a šedesátá léta spojena s globální ekonomickou konjunkturou umožněnou levnou energií; podíl ropy na světové spotřebě TPES výrazně roste. Situace se mění až v souvislosti s prvním ropným šokem (říjen 1973).

7 Kartel Jak poznamenal Adam Smith: „Zřídkakdy se sejdou lidé ze stejného oboru podnikání, aniž by se jejich rozhovor nakonec nestočil na nějaké punktování proti veřejnosti nebo na vymýšlení způsobů, jak zvýšit cenu.“ (Samuelson - Nordhaus 1991: 608). Kartel je sdružením producentů v daném odvětví, jehož účelem je maximalizace společných zisků a omezování a vylučování konkurence. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) založena v lednu 1961 v Caracasu. Zakládající členové: (SA, IRN, IR, KUV, VEN) Zájem OPEC: změna struktury výnosů obchodu s ropou ve prospěch producentských zemí. Snaha využití cenové manipulace k politickým účelům.

8 První ropná krize Vyvolána embargem OPEC v reakci na yom-kippurskou válku z října Během roku 1974 bezprecedentní čtyřnásobné zvýšení ceny ropy. Zasažen také evropský integrační proces. Energetická bezpečnost se stává předmětem výlučného národního zájmu. Velká Británie odmítá sdílet nově objevené ložiska v Severním moři. Jako protiváha OPEC vzniká Mezinárodní energetická agentura (IEA). Založena Spojenými státy a dalšími 15 konzumentskými státy v listopadu 1974.

9 Druhá ropná krize Nová situace na trhu s ropou; zejména díky novým nalezištím v Severním moři, Aljašce a Mexickém zálivu. Íránská revoluce provázena úplným zastavením exportu ropy. Výsledkem je cenová turbulence (vzestup z 16 USD až na 40 USD) Dopady o poznání méně drastické než v případě první krize: (i) pokles TPES vyspělých zemí; (ii) nové zdroje energie, nové technologie a proměna vzorců spotřeby; (iv) strukturální změny produkční báze. Celkově selhání konceptu ´energetické zbraně´ a úpadek poliltického vlivu OPEC.

10 Mýtus energetické soběstačnosti Reakce na první ropnou krizi. Představa dokonalého uspokojení vlastních energetických potřeb bez nutnosti spoléhat se na vlastní energetické zdroje. Vznik projektu independence (Nixonova administrativa); cílem vytvoření soběstačného bloku kontinentálního rozměru, faktická secese od světové ekonomiky. Představa energetické nezávislosti, separace ekonomiky od globálního trhu s ropou je ovšem scestná (energeticky soběstačná Velká Británie krizí postižena stejně jako zcela závislé Japonsko). Energetická soběstačnost je tedy protějškem politiky ropné/energetické zbraně.

11 Energetická bezpečnost producentských zemí Hlavní hrozbou je ekonomická závislost na exportních příjmech. V případě potrubní dopravy pak také slabá diverzifikace odbytu. Prioritou je tedy zajištění a kontrola stabilního odbytu exportované komodity za co možná nejvýhodnější cenu.

12 Energetická bezpečnost producentských zemí Hlavní hrozbou je ekonomická závislost na exportních příjmech. V případě potrubní dopravy pak také slabá diverzifikace odbytu. Prioritou je tedy zajištění a kontrola stabilního odbytu exportované komodity za co možná nejvýhodnější cenu.

13 Rezervy ropy a plynu RopaMld. barelůPlynMld. m3 1.Saudská Arábie2641.Rusko48 tis. 2.Kanada (175 mld.)1792.Írán26 tis. 3.Írán1333.Katar26 tis. 4.Irák1154.Saudská Arábie6,5 tis. 5.Kuvajt1025.SAE6 tis. 6.SAE986.USA5,5 tis. 7.Venezuela807.Nigérie5 tis. 8.Rusko608.Alžírsko4,5 tis. 9.Libye399.Venezuela4 tis. 10.Nigérie3610.Irák3 tis.

14 Produkce a export ropy ProdukceMil. b/dExportMil. b/d 1.Saudská Arábie111.Saudská Arábie8,6 2.Rusko102.Rusko6,5 3.USA83.Norsko2,5 4.Írán44.Írán2,5 5.Čína3,85.SAE2,2 6.Mexiko3,76.Venezuela2,2 7.Kanada3,27.Kuvajt2,1 8.SAE38.Nigérie2,1 9.Venezuela2,89.Alžírsko1,8 10.Norsko2,810.Mexiko1,7

15 Spotřeba a import ropy SpotřebaMil. b/dImportMil. b/d 1.USA211.USA12 2.Čína7,22.Japonsko5 3.Japonsko5,23.Čína3,4 4.Rusko3,14.Německo2,4 5.Německo2,65.Jižní Korea2,1 6.Indie2,56.Francie1,9 7.Kanada2,27. Indie1,7 8.Brazílie2,18.Itálie1,5 9.Jižní Korea2,19.Španělsko1,5 10.Saudská Arábie210.Taiwan1

16 Produkce a export plynu ProdukceMil. m3/rExportMil. m3/r 1.Rusko656 tis.1.Rusko237 tis. 2.USA545 tis.2.Kanada107 tis. 3.Kanada187 tis.3.Norsko86 tis. 4.Írán112 tis.4.Alžírsko59 tis. 5.Norsko92 tis.5.Nizozemí55 tis. 6.Alžírsko86 tis.6.Turkmenistán49 tis. 7.Nizozemí76 tis.7.Katar39 tis. 8.Saudská Arábie76 tis.8.Indonésie38 tis 9.Velká Británie72 tis.9.Malajsie32 tis. 10.Čína70 tis.10.Spojené státy23 tis.

17 Spotřeba a import plynu SpotřebaMil. b/rImportMil. b/r 1.USA653 tis.1.USA130 tis. 2.Rusko610 tis.2.Japonsko95 tis. 3.Írán112 tis.3.Německo88 tis. 4.Japonsko100 tis.4.Itálie74 tis. 5.Německo97 tis.5.Ukrajina65 tis. 6.Kanada93 tis.6.Rusko58 tis. 7.Velká Británie91 tis.7.Francie43 tis. 8.Ukrajina85 tis.8.Turecko35 tis. 9.Itálie85 tis.9.Španělsko35 tis. 10.Saudská Arábie76 tis.10.Jižní Korea33 tis.

18 EU: geografická diverzifikace ropy a plynu

19 EU: energetický mix

20 Teorie interdependence Vzájemná závislost (interdependence) existuje tam, kde daný vztah zúčastněným mimo zisků přináší také významné náklady či omezení. Tam, kde nejsou s interakcí spojeny tyto náklady či omezení, hovoříme o prosté propojenosti (interconnectedness). Závislost je vztahem jednostranné podmíněnosti vnějšími silami. Míra citlivosti vyjadřuje schopnost snížit tyto náklady v rámci uplatňované politiky, zatímco míra zranitelnosti vyjadřuje schopnost snížit tyto náklady potom, co jsou přijata noví opatření a politiky (typicky přechod k alternativě). Závislost zpravidla podporuje spíše konfliktní jednání, zatímco interdependence napomáhá kooperaci (náklady konfliktu jsou pro obě strany vysoké).

21 Podíl ruského plynu na spotřebě vybraných zemí EU (%) Estonsko100Maďarsko72 Lotyšsko100Rakousko55 Litva100Polsko53 Finsko100Slovinsko50 Slovensko99Německo35 Řecko80Francie28 Česko73Itálie27

22 EU a Rusko Bilaterální obchod EU25 s RF dosáhl 238 mld. USD; z toho import surovin činil 115 mld. USD. Celkový objem ruského obchodu je 542 mld. USD. Export energetických surovin do EU25 tedy představuje cca 20% této hodnoty. V případě podílu na vnějším obchodu EU25 (4,2 bil. USD) to nejsou ani 3%. Důležitější je však energetická interdependence. EU dovozem pokrývá cca polovinu TPES; v r může jít až o 65% - 70% TPES. Dovoz ropy, resp. plynu se má v témže období zvýšit z 82% na 93%, resp. z 63% na 84%. Tento nárůst bude zapříčiněn zejména útlumem těžby v Severním moři. Předpokládá se, že podíl Ruska na celkovém importu uhlovodíkových zdrojů se ustálí kolem hranice 30%. Hodnocení akvizic Gazpromu problematické: na jednu stranu znamenají riziko ovládnutí distribučních sítí státem kontrolovanou společností, na druhou stranu zvyšují kapitálovou provázanost ekonomik Ruska a EU.

23 Management interdependentního vztahu EU vůči Rusku Jaké má EU alternativy? – Souboj produktovodů (South Stream a Nabucco) – Nord Stream a jeho význam pro energetickou bezpečnost EU. Jaké alternativy má Rusko? – Kudy na pacifický trh. – Evropa nebo Čína?

24 Vybrané zdroje -Dančák, B. (2007): Základní principy a východiska energetické bezpečnosti. MPU -Chřásťanský, F. (2007): Komoditní kartely v mezinárodních vztazích: OPEC. -Nordhaus, S. – Samuelson, P. (1991): Ekonomie. Svoboda -Yergin, D. (2006): Ensuring energy security. Wall Street Journal -www.iea.orgwww.iea.org


Stáhnout ppt "Energetická bezpečnost: EU a Rusko Rivalové nebo partneři?"

Podobné prezentace


Reklamy Google