Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Anna Doubková Číslo materiálu 5_2_CH_14 Datum vytvoření 9.10.2012 Druh učebního materiálu prezentace Ročník 1.r.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Anna Doubková Číslo materiálu 5_2_CH_14 Datum vytvoření 9.10.2012 Druh učebního materiálu prezentace Ročník 1.r."— Transkript prezentace:

1 GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Anna Doubková Číslo materiálu 5_2_CH_14 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 1.r. VG Anotace Zajímavosti o nerostech Klíčová slova Světélkování nerostů Vzdělávací oblast chemie Očekávaný výstup Zajímavosti a souvislost se stavbou atomu a chemickou vazbou Zdroje a citace časopis Minerální suroviny 1/2011, vydavatel Těžební Unie Brno, Česká republika,, str. 20 – 21 cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:http://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialov%C 3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD

2 Fotoluminiscence ( světélkování) nerostů Použití fotoluminiscence při určování nerostů ložisek

3 Luminiscence je vlastnost některých látek emitovat světlo ve viditelné oblasti po předchozím obdržení určitého množství energie. Je způsobena přenosem elektronů v atomech do vyšších energetických hladin po dodání energie např. ve formě UV záření. V tomto excitovaném stavu zůstávají elektrony jen po zlomek sekundy a vzápětí se vrací do svých původních hladin. Přebytečnou energii vyzáří ve formě viditelného světla. Stopové nečistoty v krystalové mřížce kovu (aktivátory) usnadňují přechod elektronů v luminiscenčním systému. Jsou to např. Zn, Mn, Pb, U, Ag, Cu, prvky vzácných zemin a různé oxidy.Naopak za aktivační jedy, které zabraňují vybuzení světla, jsou považovány sloučeniny železa. K vybuzení světla jsou používány ultrafialové lampy se speciálními filtry. Tím se docílí záření o vlnové délce 366 nm nebo 254 nm.

4 Příklady minerálů vykazujících fotoluminiscenci skupina rud Zn ve státě New Jersey zvaná Franklin kalcity z Vrančič u Příbrami scheelit - rakouský rudný důl Mittersill uranopyrit – Bois Noiro, Francie skapolit Quebec, Kanada scheelit – ložiska objevena až po použití fotoluminiscence na Moravě a ve Slezsku – zatím ve stadiu výzkumu hyalit z Mrákotína a Řasné kalcity – Lysice u Boskovic, Trhonice a Hraničná ve Slezsku

5

6 Ultrafialové (zkratka UV, z anglického ultraviolet) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří jej dokáží vnímat. Jeho přirozeným zdrojem je Slunce.anglického elektromagnetické zářenívlnovou délkouviditelné světlorentgenové zářeníSlunce UV záření, jakožto oblast elektromagnetického spektra, se dělí na blízké ultrafialové záření o vlnové délce 400 – 200 nm) a daleké ultrafialové záření (200 – 10 nm), resp. energií fotonů mezi 3,1 a 124 eV.elektromagnetického spektravlnové délcenmfotonůeV Rozdělení na spektrální oblasti (též „typy“) UVA, UVB a UVC je především z hlediska biologických účinků UV záření. Označení „vzduchoprázdné ultrafialové“ záření (v anglické literatuře vacuum ultraviolet, VUV) naráží na skutečnost, že tento typ záření je při dopadu na zemský povrch pohlcován vzduchem.vzduchem Označení „hluboké ultrafialové“ záření (deep ultraviolet, DUV) je používáno ve fotolitografii a technologiích používající principu laseru. laseru

7 Název Zkratka Vlnová délka v nmVlnová délka Blízké NUV 400 nm nm dlouhovlnné, „černé světlo UVA 400 nm - 320nm středněvlnné UVB 320 nm nm krátkovlnné, „dezinfekční“ UVC pod 280 nm hluboké ultrafialové DUV pod 300 nm Daleké FUV, VUV 200 nm - 10 nm Extrémní XUV 31 nm - 1 nm

8 UVA Má vlnovou délku od 315 do 400 nm. Asi 99 % UV záření, které dopadne na zemský povrch je ze spektrální oblasti UVA.nm UVB Záření UVB má vlnovou délku v rozsahu od 280 do 315 nm. Je z převážné většiny absorbováno ozónem ve stratosféře, resp. ozónové vrstvě. Z typického slunečního záření W/m², které dopadá na nejvyšší vrstvy atmosféry neproniká prakticky žádné UV záření s vlnovou délkou pod cca 295 nm; od této hranice se na zemský povrch dostává měkčí UV záření - záření UVA o vlnové délce 400 nm se na zem dostane 550 mW/m² (z přibližně 1700 mW/m² z horních vrstev atmosféry). Jinými slovy lze říci, že ozón a kyslík propustí na povrch Země zhruba třetinu UV zářeníozónemstratosféře ozónové vrstvěslunečníhoWm

9 Záření UVB je zhoubné pro živé organizmy. Jeho energie je schopná rozkládat nebo narušovat bílkoviny nebo jiné životně důležité organické sloučeniny s vážnými následky pro metabolismus postihnutého jedince, nebo (je-li zasažena DNA) vzniku rakoviny. Např. zvýšení intenzity UVB záření o každá 2% může znamenat zvýšení výskytu rakoviny kůže o 3-6%[Kromě kůže má UVB největší dopad i na oči (potažmo zrak) - takto tvrdé záření dokáže poničit až zcela spálit tyčinky a čípky, gangliové buňky a nervová zakončení v rohovce (tzv. „sněžná slepota“). Větší dopad má na jednobuněčné organizmy, které dokáže zničit zcela (dokáže změnit molekuly nesoucí genetickou informaci v buněčném jádře na energeticky výhodnější, vyvolat poškození funkcí organel, ovlivnit osmotický tlak nebo spustit lyzi). Proniká i vodou, ale jen do hloubky několika metrů (kde je však soustředěna většina podvodních organizmů). UVB záření též negativně ovlivňuje vzrůst zelených rostlin, účinnost fotosyntézy, ale i třeba celkovou plochu jejich listů. U dvou třetin hospodářských plodin byl zjištěn úbytek zemědělské produkce v souvislosti se zvýšeným působením UVB záření (např. u sóji každé jedno procento zvýšení UVB odpovídalo procentuálnímu úbytku úrodybílkovinyDNArakoviny[zrak rohovce

10 Dlouhodobě zvýšené působení UVB záření by vyústilo v nepředvídatelné změny v morfologii biosféry (každý živočišný či rostlinný druh je na UV záření různě citlivý). Trend směřující k dominanci odolnějších druhů nad méně odolnějšími by odstartoval nesmírně složitou síť kauzuálních mezidruhových vztahů, jejichž důsledky není možné odhadnout. UVC Je nejtvrdší UV záření - jeho vlnová délka je nižší než 280 nm. Toto záření je jedním ze dvou způsobů vzniku ozónu - při dopadu na dvojatomární molekulu kyslíku jí toto záření dodá energii pro vznik ozónu, který je touto reakcí absorbován. Jinak řečeno, plynný kyslík je významný inhibitor dopadu UVC záření na zemský povrch. Záření UVC je prokazatelně zhoubné (karcinogenní) pro živé organizmy. Na rozdíl od UVB, které dokáže proniknout jen několika vrstvami buněk, je penetrace UVC pletivy a tkáněmi živých organismů poměrně větší. Toto UV záření již začíná být ionizující.ozónuinhibitorionizující VUV Vacuum UV nižší než 200 nm, oficiálně patří pod rozdělení UVC, výrazně štěpí kyslík na ozon O3. Běžně udávaný rozsah nm. EUV Extrémní ultrafialové záření s vlnovými délkami nižšími než 31 nm se podílí na některých chemických procesech ionosféry, zejména její nejsvrchnější vrstvy (vrstvy F).ionosféryvrstvy F

11 zdroje: časopis Minerální suroviny 1/2011, vydavatel Těžební Unie Brno, Česká republika,, str. 20 – 21 AUTOR NEUVEDEN. cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:http://cs.wikipedia.org/wiki/Ultrafialo v%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3% AD


Stáhnout ppt "GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Anna Doubková Číslo materiálu 5_2_CH_14 Datum vytvoření 9.10.2012 Druh učebního materiálu prezentace Ročník 1.r."

Podobné prezentace


Reklamy Google