Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BODOVÁ METODA VÝPOČTU OSVĚTLENOSTI Výpočet přímých i nepřímých složek E se provádí ve vybraných kontrolních bodech SVÍTIDLA bodového typupřímkového typuplošného.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BODOVÁ METODA VÝPOČTU OSVĚTLENOSTI Výpočet přímých i nepřímých složek E se provádí ve vybraných kontrolních bodech SVÍTIDLA bodového typupřímkového typuplošného."— Transkript prezentace:

1 BODOVÁ METODA VÝPOČTU OSVĚTLENOSTI Výpočet přímých i nepřímých složek E se provádí ve vybraných kontrolních bodech SVÍTIDLA bodového typupřímkového typuplošného typu l  5. c l - vzdálenost svítidla od nejbližšího kontrolního bodu c, d - délka a šířka vyzařovací plochy svítidla ; c  d c   l délku c nelze vůči l zanedbat c, d nelze vůči l zanedbat

2 Osvětlenost v poli svítidla Z bodového typu Osvětlenost E Pρ v bodě P v obecné rovině ρ (lx; cd, m, m) I γ - svítivost pod úhlem γ = arctg(p/h) z křivky svítivosti v rovině ZPB (cd) Normála N ρ roviny ρ svírá s paprskem l úhel β Osvětlenost E Pρ = průmět do normály

3 Osvětlenost E Pρo okolí bodu P v rovině ρ o kolmé k I o ρ  ρ o ; ρ o kolmá k I o (lx; cd, m, m) β = γ normála ρ o N ρo // I o E Pρo = průmět ε do normály N´ ρo

4 β = (π / 2) – γ, cos β = sinγ Pρv ┴. =. E Pρv ┴ = ε. cosβ = ε. sinγ = Osvětlenost E Pρv ┴ roviny ρ v┴ kolmé k rovině ρ o i k rovině určené body Z,P,B (lx; cd, m, m)

5 Osvětlenost E Pρo okolí bodu P v rovině ρ o kolmé k I o ρ  ρ o ; ρ o kolmá k I o β = γ (lx; cd, m, m) β = (π / 2) – γ, cos β = sinγ Pρv ┴. =. E Pρv ┴ = ε. cosβ = ε. sinγ = Osvětlenost E Pρv┴ roviny ρ v┴ kolmé k rovině ρ o i k rovině určené body Z,P,B (lx; cd, m, m)

6 Výpočet parametrů v poli svítidel přímkového a plošného typu Předpoklady řešení :  Přímkový zdroj – svítivost je rovnoměrně rozložena po délce zdroje – všechny elementy svíticí přímky vyzařují stejně  Plošný zdroj – jas je rovnoměrně rozložen po svíticí ploše zdroje – všechny elementy svíticí plochy vyzařují stejně. 1. čáry svítivosti resp. jasu popsány spojitými funkcemi, pro výpočet E odvozeny uzavřené výrazy - výpočty : přesné, rychlé. 2. nejčastější postup – svíticí plochy se rozdělí na části (bodové zdroje) se stejnými poměrnými křivkami I či L. Dílčí výpočty jednoduché - - odpovídající příspěvky E se sečtou. Časová náročnost může narůstat. Uplatňuje se i u počítačových programů.

7 POPIS VYZAŘOVÁNÍ SVÍTIDEL PŘÍMKOVÉHO TYPU Často i dnes v katalogu jen 2 křivky svítivosti 1. v rovině C 90 ≡ δ 2. v rovině C 0 ≡ π. I α = I 0. f I δ ( α ). I  = I 0. f I π (  ) Svítivost I  α v nakloněných rovinách τ ve směru k bodu P I γα = I γ. f I τ (α) Čáry I v rovinách τ často tvarově podobné čáře I v δ f Iτ ( α ) = f Iδ ( α ) 

8 Pole elementu dx svíticí přímky Předpoklad : 1. všechny elementy svíticí přímky vyzařují stejně 2. průmět P na osu o zdroje ≡ s koncem C 1 zdroje 3. bodem P proložit rovinu ρ o kolmo k rovině δ d ε v poli elementu dx Svítivost dI  α elementu dx ve směru k bodu P kde I 1  = I  / c Průměty dε x, dε y světelného vektoru do směru souřadnicových os x, y se pak stanoví z výrazů

9 Osvětlenost v poli svítidla přímkového typu α z = arctg(c / l 1 ) E Pρv = ε x E Pρy = ε y E Pρ׀׀┴ = ε y. cos[ (π/ 2 )  γ] = ε y. sinγ

10 VÝPOČET PARAMETRŮ V POLI SVÍTICÍHO OBDÉLNÍKU Předpoklad : 1. všechny elementy dA = dx · dy svítícího obdélníku vyzařují stejně 2. rozložení jasu je rotačně souměrné podle normály k povrchu zdroje a popisuje je vztah L  = L 0 · f L (γ) = L 0 · cos n γ, kde n = 0, 1, 2 až 5 3. pro zjednodušení výpočtu průmět P1 bodu P do roviny zdroje ≡ s vrcholem D obdélníku Obecný postup přesného výpočtu : 1. výpočet parametrů v poli dA – bodový zdroj 2. integrace výrazů po ploše svíticího obdélníku Postup zjednodušeného výpočtu : 1. svíticí plocha se rozdělí na dílčí plošky – bodové zdroje 2. v bodě P se vypočtou parametry od všech dílčích plošek. 3. při zvolené poloze bodu P (pod jedním z vrcholů obdélníku) se dílčí výsledky sečtou

11 Pole rotačně souměrně vyzařujícího elementu dA obdélníku Velikost d ε světelného vektoru v bodě P pole elementárního zdroje dA = dx · dy (bodový zdroj) je rovna normálové osvětlenosti dE N v bodě P d  = dE N = L  · d  = L 0 · f L (  ) · dA · cos  / l 2 d  = L 0 · cos n+1  · dx · dy / l 2 cos  = h / l ; cosß x = – x / l ; cosß y = – y / l ; cosß z = – h / l L  = L 0 · f L (γ) = L 0 · cos n γ, kde n = 0, 1, 2 až 5 průměty d  do souřadnicových os : d ε x = dε · cosß x = – L 0 · (x · h n+1 ) / (l n+4 ) dε y = dε · cosß y = – L 0 · (y · h n+1 ) / (l n+4 ) dε z = dε · cosß z = – L 0 · (h n+2 ) / (l n+4 ) d ε x = osvětlenost roviny y z v bodě P zajištěná elementem dA dε y = - " - roviny x z - " - dε z = - " - roviny x y - " -

12 OSVĚTLENOST V POLI SVÍTICÍHO OBDÉLNÍKU v bodě P ve vzdálenosti h pod jedním z vrcholů obdélníkového zdroje o rozměrech c · d a = c / h ; b = d / h Při rotačně souměrném vyzařování se výrazy pro ε y získají z výrazů pro ε x pouhou vzájemnou záměnou poměrných rozměrů a za b (b za a ). u = x / h ; v = y / h Př. f L (  ) = 1 ; L = konst.

13 Otázky ke studiu a požadavky ke zkoušce z předmětu Elektroenergetika 3 část : Elektrické světlo 1. Světelný tok monofrekvenčního a složeného záření. Světelný účinek záření. 2. Svítivost. Čáry svítivosti v polárních souřadnicích. 3. Osvětlenost. Zákon čtverce vzdálenosti a kosinusový zákon. 4. Jas svazku rozbíhavých a sbíhavých paprsků. 5. Světelně technické vlastnosti látek. Vlastnosti difúzně svíticích ploch. 6. Luxmetry. Vlastnosti běžných fyzikálních čidel. Měření osvětlenosti. 7. Měření křivek svítivosti svítidel. Měření světelného toku a účinnosti svítidel. 8. Porovnání nejdůležitějších parametrů základních typů světelných zdrojů. 9. Charakteristické vlastnosti klasických a halogenových žárovek. 10. Nejdůležitější vlastnosti, zapojení a použití zářivek. 11. Parametry a vlastnosti vysokotlakých výbojek halogenidových a sodíkových. 12. Vlastnosti, parametry a použití světelných diod (LED). 13. Druhy a účel svítidel. Účinnost svítidel. 14. Nejdůležitější zásady osvětlování (udržovaná osvětlenost, rovnoměrnost, oslnění, teplota chromatičnosti, index podání barev, směrovost a stínivost). 15. Druhy osvětlení a osvětlovací soustavy. Porovnání soustavy přímé, smíšené, nepřímé. 16. Metoda toková. Udržovací činitel. Činitel využití. Střední činitel odrazu plochy. Ekvivalentní činitel odrazu duté plochy. 17. Bodová metoda. Výpočet osvětlenosti v poli svítidla bodového typu. Postup určení osvětlenosti v poli svítidla přímkového a obdélníkového typu.

14 Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "BODOVÁ METODA VÝPOČTU OSVĚTLENOSTI Výpočet přímých i nepřímých složek E se provádí ve vybraných kontrolních bodech SVÍTIDLA bodového typupřímkového typuplošného."

Podobné prezentace


Reklamy Google