Baltský energetický trh a plány na jeho propojení

Prezentace na téma: "Baltský energetický trh a plány na jeho propojení"— Transkript prezentace:

1 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení
Seminář 8. října 2010 Marta Stolařová, OEÚ ZÚ Riga

2 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení – základní obrysy
Energetická bezpečnost – jeden z hlavních jednotících momentů politik všech tří pobaltských států Klíčová je integrace regionálních trhů do společného trhu EU – tj. vytvoření společného funkčního baltského trhu s el.energií, napojeného na severský systém NORDEL Dlouhodobý cíl – synchronizace el. sítí v regionu (dosud kompatibilní s ruskými sítěmi) s evropskou sítí UCTE Snížení závislosti na dovozech strategických komodit, snaha o diverzifikaci zdrojů Důraz na další priority evropské energetické politiky - větší využití domácích a obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické efektivnosti

3 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení – pohled z Bruselu
Druhý Strategický energetický přehled EU definuje Plán propojení baltského trhu (BEMIP) jako první ze šesti priorit energetické bezpečnosti v oblasti infrastruktury – cíl propojit „energetické ostrovy“ Plán zahrnuje osm členských států – Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Švédsko, jako pozorovatel je zapojeno Norsko Memorandum o propojení tří baltských států s širší Evropou podepsáno v červnu 2009 Pilotní projekt mezi desítkou aktivit v rámci „Baltic Sea Region Strategy“ Rozvoj sítí v kontextu cílů 20/20/20, tj. 20% snížení emisí, 20% podíl OZE a 20% zlepšení energetické efektivnosti do roku 2020 Projekt má zpoždění, hlavně kvůli neshodám hlavních aktérů

4 Baltský energetický trh – stručná charakteristika – Estonsko
Unikátní z hlediska zdrojů – 80 % primární energie pokrývá živičná břidlice (oil shale), její spalování je ale neekologické; využívá se i rašelina a dřevo Vyváží se elektřina, zpracovaná břidlice, brikety z rašeliny a dřevěné pelety Dováží se plyn a motorové palivo Plánuje se plná liberalizace trhu s elektřinou od r. 2013 Nutnost budovat nové elektrárny, modernizovat a odsiřovat stávající bloky v Narvě Instalace větrných elektráren + propojení sítí se zahraničím

5 Baltský energetický trh – stručná charakteristika – Litva
Z celé trojice je Litva nejméně energeticky zabezpečená Absence vlastních zdrojů – v ropě i plynu zcela závislá na dovozech z Ruska, ale má silnou petrochemii Obávané odstavení JE Ignalina ( ) zatím zvládá lépe, než se původně čekalo, trochu „pomohla“ krize Probíhá výběrové řízení na strategického investora pro novou JE Visaginas Mimo to má enormní zájem budovat nové lokální energetické zdroje, např. vodní vystavět energetické „mosty“ s cílem propojení s UCTE propojit plynárenskou soustavu s Polskem + stavba nových zásobníků a terminálu na zkapalněný zemní plyn Od r zřídila nové Ministerstvo energetiky

6 Baltský energetický trh – stručná charakteristika – Lotyšsko
Země značně závislá na dovozech 100 % ropy a ropných výrobků 100 % zemního plynu (plně závislé na Rusku) cca 25 – 30 % elektrické energie vlastní zdroje – vodní el., rašelina, biomasa Ekonomika je zatím energeticky vysoce náročná, snaha o zefektivnění Výstavba nové elektrárny na pevná paliva v Liepáji odložena kvůli krizi, taktéž modernizace dalšího bloku rižské TEC Strategický význam má úložiště plynu v Inčukalns, jsou podmínky pro otevření dalšího (Dobele)

7 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení - elektroenergetika
Tři balíčky projektů: Nordické projekty, jak jsou definovány v „Nordic Grid Master Plan“ Systém propojení Německo – Polsko, částečné financování EU Projekty propojení „Baltic – Nordic“, všechny komerční – Estlink LitPolLink NordBalt

8 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení – plynárenství
Strategické cíle v plynárenství Urychlit otevírání trhů s pomocí rozvoje příslušné infrastruktury Identifikovat minimální nezbytnou infrastrukturu První priorita – propojit Finsko a tři baltské státy s cílem napravit nerovnováhu Zlepšit regulační rámec

9 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení – plynárenství – čtyři cíle
Oblast západního Baltu Posílit úlohu Polska jako energetického „mostu“ mezi východem a západem BalticPipe, LNG terminál DE-PL, LT-PL sever – jih (?) Důraz na energetickou bezpečnost v regionu západního Baltu (pokles dánských plynových rezerv) West-Baltic Taskforce Oblast východního Baltu Překonat energetickou izolovanost a snížit závislost východobaltských států Baltic Connector (FI-EE) Amber PolLit jeden LNG terminál Zhodnotit potenciál LNG v regionu LNG Taskforce

10 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení
– plynárenská infrastruktura Projekt Zapojené země Finance (milióny EUR) Baltic Interconnector- Skanled, BalticPipe Polsko, Dánsko, Švédsko 150 LNG terminál přístav Świnoujście Polsko 80 Infrastruktura umožňující reverzní tok v případě nouze Lotyšsko - Litva 13

11 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení
– elektroenergetická infrastruktura Projekt Zapojené země Finance (milióny EUR) EstLink-2 Estonsko, Finsko 100 NordBalt Švédsko, Lotyšsko, Litva 175 Kriegers Flak Dánsko, Německo (Švédsko) 150

12 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení – ceny elektrické energie

13 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení – ceny elektrické energie

14 Baltský energetický trh a plány na jeho propojení – financování projektů
Nový nástroj pro energetickou bezpečnost a infrastrukturu (11/2010) Důležitý princip – výrobci a operátoři musí pokrýt vlastní investice „Zákazník vždy platí“ Pečlivě se váží důvody pro „unijní“ financování – sociální aspekty, finanční krize, klimatické cíle aj. Prospěch pro celou EU Optimální role a úroveň různých finančních nástrojů Tarify Příspěvek EU, Strukturální fondy či infrastrukturní nástroje Úvěry EIB, EBRD, komerčních bank Inovační finanční řešení, garance, spravedlivé financování, úrokové rabaty aj.

15 Děkuji za pozornost Marta Stolařová, OEÚ ZÚ Riga commerce_riga@mzv.cz
(v prezentaci byly využity materiály MPO a Evropské komise)