Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s chemickým složením a použitím nerostů. Materiál je plně funkční pouze.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s chemickým složením a použitím nerostů. Materiál je plně funkční pouze."— Transkript prezentace:

1 Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s chemickým složením a použitím nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

2  prvky – kovy, nekovy  halogenidy  sulfidy  oxidy – bezvodé, vodnaté  uhličitany  sírany  fosforečnany  křemičitany  organické minerály

3  nerosty třídíme také podle chemického složen í  dělíme je na prvky a sloučeniny

4 Chemické vlastnosti nerostů  třídění podle chemického složen í  prvky a sloučeniny

5  v přírodě se jako minerály (v nesloučené podobě) vyskytují jen velmi vzácně  dělení na kovy a nekovy

6  měď – Cu  použití: elektronika a elektrotechnika  1, 2 12  stříbro – Ag  použití: elektrotechnika, fotografie, šperkařství, mincovnictví  1, 2 12  zlato – Au  použití: měnový kov, mincovnictví, elektrotechnika, šperkařství, folie  1, 2 12

7  síra – S  použití: chemický průmysl (sloučeniny síry, vulkanizace kaučuku), pyrotechnika, textilní průmysl (bělení), potravinářství (desinfekce)  při spalování se oxiduje na štiplavý SO 2  1, 2 12  diamant – C  použití: šperkařství  hornina, ve které se nalézá, se nazývá kimberlit  1, 2 12  grafit (tuha) – C  použití: elektrody suchých článků, moderátor v atomových reaktorech, žáruvzdorné nádoby, náplně do tužek  zanechává stopu na papíru  1, 2 12

8 Prvky  v přírodě se jako minerály (v nesloučené podobě) vyskytují jen velmi vzácně  kovy:  měď – Cu, elektronika a elektrotechnika  stříbro – Ag, elektrotechnika, fotografie, šperkařství, mincovnictví  zlato – Au, měnový kov, mincovnictví, elektrotechnika, šperkařství  nekovy:  síra – S, chemický průmysl (sloučeniny síry, vulkanizace kaučuku), pyrotechnika, textilní průmysl (bělení), potravinářství (desinfekce)  diamant – C, šperkařství  grafit (tuha) – C, elektrody suchých článků, moderátor v atomových reaktorech, žáruvzdorné nádoby, náplně do tužek

9  sůl kamenná (halit) (chlorid sodný) – NaCl  použití: potravinářský a chemický průmysl  dospělý člověk zkonzumuje ročně až 7,5 kg soli  1, 2 12  fluorit (kazivec) (fluorid vápenatý) – CaF 2  použití: surovina pro výrobu sloučenin fluoru; příměs při tavení rud  1, 2 12

10 Halogenidy  sůl kamenná (halit) (chlorid sodný) – NaCl, potravinářský a chemický průmysl  fluorit (kazivec) (fluorid vápenatý) – CaF 2, surovina pro výrobu sloučenin fluoru; příměs při tavení rud

11  galenit (sulfid olovnatý) – PbS  použití: hlavní ruda olova  obsahuje až 1% Ag - asi polovina světové produkce stříbra je z galenitu  1, 2 12  sfalerit (sulfid zinečnatý) – ZnS  použití: hlavní ruda zinku  1, 2 12  pyrit (disulfid železa) – FeS 2  použití: dříve používán k výrobě kyseliny sírové  od zlata se liší černým vrypem a není kujný  1, 2 12

12  antimonit (sulfid antimonitý) - Sb 2 S 3  použití: nejdůležitější ruda antimonu, používá se k výrobě slitin, impregnaci látek, v barvířství a ve výrobě keramiky  snadno taje v plameni svíčky  1, 2 12  chalkopyrit (sulfid měďnato-železnatý) – CuFeS 2  použití: ruda mědi  snadno se rýpe nožem  1, 2 12

13 Sulfidy (sirníky)  galenit (sulfid olovnatý) – PbS, hlavní ruda olova, obsahuje stříbro  sfalerit (sulfid zinečnatý) – ZnS, hlavní ruda zinku  pyrit (disulfid železa) – FeS 2, dříve používán k výrobě kyseliny sírové, černý vryp, není kujný  chalkopyrit (sulfid měďnato-železnatý), ruda mědi

14  hematit (krevel) (oxid železitý) - Fe 2 O 3  použití: železná ruda, výroba barev, drahý kámen  způsobuje červené zbarvení půd a hornin  1, 2 12  korund (oxid hlinitý) - Al 2 O 3  použití: brusný materiál, výroba hodinek, výroba laserů (syntetické rubíny), šperkařství (rubín, safír)rubínsafír  1, 2 12  magnetit (magnetovec) (oxid železnato-železitý) - Fe 3 O 4  použití: nejkvalitnější železná ruda  tělesa hornin s velkým množstvím magnetitu mohou odklánět střelku kompasu (u nás např. Říp)  1, 2 12

15  křemen (oxid křemičitý) – SiO 2  mnoho odrůd různých barev –čirý (křišťál), růžový (růženín), žlutý (citrín), fialový (ametyst), šedý (záhněda), černý(morion), vícebarevné (achát, chalcedon, karneol, jaspis…)křišťálrůženíncitrínametystzáhnědamorionachátchalcedonkarneol jaspis  použití: sklářský průmysl, optické přístroje, radiotechnika; drahý a ozdobný kámen  cínovec (kasiterit) (oxid cíničitý) – SnO 2  použití: ruda cínu  1, 2 12  smolinec (uraninit) (směs oxidů uranu s příměsí PbO) – (UO 2 )  použití: ruda uranu, palivo v jaderných elektrárnách  1, 2 12

16 Oxidy (bezvodé)  hematit (krevel) (oxid železitý) - Fe 2 O 3, železná ruda, výroba barev, drahý kámen, červeně barví půdu a horniny  korund (oxid hlinitý) - Al 2 O 3, brusný materiál, výroba hodinek, výroba laserů (syntetické rubíny), šperkařství (rubín, safír)  magnetit (magnetovec) (oxid železnato- železitý) - Fe 3 O 4, nejkvalitnější železná ruda, vychyluje střelku kompasu

17  křemen (oxid křemičitý) – SiO 2, mnoho odrůd různých barev –čirý (křišťál), růžový (růženín), žlutý (citrín), fialový (ametyst), šedý (záhněda), černý(morion), vícebarevné (achát, chalcedon, karneol, jaspis…), sklářský průmysl, optické přístroje, radiotechnika; drahý a ozdobný kámen  cínovec (kasiterit) (oxid cíničitý) – SnO 2, ruda cínu  smolinec (uraninit) (směs oxidů uranu s příměsí PbO) – (UO 2 ), ruda uranu, palivo v jaderných elektrárnách

18  opál (vodnatý oxid křemičitý) - SiO 2. x H 2 O  použití: drahý kámen  odrůdy: drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál, keříčkovitý opáldrahýohnivýdřevitý keříčkovitý  1, 2 12  hnědel (limonit) (směs vodnatých oxidů železa)  běžný minerál, i v půdách, tmel pískovců  1, 2 12  bauxit (směs vodnatých oxidů hliníku)  použití: ruda hliníku  ne minerál, ale hornina, dříve byl ovšem za minerál považován a mezi minerály řazen  1, 2 12

19 Oxidy (vodnaté)  opál (vodnatý oxid křemičitý), drahý kámen, odrůdy: drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál, keříčkovitý opál…  hnědel (limonit) (směs vodnatých oxidů železa), běžný minerál, v půdách, tmel pískovců  bauxit (směs vodnatých oxidů hliníku), ruda hliníku, hornina, dříve mezi minerály řazen

20  kalcit (uhličitan vápenatý) – CaCO 3  použití: průmysl stavebních hmot (vápence, mramory), dekorační kámen, sochařství, potravinářský průmysl  1, 2 12  aragonit (uhličitan vápenatý) - CaCO 3  použití: šperkařství, dekorační kámen  perleťová vrstva lastur a samotné perly jsou tvořeny velmi jemnými šupinkami aragonitu  1, 2 12  siderit (ocelek) (uhličitan železnatý) – FeCO 3  použití: železná ruda  1, 2 12

21  magnezit (uhličitan hořečnatý) – MgCO 3  použití: výroba žáruvzdorných cihel, papírenský, sklářský a keramický průmysl  1, 2 12  dolomit (uhličitan vápenato-hořečnatý) – CaMg(CO 3 ) 2  použití: speciální druhy cementu ve stavebnictví, hnojivo, ohnivzdorné materiály  tvoří horninu dolomit  1, 2 12  malachit (uhličitan mědi)  použití: ozdobný a šperkový kámen  1, 2 12  azurit (uhličitan mědi)  použití: ozdobný a šperkový kámen  1, 2 12

22 Uhličitany  kalcit (uhličitan vápenatý) – CaCO 3, průmysl stavebních hmot (vápence, mramory), dekorační kámen, sochařství, potravinářský průmysl  aragonit (uhličitan vápenatý) - CaCO 3, šperkařství, dekorační kámen, tvoří perly a perleť v lasturách  siderit (ocelek) (uhličitan železnatý) – FeCO 3, železná ruda

23  magnezit (uhličitan hořečnatý) – MgCO 3, výroba žáruvzdorných cihel, papírenský, sklářský a keramický průmysl  dolomit (uhličitan vápenato-hořečnatý), speciální druhy cementu, hnojivo, ohnivzdorné materiály, hornina dolomit  malachit, azurit (uhličitany mědi), ozdobné a šperkové kameny

24  sádrovec (vodnatý síran vápenatý) - CaSO 4 · 2H 2 O  použití: průmysl stavebních hmot (sádra, cementy), lékařství (sádrový obvaz)  čistě bílý sádrovec = alabastr  1, 2 12  baryt (síran barnatý) – BaSO 4  použití: plnivo (papír), průmysl stavebních hmot (ochranné omítky - stíní radioaktivní záření), lékařství, pyrotechnika (barvení plamene)  1, 2 12

25 Sírany  sádrovec (vodnatý síran vápenatý), průmysl stavebních hmot (sádra, cementy), lékařství (sádrový obvaz)  baryt (síran barnatý), plnivo (papír), ochranné omítky (stíní radioaktivní záření), lékařství, pyrotechnika (barvení plamene)

26  apatit (fosforečnan vápenatý s F nebo Cl) - Ca 5 (PO 4 ) 3 (F,Cl)  použití: výroba hnojiv, kyseliny fosforečné a dalších sloučenin fosforu  1, 2 12  tyrkys (fosforečnan Cu a Al) - CuAl 6 (PO 4 ) 4 (OH) 8.4H 2 O  použití: šperkový kámen  1, 2 12

27 Fosforečnany  apatit (fosforečnan vápenatý s F nebo Cl), výroba hnojiv, kyseliny fosforečné a dalších sloučenin fosforu  tyrkys (fosforečnan Cu a Al), šperkový kámen

28  olivín (křemičitan hořečnato-železnatý) - (Mg,Fe) 2 SiO 4  použití: drahý kámen  1, 2 12  ortoklas (živec draselný) (hlinitokřemičitan draslíku) - KAlSi 3 O 8  použití: sklářská a keramická surovina  1, 2 12  plagioklas (živec sodnovápenatý) (hlinitokřemičitan sodíku) - NaAlSi 3 O 8  použití: dekorační a ozdobný kámen, keramika  1, 2 12

29  kaolinit (vodnatý křemičitan hlinitý) - Al 2 Si 2 O 5 (OH) 4  použití: důležitá stavební surovina (cihlářská hlína)  je zástupcem tzv. jílových minerálů, které najdeme v jílech, břidlicích a půdách  1, 2 12  biotit (tmavá slída) (hlinitokřemičitan draslíku, hořčíku a železa s obsahem vody a fluoru) - K(Mg,Fe) 3 (OH,F) 2 AlSi 3 O 10  použití: izolační materiály  1, 2 12  muskovit (světlá slída) (hlinitokřemičitan draslíku a hliníku s obsahem vody a fluoru) – KAl 2 (OH,F) 2 AlSi 3 O 10  použití: izolační materiál - žáruvzdorná okénka ("americká" kamna), optika  1, 2 12

30  český granát (pyrop) (hořečnatý granát) - Mg 3 Al 2 (SiO 4 ) 3  použití: drahé kameny, hodiny, brusivo, řezání vodním paprskem  nejběžnější granát je almandin (nafialovělý)almandin  1, 2 12  topaz (křemičitan hliníku s obsahem vody) - Al 2 SiO 4 (OH) 2  použití: drahý kámen  1, 2 12  mastek (křemičitan hořčíku s obsahem vody) - Mg 3 Si 4 O 10 (OH) 2  použití: výroba žáruvzdorné keramiky a vyzdívek pecí, jemně mletý se používá v kosmetice (pudry, mýdla, líčidla), výroba uměleckých předmětů (Čína)  1, 2 12

31  augit (složitý křemičitan)  použití: nemá praktické využití, důležitý horninotvorný minerál  1, 2 12  amfibol (složitý křemičitan)  použití: nemá praktické využití, důležitý horninotvorný minerál  1, 2 12  natrolit (zeolit = hlinitokřemičitan s dutinami v krystalové struktuře)  použití: nemá praktické využití  1, 2 12

32 Křemičitany  olivín (křemičitan hořečnato-železnatý), drahý kámen  ortoklas (živec draselný) (hlinitokřemičitan draslíku), sklářská a keramická surovina  plagioklas (živec sodnovápenatý) (hlinitokřemičitan sodíku), dekorační a ozdobný kámen, keramika  kaolinit (vodnatý křemičitan hlinitý), cihlářská hlína, najdeme ho v jílech, břidlicích a půdách  biotit (tmavá slída) (hlinitokřemičitan draslíku, hořčíku a železa s obsahem vody a fluoru, izolační materiály

33  muskovit (světlá slída) (hlinitokřemičitan draslíku a hliníku s obsahem vody a fluoru), izolační materiál - žáruvzdorná okénka ("americká" kamna), optika  český granát (pyrop) (hořečnatý granát), drahé kameny, hodiny, brusivo, nejběžnější granát - almandin (nafialovělý)  topaz (křemičitan hliníku s obsahem vody), drahý kámen  mastek (křemičitan hořčíku s obsahem vody), žáruvzdorná keramika, vyzdívky pecí, kosmetika (pudry, mýdla, líčidla), výroba uměleckých předmětů  augit, amfibol (složité křemičitany), nemají praktické využití, důležité horninotvorné minerály

34  jantar – směs pryskyřic  použití: šperky  obsahuje zkameněliny hmyzu a různých rostlin, třením vzniká náboj statické elektřiny, jantar lze zapálit  1, 2 12

35 Organické minerály (organolity)  jantar – směs pryskyřic, šperky, obsahuje zkameněliny, třením vzniká statická elektřina, lze ho zapálit

36  přírodní látky sklovité povahy, které nemají jednotné chemické složení  nejznámější z nich jsou tektity - skla spojovaná s kosmickými tělesy  vltavín – český tektit  použití: šperky  1, 2 12

37 Přírodní skla  vltavín – český tektit (přírodní sklo spojované s kosmickými tělesy), šperky

38 Chemické vlastnosti nerostů  třídění podle chemického složen í  prvky a sloučeniny Prvky  v přírodě se jako minerály (v nesloučené podobě) vyskytují jen velmi vzácně  kovy:  měď – Cu, elektronika a elektrotechnika  stříbro – Ag, elektrotechnika, fotografie, šperkařství, mincovnictví  zlato – Au, měnový kov, mincovnictví, elektrotechnika, šperkařství  nekovy:  síra – S, chemický průmysl (sloučeniny síry, vulkanizace kaučuku), pyrotechnika, textilní průmysl (bělení), potravinářství (desinfekce)  diamant – C, šperkařství  grafit (tuha) – C, elektrody suchých článků, moderátor v atomových reaktorech, žáruvzdorné nádoby, náplně do tužek Halogenidy  sůl kamenná (halit) (chlorid sodný) – NaCl, potravinářský a chemický průmysl  fluorit (kazivec) (fluorid vápenatý) – CaF 2, surovina pro výrobu sloučenin fluoru; příměs při tavení rud Sulfidy (sirníky)  galenit (sulfid olovnatý) – PbS, hlavní ruda olova, obsahuje stříbro  sfalerit (sulfid zinečnatý) – ZnS, hlavní ruda zinku  pyrit (disulfid železa) – FeS 2, dříve používán k výrobě kyseliny sírové, černý vryp, není kujný  chalkopyrit (sulfid měďnato-železnatý), ruda mědi Oxidy (bezvodé)  hematit (krevel) (oxid železitý) - Fe 2 O 3, železná ruda, výroba barev, drahý kámen, červeně barví půdu a horniny  korund (oxid hlinitý) - Al 2 O 3, brusný materiál, výroba hodinek, výroba laserů (syntetické rubíny), šperkařství (rubín, safír)  magnetit (magnetovec) (oxid železnato-železitý) - Fe 3 O 4, nejkvalitnější železná ruda, vychyluje střelku kompasu  křemen (oxid křemičitý) – SiO 2, mnoho odrůd různých barev –čirý (křišťál), růžový (růženín), žlutý (citrín), fialový (ametyst), šedý (záhněda), černý(morion), vícebarevné (achát, chalcedon, karneol, jaspis…), sklářský průmysl, optické přístroje, radiotechnika; drahý a ozdobný kámen  cínovec (kasiterit) (oxid cíničitý) – SnO 2, ruda cínu  smolinec (uraninit) (směs oxidů uranu s příměsí PbO) – (UO 2 ), ruda uranu, palivo v jaderných elektrárnách

39 Oxidy (vodnaté)  opál (vodnatý oxid křemičitý), drahý kámen, odrůdy: drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál, keříčkovitý opál…  hnědel (limonit) (směs vodnatých oxidů železa), běžný minerál, v půdách, tmel pískovců  bauxit (směs vodnatých oxidů hliníku), ruda hliníku, hornina, dříve mezi minerály řazen Uhličitany  kalcit (uhličitan vápenatý) – CaCO 3, průmysl stavebních hmot (vápence, mramory), dekorační kámen, sochařství, potravinářský průmysl  aragonit (uhličitan vápenatý) - CaCO 3, šperkařství, dekorační kámen, tvoří perly a perleť v lasturách  siderit (ocelek) (uhličitan železnatý) – FeCO 3, železná ruda Sírany  sádrovec (vodnatý síran vápenatý), průmysl stavebních hmot (sádra, cementy), lékařství (sádrový obvaz)  baryt (síran barnatý), plnivo (papír), ochranné omítky (stíní radioaktivní záření), lékařství, pyrotechnika (barvení plamene) Fosforečnany  apatit (fosforečnan vápenatý s F nebo Cl), výroba hnojiv, kyseliny fosforečné a dalších sloučenin fosforu  tyrkys (fosforečnan Cu a Al), šperkový kámen Křemičitany  olivín (křemičitan hořečnato-železnatý), drahý kámen  ortoklas (živec draselný) (hlinitokřemičitan draslíku), sklářská a keramická surovina  plagioklas (živec sodnovápenatý) (hlinitokřemičitan sodíku), dekorační a ozdobný kámen, keramika  kaolinit (vodnatý křemičitan hlinitý), cihlářská hlína, najdeme ho v jílech, břidlicích a půdách  biotit (tmavá slída) (hlinitokřemičitan draslíku, hořčíku a železa s obsahem vody a fluoru, izolační materiály  muskovit (světlá slída) (hlinitokřemičitan draslíku a hliníku s obsahem vody a fluoru), izolační materiál - žáruvzdorná okénka ("americká" kamna), optika  český granát (pyrop) (hořečnatý granát), drahé kameny, hodiny, brusivo, nejběžnější granát - almandin (nafialovělý)  topaz (křemičitan hliníku s obsahem vody), drahý kámen  mastek (křemičitan hořčíku s obsahem vody), žáruvzdorná keramika, vyzdívky pecí, kosmetika (pudry, mýdla, líčidla), výroba uměleckých předmětů  augit, amfibol (složité křemičitany), nemají praktické využití, důležité horninotvorné minerály

40 Organické minerály (organolity)  jantar – směs pryskyřic, šperky, obsahuje zkameněliny, třením vzniká statická elektřina, lze ho zapálit Přírodní skla  vltavín – český tektit (přírodní sklo spojované s kosmickými tělesy), šperky

41  Na jaké dvě skupiny dělíme prvky?  Uveď co nejvíce nerostů, které se využívají ve šperkařství.  Který nerost má vzorec NaCl a k čemu se využívá?  Který nerost se používá jako modrátor do jaderných reaktorů?  Uveď příklad organického minerálu.

42  Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis 4: pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 2. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN X. [ ]  ČERVINKA, Pavel. a kolektiv. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední školy a odborná učiliště. 1. vydání. Praha: nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., ISBN [ ]  Všechny uveřejněné odkazy [cit ] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.  obr. 1 – rudná žíla Banderz_badgrund_hg.jpg Banderz_badgrund_hg.jpg  obr. 2 – krystal ametystu Amethist_quartz.jpeg Amethist_quartz.jpeg  obr. 3 – štěpnost (fluorit) Fluorita_green.jpeg Fluorita_green.jpeg  obr. 4 – vryp (pyrit a rodochrozit)  obr. 5 – magnetické vlastnosti (magnetit) Magnetite_Lodestone.jpg Magnetite_Lodestone.jpg


Stáhnout ppt "Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s chemickým složením a použitím nerostů. Materiál je plně funkční pouze."

Podobné prezentace


Reklamy Google