Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Antiinfekční imunita Jitka Ochotná. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismem  mikroorganismy - komensální - potencionální patogeny - patogenní  při eliminaci.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Antiinfekční imunita Jitka Ochotná. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismem  mikroorganismy - komensální - potencionální patogeny - patogenní  při eliminaci."— Transkript prezentace:

1 Antiinfekční imunita Jitka Ochotná

2 Vztah mezi hostitelem a mikroorganismem  mikroorganismy - komensální - potencionální patogeny - patogenní  při eliminaci patogenů jsou aktivovány složky nespecifické i specifické imunity, převažuje vždy určitý typ reakce

3 Mechanismy mikroorganismů využívané pro únik před imunitním systémem  integrace do genomu a přetrvávání v latentní formě  variabilita povrchových molekul  potlačení exprese MHC gp v napadené bb  integrace molekul vlastních hostiteli do mikrobiální stěny  antigenní mimikry - povrchové struktury mikroorganismu napodobují strukturu hostitelských buněk  …

4 Obrana proti extracelulárním baktériím  gram-negativní, gram-pozitivní koky, bacily  opsonizace (C3b, lektiny, protilátky...)  neutrofilní granulocyty  pohlcené bakterie jsou likvidovány mikrobicidními systémy (produkty NADP-H oxidázy, hydrolytické enzymy a baktericidní látky v lysozomech)  produkce prozánětlivých cytokinů fagocyty (IL-1, IL-6, TNF), které indukují zvýšení teploty, metabolickou odpověď organismu a syntézu proteinů akutní fáze

5

6

7  v pozdějších fázích infekce jsou stimulovány antigenně specifické mechanismy  plazmatické buňky produkují nejprve IgM, po izotypovém přesmyku produkují IgG1 nebo IgA (opsonizace)  sIgA brání před infekcemi střevními a respiračními bakteriemi  proti bakteriálním toxinům se uplatňují neutralizační protilátky (Clostridium tetani a botulinum...)  po infekci přetrvávají IgG, IgA (protektivní účinek) a paměťové T a B lymfocyty

8  bakterie s polysacharidovým pouzdrem mohou vyvolat T-independentní produkci protilátek IgM ( po navázání na bakterii aktivují klasickou cestu komplementu)  bakteriální lipopolysacharid (LPS) stimuluje monocyty k uvolnění TNF, který může vyvolat septický šok  infekcemi extracelulárními bakteriemi jsou ohroženi především jedinci s poruchami funkce fagocytů, komplementu a tvorby protilátek

9 Obrana proti intracelulárním bakteriím a plísním  mykobakterie, některé kvasinky a plísně  intracelulární parazitismus je dán schopností mikroorganismů uniknout mikrobicidním mechanismům fagocytů  makrofágy, které je pohltily produkují IL-12 → diferenciace T H 1, které produkují IFN  a membránový TNF→ aktivace makrofágů a indukce iNOS

10  plazmatické buňky pod vlivem IFN  produkují IgG2; imunokomplexy obsahující IgG2 se váží na Fc receptory makrofágů a tím je stimulují  v obraně proti intracelulárním parazitům, kteří unikají z fagolysozómu se uplatňují T C lymfocyty  infekcemi intracelulárními mikroorganismy jsou ohroženi jedinci s některými poruchami funkcí fagocytů a s defekty T lymfocytů

11 Obrana proti virům  interferony - v infikovaných bb. je indukována produkce IFN  a IFN  (brání replikaci viru a v neinfikovaných bb. navozují tzv. antivirový stav); IFN  stimuluje přeměnu makrofágů v aktivované (iNOS)

12  NK buňky - ADCC (Antibody-dependent cell-mediated cytotoxicity) = cytotoxická reakce závislá na protilátkách; rozpozná-li NK lymfocyt buňku opsonizovanou IgG pomocí svých stimulačních Fc receptorů CD16 dojde k aktivaci cytotoxických mechanismů (degranulaci)  infikované makrofágy produkují IL-12 (silný aktivátor NK bb.)

13 Obrana proti virům

14  efektorové T C lymfocyty v přímém kontaktu ničí infikované buňky a produkují cytokiny, které inhibují replikaci virů  v obraně proti cytopatickým virům se nejvíce uplatňují protilátky  sIgA na sliznicích blokují adhezi virů (obrana proti respiračním virům a enterovirům)  neutralizační protilátky IgG nebo IgM aktivují klasickou cestu komplementu, který je schopný některé viry lyzovat  IgA a IgG vzniklé při virové infekci mají preventivní efekt při sekundární infekci

15  některé viry se po infekci integrují do hostitelského genomu, kde perzistují po léta (varicella zoster, EBV, papilomaviry)  virovými infekcemi jsou ohroženi jedinci s imunodeficity T lymfocytů a s kombinovanými poruchami imunity  zvýšená náchylnost k herpetickým infekcím u jedinců s dysfunkcí NK bb.

16 Obrana proti protozoálním parazitům  Toxoplasma gondii, Leishmania, Trypanosoma …  obrana proti protozoálním parazitům je podobná jako u bakterií  extracelulární parazité - protilátky  intracelulární parazité – T H 1 lymfocyty a aktivované makrofágy

17 Obrana proti mnohobuněčným parazitům  mastocyty, bazofily, eosinofily a IgE  stimulace T H 2 pod vlivem IL-4 (mastocyty a další APC stimulované parazitem)  T H 2 stimulují B lymfocyty s BCR specifickým pro parazitární antigeny  pod vlivem IL-4 izotypový přesmyk v IgE

18

19  IgE se váží na Fc  RI mastocytů a bazofilů ("antigenně specifické receptory")  navázání multivalentního antigenu ( mnohobuněčného parazita) pomocí IgE na vysokoafinní Fc receptor pro IgE (Fc  RI)  agregace několika molekul Fc  RI

20  iniciace degranulace mastocytu ( fúze cytoplazmatických granulí s povrchovou membránou a uvolnění jejich obsahu) – uvolnění histaminu  Histamin způsobuje vasodilataci, zvýšení vaskulární permeability, erytém, edém, svědění, kontrakci hladké svaloviny bronchů, zvýšení peristaltiky střev, zvýšení sekrece hlenu slizničními žlázkami v respiračním traktu a GITu.  aktivace metabolismu kyseliny arachidonové (leukotrien C4, prostaglandin PGD2) - amplifikace zánětlivé reakce  zahájení produkce cytokinů (TNF, TGF , IL-4,5,6…) mastocytem

21  v pozdějších stádiích se aktivují T H 1 a jsou produkovány protilátky dalších tříd  eosinofily fagocytují komplexy parazitárních částic s IgE prostřednictvím svých receptorů pro IgE  eosinofily proti parazitům používají extracelulární baktericidní látky uvolněné z granulí (eosinofilní katoinický protein, proteázy)

22 Možnosti léčebného ovlivnění imunitního systému

23 Kauzální léčba a) transplantace kmenových buněk  u závažných vrozených poruch imunitního systému (některá lymfoproliferativní a myeloproliferativní onemocnění)  komplikace : infekční komplikace reakce štěpu proti hostiteli  získání kmenových buněk - odběrem z lopaty kosti kyčelní - z pupečníkové krve - z periferní krve po stimulaci GM-CSF

24 b) genová terapie  pomocí vhodného expresního vektoru je do lymfocytů nebo kmenových buněk vnesen funkční gen, který nahrazuje nefunkční gen  použito jako léčba některých případů SCID

25 Substituční léčba  autologní transplantace kmenových buněk po chemoterapii a radioterapii  léčba intravenózními imunoglobulíny (pochází z plazmy dárců krve)  substituce C1 inhibitoru u hereditárního angioedému  substituce erytropoetinu u pacientů s chronickým renálním selháním  substituce G-CSF u agranulocytózy (Kostmannova syndromu)

26 Imunomodulace Imunomodulace = léčebný postup směřující k úpravě narušených imunitních funkcí - imunostimulace - nespecifická - antigenně specifická - imunosuprese- nespecifická - antigenně specifická

27 Nespecifická imunomodulační léčba a) nespecifická imunosupresivní léčba nespecifická = postihuje nejen nežádoucí autoreaktivní a aloreaktivní lymfocyty, ale i ostatní složky imunity (riziko snížení antiinfekční a protinádorové imunity) používá se u léčby autoimunitních chorob, u orgánových transplantací a někdy u závažných stavů alergií

28 1) kortikoidy 1) kortikoidy - protizánětlivý, imunosupresivní účinek - blokují aktivitu transkripčních faktorů (AP-1, NF  B) - potlačují expresi genů (IL-2, IL-1, fosfolipáza A, MHCgpII, adhezivních molekuly) - inhibice uvolnění histaminu z bazofilů - vyšší koncentrace indukují apoptózu - Prednison, metylprednison 2) imunosupresiva zasahující do metabolismu DNA - cyklofosfamid (alkylační látky) - methotrexát (antimetabolit) - azathioprin (purinový analog)

29 3) imunosupresiva selektivně inhibující T lymfocyty  cyklosporin A (potlačuje expresi IL-2 a IL-2R v aktivovaných T lymfocytech)  takrolimus  rapamycin  monoklonální protilátka anti-CD3 (imunosuprese po transplantacích, léčba rejekčních krizí) 4) Intravenozní imunoglobulinová terapie v imunosupresivní terapii

30 b) protizánětlivá a antialergická léčba  nesteroidní protizánětlivé léky  antihistaminika  antihistaminika - blokují H1 receptor - snižují expresi adhezivních molekul - snižují sekreci histaminu... - I., II. a III. generace - Zyrtec, Alerid, Zodac…  inhibitory zánětlivých cytokinů  inhibitory zánětlivých cytokinů - antagonista receptoru pro IL-1 - monoklonální protilátky proti TNF - thalidomid (inhibitor TNF)

31 c) nespecifická imunostimulační léčba imunostimulancia - stimulují imunitní systém syntetické imunomodulátory syntetické imunomodulátory - Methisoprinol (Isoprinosine) – užíván u virových infekcí s těžším nebo recidivujícím průběhem bakteriální extrakty a lyzáty bakteriální extrakty a lyzáty - Broncho-Vaxom - prevence recidivujících infekcí dýchacích cest - Ribomunyl produkty imunitního systému produkty imunitního systému - IL-2 - renální adenokarcinom - IFN  IFN  - virové hepatitidy, některé leukemie - erytropoetin - G-CSF, GM-CSF - neutropenie - transfer faktor - thymové hormony

32 Antigenně specifická imunomodulační léčba specifická imunomodulace = navození imunitní reakce či tolerance vůči určitému antigenu a)Aktivní imunizace b)Pasivní imunizace c)Specifická imunosuprese

33 a) aktivní imunizace = využití antigenu k vyvolání imunitní reakce, která může později chránit před patogenem nesoucím daný antigen (nebo antigen jemu podobný)  imunizace vakcínami vyrobenými z inaktivovaných nebo oslabených mikroorganismů nebo jejich antigenů (polysacharidová pouzdra, toxiny)  vzniká dlouhotrvající imunita, aktivována buněčná i protilátková imunita  podání injekční nebo orální  profalyktická  riziko vyvolání infekce nebo anafylaktických reakcí

34 Vlastnosti očkovací látky  bezpečnost  bezpečnost – nesmí vyvolávat onemocnění nebo poškozovat organismus  specificita  specificita – musí vyvolávat tvorbu protilátek proti danému antigenu  prezentovatelnost antigenu  prezentovatelnost antigenu ( v komplexu s MHC gp.)  účinnost  účinnost – očkovací látka musí vyvolat dostatečně silnou imunitní reakci

35 Průběh imunitní odpovědi po podání antigenu

36 b) pasivní imunizace  přirozená  přirozená - přestup mateřských protilátek do krve plodu  terapeutická  terapeutická - použití zvířecích protilátek proti různým toxinům (hadí jedy, tetanický toxin, botulotoxin)  profylaktická  profylaktická - lidský imunoglobulín z imunizovaných jedinců (hepatitida A, vzteklina, tetanus) - anti-RhD protilátky - zabránění imunizace matky RhD + plodem  poskytuje dočasnou (3 týdny) specifickou humorální imunitu  riziko vyvolání anafylaktických reakcí

37 c) specifická imunosuprese = navození tolerance vůči určitému antigenu probíhají klinické studie:  navození tolerance perorálním podáním antigenu  alergenová imunoterapie (pyly, hmyzí jedy)

38 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "Antiinfekční imunita Jitka Ochotná. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismem  mikroorganismy - komensální - potencionální patogeny - patogenní  při eliminaci."

Podobné prezentace


Reklamy Google