IMUNITA PROTI INFEKCÍM

Prezentace na téma: "IMUNITA PROTI INFEKCÍM"— Transkript prezentace:

1 IMUNITA PROTI INFEKCÍM
Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

2 Patogenní mikrorganismy
Parazité Protozoa Helminti Houby (plísně a kvasinky)

3 Vztah patogen a hostitel
Microorganisms Hostitel Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele

4 Epiteliální bariéry proti infekcím
Mechanické (neporušený povrch epitelií, longitudinální proud vzduchu a tekutin) Chemické (mastné kyseliny na kůži, enzymy - lysozym ve slinách, potu a slzách, pepsin ve střevě, nízké pH v žaludku, antibakteriální peptidy) Mikrobiální (normální flóra - kompetice o živiny, zábrana přilnutí, produkce antibakteriálních substancí) Bordetella pertussis

5 Slizniční imunita • 400 m2 • obrana před průnikem patogenních mikroorganismů a infekcí • obrana před sebepoškozujícími zánětlivými reakcemi proti patogenům, …..a také proti neškodným antigenům z vnějšího prostředí (orální tolerance)

6 Orální tolerance Neodpovídavost na proteinové antigeny podané na sliznici Je možné ji zvrátit současným podáním adjuvancií Imunitní mechanismy tolerance: Aktivní suprese T regulačními buňkami secernujícími TGF-β, IL-10 Klonální anergie Tolerogenní dendritické buňky (CD103+)

7 Imunitní odpovědi na sliznicích
MALT, GALT, BALT, NALT o-MALT (induktivní místa, Payerovy plaky, FAE) d-MALT (efektorová místa, IEL, lamina propria lymfocyty) IgA M-buňky IgA

8 Immunoglobulin A IgA1 (dýchací cesty, sérum – 87% monomerní, kostní dřeň) IgA2 (zažívací trakt) syntéza 24 mg/kg/den IgA dimer se váže na sekreční komponentu a je transepiteliálně transportován Sekreční IgA je rezistentní k proteolýze slizničními enzymy Nespecifická vazba na bakterie Hlavní funkcí je neutralizace toxinů a zabránění adheze patogenů Protizánětlivý efekt (neaktivuje komplement) Citlivý k štěpení bakteriálními proteázami (IgA1) (H.influenzae, N.gonorrheae)

9 Adheze patogenu a počátek imunitní odpovědi
Využití receptorů hostitele jako vstupních bran infekce • hlavně viry (CD4 – HIV; CD21 – EBV) • bakterie (CR3 – Mycobacterium, Bordetella; β1-integriny – Yersinia, E.coli)

10 Nespecifické složky imunity v obraně proti infekcím
Buněčná nespecifická imunita aktivita fagocytů prezentace antigenů specifickým složkám imunity (APC) cytotoxická aktivita NK buněk T lymfocyty gama/delta B1 lymfocyty CD5+ NK-T lymfocyty Humorální nespecifická imunita Fagocytóza M.tuberculosis alternativní a lektinová cesta aktivace komplementu produkce interferonů a cytokinů lokální zánětlivá reakce produkce reaktantů akutní fáze

11 Specifické složky imunity v obraně proti infekcím
Buněčná antigenně specifická imunita antigen-prezentující buňky (APC) aktivace T a B lymfocytů funkční diferenciace T lymfocytů do Th1 a Th2 subtypů Buněčné efektorové mechanismy (CTL) imunologická paměť (afinitní maturace, paměťové lymfocyty, přetrvávání IK na FDC) Humorální specifická imunita protilátky cytokiny

12 Lokalizace infekce a typ imunitní odpovědi

13 Obrana proti extracelulárním bakteriím
Bakterie produkující toxiny (C.tetani, C.botulinum, C.diphtheriae) Opouzdřené bakterie (Streptokoky, Neisserie, Stafylokoky) Opsonizace - složky komplementu, lektiny nebo protilátky Neutralizace - protilátky Fagocytóza – neutrofily, makrofágy B lymfocyty (IgM), Th2 odpověď (IgA, IgG1) ohroženi jedinci s poruchou funkce fagocytů, komplementu a tvorby protilátek • bakteriemi s polysacharidovými pouzdry jsou ohroženy malé děti do 2 let a osoby s poruchou funkce sleziny či po splenektomii. Streptococcus pneumoniae

14 Obrana proti Streptococcus pyogenes
• primarně patogenní pro člověka, zdroj infekce • produkce toxinů • neutralizace • M protein – rezistence k fagocytóze • opsonizace • zkřížená reaktivita protilátek proti M proteinům • revmatická horečka, glumerulonefritida • Semmelweiss – horečka omladnic • antisepse

15 Obrana proti intracelulárním bakteriím
Intracelulární parazitismus př. Listeria, Mycobacterium, Brucella Fagocytóza – makrofágy Protilátky bez většího efektu Th1 odpověď (produkce IFN-γ pro aktivaci makrofágů) Th17 odpověď (produkce IL-17 pro aktivaci neutrofilů) Cytotoxické T lymfocyty (Listeria monocytogenes) ohroženi zvláště jedinci s poruchami funkce nespecifické i specifické buněčné imunity Patologie: granulomatózní reakce M. tuberculosis

16 Obrana proti virům Obligátní intracelulární parazitismus
Influenza virus Obligátní intracelulární parazitismus Interferony α a β Neutralizační protilátky aktivace komplementu (lyze virů) B lymfocyty a Th2 odpověď Aktivita NK buněk Th1 odpověď CD8 T lymfocyty (CTL) ohroženi zvláště jedinci s imunodeficiencemi T lymfocytů, s kombinovanými poruchami imunity a NK buněk (herpesviry) HIV

17 Obrana proti plísním a kvasinkám
Oportunní patogeny Neutrofily, makrofágy Th1 odpověď (produkce IFN-γ pro aktivaci makrofágů) Th17 odpověď (produkce IL-17 pro aktivaci neutrofilů) Protilátky bez většího významu Systémové onemocnění jen při poruchách imunity Aspergillus fumigatus Candida albicans Pneumocystis jirovecii (carinii)

18 Obrana proti protozoálním infekcím
Chronická latentní asymptomatická reakce Antigenní variace, antigenně různá vývojová stádia Intracelulární (Plasmodium, Trypanosoma, Leishmania, Toxoplasma) Th1 lymfocyty a aktivované makrofágy Extracelulární (Entameba, Giardia, Trichomonas) Protilátky Cytokinová balance/dysbalance určují výsledek infekce (Th1) Snížená rezistence organismu vede ke klinické manifestaci Trypanosoma Trichomonas

19 Obrana proti parazitům (mnohobuněčným červům)
Chronická infekce s dlouhou persistencí (tasemnice, škrkavka, roupi) Vysoká morbidita, malá mortalita Nemnoží se v konečném hostiteli, reinfekce Žírné buňky, eosinofily (extracelulární baktericidní látky) Th2 odpověď, protilátky IgE Pozdější fáze Th1 (makrofágy), CD8+ Patologie: Tvorba imunokomplexů Autoprotilátky, granulomatózní reakce, Alergické reakce tasemnice škrkavka

20 Mechanismy úniku patogenů před imunitním systémem
• Variabilita povrchových molekul (viry Chřipky, S.pneumoniae, Trypanozoma) • Antigenní mimikry (napodobení struktur hostitelských buněk) – M protein (využití proteinů hostitele – T. pallidum, B. burgdorferi) • Inhibice fagocytózy – pouzdro, protein M (Streptokoky), toxiny • Inhibice komplementu (Borrelia burgdorferi – Faktor H) • Ukrytí dovnitř buněk (integrace do genomu HIV, herpetické viry - latence) • Potlačení prezentace antigenů a exprese MHC molekul (Mycobacterium, viry) • Sekrece inhibičních faktorů (IL-10 analog) nebo proteáz (IgA)

21 Patogeny nejsou jen špatné….imunoterapie
Adjuvans Deriváty buněčných stěn bakterií (LPS) Bakteriální toxiny a jejich netoxické formy (cholera toxin) Vektory pro dopravu antigenů Oslabené kmeny bakterií (Listeria, Salmonella) Bakteriální toxiny a jejich netoxické formy s vloženými antigeny (B.pertussis ACT) Cytotoxické účinky Imunotoxiny obsahující bakteriální toxin navázaný na protilátku rozpoznávající nádorově-specifický antigen (difterický toxin, P. aeruginosa exotoxin A)

22 Očkovací schéma v ČR I. II. III. I. IV. II. BCG-VACCINE SSI
Živé oslabené bakterie Kontraindikace imunodeficience I. Infantrix Hexa, Hexavac inaktivované viry, antigeny, inaktivované toxiny Prevenar (S. pneumoniae) Polysaccharidové antigeny II. III. Priorix Živé oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek Kontraindikace imunodeficience I. IV. II. Silgard Neinfekční VLP (virus like particles) Hořejší/Bartůňková – Základy imunologie // Janeway’s Immunobiology 8th Edition / Kenneth Murphy