Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Antická filosofie Peter ZAMAROVSKÝ. 2 Filosofie φιλοσοφία (philosophía) – “láska k moudrosti” (Pýthagoras) Studium obecných problémů existence, poznání,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Antická filosofie Peter ZAMAROVSKÝ. 2 Filosofie φιλοσοφία (philosophía) – “láska k moudrosti” (Pýthagoras) Studium obecných problémů existence, poznání,"— Transkript prezentace:

1 1 Antická filosofie Peter ZAMAROVSKÝ

2 2 Filosofie φιλοσοφία (philosophía) – “láska k moudrosti” (Pýthagoras) Studium obecných problémů existence, poznání, pravdy, krásy, spravedlnosti, hodnot, mysli, jazyka … Filosofie se odlišuje o jiných způsobů (jako je mystika, mytologie) svým kritickým systematickým přístupem.

3 3 Obory filosofie Fysika – zahrnovala veškerou přírodovědu MetafyzikaMetafyzika – charakter bytí a reality (ontologie, kosmologie, ale též mystika, theologie …).ontologieosmologie Epistemologie (noetika, gnoseologie)Epistemologie (noetika, gnoseologie) – povaha a rámec poznání a víry (pravda, ověřování, … metodologie) EtikaEtika, 'morální filosofie', otázky “jak máme správně jednat” (morálka, ctnost) Politická filosofiePolitická filosofie – vláda, vztah individuí a společnosti, státu (právo, dobro, zákony, vlastnictví, práva a povinnosti občanů) Estetika krása (umění, zábava, hodnoty) LogikaLogika způsoby správného uvažování, jak z pravdivých premis získat pravdivé závěry Filosofie mysli vztah mysli k tělu (cognitive science)cognitive science Filosofie jazyka Atd.

4 4 Časové rozdělení Antická filosofie (Řecko 6. st př.n.l – 6. st. n.l) Středověká filosofie (6. st. – 14. st): muslimská, židovská, křesťanská Renesanční filosofie (14. st – 17. st) Ranná moderní filosofie (17. st. – 19. st) Filosofie devatenáctého st. Soudobá filosofie

5 5 Patří východní filosofie k filosofii? Ne? Hegel “Filosofie” – nálepka jen pro západní filosofii Europocentrismus? Rozdílná povaha východní filosofie (propojenost s mytologií, náboženský charakter) – zdaleka ne vše Není jedna filosofie, ale různé filosofie (filosofové, školy, směry …) Východní filosofie Perská filosofie (např. Zoroastrismus) Indická (Buddhismus, Hinduismus …) Čínská (Taoismus, Konfucionismus …) Korejská, Japonská, … Africká ….

6 6 Časové dělení antické filosofie Presokratické období (předsokratici) Klasická filosofie (Sokrates, Platón, Aristotelés) Hellenistická filosofie (post-Aristotelská) Křesťanská a novoplatonská

7 7 Mytologický základ Mýtus → filosofie → věda (August Comte) → aplikovaná věda → technika Mýty všechny (?) národy –Problémy: Co je to národ? Mýtus? Tradiční mýty, umělé (moderní) mýty (falsa?). Mýty a pohádky. –Ústní předávání mýtu („život“ mýtu). –Psaná forma (epos) – petrifikace mýtu.

8 8 Mytologický základ Role mýtu –Zábava –Formování a posilování skupinového sebeuvědomění. Formování národa (etnika). –Formování a upevňování morálního a sociálního řádu (archetypy: bohové, hrdinové, modelové situace) (Carl Gustav Jung) –Základ náboženství. –Z hlediska epistemologie: Nad naším světem je (neviditelný, metafyzický) svět, který řídí náš viditelný (fyzický) svět.

9 9 Mytologický základ Mýty ve starověkém Řecku –Homér (9 stol. př. n. l.), homerská mytologie (bez morálního řádu, bozi si zahrávají s lidskými osudy) –Hesiodos (8 stol. př. n. l.): koncept morálního řádu daný Diem (pouze) lidským bytostem –Orfismus – tajné náboženství (Pythagorova sekta – škola, Empedokles …)

10 10 Mytologický základ Pravda mýtu –Paridův soud –Mytologické pojímání pravdy a doslovná pravda (umění, literatura, divadlo, film, fotografie…) Pravda vědy Pravda filosofie Druhá větev poznání –„Metafyzika“, okultismus (theosofie … anthroposofie) –Moderní formy – „psychical research“ (parapsychologie)

11 11 Auguste Renoir (1841 – 1919)

12 12 Vojtěch Hynais (1894)

13 13 ???

14 14 Otakar Čemus (1928)

15 15 Hana Čápová (1956)

16 16 Předsókratovská filosofie Objektivní podmínky vzniku filosofie 1.SCHOLE (volný čas) 2.Rozvinutý jazyk - abstraktní pojmy 3.Naivita homérské mytologie – náboženství (anthropomorfismus) 4.Výměna myšlenek a kulturních vlivů (spojení s jinými civilizacemi…) 5.Materiální podmínky (ale četné výjimky: kynikové, východní mudrci …) 6.Mírné klima 7.Svoboda (ale: filosofové i mezi otroky)

17 17

18 18 Předsókratická filosofie Mílétská škola Thalés z Mílétu (asi př. n. l.) „první filosof“ politik, astronom, geometr…(Thaletova věta, Thalétova kružnice, dálkoměr, dělení nebeské sféry …) Plochá Země plovoucí na vodě (oceánu) Zatmění slunce 28. května 585 př. n. l.

19 19

20 20

21 21 Hledání ARCHÉ (PRINCIPIUM) Voda (HYDOR) – proč právě voda? Magnet – duše (PSÝCHÉ) jako další princip, princip pohybu (i bozi) (Vodík jako základ viditelné (4% !) hmoty)

22 22

23 23 Předsókratická filosofie Mílétská škola Anaximandros z Milétu (asi 610 – 546 př. n. l.) Kvadrant, GNÓMÓN (sluneční hodiny), nebeský glóbus, mapa světa ARCHÉ – APEIRON (neohraničeno, nekonečno …) Věci povstávají z APEIRA procesem separace Morální řád založen na fyzickém (na rozdíl od Hésioda) APEIRON = HÝLÉ (látka, hmota)?, ale božský původ APEIRA

24 24 Anaximandrova „evoluční teorie“: LIDÉ POCHÁZEJÍ Z JINÝCH TVORŮ, PROTOŽE JINÁ ZVÍŘATA RYCHLE DOSPÍVAJÍ A SAMA SE KRMÍ, ALE ČLOVĚK VYŽADUJE DLOUHÉ OBDOBÍ, KDY JE KRMEN; PROTO BY NEMOHL SÁM PŘEŽÍT

25 25 Předsókratická filosofie Mílétská škola Anaximandros (pokračování)... ZEMĚ SE VZNÁŠÍ VE VZDUCHU NIČÍM NEDRŽENA, A STOJÍ, KDE JE, PROTOŽE JE ODE VŠEHO PODOBNĚ VZDÁLENA Existence protinožců

26 26

27 27 Předsókratická filosofie Mílétská škola Anaximenés (asi 585 – 528 př. n. l.) ARCHÉ – AER APEIROS AER (vzduch, plyn) – PNEUMA (SPIRIT, duch) Vše dýchá (později převzali stoikové) Věci vznikají změnou koncentrace vzduchu. (MANOSIS a PYKNOSIS) Přeměna kvantity v kvalitu. Plochá Země plave (vznáší se) ve vzduchu (stejně tak plochý Měsíc)

28 28 Dědictví míléťanů Monismus – vše pochází z jednoho principu (ale četné nekonzistence) Redukcionismus – složité může být redukováno na jednoduché, mnohé na málo, nebo jen na jedno (jeden princip, ARCHÉ) Veškerý racionální přístup a veškerá věda jsou založeny na redukci (vnitřní a vnější redukcionismus) Základní rozdíl oproti myšlení Východu – HOLISMUS Problematika HOLISMU, intuice. Meditace. (C. G. Jung) Fritjof Capra, Niels Bohr a Východní filosofie. HÝLOZOISMUS (paradox hylozoismu, moderní věda – „hylonekrismus“)

29 29

30 30 Konec Mílétu 547 př.n.l. - Mílét pod Perskou nadvládou – konec filosofie 479 př.n.l. - znovuvybudován 334 př.n.l. – obsazen vojsky Alexandra Velkého 133 – připojen k Římské říši, Byzanc 1328 n.l. dodnes pod tureckým panstvím (Balat)

31 31 Předsókratická filosofie Pýthagorás a jeho škola Pýthagorás ze Samu (asi př. n. l.) Pýthagorás jako filosof a divotvůrce Pýthagorova škola, esoterické a exoterické učení THEORIÁ, MATHEMATIKA, ARITHMOS a LOGOS (ratio) Pýthagorova věta a krize matematiky KOSMOS a řád HARMONIE

32 32 Předsókratická filosofie Pýthagorás a jeho škola PSYCHÉ, METEMPSYCHÓZA a otázka osobní identity Další problémy REINKARNACE (deja vu, víra ve spravedlnost, vegetariánství, dědičný hřích, psychoterapie) XENOFANÉS SI Z PÝTHAGORY DĚLAL LEGRACI: JEDNOU PRÝ PÝTHAGORÁS SLYŠEL, JAK BILÍ PSA. VYKŘIKL: „DOST, NEBIJTE HO! MÁ DUŠI MÉHO PŘÍTELE – POZNAL JSEM HO PO HLASE." HARMONIE a muzika, hudba sfér (jsme na ni zvyklí), MUSIKOTERAPIE

33 33 Předsókratická filosofie Pozdější pýthagorejci Alkmaión z Krotónu (5 stol. př. n. l.) Koncepce božských, oduševnělých planet (Giordano Bruno, ) Uzavřený čas – Velký rok, kalpa a stáří Země Moderní koncepty uzavřeného času (H. Poincaré) Pitva (duté nervy) Filoláos z Krotónu (konec 5 stol. př. n. l.) Termín KOSMOS, ne-geocentrický systém (10 planet, Anti-země), centrální oheň vesmíru (jádro Galaxie)

34 34 Předsókratická filosofie Pozdější pýthagorejci Archytás z Tarentu (cca 400 – 365 př. n. l.) Studium akustiky (zvuk pohybujících se těles, píšťaly) Mechanická holubice Novopýthagoreismus (od 1. stol př. n. l. do 5. stol. n. l.) – nové myšlenky zabalené do obalu starodávného učení Dědictví pýthagoreismu: –Matematika – ARITHMOLOGIE - numerologie (Kepler – Kosmografické mystérium) –Fyzika a numerologické spekulace

35 35 Předsókratická filosofie Hérakleitos z Efesu (asi př. n. l. ) Efes a Artemidin chrám To, co jsem pochopil, je skvělé, takže si myslím, že je takové i to, co jsem nepochopil. … byl by k tomu potřeba jakýsi potápěč délský.

36 36 Předsókratická filosofie Herakleitos z Efesu Není dobré pro lidi, aby získali vše, co chtějí. B110 Nečekáte-li neočekávané, nenaleznete ho… B 18 OČI JSOU SPOLEHLIVĚJŠÍMI SVĚDKY NEŽ UŠI. PRO BOHA JSOU VŠECHNY VĚCI DOBRÉ A SPRAVEDLIVÉ, ALE LIDÉ POVAŽUJÍ NĚKTERÉ VĚCI ZA ŠPATNÉ, JINÉ ZA DOBRÉ.

37 37 Předsókratická filosofie Herakleitos z Efesu Špatnými svědky jsou lidem oči a uši, když mají barbarské duše. Příroda (podstata, FYSIS) se ráda skrývá Nelze dvakrát vstoupit do téže řeky, ani se dvakrát dotknout smrtelné bytosti v témže stavu, neboť ta se hbitou a rychlou proměnou rozptyluje a znovu shromažďuje. Pro bdícího je svět jeden a společný, ale každý spící se obrací k vlastnímu. (B 89) Veliká učenost neučí rozumnosti, neboť by byla naučila Hésioda a Pýthagoru, jakož i Xenofana a Hekatáia. Neboť moudrost spočívá v jedné rozumné myšlence, jež vše řídí.

38 38 Předsókratická filosofie Hérakleitos z Efesu Mýlí se lidé při poznávání zjevných věcí, podobně jako Homér, který byl pokládán za nejmoudřejšího z Řeků. Zmýlili ho totiž děti hubící vši, když řekli: „To, co vidíme a dokážeme uchopit, toho se zbavujeme. Avšak to, co nevidíme a nedokážeme uchopit, to sebou neseme.” (B 56) Světový řád – kosmos, stejný pro všechny, nestvořil žádný z bohů ani lidí – ale vždy byl, je a bude – stále živý oheň, který se zažehává podle míry a uhasíná podle míry. (B 30)

39 39 Předsókratická filosofie Hérakleitos z Efesu Mýlil se Homér, když říkal: „Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry!“ Nevěděl, že se modlil za zkázu světa, kdyby modlitba tato byla vyslyšena, všechny věci by pominuly… Boj je otcem i králem všeho, jedny činí bohy, druhé lidmi, jedny dělá otroky, druhé svobodnými. Pokračování a analogie – Kratylos, stoicismus Hérakleitos a východní myšlení –Lao`c (Laoze, Lao Tzu) –Jak dospíváme k tomu, že při tomto absolutním toku myslíme spíš na věci než na procesy? … Je to umělý přístup, který vytváří úseky v proudu změny a nazývá je věci... absurdní je uctívat izolované produkty nepřetržité série transformací, jako kdyby byly věčné a skutečné. (S. Rádhákrišnan)

40 40 Předsókratická filosofie Elejská škola Xenofanés z Kolofónu (asi př. n. l. ) Všechno to bohům v básních svých Homér a Hésiod přiřkli, všechno to, cokoli zdá se být u lidí hanbou, krást i cizoložit a navzájem podvádět sebe. Etiopané svým bohům nos tupý a černou pleť přiřkli, Trákové svým oči modré a vlasy by dávali rusé.… Kdyby voli a lvi a koně též dostali ruce anebo uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé, koně by podobné koňům a voli podobné volům kreslili podoby bohů a právě taková těla jejich by robili, jakou i sami postavu mají. Jeden Bůh – „metafyzická theologie“, monotheismus, atheismus, pantheismus …

41 41 Předsókratická filosofie - Elejská škola Parmenidés z Eleje (asi 540 až 470 př. n. l.) „PERI FÝSEÓS“ … Nuže já ti teď povím a slovo, jež uslyšíš, podrž, které lze jenom cesty si myslit zkoumání všeho: Jedna cesta, že jest a že vůbec nebytí není, dráha to přesvědčení, neb ono provází pravdu; druhá pak cesta, že není a že je nebytí nutné. O této cestě ti říkám, že nelze ji nikterak poznat, neboť nejsoucí ani bys nepoznal – není to možno –, ani je nevyslovil, vždyť myslit a být je totéž. … existence jak bytí, tak i nebytí („rozštěpená pravda“). cesta nebytí, avšak poznáváme a chápeme jen to, co je. Chápat (NOEIN) a být je totéž! „Bytí jest a nebytí není”.

42 42 Předsókratická filosofie - Elejská škola Melissos ze Samu (5. stol. př. n. l. ) Není nic prázdného, neboť bytí prázdného prostoru (KENON) je bytím ničeho a bytí ničeho je nebytím.

43 43 Předsókratická filosofie - Elejská škola Zénón Elejský (asi 489 př. n. l. ) Důkaz sporem Zénónovy argumenty proti mnohosti a pohybu APORIE –Bisekce úsečky –Letící šíp –Achilleus a želva 1 + ½ + ¼ + … + 1/2 n = 2 Koncepce nekonečna. Kontinuum. Klasická (Cantorova) teorie množin a alternativní (Vopěnkova) teorie množin.

44 44 Předsókratická filosofie Elejská škola Neexistence nebytí a epistemologie, Polyfémos, negativní pojmy, nekonečno Paradox vakua a jeho řešení Descartes, „logický důkaz neexistence vakua“ podpořil ještě „horror vacui“. Představa nemožnosti vakua strašila v povědomí učenců ještě koncem 17. století. Thomas Hobbes dokonce argumentoval Melissovou tezí proti Boyleovým pracem, které se zabývaly chováním plynu!

45 45 Předsókratická filosofie Předatomisté Empedoklés z Agragantu ( př.n.l.) Divotvůrce, náboženství orfického typu, podsvětí. Epos PERI FÝSEOS, KATHARMOI. Smrt v Etně. Dva principy síly: FILIA a NEIKOS RIZOMATA (kořeny) – oheň, vzduch, země, voda Míchání jako princip vzniku a zániku věcí. KLEPSHYDRA – existence „hmotného“ – „hmatného“ vzduchu (experiment) Otázky…

46 46 Předsókratovská filosofie Předatomisté Anaxagorás z Klazomen (asi př. n. l. ) Přinesl filosofii do Athén. Slunce – ohromný kámen větší než Peloponés (meteorit) SPERMATA - semena věcí NÚS – „rozum“, inteligence VE VŠEM JE ČÁST VŠEHO OSTATNÍHO, V NĚČEM JE I NÚS. „VŠE BYLO POPHROMADĚ, PAK PŘIŠEL NÚS A USPOŘÁDAL TO.“

47 47 Předsókratovská filosofie Předatomisté Kritika Anaxagora: –Platón ve Faidu:Tu jsem se, příteli, rázem rozloučil s nadějí, když při pokračování čtení knihy vidím, že ten muž k ničemu nepoužívá rozumu, ani mu nepřičítá žádné příčiny směřující k pořádání věcí, ale za příčiny uvádí plyny, étery a vody a ještě mnoho jiných divných věcí. … A zdálo se mi, že se to s ním má zcela podobně, jako kdyby napřed někdo řekl, že cokoli Sókratés koná, koná všechno z rozumu, a potom, když by se pokusil jmenovat příčiny jednotlivých mých úkonů, by řekl, nejprve že já zde nyní sedím z té příčiny, že se mé tělo skládá z kostí a svalů. –Aristotelés v Metafyzice: Anaxagorás, aby vysvětlil vznik světa, používal rozum (nús) jen jako boha na stroji, jejž přitáhne, kdykoli je v nesnázi, proč je něco nutné. Ve všem ostatním příčinu toho, co se děje, hledá spíše v něčem jiném než v rozumu (nús).

48 48 Předsókratovská filosofie Atomisté Leukippos (asi př. n. l. ) Postuloval existenci prázdna (vakua) NIC SE NEDĚJE SAMO OD SEBE, ALE VŽDY Z NĚJAKÉHO DŮVODU ( LOGOS ) A Z NUTNOSTI (ANANKE). Princip kauzality (?)

49 49 Mapa Řecka

50 50 Předsókratovská filosofie Atomisté Démokritos ( př. n. l. ) MAKROKOSMOS a MIKROKOSMOS Démokritovo etické učení, psychologie Lidem se sluší více dbát o duši než o tělo, neboť dokonalost duše napravuje špatnosti těla, ale síla těla bez rozumu nikterak nezlepší duši. Otevřeš-li své nitro, nalezneš, jak říká Démokritos, jakousi pestrou, vášněmi přeplněnou zásobárnu a pokladnici špatností

51 51 Předsókratovská filosofie Atomisté Démokritos: Pošetilým se nestává učitelkou řeč, nýbrž nehoda. Příčinou hříchu je neznalost lepšího. Místo toho, aby si cenili život proto, jaký je, trápí se proto, jaký není nerozumní touží po dlouhém životě, ač se z dlouhého života netěší. Lidé, prchajíce před smrtí, běží za ní. Ozdobou ženy je málomluvnost, krásná je i prostá ozdoba. Pokud překročíte pravou míru i nejpříjemnější věci se stanou nejnepříjemnějšími. Závistník působí sobě žal, tak jako nepřítel. Velmi ubližuje nerozumným, kdo je chválí. Šetrní mají osud včely: pracují jako by měli žít věčně. Život bez slavností – dlouhá cesta bez hospod. Marně se lopotí, chce-li kdo přivést k rozumu toho, kdo si myslí, že rozum má.

52 52 Předsókratovská filosofie Atomisté Teorie poznání, pohyblivé obrázky (EIDOLA) My ve skutečnosti nechápeme nic přesného, nýbrž to, co se mění podle stavu našeho těla a podle vnikajících a v cestu se stavějících atomů … Mudřec je měrou všeho, co jest. Skrze vnímání je totiž měrou věcí vnímatelných a skrze mysl měrou věcí myslitelných. Mnohonásobně jest ukázáno, že nechápeme, jaká je nebo není každá věc ve skutečnosti Podle zvyku (nomó) barva, podle zvyku sladké, podle zvyku kyselé, avšak ve skutečnosti jen atomy a prázdno – tu dal mluviti smyslům takto k rozumu: „Ubohá mysli, od nás jsi vzala důkazy a nás vyvracíš? Pádem ti bude naše vyvrácení!“ B 125 z Galéna

53 53 Předsókratovská filosofie Atomisté Světů (kosmů) je nespočetně a odlišují se velikostí, v některých je slunce, v jiných slunce i měsíc větších rozměrů jako naše, v některých je jich i větší počet.... Vzdálenosti mezi světy jsou nestejné, někde je světů více, jinde méně, jedny světy ještě rostou, jiné jsou v rozkvětu, třetí hynou. Na jednom místě světy vznikají, na jiném současně zanikají, ničí se navzájem, narážejí do sebe. V některých světech nejsou živočiši a rostliny, ani vlhkost... Leukippos a Démokritos učí, že svět má podobu koule … Leukippos, Démokritos a Epikúros učí, že svět ani nemá duši, ani není řízen prozřetelností, nýbrž se skládá z atomů a je řízen jakousi nerozumnou přírodou (fysis alogos)…

54 54 Předsókratovská filosofie Atomisté Hlavní myšlenky atomistů: vakuum, atomy, ANANKÉ –Rozdíl mezi starověkými a moderními atomy –„geometrický atomismus“ –Plodnost a současná krize atomismu

55 55 Předsókratovská filosofie Atomisté Řád nutnosti ANANKE Důsledky ANANKE –Neexistence svobody („svobodné vůle“) Neexistence zodpovědnosti Fatalismus VŠE SE DĚJE DÍKY OSUDU V TOM SMYSLU, ŽE OSUD PŮSOBÍ SILOU NUTNOSTI (ANANKÉ) –Neexistence náhody (proti TÝCHISMU) NĚKTERÝM SE ZDÁ, ŽE NÁHODA JEST SICE PŘÍČINOU, ALE NEZJEVNOU LIDSKÉMU MYŠLENÍ, JAKO BY BYLA NĚČÍM BOŽSKÝM A VE VYŠŠÍM STUPNI NADLIDSKÝM. Aristotelés, Fyzika, II, 196,7 (Demokritos říká, že) RADĚJI BY NALEZL JEDNO KAUZÁLNÍ VYSVĚTLENÍ, NEŽ ABY ZÍSKAL PERSKÉ KRÁLOVSTVÍ.

56 56 Předsókratovská filosofie Atomisté (Absolutní) determinismus Epikúros – PARENKLISE, Marx, kvantová mechanika Jsme svobodní, protože můžeme dělat všechno, co chceme, jsme však také determinovaní, protože musíme chtít to, co chceme Plótinos, Enneady III, 2 (47), 10 Stoikové Kdyby existoval nějaký smrtelník, který by prohlédl spojení všech příčin, nemohl by se vskutku v ničem klamat. Kdo totiž chápe příčiny věcí budoucích, ten nutně chápe také vše, co bude. … Běh času je jako odvíjení provazu: nepřináší nic nového. SVF II, 944 Laplace kdyby existovala nekonečná inteligence a kdyby měla k dispozici všechny informace, minulost i budoucnost by pro ni existovala stejně reálně jako současnost.

57 57 Předsókratovská filosofie Atomisté Další historie paradoxu Dva významy „determina“ (pasivní a aktivní) –Epikuros – PARENKLISE –Stoikové – nikoli svoboda, ale spontaneita, dobrovolnost, jeden LOGOS (taktéž Boethius) Moderní historie – kvantová mechanika (Kodaňská interpretace) a TYCHISMUS Atomismus a materialismus... ačkoli Platón vzpomínal všech starých filosofů, nikde nepřipomíná Démokrita, ani tam, kdy by mu měl co namítnout, zřejmě proto, že věděl, že by musil zápasit s nejlepším z filosofů. Díogenés Laertský, IX, 40

58 58 Předsókratovská filosofie Atomisté My víme dnes, po několika stech letech usilovné práce moderní vědy, že toto přesvědčení démokritovského osvícenectví bylo zkrácenou perspektivou, že to byla iluze a že univerzum je nesmírně bohatší a záhadnější, nežli se zdálo praotcům tohoto způsobu myšlení. Zůstává však faktem, že okamžik, kdy svět byl prvně přehlédnut do posledního základu, kdy se duchu lidskému objevilo: svět je soubor atomů v pohybu a nic víc, byl historický okamžik nesmírného, nedozírného dosahu. Od něčeho se tím člověk nadobro osvobodil, cosi nadobro odhodil: strach, hrůzu, všechny pocity numinózní a prožitky záhady, mystéria, které by nás přesahovaly. Jan Patočka, Platon

59 59 Předsókratovská filosofie Sofisté Učitelé moudrosti Gorgiás z Leontin ( př. n. l. ) – NIC NEEXISTUJE; – I KDYBY NĚCO EXISTOVALO, NELZE TO POZNAT; – I KDYBY NĚCO EXISTOVALO A ŠLO TO POZNAT, NEŠLO BY TO SDĚLIT. Agnosticismus nebo parodie na eleatismus? Rétorika Je třeba vážnost odpůrců ničit smíchem a jejich smích vážností.

60 60 Předsókratovská filosofie Sofisté Protágorás z Abdér ( př. n. l. ) –“Pravda” (ALETHEIA), “O bozích” (PERI THEON) –Co se týká bohů, nemohu o nich vědět, ani že jsou, ani, že nejsou, ani jakou mají podobu. Neboť mnoho věcí to brání vědět i nezjevnost bohů, i krátký život člověka. –Měřítkem všeho je člověk - věcí jsoucích, že (jak) jsou, nejsoucích, že (jak) nejsou. –Prótagorás první rozdělil řeč ve čtyři druhy: prosbu, otázku, odpověď a nařízení... a nazval je kořeny řečí. … Prótagorás lišil rody jmen: jména mužská, ženská a věcná.

61 61 Předsókratovská filosofie Sofisté Thrasymachos Chalkedonský Tvrdím, že spravedlivé není nic jiného než prospěch silnějšího Kalliklés Moc je právo Rovnost mezi lidmi je podle Kallikla nepřirozený stav. „Nezkažená příroda“ jasně ukazuje, že přírodou nadaný jedinec pošlape všechny nepřirozené zákony potom:...povstane z otroků a učiní se naším pánem, tu jako plamen vyšlehne právo přírody.

62 62 Předsókratovská filosofie Sofisté Atheismus Diagorás z Mélu (druhá polovina 5. století) se stal atheistou tehdy, když jeden z jeho odpůrců porušil přísahu a zůstal nepotrestaný. Víra v existenci bohů trestajících nespravedlnost je v rozporu s každodenní zkušeností. Prodikos z Keu Za vírou v bohy tedy stojí lidská vděčnost. Kritiás Náboženství chápal jako chytrý vynález vládnoucích, jehož účelem je motivovat lidi k věrnosti zákonům. Sofisté, dnešní filosofie a věda


Stáhnout ppt "1 Antická filosofie Peter ZAMAROVSKÝ. 2 Filosofie φιλοσοφία (philosophía) – “láska k moudrosti” (Pýthagoras) Studium obecných problémů existence, poznání,"

Podobné prezentace


Reklamy Google