Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální epidemiologie a determinanty konzumace alkoholu v ČR se zřetelem k dětem a mladistvým v evropském kontextu. Možnosti prevence Ladislav Csémy Psychiatrické.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální epidemiologie a determinanty konzumace alkoholu v ČR se zřetelem k dětem a mladistvým v evropském kontextu. Možnosti prevence Ladislav Csémy Psychiatrické."— Transkript prezentace:

1 Sociální epidemiologie a determinanty konzumace alkoholu v ČR se zřetelem k dětem a mladistvým v evropském kontextu. Možnosti prevence Ladislav Csémy Psychiatrické centrum Praha Státní zdravotní ústav

2 Přehled zdravotních rizik

3 Pět hlavních rizikových faktorů pro vznik onemocnění a předčasných úmrtí, Evropa

4 Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí jako rizikový faktor Neuropsychiatrická onemocnění - Epilepsie Gastrointestinální onemocnění -Cirhosa jater -Esofageální varixy -Akutní a chronická pancreatitis Metabolická a endokrinní onemocnění -Diabetes mellitus Maligní nádorová onemocnění -Ca dutiny ústní a orofaryngu -Ca esofagu -Ca laringu -Ca jater -Ca prsu

5 Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí jako rizikový faktor Kardiovaskulární onemocnění -Hypertenzní choroba -Koronární onemocnění srdce -Cévní mozková příhoda (ischemická) -Cévní mozková příhoda (hemoragická) -Srdeční arytmie Stavy vznikající v perinatálním období -Spontánní potrat -Nízká porodní váha -Nezralost -Nitroděložní retardace růstu

6 Relativní rizika pro hlavní nádorová onemocnění v závislosti na průměrné denní spotřebě ŽENYMUŽI Spotřeba alkoholu v gramech/den Ca dutiny ústní a orofaryngu 1,52,05,41,51,95,4 Ca esofagu1,82,44,41,82,44,4 Ca laringu1,83,94,91,83,94,9 Ca jater1,53,03,61,53,03,6 Ca prsu1,11,41,6

7 Odhad podílu alkoholu na roční mortalitě ČR Rok 2002Počet úmrtí přiřaditelných alkoholu Podíl na mortalitě Muži41437,6 % Ženy22364,2 % Celkem63795,9 % Zdroj: Vrána K.: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice.

8 Sociální důsledky nadměrného pití

9 snížená produktivita práce ztráta pracovního místa i kvalifikace dlouhodobá nezaměstnanost rodinné problémy (týrání, zanedbávání, zneužívání) rozpad rodiny ztráta bydlení, bezdomovectví kriminalita násilné chování

10 Vývoj spotřeby alkoholu v ČR a konzumní chování dospělé populace

11 Vývoj spotřeby alkoholu v ČR 1950 až 2007 (registrovaná spotřeba dle ČSÚ)

12 Vývoj registrované spotřeby v ČR a SR v letech 1990 až 2012

13

14 Výsledky celonárodního šetření o spotřebě alkoholu v české dospělé populaci v roce 2012 Sovinová H., Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice v-cr

15 Cíle výzkumu Získat validní poznatky o spotřebním chování české dospělé populace Určit rozsah zdravotně rizikového a škodlivého pití Analyzovat vztah mezi vybranými indikátory spotřeby alkoholu a základními demografickými proměnnými. Posoudit opatření, která by mohla účinně přispět k omezení zdravotních a sociálních škod působených alkoholem

16 Indikátory spotřeby alkoholu a demografické proměnné Indikátory spotřeby alkoholu: Frekvence pití alkoholu Průměrná roční spotřeba vyjádřená v litrech čistého alkoholu na osobu Preference druhu alkoholického nápoje Denní spotřeba alkoholu v gramech Kategorie konzumentů dle průměrné denní spotřeby Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu Hlavní demografické proměnné: Pohlaví, věková kategorie, úroveň vzdělání, typ bydliště (město venkov)

17 Frekvence pití alkoholických nápojů podle pohlaví

18 Průměrná roční spotřeba alkoholu vyjádřená v litrech čistého alkoholu na osobu

19 MužiŽenyCelkem Registrovaná spotřeba dle ČSÚ (2011 ) Pivo 7,2 65 % 1,6 39 % 4,3 58% 4,8 Víno 2,4 22% 2,0 49% 2,2 30 % 2,2 Lihoviny 1,4 13% 0,5 12% 0,9 12% 2,8 Celkem 11,0 100% 4,1 100% 7,4 100% 9,8 Spotřeba v litrech podle druhu nápoje a pohlaví – srovnání s registrovanou spotřebou dle ČSÚ

20 Průměrná denní spotřeba alkoholu vyjádřená v gramech Spotřeba vyjádřená v gramech alkoholu denně je jen jiným vyjádřením spotřeby v litrech na osobu a rok z předchozí tabulky. Tento přepočet je uveden vzhledem k tomu, že se v literatuře často udává denní spotřeba v gramech a také doporučení spotřeby přípustné z hlediska zdravotních rizik se obvykle udávají v gramech. Limity bezpečné spotřeby nejsou jednotné. Nejčastěji se jako přípustná dávka udává 20 gramů denní spotřeby pro ženy a 40 gramů pro muže WHO).

21 Typ konzumenta podle průměrné denní dávky a zdravotně přípustných limitů WHO Demografické charakteristiky Abstinující (Celoživotní a v posl. roce) Pití v mezích zdravotně přípustných limitů (Mírné pití) Rizikové pitíŠkodlivé pití Celkem13,4972,536,947,05 Pohlaví Muži10,8172,137,719,90 Ženy16,0372,916,724,33

22 Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu (Heavy episodic drinking)

23 Pyramida konzumentů alkoholu 4,8 % 16,0 % 48,6 % 30,6 % Problémoví konzumenti (včetně závislých) Konzumenti s vysokým rizikem Konzumenti s nižším rizikem Abstinující a umírnění konzumenti

24 Zjišťuje lékař jak pijí dotázaní a dává rady k omezení pití? Demografické charakteristiky Lékař se dotazoval na pití alkoholu Lékař doporučil omezit nebo zanechat pití alkoholu Četnost v % Celkem33,618,60 Pohlaví Muži36,4810,84 Ženy30,716,32 Věková skupina ,524, ,195, ,4912, ,5312,40

25 Potřeba vyhledat odbornou pomoc kvůli problémům s alkoholem Demografické charakteristiky Uvažoval/a o vyhledání odborné pomoci Vyhledal/a odbornou pomoc Celkem22 (1,2 %)8 (0,4 %) Pohlaví Muži14 (1,8 %)6 (0,8 %) Ženy 8 (1,0 %) 2 (0,25 %)

26 Vývoj ústavní léčby závislosti na alkoholu

27 Souvislost mezi pitím alkoholu a kouřením

28 Shrnutí a závěry 15 % dospělé populace jsou velmi častí konzumenti alkoholu (pití denně nebo obden), naproti tomu trvale (celoživotně) abstinuje jen 2,5 % dospělých. Průměrná roční spotřeba je 7,4 l čistého alkoholu, resp. 8,6 l pokud nezahrneme abstinenty. Časté pití nadměrných dávek udává 18 % dotázaných (muži 28 %, ženy 8,6%). 16 % dospělých lze považovat za konzumenty v vysokým rizikem a 4,8 % jsou problémoví pijáci. Problém s alkoholem si připouští jen 1,2 % dotázaných a odbornou pomoc vyhledalo jen 0,4 %. Lékaři u třetiny respondentů zjišťovali jejich konzumní zvyklosti a více než 8 % doporučili omezit pití alkoholu.

29 Shrnutí a závěry Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Dochází tedy ke kumulaci zdravotních rizik. Doporučení: Snížit dostupnost alkoholu rozumně zvolenými regulačními opatřeními (cena, prodejní místa). Zavádět programy časné intervence do oblasti primární zdravotné péče. Zvýšit ochranu dětí a mládeže. Věnovat větší prostředky na programy podpory zdraví a na prevenci.

30 Pití alkoholu mezi mladými lidmi – výsledky studie ESPAD

31 Počet zemí, které se účastnily studie ESPAD 26 zemí v roce zemí v roce zemí v roce zemí v roce 2007 (+ 5 v roce 2008) 39 zemí v roce 2011

32 Informace o výzkumném souboru Studenti, jimž bylo v rok sběru dat 16 let (ročník narození 1995) Nationally representative samples of classes Přibl z každé země V roce 2011: 366 (Liechtenstein) – (Srbsko) Databázi tvoří informace získané od téměř studentů dotázaných v evropských zemích v roce 2011

33 Výzkumný vzorek ČR Velikost českého souboru v mezinárodní databázi: jedinců v roce v roce v roce v roce v roce 2011.

34 Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3a)

35 Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3b)

36 Pití alkoholických nápojů během posledních 30 dnů. Změny 2007 – 2011) (22a)

37 Průměrná konzumace alkoholu za poslední den, kdy byl alkohol konzumován (v cl 100% alk.)(2011_4a)

38

39 Pití nadměrných dávek alkoholu při jednom posezení (5+ sklenic) (2011_7b)

40 Pití 5+ sklenek 1x a častěji za posl. 30 dnů. Změny 2007 – 2011) (24a)

41

42 Časté pití nadměrných dávek alkoholu – srovnání ČR a SR

43

44 Pozitivní a negativní očekávání spojená s alkoholem

45 Očekávané pozitivní a negativní účinky alkoholu (2011_8)

46 Problémy způsobené alkoholem a drogami během posledního roku

47 Problémy připisované alkoholu (2011_10)

48 Subjektivně vnímaná míra intoxikace při poslední konzumaci alkoholu dle typu školy

49 Individuální, rodinné a behaviorální souvislosti častého pití nadměrných dávek alkoholu

50 Postavení ČR v mezinárodním kontextu z hlediska rizikovosti ve vztahu k alkoholu a drogám (vybrané země ESPAD 07)

51 Souhrn Nadužívání alkoholu je mezi českými adolescenty velmi rozšířené a jeví se jako závažný rizikový faktor pro zdárný fyzický i psychosociální vývoj jedince. Alkohol je preventabilním rizikovým faktorem. Změna konzumních zvyklostí ve smyslu snížení frekvence pití a snížení celkové průměrné spotřeby alkoholu by měla za následek snížení negativních dopadů na zdraví mládeže a celé populace. Rozumná alkoholová politika musí sledovat jak omezení dostupnosti alkoholu, tak snížení na straně poptávky.

52 Možnosti preventivních intervencí

53

54

55 Regulace dostupnosti (cena, daňová opatření, omezení prodeje) Osvěta, edukace – může být efektivní pouze ve spojení s regulací dostupnosti Posun společenských stereotypů (normy) – možné, ale změny jsou pomalé – trvá léta Krátká intervence u ohrožených skupin – moderní, jednoduchý a vcelku slibný přístup – zahrnuje screening a intervenci, zpravidla prostřednictvím motivačního rozhovoru. Všechny preventivní programy by měly respektovat vodítka pro vedení motivačního rozhovoru (vyhýbáme se hodnotícím soudům, sdělujeme informace jednoduchou a srozumitelnou formou, vysvětlujeme spojitost mezi chováním a rizikem, ztrátou nebo naopak prospěchem pro jedince).


Stáhnout ppt "Sociální epidemiologie a determinanty konzumace alkoholu v ČR se zřetelem k dětem a mladistvým v evropském kontextu. Možnosti prevence Ladislav Csémy Psychiatrické."

Podobné prezentace


Reklamy Google