Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou hub stopkovýtrusných a vřeckovýtrusných.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou hub stopkovýtrusných a vřeckovýtrusných."— Transkript prezentace:

1 Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou hub stopkovýtrusných a vřeckovýtrusných. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

2  kvašení  pučení  chitin  glykogen  destruent  parazit  symbiont  kvasinky  plodnice  houby vřeckovýtrusné  vřecka  plísně  podhoubí  antibiotika  toxiny  námel  houby stopkovýtrusné  houby lupenité  houby rourkaté  rouško  třeň  klobouk  plachetka  závoj  prsten  houby dřevokazné

3  nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy  výživa hub  destruenti (rozkladači – hniložijné houby) – rozkládají organickou hmotu  parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů  symbionti – žijí v soužití např. s kořeny dřevin (mykorrhiza)  jejich buněčná stěna obsahuje chitin  zásobní látkou není škrob jako u rostlin, ale složitý cukr glykogen jako u většiny živočichů  tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf)  mnohé houby tvoří plodnice

4 Říše: Houby  nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy  výživa hub  destruenti (rozkladači - hniložijné) – rozkládají organickou hmotu  parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů  symbionti (mykorrhiza)– žijí v soužití např. s kořeny dřevin  buněčná stěna obsahuje chitin  tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf)  mnohé tvoří plodnice

5  zvláštní skupina hub  mají podobnou stavbu jako rostlinné buňky, ale nemají chlorofyl  kvasinky  způsobují kvasné procesy – kvašení  nejčastěji je to alkoholové kvašení cukrových roztoků za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu  kvasinky se rozmnožují pučením  použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta  kulturní druhy kvasinek: kvasinka pivní, kvasinka vinná  1, 2 12

6 Podříše: Jednobuněčné houby  podobná stavba jako rostlinné buňky – bez chlorofylu  kvasinky  způsobují kvašení  nejčastěji alkoholové kvašení za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu  rozmnožují se pučením  použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta  kvasinka pivní, kvasinka vinná

7  většina z nich netvoří plodnice  patří sem i kvasinky  mají vřecka = útvary, ve kterých se tvoří výtrusy  způsob nepohlavního rozmnožování  patří sem plísně, ale i jiné houby  nikdy nekonzumujeme potraviny napadené plísní! – některé toxiny mohou způsobovat rakovinu obrázek 1

8  štětičkovec (Penicillium)  slouží k výrobě antibiotika penicilinu  1, 2 12  plíseň hlavičková  vyskytuje se často na potravinách  1, 2 12  kropidlák  vylučuje do potravin toxiny, které mohou být prudce jedovaté  1, 2 12  paličkovice nachová  cizopasí hlavně na žitě  v klasu vytváří fialové útvary – námel  surovina pro výrobu léků  1, 2 12  padlí jabloňové  1, 2 12  hlízenka ovocná  1, 2 12

9  smrž obecný  jedlý  1, 212  ucháč obecný  jedovatý  1, 2 12

10 Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté)  vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy  nepohlavní rozmnožování  štětičkovec (Penicillium)  výroba antibiotika penicilinu  plíseň hlavičková  kropidlák  hlízenka ovocná  smrž obecný  ucháč obecný

11  většina vytváří plodnice  výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté ), nebo na rourkách (houby rourkaté )  vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško  rozlišujeme houby jedlé, nejedlé a jedovaté obrázek 2

12 obrázek 3

13 Třída: Houby stopkovýtrusné  většina vytváří plodnice  výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté ), nebo na rourkách (houby rourkaté )  vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško  jedlé, nejedlé a jedovaté  stavba plodnice obrázek 3

14  rourkaté houby, často v symbióze s dřevinami  hřib dubový  1, 2 12  hřib smrkový  1, 2 12  hřib žlučník  nejedlý  1, 2 12  hřib hnědý (suchohřib)  1, 2 12  křemenáč osikový  1, 2 12  kozák březový  1, 2 12  klouzek sličný (modřínový)  1, 2 12  hřib satan  za syrova jedovatý  1, 2 12

15  lupenaté houby, nikdy nemají plachetku, pochvu, závoj a prsten  holubinka révová  1, 2 12  holubinka nazelenalá  1, 2 12  ryzec pravý  1, 2 12

16  lupenaté houby  špička obecná  1, 2 12  čirůvka májovka  1, 2 12  závojenka olovová  jedovatá, zaměňovaná s jedlou čirůvkou  1, 2 12  václavka obecná  1, 2 12

17  lupenaté houby  žampion polní  pěstují se i uměle  1, 2 12  bedla vysoká  1, 2 12

18  lupenaté houby, většinou jedovaté  muchomůrka růžovka  jedlá a chutná  1, 2 12  muchomůrka červená  1, 2 12  muchomůrka tygrovaná  1, 2 12  muchomůrka zelená  smrtelně jedovatá  často zaměňovaná se žampionem  1, 2 12

19  muchomůrka zelená  má pochvu  lupeny vždy bílé  klobouk zelený  žampion polní  nemá pochvu  lupeny růžové až hnědé  klobouk bílý

20  v mládí jsou plodnice bílé a jedlé, později hnědé, otvorem na vrchu plodnice se uvolňují výtrusy  pýchavka obecná  1, 2 12  pýchavka obrovská (vatovec)  dosahuje až 20 kg  1, 2 12

21 Jedlé houby  hřib dubový  hřib smrkový  hřib hnědý (suchohřib)  křemenáč osikový  kozák březový  klouzek sličný (modřínový)  holubinka nazelenalá  ryzec pravý  žampion polní  bedla vysoká  pýchavka obecná

22 Jedovaté houby  hřib satan  muchomůrka červená  muchomůrka zelená

23 Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním  muchomůrka zelená  má pochvu  lupeny vždy bílé  klobouk zelený  žampion polní  nemá pochvu  lupeny růžové až hnědé  klobouk bílý

24 Dřevokazné houby  dřevomorka domácí  1, 2 12  troudnatec kopytovitý  patří mezi choroše  1, 2 12  troudnatec pásovaný  1, 2 12 Rzi a sněti  parazitují na travinách a obilninách  rez travní  1, 2 12

25 Dřevokazné houby  troudnatec pásovaný  zvláštní skupinou jsou rzi a sněti, parazité na travinách a obilninách

26 Říše: Houby  nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy  výživa hub  destruenti (rozkladači - hniložijné) – rozkládají organickou hmotu  parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů  symbionti (mykorrhiza)– žijí v soužití např. s kořeny dřevin  buněčná stěna obsahuje chitin  tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf)  mnohé tvoří plodnice Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté)  vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy  nepohlavní rozmnožování  štětičkovec (Penicillium)  výroba antibiotika penicilinu  plíseň hlavičková  kropidlák  hlízenka ovocná  smrž obecný  ucháč obecný Třída: Houby stopkovýtrusné  většina vytváří plodnice  výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté ), nebo na rourkách (houby rourkaté )  vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško  jedlé, nejedlé a jedovaté

27 Jedlé houby  hřib dubový  hřib smrkový  hřib hnědý (suchohřib)  křemenáč osikový  kozák březový  klouzek sličný (modřínový) Jedovaté houby  hřib satan  muchomůrka červená  muchomůrka zelená Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním  muchomůrka zelená  má pochvu  lupeny vždy bílé  klobouk zelený  žampion polní  nemá pochvu  lupeny růžové až hnědé  klobouk bílý Dřevokazné houby  troudnatec pásovaný  zvláštní skupinou jsou rzi a sněti, parazité na travinách a obilninách

28  Jakým způsobem můžeme pro náš prospěch využívat jednobuněčné houby (kvasinky)?  Na jaké dvě třídy rozdělujeme houby?  Podle typu rouška houby dělíme na a  Většina rourkatých hub je jedlá, nebo nejedlá. Jedna z nich je ale za syrova jedovatá. Jak se jmenuje?  O muchomůrkách si lidé myslí, že jsou jedovaté. Jedna z nich je ale jedlá a velmi chutná. Jmenuje se  Vzpomeň si na co nejvíce rozdílů, podle kterých poznáš muchomůrku zelenou od žampionu polního.

29  Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis 1 : pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přepracované vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, s. ISBN [ ]  Všechny uveřejněné odkazy [cit ] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.http://www.wikimedia.org  obr. 1 – plíseň himmeltes_Brot_ JPG/640px-Verschimmeltes_Brot_ JPG himmeltes_Brot_ JPG/640px-Verschimmeltes_Brot_ JPG  obr. 2 – muchomůrka růžovka escens_I.jpg escens_I.jpg  obr. 3 – stavba houby autor: Mgr. Hana Žídková


Stáhnout ppt "Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou hub stopkovýtrusných a vřeckovýtrusných."

Podobné prezentace


Reklamy Google