Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Stvořitel a Stvoření 2013 Marek Vácha Svět není Bůh, ale je Boží. The world is not God, but it is God´s. Joseph Sitler Určité druhy věcí jsou viditelné.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Stvořitel a Stvoření 2013 Marek Vácha Svět není Bůh, ale je Boží. The world is not God, but it is God´s. Joseph Sitler Určité druhy věcí jsou viditelné."— Transkript prezentace:

1 Stvořitel a Stvoření 2013 Marek Vácha Svět není Bůh, ale je Boží. The world is not God, but it is God´s. Joseph Sitler Určité druhy věcí jsou viditelné pouze určitým druhem vidění a ztrácí se se zorného pole, pokud se díváme očima navyklými se dívat jiným způsobem. Hans Jonas

2  Mojžíšova druhá otázka, kterou položil Bohu u hořícího keře byla „Kdo jsi?“  Jeho první byla „Kdo jsem já?“ Marc Chagall: Mojžíš a hořící keř, 1966

3 Co vlastně znamená „Bůh“?

4 Co se skrývá za pojmem „Bůh“? perspektiva křesťanství: Nicholas Lash  Bůh určitě není věc, něco představitelného či myslitelného, bytost kterou by bylo možno nějak znázornit či dát ji do společnosti jiných „nadpřirozených bytostí“  Bůh „je spíše sloveso“ (Aquinas)  Bůh není „věc“ žádného druhu

5  Nejdál jde Martin Buber, když píše: "Bůh je nejzatíženějším lidským slovem. Žádné není tak zle znečištěné, tak rozervané... Lidská pokolení navalila na toto slovo tíhu svých životů a přitlačila je k Zemi; leží v prachu a nese veškerou tíhu.  Lidská pokolení se svými náboženskými spolky toto slovo roztrhala; zabíjela pro ně a umírala pro ně; nese jeho stopy, jeho krev. (...)  Malují grimasy a píší pod to "Bůh".  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p. 50

6  Jisté je, že teologie je vlastně pavěda, neboť nic takového jako věda o Bohu nemůže existovat. Pokud by ale teo-logie byla chápána v původním řeckém významu jako řeč o Bohu nebo ve smyslu vaší logo-terapie jako hledání smyslu v Bohu, potom má teologie své oprávnění.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.51

7  To, co nemohu snést na teologické literatuře je, když se Bohu dělají předpisy, když nějaký teolog prohlašuje, toto či ono Bůh nemohl udělat, to by neodpovídalo jeho podstatě apod. To mě osobně zlobí.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.62

8  A vůbec si nedovedu představit, že Pán Bůh je někdo,kdo klade velký důraz na to, aby byl vyznáván, uctíván apod. co největším počtem lidí v nějaké konfesi.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.67

9  Stejně nesmyslné je vynucovat si na někom víru. V tom spatřuji velkou chybu jednotlivých konfesí. Říká se: "Musíš věřit! A když neuvěříš, budeš zatracen." Psychologicky viděno je to to nejhorší, co lze někomu udělat. Místo toho, abych Boha ukázal jako hodnověrného, dokážu pravý opak. Je to komický starý muž, který klade důraz na to, abych zrovna já na něj věřil. A pokud ne, rozzlobí se a zatratí mě.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.85

10 „Budu, který budu“ Je to jako kdyby Bůh řekl „Moje jméno je budoucí čas. Pokud se mně budeš snažit porozumět, nejprve ze všeho budeš muset porozumět povaze a významu budoucího času.“ Znamená to, že Bůh nemůže být předpovězen nebo kontrolován. Nemůže být uzavřen do známých kategorií nebo být znám předem. Bůh říká Mojžíšovi „Nemůžeš vědět jakým způsobem se objevím, dříve než se objevím; nemůžeš vědět jak budu jednat dokud nebudu jednat. Moje milosrdenství, můj soucit, moje strategické zásahy v dějinách nemohou být kontrolovány nebo předpovězeny. Budu který budu, kdy budu a způsobem, jakým si zvolím být. Jsem Bohem radikálně nepoznatelné budoucnosti, Bůh překvapení. Poznáš mě, až mě spatříš ale ne dříve. Sacks, J., (2009) Future Tense. Hodder and Stoughton, London. p.289

11  „Budu který budu“ říká Bůh Mojžíšovi, když se ho ptá na jméno.  Všechny obrazy, formy, koncepty a kategorie jsou pokusy vymezit a definovat; takovéto pokusy jsou formou idolatrie.  stvořením lidských bytostí „ke svému obrazu“ nám Bůh dal podobnou svobodu jakou má o sám, neboť stvořil bytost která sama je schopná tvořit.  Vše, co je v přírodě, pouze jest, aniž by to bylo dobré nebo špatné, vše je vázáno přirozeností a přírodními zákony. Pouze lidská osoba má v sobě možnost sebetranscendence. Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jeruslaem. p. 21)

12 Kdo vlastně je Bůh judaismu a křesťanství…?  jsem který jsem  podstata je totožná s existencí  nebo jiný výklad = co je ti po tom, člověk se nikdy nedozví Boží jméno  znát jméno = možnost si přivolat, manipulovat, mít jej pod kontrolou  VIZ i celá řada pohádek

13 Kdo vlastně je Bůh judaismu a křesťanství…?  „Akt pojmenování je podobně jako křest něčím pro stvoření osobnosti nesmírně důležitým, neboť jménu se odedávna přisuzuje magická moc. Znát něčí tajné jméno znamená mít nad ním moc. Jako obecně známý příklad uvádím pohádku Pidivousek (Rumpelstilzchen). V egyptském mýtu odejme Ísis trvale moc slunečnímu bohu Réovi tím, že jej přinutí sdělit jí jeho pravé jméno. Dát jméno tedy znamená dát moc, propůjčit určitou osobnost nebo duši.“  (Jung, C.G., (2009) Výbor z díla VIII. Hrdina a archetyp matky. Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno, str. 30)

14 Co se skrývá za pojmem „Bůh“? perspektiva křesťanství  Soudím, že to není rozum, kdo je proti nám, nýbrž představivost (Card. Newman, 1882)  různá slova v dějinách různě mění význam (Lash uvádí příklad slova „Invention“ ale také „love“ nebo „God“)  (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England)  VIZ i seminář „Bůh mezer“

15  Veškeré naše výpovědi o Bohu musí být chápány pouze v uvozovkách. Bůh je "osobní povahy", Bůh je "dobrotivý", apod.  Antropomorfismu se nelze vyhnout. Je ale důležité, abychom si tohoto antropomorfismu byli vědomi.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.52

16 Co se skrývá za pojmem „Bůh“? perspektiva křesťanství  před nástupem modernity byli bohové ctěni – to,co lidé uctívali, byli bohové  my jsme z bohů učinili bytosti a zaměňujeme „uctívání“ za „popis“  pokud „bohové“ jsou nyní bytosti určitého, specifického druhu, pak křesťané, židé, muslimové a ateisté mají přinejmenším jednu věc společnou: že nikdo z nich nevěří v bohy.  (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 10)

17 bohové  = byli to, co lidé uctívali  bůh znamená něco jako „poklad“  nelze v obchodě koupit „šest banánů a tři poklady“

18 bohové Co uctíváš a jací jsou tví bohové mohu zjistit pouze tím, že se tě zeptám a že budu pozorovat tvé chování. A v současné době je téměř jisté, že bohy, které uctíváš bys ty sám bohy nenazval. Většina z nás jsou polyteisté, kteří proměnlivě, nestále a zaměnitelně uctívají – sami sebe – svou vlast – „svobodu“ – sex – peníze Neexistuje žádná třída věcí, známá jako „bohové“. Uctívání je vztah. Bohové jsou, co uctíváme.  (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 10)

19 bohové Velké světové náboženské tradice fungují jako školy, ve kterých se lidé učí, že neexistuje žádný rys světa – žádný národ, instituce, osoba, text, idea, ambice – která je sama o sobě, zcela jednoduše posvátná. Být žákem v této škole se znamená naučit, že jsme pozváni dál, za uctívání čehokoli stvořeného; znamená to se naučit, že co je samotné vpravdě „svaté“ je zcela za prostorovým umístěním i za naší představivostí.

20 Co se skrývá za pojmem „Bůh“? perspektiva křesťanství: Nicholas Lash  pojem „Bůh“ je tedy vztahový  bohové jsou co uctíváme  jedná se o vztah, o uctívání, nikoli o bytost kterou by bylo možno zařadit do zoologického systému  velká světová náboženství můžeme chápat spíše jako školy, ve kterých se věřící učí nectít žádnou věc; žádný fakt nebo rys světa; ani sami sebe, ani svůj národ, ani vůdce svého národa; ani žádný příběh, hodnotu, sen, ideál nebo vzpomínku.

21 Co se skrývá za pojmem „Bůh“? perspektiva křesťanství: Nicholas Lash Zmatek pochopitelně nastane ve chvíli, kdy lidé, kteří bezstarostně píší o bozích jiných lidí, považují za samozřejmé, že slovo „bůh“ znamená nějakou přirozenou věc, množinu nějakých entit: jsou zde banány, světla na semaforech, lidské bytosti a bohové. Nebo snad ne: v jejich úvahách slovo „bůh“ funguje tak, že – „theisté“ jsou lidé, kteří předpokládají, že množina bohů má přinejmenším jeden člen – „monotheisté“ předpokládají, že množina bohů má jeden a pouze jeden člen – „atheisté“ soudí, že v reálném světě je množina „bohů“ podobně jako množina „jednorožců“ prázdná  (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 12)

22 Bůh není nadpřirozená bytost  Tomáš:  přirozené = to, co odpovídá danosti, povaze věci  nadpřirozené = to co je navíc, dar,; zázrak = to, co nemáme právo očekávat  Osvícenství:  přirozené = to, co je reálné  nadpřirozené = irreálné: víly, bludičky, Bůh, rusalky  …pokud se Bůh ocitne v této společnosti, pak již není obtížné jej diskvalifikovat

23 Co se skrývá za pojmem „Bůh“? perspektiva křesťanství: mistr Eckhart  Kdo říká, že Bůh je zde nebo tam, nevěřte mu. To světýlko, které Bůh jest, svítí v temnotě. Bůh je pravé světlo: kdo je chce uvidět, musí být slepý a musí Boha zbavit každého „něco“. Jeden mistr říká: kdo mluví o Bohu v nějakém podobenství, ten o něm nemluví ryzím způsobem. Ale kdo mluví o Bohu v ničem, ten o něm mluví vlastním způsobem.  (Sokol, Jan (2009) Mistr Eckhart a středověká mystika. Vyšehrad, Praha, str. 227)

24 Kdo vlastně je Bůh judaismu a křesťanství…? Negativní teologie  Chci říci, aby ses nikdy nechtěl spokojit s tím, co se o Bohu dozvíš, nýbrž s tím, co se o něm nedozvíš; a nikdy se nezdržuj milováním a zalíbením v tom, co o Bohu poznáš nebo zakusíš, nýbrž miluj a libuj si v tom, co z něho nemůžeš poznat a zakusit; neboť to je to, o čem jsme si řekli: hledat jej ve víře.  Jan od Kříže., (2000) Duchovní píseň. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří. str.38  Bůh se stává více neznámým, nikoli méně, čím více mu rozumíme,  neboť tím více si jsme vědomi hlubin našeho nevědění

25 Kdo vlastně je Bůh judaismu a křesťanství…? Negativní teologie  Všechno co lidé kdy řekli o Bohu, o nepochopitelnosti a posvátném tajemství vyznávaném křesťany, že Bůh je Stvořitel a Vykupitel světa, to vše je řečeno slovy a obrazy vyrytými z látky světa, kterou Stvořitel učinil.  (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 15)  i když používáme abstraktní filosofické termíny, pořád pochází z našeho světa

26 Kdo vlastně je Bůh judaismu a křesťanství…? Negativní teologie. Mistr Eckhart  „Bůh je Nic, a Bůh je Jedno. (…) Kdo vidí něco a něco poznává, to není Bůh. Proto Nic, že není to ani ono. Kdo říká, že Bůh je zde nebo tam, nevěřte mu. (…) Jeden mistr říká: kdo mluví o Bohu v nějakém podobenství, ten o něm nemluví ryzím způsobem. Ale kdo mluví o Bohu v ničem, ten o něm mluví vlastním způsobem.“  (Sokol, J., (2009) Mistr Eckhart a středověká mystika. 3 vyd. Vyšehrad, Praha, str. 227)

27 Kdo vlastně je Bůh judaismu a křesťanství…? Negativní teologie  Bůh „jest“ ale „jest“ jinak než člověk, jeho existence je jaksi na jiném listě  ať řekneme cokoli, že Bůh je „duch“ či transcendentní“, pořád to jsou jen obrazy našeho světa  biblické básnické obrazy  z mraků si děláš svůj vůz; kráčíš na perutích větru  mocná pevnost  jsou možná přesnější než filosofické abstraktní termíny  vše, co řekneme o Bohu říkáme metaforicky!

28 Negativní teologie  negativní (apofatická) teologie nám říká, že o Bohu můžeme říci jen to, co není. Když o něm začneme říkat, "co je", můžeme nanejvýš mluvit v podobenstvích, metaforách a paradoxech.  to že Bůh je nesmrtelný, nekonečný je vlastně negativní teologie  Bůh nenabízí sám sebe ke zkoumání (Hegel)

29 Negativní teologie  Naše řeči a údajné znalosti o Bohu byly často plné našich fantasií, iluzí, projekcí, přání a strachů. Možná Bůh musí čas od času nechat projít naši víru ohněm kritiky, ateismu, pochyb a kritických otázek, abychom se očistili od mnoha představ, skrze něž jsme o Bohu "věděli příliš mnoho". Aby nás z posvátných hájů přílišného vědění o Bohu přivedl k oltáři neznámého - živého Boha.

30  Avšak postupujme krok za krokem. Hledáme s Pavlem "oltář neznámému Bohu". Neboť známý bůh není vůbec žádný bůh - to je bůžek.  Svět je plný známých bohů. Podle Martina Luthera je bohem pro člověka to, co je pro něho to nejdůležitější.  C.S. Lewis: modloslužba = na piedestal, který patří bohu položíme cokoli jiného  Svět byl a je přeplněn "známými bohy". Ale u oltáře těchto bohů o Bohu křesťanství mluvit nelze. Křesťané - ale už proroci Izraele - byli vždy přesvědčeni, že tyto oltáře (pokusy vydávat věci relativní za absolutní) je třeba napřed zbořit. Pak teprve můžeme najít "oltář neznámého Boha"

31 Aquinas  Bůh je za vším, co můžeme pochopit rozumem (DDN, n.180, p.57)

32 Kdo vlastně je Bůh judaismu a křesťanství…? Negativní teologie EVROPA  nejvýš spravedlivý  nejvýš milosrdný  actus purus  všudypřítomný  nesmrtelný  ŽIDÉ  příběh Štěpána a Pavla  ten, který jedná v dějinách mého národa  ten, který jedná v mých vlastních dějinách

33 Bůh  nelze se ptát po Bohu otázkou podobného typu jako „kolik je hodin?“  Mluvení o Bohu předpokládá takový způsob života, v němž tato otázka má smysl. (Václav Umlauf)  Bůh se (dnes) vykládá, jako se vykládá násobilka nebo rostlinopis  (Neuwirth, V., (1998) Apokalyptický deník. Triáda, Praha, str. 40)

34 Bůh  Emauzští učedníci učiní typickou chybu křesťanů: vysvětlují Bohu, jaký je Bůh  „prorok, mocný slovem i činem“  učedníci pak zvou Boha k sobě jako hosta do domu  a až nakonec rozeznají, že to jsou oni, kdo jsou hosté

35 Augustin Credere Deo – = víra v to, co Bůh říká Credere Deum – = rozpoznání, že Bůh existuje; že Bůh je; že Bůh je jediným reálným Bohem Credere in Deum – = v modlitbě „Credo“; výraz ve smyslu pohybu, směru, ve významu jít nějakým směrem, věřit „dovnitř“ Boha – „Je to víra k lásce, víra k pohybu směrem k němu, k tomu být začleněn mezi údy či části jeho těla.“ – “Abba Otče“ – vyjádření silného vztahu (viz Getsemanská zahrada)

36 Náboženství (Religion)  Hegel definuje náboženství jak „bod, který si národ pro sebe definuje jako to, co považuje za pravdu.“  = co lidé dané kultury opravdu berou vážně  Durkheim: = systém symbolů, pomocí kterých si je společnost vědoma své vlastní existence; charakteristický způsob uvědomění si své kolektivní existence.

37 Problém slovesa "být"  Číslo "7" je, ale je jinak než je člověk  E = mc 2 také nějak "je", ale možná kdesi ve světě za obzorem  a co iracionální číslo "i"? Je?

38 Kde sídlí fyzikální zákony? Davies, P., (2009) Kosmicky jackpot. Argo/Dokořán, Praha. str. 27)

39 Problém slovesa "být"  Aristoteles  substance "je" a akcident "je", ale ono "je" popisuje pokaždé úplně jiný typ existence!  případek "zelená" je, ale nikdy ne ve vzduchoprázdnu, zelená může být tráva nebo tabule  Tomáš  takto je to s člověkem a Bohem  člověk "je" a Bůh "je" ale ono "je" znamená pokaždé zcela jiný typ existence  Bůh "je", ale jeho existence je jaksi na jiném listě knihy

40 Zvláštnosti Boha židů a křesťanů

41 Zvláštnosti Boha Židů  je jeden  nemá resort  není omezen geograficky  nemá jméno (VIZ příběh s Mojžíšem u hořícího keře)  chová se podivně (VIZ následující dva příklady)

42 Gen 18  Hospodin dále pravil: :Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký, 18,21 že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je." 18,22 Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem. 18,23 I přistoupil Abraham a řekl: "Vyhladíš snad se svévolníkem spravedlivého? 18,24 Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých? 18,25 Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?" 18,26 Hospodin odvětil: "Najdu-li v Sodomě, v tom městě padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu."

43 Gen 18  18,27 Abraham pokračoval: "Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel: 18,28 Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?" Odvětil: "Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět." 18,29 On však k němu mluvil ještě dále: "Možná, že se jich tam najde čtyřicet." Pravil: Neudělám to kvůli těm čtyřiceti." 18,30 I řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále: Možná, že se jich tam najde třicet." Pravil: "Neučiním to, najdu-li jich tam třicet." 18,31 Řekl pak: "Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet." Pravil: "Nezahladím kvůli těm dvaceti." 18,32 Nato řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset." Pravil: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti." 18,33 Hospodin po skončení rozmluvy s Abrahamem odešel a Abraham se vrátil ke svému místu.

44 Exodus 32  I promluvil Hospodin k Mojžíšovi: "Sestup dolů. Tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské země, se vrhá do zkázy. 32,8 Brzy uhnuli z cesty, kterou jsem jim přikázal. Odlili si sochu býčka a klanějí se mu, obětují mu a říkají: 'To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.' 32,9 Hospodin dále Mojžíšovi řekl: "Viděl jsem tento lid, je to lid tvrdé šíje. 32,10 Teď mě nech, ať proti nim vzplane můj hněv a skoncuji s nimi; z tebe však udělám veliký národ."

45 Exodus 32  32,11 Mojžíš však prosil Hospodina, svého Boha, o shovívavost: "Hospodine, proč plane tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl velikou silou a pevnou rukou z egyptské země? 32,12 Proč mají Egypťané říkat: 'Vyvedl je se zlým úmyslem, aby je v horách povraždil a nadobro je smetl z povrchu země.' Upusť od svého planoucího hněvu. Dej se pohnout k lítosti nad zlem, jež proti svému lidu zamýšlíš. 32,13 Rozpomeň se na Abrahama, na Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, aby ji navěky mělo v dědictví." 32,14 A Hospodin se dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid.

46 Ateismus Agnosticismus Deismus Teismus  V tuto chvíli by již čtenáře nemělo překvapit, když se dozví, že všechna tato slova – „atheismus“, „theismus“, „monotheismus“, „polytheismus“ byla poprvé vynalezena až v 17. století. (Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 12)

47 Ateismus  „Bloud si v srdci říká Bůh není“  spíše: žije jako kdyby Boha nebylo, tedy nikoli teoretický ateista  pochybnosti o víře – znamení, že víra je živá  člověk vlastně velmi potřebuje, aby Bůh nebyl, pak je možno žít nemorálně bez jakýchkoli výčitek  my možná odmítáme náboženství v jeho dětinské podobě, jak jsme se s ním rozloučili v posledním školním roce vyučování náboženství  pokud jej pak konfrontujeme s např. buddhismem, jak jej známe z VŠ, pak je zřejmé co nás osloví více

48 Bohu není svět lhostejný  odmítnutí deismu  u vás však jsou spočteny i všechny vlasy na hlavě (Mat 10, 20)  ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí (Luk 21, 18)

49 Poznatelnost rozumem

50 sv. Augustin  Quod esse, bonum est  cokoli jest, jest dobré  dvě knihy k poznání existence Boha: Bible a kniha přírody  …dnes ovšem, pravda, se z oněch dvou knih čte mezi křesťany většinou jen bible

51 Bůh poskytuje díla svého stvoření jako prostředky, skrze které může být poznán (jako) Stvořitel. (Athanasius)  (Consolmagno, G., (2000) Brother Astronomer. Adventures of a Vatican Scientist. McGraw-Hill, NY, p. 102)

52 Nejedná se o pantheismus... ...neboť zrcadlo odrážející slunce není slunce samotné  podobně duše odrážející Boha není Bůh  (volně podle Mistra Eckharta)

53 Aquinas  A tak se Božství stává lidským bytostem poznatelné buď vnitřně skrze vlité světlo nebo vnějšně skrze viditelné stvoření, ve kterém jako v knize, může být znalost Boha čtena.  (Rom, ch.1, p.16)

54 Kniha Moudrosti (Moudr 13,1 – 5) Ano, nicotní jsou od přirozenosti všichni lidé, kteří neměli znalost Boha, kteří nedokázali, vycházejíce z viditelných dober, poznat Toho, který je, a kteří při pohledu na díla nepoznali Tvůrce. Zato oheň či vítr či hbitý vzduch nebo hvězdnou klenbu či dravou vodu nebo svítilny na nebi pokládali za bohy, vládce světa! Pokud je pokládali za bohy v okouzlení jejich krásou, ať poznají, oč je převyšuje jejich Pán, vždyť je stvořil sám zdroj krásy. A pokud užasli nad jejich mocí a jejich působením, měli z toho usoudit, oč mocnější je ten, který je utvořil, neboť z velikosti a krásy tvorů lze srovnáním vypozorovat jejich Původce.

55 Řím 1,  Co je totiž u něho neviditelné – jeho věčná moc a jeho božské bytí – to je možné už od počátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil.

56 Sv. Augustin  člověk je imago Dei  příroda je vestigio Dei  vše se nějak podobá Bohu, ale není Bůh  symbol odhaluje i zahaluje

57 Kniha přírody  pohledem na dílo se dozvíme cosi důležitého o umělci

58 Kniha přírody  pohledem na dílo se dozvíme cosi důležitého o umělci

59 Ex nihilo  Stvoření „z ničeho“ je filosofické a teologické vyjádření faktu, že svět a lidské bytosti v něm spolu s prostorem a časem vděčí za svou existenci pouze Bohu a ne jakékoli jiné příčině.  (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 1432/2706)

60 Kniha přírody  v jevu jsou přítomny charakteristiky, které mohou pomoci identifikovat nebo alespoň typově zařadit působícího činitele

61 Paleyho přístup  newtonovský obraz světa vyvolává metaforu orloje či hodin ... kdo ale zkonstruoval tak důmyslný mechanismus, který se tak evidentně projevuje ve fungování světa?  dnes módní výsměch Paleymu se opírá o neschopnost rozpoznat, jak se mu podařilo přeměnit metaforu „hodinového stroje“ z ikony skepticismu a ateismu v apologetické potvrzení Boží existence  McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str. 91

62 Paleyho přístup  mechanismus předpokládá důvtip  = vědomí účelu a schopnost navrhovat a vyrábět  příroda je mechanismus

63 sv. Bonaventura  Kdokoli není osvícen září stvořených věcí je slepý; kdokoli není vzrušen zvukem jejich hlasu je hluchý; kdokoli nechválí Boha za všechno jeho stvoření je němý; a kdokoli po tolika dokladech nerozpozná První příčinu je hloupý (stultus est).  (Johnson, E.A., Losing and Finding Creation in the Christian Tradition. in Hessel, D.T., Ruether, R.R. (eds.) Christianity and Ecology. (2000) Harvard University Press, Cambridge, MA, p. 7)

64 ...skrze přírodu je možno patřit na Boha svátost = viditelné znamení neviditelné Boží lásky

65 Pět cest Tomáše Akvinského  pohybu  příčinnosti  nahodilosti a nutnosti věcí  stupně dobra a nahodilosti ve světě  řád v přírodě

66 Řád v přírodě  zjišťujeme-li v přírodě teleologické struktury, a teleologie nutně předpokládá vědomí, pak nás příroda nutí, abychom mluvili o Bohu. Teleologie se tak stává argumentem v důkazu Boží existence.  protože telos může působit pouze ve vědění, je pro Tomáše telos přirozených věcí v Bohu právě tak jako telos šípu v lučišníkovi. Z toho plyne: kde je teleologie, tam je také thelogie. Usuzovat z řádu, krásy a účelnosti věcí na jejich božský původ je tak nasnadě, že je třeba spíše vysvětlit, když někdo na tu myšlenku nepřipadne.  (Spemann, R., Löw, R., (2004) Účelnost jako filosofický problém. Oikúmené, Praha, str. 84 a 85)  Bůh je tedy (na rozdíl od Aristotela) v přírodě zároveň causa efficiens a causa finalis

67 Stvořitel a jeho stvoření

68  Augustin: „modlit se znamená zavřít oči a uvědomit si, že Bůh teď tvoří svět“ sv. Augustin (354 – 430)

69 „Vajomer Elohim“  slovo performativní  slovo informativní  Spustí-li se lijavec nebo padá-li sníh z nebe, nevrací se zpátky, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou, takže vydává símě tomu, kdo rozsívá, a chléb tomu, kdo jí. Tak tomu bude s mým slovem které vychází z mých úst: Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal." (Izaiáš 55, )

70 „Vajomer Elohim“  každý tvor je „Božím slovem“

71 Stvořitel  Bůh není jako bednář, který by vytvořil sud a pak od něj odešel (Aquinas)  creatio continua  Svatý Augustin říká, že Bůh nestvořil věci tak, že by je přivedl k existenci a pak šel jinam, nýbrž že v nich přebývá.  (Fox, M., (2000) Passion for Creation. Inner Tradition, Rochester, Vermont, p.67)  Ve všem stvoření je Bůh přítomen, avšak přesto je od něj odlišený. (Athanasius)  (Consolmagno, G., (2000) Brother Astronomer. Adventures of a Vatican Scientist. McGraw-Hill, NY, p. 104)

72 Stvořitel Mistr Eckhart  Stvořil všechny věci tím způsobem, že nepřebývá mimo ně, jak se nevzdělaní lidé mylně domnívají. Všechno, co Bůh tvoří nebo dělá tvoří a dělá v sobě, spatřuje a poznává v sobě, miluje v sobě. Mimo sebe nedělá nic, nezná nic a nemiluje nic; tato vlastnost je zvláštní pozue Bohu samotnému.  (Armand A. Maurer, Master Eckhart: Parisian Questions and Prologues Toronto: Pontifical Institute of Medieval Studies, 1974)  in Fox, M., (2000) Passion for Creation. Inner Tradition, Rochester, Vermont, p.73)

73  „Tak, jako Slunce není poskvrněno tím, jak se jeho paprsky dotýkají pozemských objektů, nýbrž je osvětlují a očišťují, tak i Ten, který stvořil Slunce není poskvrněn tím, že se nechává poznat v těle a spíše tělo je očištěno a pozvednuto jeho přebýváním. (Athanasius)  (Consolmagno, G., (2000) Brother Astronomer. Adventures of a Vatican Scientist. McGraw-Hill, NY, p. 104)

74 Stvoření člověka  Bůh řekl: „Učiňme člověka ke svému obrazu, aby se nám podobal, a oni ať vládnou mořským rybám, nebeským ptákům, dobytku, všem divokým zvířatům a všem drobným živočichům, kteří se plazí po zemi.“  Bůh stvořil člověka ke svému obrazu,  k Božímu obrazu jej stvořil,  stvořil jej jako muže a ženu.  Bůh jim požehnal a řekl jim: „Buďte plodní, rozmnožujte se, naplňte zemi a podrobte si ji; vládněte mořským rybám, nebeským ptákům a všem živým tvorům, kteří se pohybují po zemi.“ (Gen 1)

75 Stvoření člověka  biblický obraz je zřejmě přesnější než Michelangelův  první co Adam uviděl když otevřel oči byl Bůh  co vlastně znamená „...k obrazu Božímu“?

76 Stvoření člověka je možné, že jsme, podobně jako první člověk „prach země“ ale je v nás také „dech Boží“ jsme stvořeni (created), ale také tvořící (creative) Tvůrce tvoří tvůrce P.S. Proto má židovská bioetika problém s definicí smrti jako smrti mozku a spíše se přiklání k zástavě dechu. (=pacient bez mozkové aktivity na ventilátoru je živý)

77 Betzelem Elohim K obrazu svému In the Image of God  tento hodnotový koncept tvoří základ židovské etiky  povinnost napodobovat Boha  obrovská hodnota lidského života  inherentní důstojnost a respekt ke každému člověku ve všech mezilidských vztazích  (Troster, L., (2001) Created in the Image of God: Humanity and Divinity in an Age of Environmentalism. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaism and Environmental Ethics. Lexington books, Lanham, p. 172)

78 Stvoření člověka  zákaz zpodobování Boha v Starém Zákoně: jediným obrazem Božím má být člověk sám

79 K obrazu Božímu  proti všem genocidám:  pokud ostatní lidé se nechovají k mému obrazu, nejsou takoví jak bych si přál  pořád ještě jsou stvořeni k obrazu Božímu

80 proč nestvořil Bůh Adama a Evu současně, v jedné chvíli? – Bůh možná chtěl, aby první člověk si nejen předstzavil, nýbrž sám na sobě zakusil, co to znamená mít všechno ale nemít nikoho mít všechno (every – thing) ale nemít nikoho (no – body) – až poté, co si Adama zakusil bolest osamělosti, se stal připraven pochopit potřebu partnerství a vzájemné závislosti jako podstatnou, esenciální cestu k osobnímu uskutečnění, naplnění

81  žena je sice "pomocnice", ale "jemu rovná"  totéž slovo je v žalmech, kdy žalmista žádá Boha, aby mu byl ku "pomoci"  Hospodin jistě není na nižší úrovni než člověk!

82 Obraz Boha a obraz člověka  Idea Boha není antropomorfická, člověk nevytváří Boha podle svého obrazu, nevymýšlí ho, ale idea člověka je teomorfická, neboť Bůh ho stvořil ke svému obrazu. Vše pochází od Boha, včetně zkušenosti Boha, neboť Bůh je člověku blíž než člověk sám sobě; jakmile projeví svou přítomnost, člověk ji prožívá.  (Evdokimov, P., (2002) Epochy duchovního života. Od pouštních otců do našich dnů. Centrum Aletti Velehrad-Roma, Olomouc, str. 60)

83 Stvoření člověka  bárá = stvořit (x udělat)  z prachu země – z prachu se nedá nic udělat, Bůh jakoby vtiskne do prachu svou podobu, snad jako pečeť  možná odtud zákaz zpodobování Boha – každý člověk má být obrazem Božím  člověk má být pečetí Boží

84  Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: "Pokoj vám." Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého." Jan 20,19-22  dechl na ně – re-creatio, znovunastolení napětí mezi duchem a prachem

85 Prach  Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout." Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.„  důsledkem hříchu se člověk vrací v prach  VIZ také narušení vztahu k celé přírodě

86 Stvoření podle Gen 1  člověk je zde chápán jako kněz stvoření  oddělený od stvoření  obraz Boží

87 Stvoření člověka podle jahvistického pramene (Gen 2,18nn)  „adam“ je z „adama“ což je obdělávatelná země, orná půda  earthling from earth  human from humus  …tím pádem se člověk neliší od rostlin (a živočichů), kteří též vzcházejí z obdělávané půdy  Gen 2,5 „a nebylo člověka, který by zemi obdělával“  „there was no man (adam) to cultivate to arable soil (adama)“  Gen 1 – člověk je spíše vládcem země  jahvista Gen 2,18nn – člověk je spíše služebníkem země

88  Gen1  obraz Boží  oddělený od stvoření  sebechápání Izraele jako vyvoleného, kněžského lidu  důraz na odlišení člověka od zbytku přírody  Gen 2, 18nn  člověk vzchází z půdy  sebechápání Izraele jako agrární komunity  důraz na jednotu organismů pocházejících z téže půdy

89  Adam s Evou žili ze stromů v ráji  po vyhnání z ráje se z nich stanou zemědělci

90  Čím dále stvoření postupuje, jsou v Gen 1 tvořeny stále dokonalejší bytosti  Žena je stvořena (v obou příbězích o stvoření) jako poslední ze všech  je tedy vrcholem, korunou stvoření  žena nebyla stvořena ani z paty, aby byla podřízena, ani z hlavy, aby vládla, ale z boku, aby byla muži nablízku.

91 Závěrečné poznámky

92 Boží Trojice (kolem 1410) Andrej Rublev 1360/

93  podstatou křesťanství je tedy vztah, nikoli charita  dobré skutky, pomoc bezdomovcům, nemocným, trpícím atd.  charita vyplývá z křesťanství ale neurčuje jej  viz Legenda o Antikristu

94 Poznámka pod čarou: svět ikon podle Tomáše Špidlíka  Západ: „všechno vám vysvětlím, a když jste tak hloupí, že tomu nerozumíte, tak vám to namaluji“  Východ: „všechno vám namaluji a když jste tak hloupí že tomu nerozumíte tak vám to vysvětlím“  ikonografové  západní teolog napíše text a pošle jej do učeného časopisu  východní teolog napíše ikonu

95 Duch Svatý  nad vodami se vznášel Duch Boží  Duch Svatý na Tebe sestoupí a moc Nejvyššího tě zastíní  = svět i Krista stvořil tentýž Duch

96 Duch Svatý  Slovo se stalo tělem  „tak jako jsme ukřižovali tělo Krista  tak nyní křižujeme tělo Ducha – zemi“  (Wallace, M.I. The Wounded Spirit as the Basis for Hope in an Age of Radical Ecology. in Hessel, D.T., Ruether, R.R. (eds.) Christianity and Ecology. (2000) Harvard University Press, Cambridge, MA,)

97 Trojice  v Bohu se spojuje jedinečnost a pluralita, je to „ano“ různosti ve světě, různosti ve stvoření, i různosti politické  termínu Trojice poprvé používá Tertulián  víra se artikuluje v modlitbě = to poslední pro mě není slepá náhoda  „Otec“ je metafora, Bůh není „ono se“

98 Credo  Mnoho křesťanů dnes odříkává vyznání víry tak, jako kdyby informovali Boha a bližní o svých náboženských názorech. Ale při vyznání víry nejde ani tak o naše „názory“ ( believes), jako o převzetí závazků.  Vyznávám-li jednoho Boha, beru na sebe závazek demytologizovat a desakralizovat všechny síly, které si v dnešním světě přivlastňují auru božské autority, odkazovat do patřičných mezí všechny, kdo by relativní hodnoty tohoto světa chtěli absolutizovat.

99 Credo  trinitární dělení  Věřím v Boha Otce - to znamená : zavazuji se přijímat všechny lidi jako své bratry a sestry, syny a dcery společného otce; chci relativizovat všechny hranice mezi lidmi a budu odmítat všechnu diskriminaci z důvodů národnosti, rasy, pohlaví či náboženství.  bratrství všech lidí by bylo nesmyslné pokud není jeden Otec  Věřím v Boha Stvořitele - tím říkám: zavazuji se chránit stvoření před ničivou mocí člověka.

100 Fides quae a Fides qua  Hlavní rovinou, kde je možno se s Bohem setkat, nejsou jen cyklické svátky, ale jedinečné dějinné události, které vysvětlují proroci  Takto je koncipována Bible  Fides quae a fides que  fides quae = intelektuální obsah,  fides qua = postoj, vybočení, existenciální vykloněné člověka

101 Fides quae  Často, když se řekne víra, tak si vzpomeneme na definici Tomáše Akvinského. Víra je souhlas našeho rozumu s pravdami, které nám církev předkládá. Jistě to je také jeden aspekt věci, avšak víra v tom silném, původním biblickém smyslu slova nespočívá v tom, "že si někdo o něčem něco myslí", že s něčím souhlasí nebo ne, že se drží souboru nějakých vět a přesvědčení.

102 Do ut des versus křesťanství Do ut Des Přírodní vědy Magie Ve všech třech situacích je ohnisko pozornosti soustředěno na člověka

103 Magie  = pokus manipulovat bohem

104 Víra  = odevzdání se mně se odevzdávajícímu Bohu  „buď vůle Tvá“ (=co mohu dnes udělat?) člověk Bůh člověk

105 Náboženství  vztah ke svatosti  odpověď na existenciální otázky  soubor morálky  světonázor, vysvětlení světa, např. přesvědčení, že díky existenci prozřetelnosti má svět smysl  volně podle Bochenski, J., (2001) Mezi logikou a vírou. Barrister & Principal, Brno

106 Světonázor  je syntézou našeho vědění o světě, je interpretací toho, jak je zbudován svět  obsahuje odpovědi na existenciální otázky  obsahuje soubor norem, morálních pravidel  ideologie k tomu nabízí ještě recept na nápravu světa…  …to křesťanství nikdy nedělalo a nikdy neusilovalo o to zřídit ráj na zemi  i když se o to jednotliví křesťané pokoušeli

107


Stáhnout ppt "Stvořitel a Stvoření 2013 Marek Vácha Svět není Bůh, ale je Boží. The world is not God, but it is God´s. Joseph Sitler Určité druhy věcí jsou viditelné."

Podobné prezentace


Reklamy Google